Profil uživatele

Anwen

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 14 % (5)
Jan Pařízek: 15 % (8)
Kateřina Jírová: 15 % (2)
Lukáš Dubský: 16 % (11)
Iva Bryndová: 18 % (5)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 23.1.2022)
(zadáno: 16.1.2022)
Tohle představení není zdaleka dokonalé, ale dokáže vytvořit tak elektrizující atmosféru na jevišti i hledišti, že je zárukou dokonalého večera. Na hercích jde vidět, jak si pořád své role užívají, jiskří to mezi nimi a divák naprosto uvěří, že jsou opravdu skvělí přátelé. Text je prokládán i řadou improvizací, třeba hláška Sedláčka k Orozovičovi "To je taky dost, že sis s námi přijel s Prahy zahrát." Někdy se sice tvůrci pohybují trochu na hraně, ale nikdy ji nepřekročí. Jen mě mrzí, že v Myronovi pořád nedokáží nastavit správně zvuk, často herce kapela úplně hlasitostí převálcovala.
(zadáno: 26.7.2022)
Přiznám se, že prvních deset minut představení jsem bála, že je pro mel hra až příliš ostravská a humor moc na hraně. Při scéně, kdy ve vracích aut herci křičeli ?Baník pyčo? jsem začala litovat výběru večerního programu. Pak se ale vše otočilo a hru jsme si opravdu užila, až mě bolely koutky. V něčem možná podobné, jako Holé duly - za zdánlivě pouhou komedií jsou ukázaný i těžká témata společnosti a lidství. Pan Sedláček náhle onemocněl, takže zástup měl na nastudování role jen pár hodin a přesto to zvládl skvěle. Dokonce si z této nemilé situace herci dělali i legraci, když se jejich postavy urážely a jedna řekla ?Ty, ty jsi jen záskok.?
(zadáno: 26.7.2022)
Inscenaci jsem viděla čtyřikrát, poprvé na generálce, a za ta léta určitě vyrostla. Škoda jen, že kvalita různých alternací se dost liší a zvukaři pořád nedokáží korigovat zvuk tak, aby neválcoval zpěváky.
Úžasná hudba v podání skvělého orchestru, příběh k zamyšlení, který je pořád relevantní. Jesus je neprůstřelný argument pro odpůrce muzikálů, že je to jen plytká zábava bez přesahu a větších kvalit.
(zadáno: 1.1.2024)
Divadelní skvost ve kterém je vše v naprosté harmonii: prostor, herci, hudebníci, atmosféra. Člověk velmi snadno vpluje do iluze, že opravdu sedí v nějakém podniku a poslouchá Jonáše. Úžasný Tomáš Savka a klavírista Žídek, jeho variace na Šla Nanynka do zelí v nesčetných stylech byly třešničkou na uź tak vynikajícím dortu.
(zadáno: 10.2.2023)
Opravdu těžké hodnotit, vydělit výkony herců a orchestru, které byly úžasné a hru samotnou, která byla tak nudná, děj předvídavý, písně naprosto nezapamatovatelné, melodie taktéž. Jaká byla zpráva pro diváka? Proč vybrali zrovna tuto hru do repertoáru? Samé otázky.
Nejhorší ze všeho ale byly kostýmy, co se hodilo kostymérce hlavou? Áda celou dobu sní o nádheře šatů Diora a prezentované modely vypadaly jak z maturitního plesu roku 2010, ani náznak estetiky 50. let nebo Diora. Musím pochválit i nazvučení, po dlouhé době bylo zpěvákům rozumět.
(zadáno: 1.1.2024)
Nikdy jsem v divadle nezažila tak reálný a hmatatelný strach jako u poslední scény Procesu od Bezručů. Jen tato scéna sama o sobě by byla geniální počin. Ano, některé části mohly být trošičku kratší, ale herci hráli naprosto skvěle, oceňuji jejich přistup ke kostýmům, ke scéně a zapojení videa. Žádná nudná předtočená projekce se opravdu nekonala.
