Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (101)
Pavla Haflantová: 9 % (29)
Helena Grégrová: 10 % (100)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (27)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 5.4.2018)
Je tomu 20 let, co jsem viděl Sofoklovu Élektru poprvé, jako jedno z prvních divadelních představení v mém životě, bylo tomu tak v ústeckém Činoheráku a byl jsem ohromen a u vytržení. Včera jsem viděl Élektru v Dlouhé a dostavil se u mě stejně silný pocit, za který jsem velmi vděčen. Bravurně režijně, scénicky, hudebně a herecky zvládnutá klasika, která je i za ty stovky let stále univerzálně platná i dnes. Doslova mrazivý koncert improvizovaného antického orchestru pod taktovkou ústřední a skvělé E. Hacurové. Divadlo v Dlouhé drží laťku stále a dlouhodobě proklatě vysoko!
(zadáno: 27.3.2018)
I přes značnou délku, mi představení nepřišlo zdlouhavé, mělo své tempo a provedlo diváka více jak padesáti lety naší historie a nastavilo jim / nám i dost nekompromisní zrcadlo. Jsem vděčný, že společným úsilím tvůrčího týmu a hereckého ansámblu ve Švandově divadle vzniklo toto až bolestivě pravdivé představení. Děkuji.
(zadáno: 6.3.2018)
V anotaci k inscenaci se píše: "Tajemné, napínavé a klaustrofobické psychologické komorní drama, s atmosférou ve stylu gotického thrilleru", přesně toto jsem i očekával a těšil se na dokonalé využití opravdu komorního prostoru Komorní činohry...žel vysoký herecký, scénografický a hudební potenciál mi nepřišel na 100% využit, tak aby byl zážitek ještě temnější a uvěřitelnější, ale i tak vřele doporučuji k návštěvě, rozhodně jsem se nenudil...a ta závěrečná scéna mi silně evokovala jiné klaustrofobické drama: "Cestu" Cormacka McCarthyho, že by možný námět na nějaké pokračování?
(zadáno: 5.3.2018)
Přes počáteční mírné rozpaky, zda hra přeci jen není moc "odborná" a běžnému "nevědeckému" publiku vzdálená, přišlo uklidnění, které dalo nahlédnout i mimo fascinující svět velké vědy, a to do duše a srdce jedné neobyčejné ženy. Stalo se tak velmi elegantně a s grácií vynikající Evy Elsnerové, nic proti výkonům jejich mužských kolegů, ale byla to ona, kdo dokázal publikum strhnout a dojmout. Velmi doporučuji a po dlouhé době musím pochválit v DvC i povedenou scénu.PS:viděno s kamarádkou, která přednáší o DNA, dle jejích slov "to nejlepší co jsem kdy v divadle viděla", a v očích se jí zalesklo.
(zadáno: 26.2.2018)
Do takovéto budoucnosti bych se nechtěl probudit! Další povedená inscenace dua Kosová - Svozil na prknech ústeckého Činoheráku se velmi vydařila a rozhodně stojí nejen za návštěvu, ale i za zamyšlení.
(zadáno: 25.2.2018)
Hodně pohybová a vizuální podívaná bez zbytečných slov. Obdivuhodný a fyzicky náročný výkon Zuzany Stivínové, které výtečně "sekunduje" Ivan Lupták. Neotřelé, silné, Kafka...
(zadáno: 19.2.2018)
Velká spokojenost se vším od formy přes obsah až k hereckým výkonům. Nataša Gáčová bravurní, kluci - studentíci rovněž. Scéna "dobově" vkusná, hravá, funkční, využívající z omezeních ve Vile maximum, kostýmy, hudební podkres, tempo...a v neposlední řadě režie. Velmi vřele doporučuji, žádná plytká záležitost.
(zadáno: 19.2.2018)
Trochu se bojím, že úchvatná forma - tj. skvěle sladěné, propracované a nádherné kostýmy, scéna a choreografie, překonala stránku obsahovou. Nějak mě inscenace hlouběji citově nezasáhla ...škoda.
(zadáno: 2.2.2018)
Za mě kontroverzní záležitost...herecky velmi, velmi silné, kostýmy rovněž pěkné a nápadité..ale celkové režijní a scénografické pojetí, mi přišlo někdy příliš laciné, názorné a místy značně odvádějící pozornost...
(zadáno: 29.1.2018)
Nějak mi asi uniklo proč a pro koho je vlastně toto představení určeno. A i kdyby se Vladimír Kratina snažil sebevíce, tak by z textu prostě asi více vytlačit nedokázal...
(zadáno: 26.1.2018)
Po herecké stránce velmi vyvedené a sugestivní, slušná "ponorka". Jen hra samotná už s léty mírně ztrácí na aktuálnosti a dochází jí dech...
