Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (106)
Pavla Haflantová: 9 % (34)
Helena Grégrová: 10 % (106)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 27.10.2016)
Vesele odehráno i "odskákáno". Nic náročného, ale ideální představení když je vám ouvej a potřebujete se rozveselit a pobavit. Na mě to dokonale zabralo a cestou z divadla jsem si ještě hodinu pobrukoval melodie ze známých muzikálů....
(zadáno: 22.2.2015)
Tímto autorským počinem mi Švandovo divadlo jen opět potvrdilo svou skvělou formu a kompaktnost souboru. Velmi povedená komedie, která však vychází a často i sklouzává do závažných existenciálních témat, měla snad jen jednu vadu na kráse: byla možná až příliš krátká. Skvěle bavící se a do posledního místečka vyprodané auditorium by se jistě zvládlo bavit i dýl!
(zadáno: 8.4.2017)
Jsem vděčný, že se mým prvním divadelním Cyranem stal právě ten v Celetné s Martinem Hofmannem - ostatně jeho výkony na divadelních prknech mě zatím NIKDY nezklamaly! Velmi mile mě překvapila i Jitka Čvančarová, která se své Roxany zhostila s grácií a lehkostí zároveň. A i celkově skromná scéna a pouze hrstka dalších herců střídajících se v hned v několika různých postavách celkovému vyznění hry velmi prospěla. Vynikající představení.
(zadáno: 21.4.2017)
(zadáno: 22.1.2018)
Velmi drásavá groteska na velmi aktuální téma, které se nemusí líbit zrovna každému, ale o to víc jsem DNZ za toto uvedení vděčen. Jistě působící režijní počínání debutujícího dua Kosová-Svozil, velmi jisté a vyrovnané herecké výkony všech zúčastněných + promyšlená a propracovaná scénografie P. Vítka, která velmi sugestivně podtrhuje pasáže dekadence či rozkladu společnosti. Jen ten hudební podkres trochu pokulhával. Sečteno a podtrženo, velmi doporučuji a ještě dlouho po představení o něm přemýšlím...
(zadáno: 1.9.2016)
Po herecké stránce vynikající představení. Taková herecká souhra (v tomto představení pouze mužské části souboru) jen podtrhuje vysoko nasazenou laťku Dejvického divadla. Po obsahové stránce mě ale moc hra nezaujala a přišla mi mělká a lehce předvídatelná...
(zadáno: 8.12.2015)
Dokumentární divadlo? proč ne! V prostředí Baráčnické rychty s pivkem v ruce a živou "dechovkovou" kapelou na jevišti autentický a divadelně neotřelý zážitek, který rozhodně stojí za návštěvu!
(zadáno: 12.12.2017)
Toto představení mělo šťávu, tempo i vtip...a to ostrý jako břitva! Vřele doporučuju, nudit se rozhodně nebudete.
(zadáno: 17.12.2014)
Karel Dobrý skvělý! Minimalistická scénografie i podzemní prostor velmi vhodný a téma hry dnes více než aktuální! Rozmístění "pomocných" herců do hlediště a jejich zvukové zapojení úžasné až běhal mráz po zádech. Bravo !
(zadáno: 16.9.2019)
(zadáno: 20.11.2018)
Velmi pomalé tempo a nepříliš mnoho textu může hned od začátku vyvolávat pocit rozvleklosti. Standardně dobré herecké výkony, skvělá hudba a minimalistická scéna však s tím vším umně pracují a polehoučku (a nikoliv "rozcaprtaně", jak zazní v jedné biskupově replice opět vynikajícího Jakuba Žáčka) vedou až k mrazivě aktuálnímu vyvrcholení...
(zadáno: 2.1.2018)
Představení tak intimní a křehké ... a v dnešní době převládající virtuální komunikace i velmi současné. Intimitu dobarvuje blízkost scény k na jevišti sedícímu diváctvu. Velmi realistická a jednoduchá scéna je doplněna o velmi nápadité textové projekce podtrhující sílu a význam psaného slova, to vše doprovázené skvělou hudební složkou. Celé představení však stojí především na dokonale sehraném výkonu Aničky Fixové a Dana Bambase, výkonu stejně tak křehkému a intimnímu, jako je celá hra. Má srdeční záležitost, musel jsem se přijít podívat znovu!
(zadáno: 20.10.2021)
Muzikál v MDMB? A v provedení činoherců? Ano a povedený! Muzikál jako žánr v Čechách zrovna nevyhledávám, ale toto provedení (i ve srovnání s filmovým zpracováním) mě velmi bavilo! Bravurně a kolektivně herecky zvládnuté, povedená a dobře vymyšlená scénografie, která se proměňovala ve vražedném tempu a režijně srozumitelně a žánrově vše dobře zastřešené. Rozhodně se vyplatí zajít se podívat a poslechnout na vlastní oči i uši!
(zadáno: 3.2.2020)
Doposud nejkomornější představení z dílny Losers Cirque Company přináší jasně čitelný obsah vyjádřený již standardně špičkovou gymnastickou choreografií a vynikající vizuální, zejména světelnou složkou. Spolupráce s Radimem Vizvárym a Danielem Špinarem přinesla své ovoce a nad výkony Jindřicha Panského a Petra Horníčka se nelze než hluboce sklonit. Celkově mělo představení dobré tempo, náboj a hromadu nápaditých a vtipných gegů. Rád uvidím znovu!
(zadáno: 5.4.2018)
Je tomu 20 let, co jsem viděl Sofoklovu Élektru poprvé, jako jedno z prvních divadelních představení v mém životě, bylo tomu tak v ústeckém Činoheráku a byl jsem ohromen a u vytržení. Včera jsem viděl Élektru v Dlouhé a dostavil se u mě stejně silný pocit, za který jsem velmi vděčen. Bravurně režijně, scénicky, hudebně a herecky zvládnutá klasika, která je i za ty stovky let stále univerzálně platná i dnes. Doslova mrazivý koncert improvizovaného antického orchestru pod taktovkou ústřední a skvělé E. Hacurové. Divadlo v Dlouhé drží laťku stále a dlouhodobě proklatě vysoko!
(zadáno: 28.3.2023)
Heeej rup! Herecky precizní, do detailů vypiplané a místy až nekompromisní divadelní provedení o jedné z velmi kontroverzně vnímaných postav našich dějin. Velmi a vřele doporučuju zejména pro vnímavé diváky, kteří se nebojí boření některých zažitých mýtů. Heeej rup!!
(zadáno: 11.11.2015)
(zadáno: 29.1.2018)
Nějak mi asi uniklo proč a pro koho je vlastně toto představení určeno. A i kdyby se Vladimír Kratina snažil sebevíce, tak by z textu prostě asi více vytlačit nedokázal...
(zadáno: 25.2.2020)
Představení mrazivé, znepokojující a zřejmě (i podle rozdílných reakcí publika) kontroverzní, stejně jako Hanekeho obě filmové předlohy. Převod filmu na divadelní prkna se v Ústí podle mě velmi vydařil. Přispěla k tomu i vypiplaná a místy až děsivě atmosferická scéna, hudební podkresy, vyrovnané herecké výkony (kde přeci jen trochu nad všechny vyčníval skvělý Petr Uhlík) a pokusy o přímé interakce s publikem. Není to představení po kterém budete odcházet s blaženým pocitem, ale spíš s mrazením v zádech, ale i tyto pocity si z divadla rád odnáším.