Jedná se o nesmírně silnou hru a skvělou ukázku toho, jak divadlo i v současné době dokáže vyvolat naprosto nenapodobitelné emoce.
(zadáno: 1.1.2024)
Viděla jsem v životě dost divných inscenací, ale stejně jsem při Producentech tak třikrát nevěřícně mrkala. Obézní týpek v borat plavkách s bazukou na rameni tančící jakýsi německý taneček v konkurzu na Hitlera. Herečka hrající starou vilnou babu si rozepla kostým, aby odhalila extra realistický oblek tlustého těla, povislá prsa included. Nějaké nuance? Ani náhodou, vše stokrát přiblížené a zdůrazněné. Harok&Savka%Melša%Horká zpívali skvěle, určitě do toho dali všechno, užívali si to. Diváci se chechtali, standion ovation a nekonečně nudný proslov Petrákové nemohl chybět.
Škoda nevyznění Springtime, nejdůležitější scény, která úplně zapadla
(zadáno: 29.2.2024)
Kouzelné, neskutečné, dokonalé. Na domovské scéně naprosto dechberoucí práce se světly, až se mi tajil dech. Úžasné pěvecké výkony, kdy Bezručáci strčí do hrsti většinu muzikálových herců. Skvěle vyskládaná skládačka obrazů ukazující danou dobu, například kontrast bigbeatové tvorby Sodomy před srpnem 68 a jeho Papouškem Kakadů po, který se prolíná velkou částí životního příběhu Věry. Historické střihy mi hrozně připomínaly knihy Mariusze
Szczygiela, třeba u Karla Gotta a anticharty.
Bezruči dokázali vytvořit tak skvělou atmosféru, že si diváci opravdu připadají jak na koncertu Špinarky.
(zadáno: 13.3.2023)
85% Viděno 11.3.22 U muzikálů je alternace vším a tentokrát jsem hned napoprvé měl štěstí - Novotný, Fialová, Adam, Savka, všichni odvedli bezchybnou práci, pěvecky to bylo skvělé, v Myronovi se asi vyměnil zvukař, protože konečně přestalo být pravidlem, že orchestr naprosto zvukově přebíjí herce a jejich projevu nejde rozumět. Jen i přes rozsáhlou výpravu, technické složitosti mi nějak chybělo to wow. Role žebračky byla hrozně afektovaná, zvuk ?varhan? ohlašující smrt příliš hlasitý? Inscenace za to nemůže, ale NDM bych doporučila fakt zasáhnout proti stále většímu nešváru mobilů a chytrých hodinek během představení, u Todda to byl extrém.
(zadáno: 23.1.2022)
Divadelní dokonalost při štěstí na alternaci ve dvojici Adam/Pekárek. Thrill Me obsahuje vše, co by měl skvělý muzikál mít: skvělý příběh, rozhodně ne nudný nebo banální, tak uvěřitelné výkony, že chvílemi zapomenete, že je to jen hra a autentický zpěv a hudbu. Žádné porty nebo křičení, civilní, dojemné, citlivě udělané. Důkaz, že k skvělému divadlu nejsou nutné drahé rekvizity a efekty.
I když jsem hru viděla několikrát, stejně ji pořád pozoruji s zadrženým dechem.
Minimálně poslední dvě sezóny bych Thrill Me označilo jako nejlepší činohru NDM, ano je pod muzikálem, ale ta činoherní složka je velmi silná.
(zadáno: 16.1.2022)
Nejlepší na celém představení byl bezpochyby orchestr, chvílemi jsem přemýšlela, jestli by nevznikla lepší inscenace, kdyby byl na jevišti orchestr místo kulis a company. Děj se hrozně táhnul a obsazení nebylo vůbec uvěřitelné - většina herců vypadala mnohem starší, než postavy, které měli představovat. Unylost, tohle slovo asi ostravskou West Side Story vystihuje nejlépe.