Alenka

Martin Stropnický je rozhodně Cyrano, jako když ho vyšije. A Dagmar Havlová-Veškrnová si touto rolí získala mé sympatie.

výborný Viktor Preis, ještě lepší František Němec - kdyby tak všechna představení vypadala jako tohle

Mně naprosto stačilo méně postav, líbí se mi nové taneční a hudební prvky, Veronika Kubařová a Matouš Ruml jsou přirození a autentičtí, jak jen to v Shakespearovi jde. Bravo, Kašpaři, jen tak dál.

Takhle se má hrát divadlo!

Druhé setkání se Stoppardem a druhé setkání s duem Postlerová-Dvořák. S obojím jsem naprosto spokojená. Kapustňák je jen třešnička na dortu. [premiéra 22. 3. 2013]

Chcete mít jedinečný divadelní zážitek z nastudování a zároveň mírnou depku? Jděte na Conradovo Srdce temnoty.

Hra pojmenovaná po Marii Stuartovně (Dagmar Havlová-Veškrnová) se spíše soustředí na anglickou královnu Alžbětu a je hereckým koncertem Lucie Juřičkové, která ji hraje. Nicméně velmi dobrý výkon podává i Dagmar Havlová-Veškrnová. Oceňuji scénu, která přesně koresponduje s náladou a dějem hry.

Moc jsem se těšila, takže mě to trochu zklamalo. Písničky moc hezké, děj celkem srozumitelný, některé postavy ale zbytečné a celkově trochu moc mdlé na můj vkus. Nebyla to bomba, jako představení Do naha! stejného divadelního souboru. Nicméně i tak velice dobré představení.

Proč musí všude být nějaký vulgarismus? Copak ještě nejsme dál, abychom mohli navozovat napětí a konflikty i jinak? Nicméně příběh zajímavý, prolínání scén se mi moc líbilo, Lucie Žáčková výborná, Vladimír Kratina taky dobré. celková spokojenost.

Herecký koncert Dagmar Havlové! Nepřísluší mi soudit takového dramatika, jakým je Ibsen, ale postava Ulrika Brandela se mi zdála naprosto zbytečná (možná jen v důsledku tohoto zpracování?).

Vtipné a tak akorát představení. Procentní body odčítám proto, že technicky nebylo úplně zvládnuté - viděli jsme s Divadle v Dlouhé v rámci Festivalu 13+ a hrálo se ve foyeu, už od 3. řady nebylo pořádně vidět na pódium, obzvlášť když se tolik děje odehrávalo na pódiu v podstatě na zemi. Přepočítávám...

Tato inscenace patří podle mého ke slabším dílům uváděným v ČK, nicméně i tak stojí za vidění.

Jsem asi trochu zaujatá, protože tenhle muzikál ve filmové verzi naprosto zbožňuju. Bylo to místy trochu utahané, ale komu to vadí, když Déšť dští... (po druhém shlédnutí musím snížit procentní zisk - co dělají narážky na Zemana v G. B. Shawovi, proboha?)

Jerzy Kosinski musí mít z téhle inscenace své hry radost, i když místy jsou, zejména televizní vstupy trochu přehnané. Ale na druhou stranu to nijak neruší průběh hry. Rozhodně stojí za to slyšet hudbu Petra Maláska k tomuto představení!

Proč musí pro boha být všechno tak přímočaré a vyřčené? Kde je hledání humoru v hlubinách? Kde je interlektuální rozcvička? Místo ní přišlo všechno naservírované na zlatém podnose.