Alzbeta.m

Propojení Terezy Voříškové a Elišky Křenkové je víc než očivividné. Fascinující a silný příběh, stejně tak herecké výkony. Jednoduchá, přitom dokonalá scéna. Inscenace, kterou rádá uvidím podruhé i potřetí.

Dějiny se opakují na scéně DnZ. Nekonečná lidská neponaučitelnost z historie, která mrazivě vyplývá na povrch. Dopomáhá jí neuvěřitelně autentické a atmosféru podporující scénické řešení. Herecké výkony mě opět nezklamaly - tentokrát mě nejvíce bavilo sledovat Miloslava Königa, Johanu Matouškovou a Magdalénu Sidonovou. Prvně absurdní debata o válce, její průběh a konečné zobrazení lhostejné společnosti plné snobů, která opět nemá o historii ani páru. Za mě jediné mínus byla delší doba trvání - chvílemi jsem "vypadávala".

Autentické. Silné. Textově i herecky. Mnoho pravdivých momentů, které až mrazí a nastaví zrcadlo snad každému. Dlouho jsem se necítila více vtažena a to i přes poměrně dlouhou stopáž. Herectví Kláry Vajnerové je nesmírně opravdové - poklona. Moc příjemné a smysluplné. Díky za to. :)

Velmi šokující inscenace plná bizarností, která se toho opravdu nebojí. Nutí k zamyšlení se, ale zárověň pobaví. Ukazuje na momenty 20. století - důležité i nedůležité. Sexistické scénky mně osobně vůbec neurazily, spíš jsem byla herci fascinována. Nejvíc mě oslovil Jiří Vyorálek, ale nelze opomenout ani ostatní herce. Pravda je, že v určitých chvílích divák neví, kam koukat dřív, dělo se toho mnoho. A rychle. V určitých momentech mi význam zůstal skryt a ztrácela jsem se. Scénicky i hudebně vyřešeno báječně - moderní songy dodávaly inscenaci šťávu. Doporučuji vidět!

Nesmírně silné, opravdové a dechberoucí. Herci DNZ nám ukazují, jak destruktivní může být herecké povolání, avšak podávají jednotlivé obrazy s nadsázkou a věřím, že se při hraní této inscenace nesmírně baví. Za mě opravdu povedená a vtipná inscenace. Ohromně jsem si ji užila a výkon J. Plodkové ve mně zůstane navždy. Děkuji!

Za mě to fungovalo. Líbí se mi, jak se DnZ nebojí experimentovat. König excelentní - mohla bych se na něj dívat pořád. Hra s jazykem pobavila. Druhá polovina za mě určitě lepší než první. Ocenila bych méně hluchých míst.

Ljubě Krbové jsem věřila opravdu každé slovo. Incenace, která vás donutí se zamyslet nad životem. Hereččin nadhled a pozitivní stálost v situacích, které prožívá je fascinující. Stejně tak ale iritující při pohledu na chování jejích nejbližších. Inscenace se sice vine v pozitivním duchu, ale člověku je z ní opravdu smutno. Pukazuje na prožití posledních dnů, radosti z maličkostí, silnou ženu. Z Ljuby vyzařuje obrovsky pozitivní síla a celý příběh jsem prožila s ní. I přesto byly bohužel chvíle, kdy jsem na moment vypadla z děje. Na mě chvílemi zdlouhavé. Scénáristicky a herecky ale dokonalé.

Modernizace této hry mi vůbec nevadí. Jak řekla dramaturgyně M. Ljubková (parafrázuji) - hra by tímto přechodem do moderna měla přiblížit naši dobu a poukázat na to, že její téma je stále aktuální. Klasických zpracování tu už bylo mnoho, tak proč ne? Líbila se mi minimalistická scéna, ale její význam mi místy zůstal skryt. Též mě zaujalo využití hudby, která hře dodávala šmrc. Výkon Pavly Beretové byl obdivuhodný - role jí vyloženě sedla. I přesto mi v této inscenaci něco chybělo.. Pociťovala jsem jakousi strohost a absenci většího vhledu do nitra protagonistů. 75%

Moderní zpracování, plno bizarností a underground v podobě prostoru DUP39 mě bavil. Jestli ovšem na něco opravdu nezapomenu, byl to výkon Lucie Trmíkové. Bravo!!

Ohromně povedená inscenace, která přináší nahlédnutí do života mladíka, který podléhá své víře natolik, že je ochoten za ni položit život. Zobrazení náboženského fanatismu poukazuje na to, kam až neoblomná víra může zajít a jak si věřící člověk může slova daného náboženstní přebrat do svého - naprosto odlišného chápání. Smutný, ale velmi silný příběh. Nutno vyzdvihnout výkon O. Poláka, J. Havelky a B. Waschingerové - za mě nejautičtější.

E. Maximová nás nenechala na nic čekat! Rozrazila dveře a následující hodinu jsme s ní prožili její silný příběh. Intenzivní podívaná, která stojí za vidění ! Autentický výkon, při kterém pozorujeme neustálé proměny radosti a smutku..obdivuhodné.

Vysoce intimní a niterní inscenace plná silných životních momentů, které musí zasáhnout snad každého. Každá z hereček svou roli ztvrárnila naprosto autenticky a po celou dobu zde bylo cítit obrovské napětí mezi třemi rozdílnými sestrami. První polovinu hry jsem byla plně vtažena do děje, v druhé jsem pociťovala pár - pro mě - slabších chvil. Výkony vedly nad příběhem, který byl ale i tak opravdu silný. Prostory bytového divadla umocnňují prožitek diváka, který má možnost vidět z bezprostřední blízkosti všechny emoce ve tvářích hereček a být jim celkově "blíž".