Alcha

Nemůžu hodnotit jinak než 100% - i přes neznalost předlohy jsem dokonale pochopila příběh a možná mě i více zasáhl, než samotné čtení básně. Obě dámy mi vzaly dech a jelikož jsem obě již měla to štěstí vidět v jiných představeních, jen potvrdily svůj talent. Fanny Barrouquére je zjevením a v jejím podání vypadá vše tak jemně a lehce, že mě to až dojímá. Mužštví tanečnici nebyli špatní, ale obě tanečnice je trochu zastínily. Hudba, zpěv i recitace celou atmosféru podtrhly a já odcházela plná dojmů.

Tak tohle představení mě bavilo, vtipné a skvěle zmodernizované bez zničení textu či příběhu. Skvělá cesta k tomu, jak přiblížit klasiku mladému divákovi. Velmi mě překvapil Z. Piškula, jeho Romeo byl přirozený a když byl na jevišti, musela jsme se usmívat. M. Donutil mě už v Andělech v Americe přesvědčil, že umí a zde to jen potvrdil. T. Marečková nebyla špatná, ale působila spíš jako desetiletá holčička, což mě ze začátku hodně rušilo. Ostatní herci byli velmi dobří. Potěšilo mě, že roli královny Mab ztvárnila Fanny Barrouqu?re, která i sebemenším pohybem ukazuje, že je skvělá tanečnice.

Modernější pojetí hry mi vůbec nevadilo, velmi se mi líbila scéna a vlastně celý "holý" styl, víc jsem si užila to napětí, které na scéna bezesporu bylo až do samého konce. A závěrečná scéna byla opravdu herecky zvládnutá skvěle. Co se týče hereckých výkonů, P. Beretová možná na začátku mohla působit až přehnaně pubertální, ale díky tomu vynikla proměna Maryši v manželství s Vávrou. D. Prachař zvládl svou roli myslím dobře, stejně jako ostatní herci. Francek M. Řezníčka je velký svůdce a o to víc je vidět Maryšina silná vůle, aby mu nepodlehla. Doporučuji tomu, kdo se nebojí klasiky jinak.

To bylo moje dětství a počátek puberty. Dokonale vládnuté napodobení Beverly high 90210 (včetně pohybů seriálových hrdinů), pojetí českých devadesátek bylo tedy dost hororové, ale vlastně pravdivé, bohužel. Pokud k této inscenaci bude divák přistupovat jen jako k zábavě a s určitou nostalgií, užije si to. Styl Tomáše Dianišky mám ráda, protože i když jeho hry jsou někdy dost za hranou , mají hlavu a patu a snaží se mít i myšlenku. Jediné co mi vadilo byla až moc přehnaná vulgarita, správně použitý hrubší výraz mi nevadí, ale čeho je moc, toho je příliš.

Kouzelná země mě okouzlila, četla jsem knižní předlohu a nemohla jsem uvěřit, jak se přede mnou jednotlivé části textu zhmotňují. Pro mě velký zážitek, hlavně vizuální, jelikož scéna byla dokonalá. Co se týče herců, velmi mě oslovila Jindřiška Dudziaková, Pavel Batěk a jako vždy Matyáš Řezníček, který je v každé své roli tak jiný, že se musím mnohdy ujišťovat, že je to on.

Martin Pechlát dokazuje, že je skvělý herec. Stoupnout si před pár lidí, v malém prostoru pánské šatny divadla a předvést něco tak dobrého, tomu se říká skvělé herectví. Jelikož jsme nedávno viděli Fausta v ND, byla tato hra jasnou volbou. Příjemné posezení s mírně rozrušeným hercem, večer v šatně, uteklo strašně rychle.

Krásné kostýmy a scéna, vše sedělo. Pěvecké/herecké/taneční výkony velmi pěkné. Z hlavní trojice mě na duši pohladil výkon Moniky Sommerové Michala Bragagnola, oproti tomu výkon Mariana Vojtka byl pro mě víc než zklamáním. Velice se mi líbil i hlas Markéty Dvořákové. Díky krásné hudbě jsem si ale představení užívala. Bohužel ale stále není český muzikál na úrovni těch v zahraničí (možná by se mělo méně hledět na kamarádíčkování a více na talent a zkušenosti), ale Fantom na tom není ještě tak špatně.

Výkon Petry Tenorové mi bral až dech a celé jeviště patřilo jí. Petr Konáš není špatný, ale možná se až moc snaží být dobrý, že je někdy křečovitý. Ostatní herci myslím podali dobrý výkon, příjemný a odpovídal jejich postavám, pro mě překvapení M. Kačmarčík, kterému postava Cyrila prostě sedí. Scéna velmi pěkná, zajímavá.
Ale jen díky P. Tenorové jsem měla pocit, že sleduji tragédii rodinného prokletí. Hra je sice delší, ale nemyslím, že by byla potřeba něco zkrátit.

Nenáročná komedie, jejíž příběh je celkem známí. Přidanou hodnotou je Libuše Švormová, která skvěle zvládá hrát zmatenou starší dámu, která je opravdu někdy na zabití a to vše dokáže celé dvě a půl hodiny bez sebemenšího zakolísání. Pánové vlastně nemají moc šancí ukázat, co v nich je, jelikož jejich postav jsou prostě jednotlivé typy zločinců. Největší příležitost má Lukáš Příkazký ve chvílích, kdy si nevezme prášek a díky svému křečovitému pochodování a neustálému leštění všeho kolem se stal nejhumornější postavou z partičky zlodějů. Jako plus musím zmínit propracovanou scénu.

Je to hravé a vtipné, na první pohled žádný děj, ale na konci vám to všechno dojte a někoho i mírně zamrazí. Tomáš Dianiška je bezesporu talent, který se ničeho nebojí. ještě dlouho mám o čem přemýšlet.