(zadáno: 24.1.2018)
Takové lehounké, milounké....
(zadáno: 22.1.2018)
Stejně tak, jako zdánlivě "minimální" domeček na scéně, tak i vlastní hra postupně a neprvoplánovitě odhaluje svá tajemství a své další, na první pohled ukryté vrstvy. Tím drží diváka v pozornosti a i přes mnohdy komické situace ho donutí i hlouběji se zamyslet. A ačkoliv se celá hra točí kolem postavy malého diktátorka Ralfa v podání T. Kobra, nelze opomenout a přehlédnout výkony všech účastnících se herců, mnohdy ztvárňujících hned několik postav.
(zadáno: 22.1.2018)
Velmi drásavá groteska na velmi aktuální téma, které se nemusí líbit zrovna každému, ale o to víc jsem DNZ za toto uvedení vděčen. Jistě působící režijní počínání debutujícího dua Kosová-Svozil, velmi jisté a vyrovnané herecké výkony všech zúčastněných + promyšlená a propracovaná scénografie P. Vítka, která velmi sugestivně podtrhuje pasáže dekadence či rozkladu společnosti. Jen ten hudební podkres trochu pokulhával. Sečteno a podtrženo, velmi doporučuji a ještě dlouho po představení o něm přemýšlím...
(zadáno: 11.1.2018)
Po VŠECH stránkách skvělé představení, na které se do MDMB prostě vyplatí zajet! Tři úchvatné hodiny ve společnosti promyšlené režie, funkčně stylizované scény, krásných kostýmů, moderně pojaté scénické hudby, nápadité choreografie a především díky poctivému a propracovanému herectví. A ačkoliv se jedná o téměř celosouborové představení, přeci jen zde bez vší pochybnosti skvěle vyniká hostující D. Bambas. Jeho podání proměny titulního E. Kynastona je naprosto uchvacující. Po strašně dlouhé době jsem se ocitl u brány své divadelní nirvány, která ve mně bude ještě hodně, hodně dlouho rezonovat!
(zadáno: 2.1.2018)
Představení tak intimní a křehké ... a v dnešní době převládající virtuální komunikace i velmi současné. Intimitu dobarvuje blízkost scény k na jevišti sedícímu diváctvu. Velmi realistická a jednoduchá scéna je doplněna o velmi nápadité textové projekce podtrhující sílu a význam psaného slova, to vše doprovázené skvělou hudební složkou. Celé představení však stojí především na dokonale sehraném výkonu Aničky Fixové a Dana Bambase, výkonu stejně tak křehkému a intimnímu, jako je celá hra. Má srdeční záležitost, musel jsem se přijít podívat znovu!
(zadáno: 30.12.2017)
Velmi povedené představení. Divadelní detektivka se vším všudy. Herecky velmi vyrovnané a gradující. A ta nádherná, funkční a "nestatická" scénografie!!! Sledováno z první řady při pražské premiéře.
(zadáno: 12.12.2017)
Toto představení mělo šťávu, tempo i vtip...a to ostrý jako břitva! Vřele doporučuju, nudit se rozhodně nebudete.
(zadáno: 12.10.2017)
Do Divadla na Vinohradech se v posledních letech bojím vstoupit. Studiová scéna mě však přesvědčila o tom, že nesmím na toto divadlo úplně zanevřít. A divadelní adaptace slavné filmové předlohy je myslím zrovna tím nejlepším důvodem. Potěšující je hlavně vlastní cesta, která stroze nekopíruje film. Kongeniálně zde funguje ústřední dvojice stavící na velmi sugestivním výkonu A.Talackové a D.Bambase, společně s velmi funkční scénografií. To vše utváří, stejně jako ve filmu, tíživou a komorní atmosféru hry. PS: Nesmím opomenout v roli krásně slizkého J. Maryška.
(zadáno: 24.9.2017)
Prvních několik minut jsem se cítil trochu ztracen, ale pak, po pár minutách hra rozkvetla do nádherné vizuálně-hudební podívané, která i přes škrtání v textu neztratila nic ze svého poselství. Herecky (bez zbytečného patosu a přehrávání) i režijně velmi nápaditá a do posledních detailů dovedená inscenace, která rozhodně patří na prkna Národního divadla 21. století.
(zadáno: 23.9.2017)
Přechody mezi prostředími ...z malinkého koutku, přes podlouhlý očistec rozlehlé chodby až k odlidštěné hodovní tabuli velkého sálu. Silný potenciál prostoru a přechodů se však velmi rychle rozpadl do ztracena a celé představení vyznělo velmi ploše a roztříštěně...škoda.