Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (101)
Pavla Haflantová: 9 % (29)
Helena Grégrová: 10 % (100)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (27)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 28.1.2016)
Ty 3 hodiny utekly tak rychle! Nesmlouvavé, strhující, silné, drsné a místy i vtipné....s láskou, chutí a bez dlouhého váhání 90% ...a duo Plouhar - Němec 100%. Znám knihu i film a na stejnou roveň musím postavit i toto představení ČS, které hru uvedlo ve světové premiéře!
(zadáno: 2.6.2016)
Pro slávisty povinnost, ostatním vřele doporučuji! Folklórně-fotbalové představení srší nápady a vtipem, myslím si, že i samotný Ivo Knoflíček sedící v den premiéry v první řadě, se musel dobře bavit...i když né vždy bylo vše jen k smíchu. A před fotbalovým a hudebním nasazením a umem hereček a herců smekám svůj slávistický šál!
(zadáno: 15.1.2019)
Precizně připravené a precizně provedené. Pohybově-hudebně-světelně skvělá audiovizuální podívaná ke které se rozhodně rád vrátím, vřele doporučuji. A rozhodně si posvítím i na další kousky z dílny Losers Company.
(zadáno: 25.2.2020)
Má první "Krátká Dlouhá". Nečekal jsem tedy úplně, že se bude jednat o scénické čtení, ale tenhle černohumorný dýchánek v japonských reáliích, mě i tak hodně zaujal a pobavil. Drobná výtka by byla k rozdílné kvalitě scénického čtení jednotlivých herců, které sahala od úplné znalosti textu až po někdy kostrbaté čtení textu slova od slova....
(zadáno: 25.9.2015)
Krásné a silné představení plné nápaditých scénických hrátek a skvěle vyvážených hereckých výkonů (V+V = V+W). Dlouho se mi nestalo, že by mě nějaké představení dojalo až k slzám...
Nevím zda bylo moudré začínat letošní divadelní sezónu tímto představením neboť laťka byla nasazena příliš vysoko a bojím se, že mnoho představení která mě ještě čekají se jí ani nepřiblíží. Krásné představení. Bravo Mikulášek!
(zadáno: 2.4.2019)
Matka i Otec Ubu v podání Hany Mathauserové a Petra Pochopa jsou výborní a žánrově přesní. V mini prostoru malé scény D21 dokonce i věřím, že by utáhli celé představení jen ve dvou a bez většího množství rekvizit a přestaveb. Možná mé hodnocení nepříznivě ovlivnily technické problémy, které provázely první reprízu, ale i tak stojí Král Ubu v D21 za pozornost a je opět až děsivě aktuální.
(zadáno: 11.1.2018)
Po VŠECH stránkách skvělé představení, na které se do MDMB prostě vyplatí zajet! Tři úchvatné hodiny ve společnosti promyšlené režie, funkčně stylizované scény, krásných kostýmů, moderně pojaté scénické hudby, nápadité choreografie a především díky poctivému a propracovanému herectví. A ačkoliv se jedná o téměř celosouborové představení, přeci jen zde bez vší pochybnosti skvěle vyniká hostující D. Bambas. Jeho podání proměny titulního E. Kynastona je naprosto uchvacující. Po strašně dlouhé době jsem se ocitl u brány své divadelní nirvány, která ve mně bude ještě hodně, hodně dlouho rezonovat!
(zadáno: 24.3.2017)
Převést prověřenou literární klasiku (kde se to jen hemží mraky postav) na divadelní prkna, a to k tomu ve studiové podobě a tudíž s omezeným počtem aktérů, si zaslouží obdiv. Troufnu si říct, že to režisér J. Holec, za vydatné pomoci velmi podařené, efektní a plně funkční výpravy H. Čačka, zvládnul. Nevím zda se i divák neznalý knižní předlohy dokázal vždy dobře orientovat v retrospektivně vyprávěném příběhu...možná se to ještě časem usadí (viděna premiéra). Podstatné však je, že hlavní myšlenka o vině a předsudcích zůstala jasně zřetelná...
