Arcipes

Mnohavrstevnatá, vyhrocená, vkusná a překvapivá zábava pro divadelní fajnšmekry. Herecké party jsou zvládnuté s elegancí, scénická změna v půli představení podtrhuje dynamiku (proměna "úhlu pohledu"), vynikající je i (pa)zvukový doprovod. 8/10

Oproti "debutu" od Bärfusse/Burianové potěšilo velmi svižné vyprávění, přesvědčivá herecká práce (místy podtržený, místy tutlaný pathos kupodivu nevadil, vlastně i příjemně "dráždil") a mnohem bohatší režijní koncept (za ním však stojí J. Šiktancová, nikoliv student). Nonverbální/pohybové akce byly někdy trochu nucené, většinou však poměrně patřičné. Velmi mě zaujala funkcionalistická scéna a výprava. Hercům jejich party očividně sedly, zaujali především J. Voverková, M. Balcar. a V. Bartoš. 7/10

V podstatě výplňová, doslovná, konzervativní a dost nevýrazná inscenace. Herci hráli neustále na čtvrtou stěnu (všudypřítomné cukání hlavou směrem k publiku začalo velmi rychle dráždit), obvykle spolehliví Meduna a Turek zklamali (naproti tomu Tesař a Táborský se předvedli skvěle), hudba, scéna i výprava byly fádní až laciné a textová/dramaturgická inovace veškerá žádná. Těžce proti srsti mi byl pro-divácký zcizovák s Medunovou exhibicí poznávání karet, který byl násilný, zbytečný a neuvěřitelně retardoval děj. 5/10

Druhá polovina se bohužel táhla po zadnici tak, že divák už chvílemi vyhlížel konec - ten byl však překvapivý a utnul děj předlohy tak náhle, až to bylo zajímavé. Někteří herci potěšili, někteří zklamali, všechny jejich výkony však zastínila skvělá scéna, která spolu se světelnou a zvukovou režií patřila k nejlepším složkám inscenace (hudba Daft Punk vskutku přišla k chuti). Neobratná byla především práce s předlohou - byl znát promrhaný potenciál látky (reakce na brakovost...) i hereckých dispozic souboru. Doporučuji neortodoxním fanouškům Douglase Adamse. 6/10