(zadáno: 24.9.2017)
Prvních několik minut jsem se cítil trochu ztracen, ale pak, po pár minutách hra rozkvetla do nádherné vizuálně-hudební podívané, která i přes škrtání v textu neztratila nic ze svého poselství. Herecky (bez zbytečného patosu a přehrávání) i režijně velmi nápaditá a do posledních detailů dovedená inscenace, která rozhodně patří na prkna Národního divadla 21. století.
(zadáno: 22.5.2019)
Zajímavý hudebně-tanečně-činoherní počin. Škoda, že se za těch 70 minut nepodařilo více propojit jednotlivé složky. Taneční čísla působila někdy až příliš exhibičně a činoherní výstupy zase dost izolovaně. Působivé tak byly především hromadné scény, kdy "táhli" všichni za jeden provaz.
(zadáno: 30.3.2014)
Originální, skvělé, zábavné...jen rozdat divákům před představením lahváče a pak jim oznámit že se během představení nelze odebrat na WC mi přišlo trošku nefér :-D
(zadáno: 19.3.2019)
Zvolená forma i pomalejší tempo mi přišlo v souladu s textem a tématem. Bavil mě ten dominový efekt, kdy každá nově přicházející postava posouvá celý děj někam dál a jinam. Vizuálně rovněž velká spokojenost.
(zadáno: 27.3.2018)
I přes značnou délku, mi představení nepřišlo zdlouhavé, mělo své tempo a provedlo diváka více jak padesáti lety naší historie a nastavilo jim / nám i dost nekompromisní zrcadlo. Jsem vděčný, že společným úsilím tvůrčího týmu a hereckého ansámblu ve Švandově divadle vzniklo toto až bolestivě pravdivé představení. Děkuji.
(zadáno: 16.1.2020)
Jakožto milovník Davida Bowieho jsem byl po hudební a pěvecké stránce navýsost spokojený! Velmi milým objevem byl pro mě výkon Niny Horákové (odehrála představení se zlomením kotníkem!) a Pavola Smolárika. Erika Stárková už standardně vysoce nadprůměrná. Drobné výhrady bych měl jedině k scénografii (např. naprosto zbytečný obří větrák ve finále) a k hromadným choreografiím, tam se mohlo trochu přitlačit. Rozhodně však česká komorně-muzikálová špička a rozhodně budu chtít vidět znovu i v alternaci s Ondřejem Rumlem.
(zadáno: 17.9.2016)
Svěží představení s dobře dávkovaným množstvím černého humoru. Takhle nějak si představuji černou komedii na Irský způsob. Drsné a syrové, tak jak to drsnému Ústí sluší. Krásně udělená scéna, dobré herecké výkony v čele se statně kosti drtícím Ctiradem Gotzem.
(zadáno: 13.11.2015)
(zadáno: 17.8.2015)
(zadáno: 3.3.2015)
Povedená a vtipná politická satira ze slavné oválné pracovny, která by však byla dostatečně vtipná i bez přehršle vulgarismů, zcela nadbytečného indiána a možná až moc na pilu tlačícího Michala Dlouhého. Měl jsem příležitost Michala vidět v krátkém sledu ve dvou dalších komediích (Kdo je tady ředitel, Cry baby cry) a to rovněž v hlavních rolích a myslím si, že i kdyby trochu ubral ze svého výrazu, tak by pořád bavil. Co naopak na scéně úplně chybělo byla přítomnost alespoň jednoho živého KROCANA ! :-)
(zadáno: 30.3.2014)
Ono uplácat nějaký srozumitelný děj z největších hitů jedné kapely prostě nejde...a taky to bylo znát. Po hudební stránce dobře zaranžované, ale největší zásluhy na představení mají prostě jen lety prověřené hity ...