Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (101)
Pavla Haflantová: 9 % (29)
Helena Grégrová: 10 % (100)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (27)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 17.7.2017)
(zadáno: 10.7.2017)
S tímto provedením Hamleta jsem se nějak nedokázal ztotožnit. Brutálně seškrtaný text i tak chvílemi nudil, scéna byla nezáživná a moc jsem jí nepochopil, jen herecké výkony jakžtakž držely celé představení nad hladinou...další z řádky zklamání v rámci LŠS.
(zadáno: 16.5.2017)
Ubrat z délky představení tak 20 minut, tak bych v hodnocení možná i 20% přidal.
(zadáno: 21.4.2017)
(zadáno: 8.4.2017)
Mělo to energii, spád, šťávu, myšlenku i humor. Co více si přát. Mé letošní první představení alterny v DISKu a myslím, že trefa přímo do černého. A jak ta Nataša Mikulová krásně zpívá :-) PS: Tu mobilní aplikaci pro generování konverzací chceš!
(zadáno: 8.4.2017)
Jsem vděčný, že se mým prvním divadelním Cyranem stal právě ten v Celetné s Martinem Hofmannem - ostatně jeho výkony na divadelních prknech mě zatím NIKDY nezklamaly! Velmi mile mě překvapila i Jitka Čvančarová, která se své Roxany zhostila s grácií a lehkostí zároveň. A i celkově skromná scéna a pouze hrstka dalších herců střídajících se v hned v několika různých postavách celkovému vyznění hry velmi prospěla. Vynikající představení.
(zadáno: 24.3.2017)
Hře velmi prospělo přenesení do bytového divadla, kde jsem jí i měl možnost vidět.
(zadáno: 24.3.2017)
Převést prověřenou literární klasiku (kde se to jen hemží mraky postav) na divadelní prkna, a to k tomu ve studiové podobě a tudíž s omezeným počtem aktérů, si zaslouží obdiv. Troufnu si říct, že to režisér J. Holec, za vydatné pomoci velmi podařené, efektní a plně funkční výpravy H. Čačka, zvládnul. Nevím zda se i divák neznalý knižní předlohy dokázal vždy dobře orientovat v retrospektivně vyprávěném příběhu...možná se to ještě časem usadí (viděna premiéra). Podstatné však je, že hlavní myšlenka o vině a předsudcích zůstala jasně zřetelná...
(zadáno: 10.3.2017)
Že je Miloslav Konig zdatný divadelní matador už vím dávno z Divadla Na zábradlí, což předvedl excelentně a uvěřitelně i zde v Rubínu. To, že je Nataša Mikulová velkým hereckým talentem jsem zjistil nedávno, a v Rubínu to jen a jen potvrdila. Velmi současná hra musí rezonovat hlavně v současné generaci třicátníků, kterým jsem i já..a rezonoval jsem rád.
(zadáno: 10.3.2017)
Kdyby se za minulého režimu odehrávaly spartakiády v režii a choreografii Adély Stodolové, kdyby mezi cvičenci nechyběla čtveřice Vagnerová-Cina-Meduna-Vančura, kdyby se cvičilo na hudbu Queen...tak nevím,nevím, zda by minulý režim někdy padnul! Povedené a šťavnatě vtipné představení ...
(zadáno: 10.3.2017)
Převládla zde snad forma nad obsahem? Vizuálně a herecky obdivuhodné představení, ale obsahově se mi zdálo představení tak nějak kostrbatě "rozhárané" a nějak mě nedokázalo vtáhnout resp. hlouběji citově zasáhnout ...škoda.
(zadáno: 10.3.2017)
V roce 1989 mi bylo teprve 8 let, a já si z této přelomové doby a atmosféry pamatuji jen malé střípky. Jsem proto vděčný, že jsem se mohl do sametové noci přenést znovu prostřednictvím této povedené inscenace už v mnohem zralejším věku. Návrat to byl poněkud tísnivý a drsný, zbaven nánosu onoho sametového idealismu...chvilku jsem si říkal, že se koukám na takové pokračování legendárního Kachyňova Ucha po dvaceti letech...
(zadáno: 2.3.2017)
Jasná a srozumitelná interpretace ruské divadelní klasiky. Tento ročník studentů KČD mě opravdu hodně sedí. A to, že na poslední chvíli musel zaskočit v roli Veršinina profík T. Pavelka (velmi statečně), dodalo jinak celkově tíživé atmosféře hry i trošičku toho humoru...
(zadáno: 23.2.2017)
Po herecké stránce precizní a nenašel bych slabého výkonu i v maličkatých rolích. Velmi povedená je i scénická hudba. Ale celkový dojem mi pokazila scénografie, která není ke všem divákům v sále (zejména k těm sedícím blízko jeviště a vlevo) spravedlivá a někteří diváci tak nemohou mít z představení plnohodnotný zážitek...
(zadáno: 15.2.2017)
Herecký koncert téměř celého kašparovského spolku. Patnáct herců téměř po čtyry hodiny nesleze z jeviště a při tom předvádí vynikající výkony vrcholného díla F.M. Dostojevského. Hudba, "choreografie", scéna - to vše v dokonalém souladu, ale ústředním bodem jsou tu především herci a jejich postavy!
(zadáno: 13.2.2017)
(zadáno: 8.2.2017)
Ač mnohokrát nad scénou problikne nápis!SMÍCH!, Brechtův text není zrovna ke smíchu, ale je i dnes mrazivý a aktuální. Divadelní ztvárnění v Dlouhé mě nesmírně bavilo. Střídání komorních dialogů na "forbíně" a kabaretní show s živou hudbou skvěle fungovalo, představení utíkalo lehce a rychle jako voda...až mi to bylo skoro líto. Smekám před M.Hanušem nejen za inscenování, herecký výkon, ale i za úžasné "depkoidní" texty songů. Smekám před výkony všech herců, pěvců a hudebníků(exemplární příklad multitalentovaný J. Meduna). Smekám před světelným designem, kostýmy i jednoduchou a funkční scénou.
(zadáno: 30.1.2017)
Ač se po obsahové stránce jedná o křížence Maryši a Gazdiny roby, pak divadelní provedení je již čistokrevně a jednoduše krásně provedené. Jednoduchá scéna si hraje pouze se světlem, židlemi a živým sborovým pěveckým podkresem. Eva i Maryša v podání Kamily Trnkové a Beáty Kaňokové jsou úchvatné ...
(zadáno: 20.1.2017)
Toto představení prknům ND vyloženě sluší! Z Nezvalových veršů bylo ponecháno tak akorát, vizuálně krásné, nápadité, citlivé a sem tam s drobnými vtípky (duo Yamaha?). Varhany skvěle dokreslovaly celkovou atmosféru. Herecky velmi, velmi chválím nejen titulní dvojici P.Štorkovou a P.Děrgela, ale také skvělého Radúze Máchu! Jsem zvědav na alternativní obsazení a jistě si ho nenechám ujít.
(zadáno: 16.1.2017)
Velmi povedené, zábavné, nápadité, vtipné ...
(zadáno: 12.1.2017)
Od tvůrčího dua Mikulášek-Cpín jsem očekával opravdu hodně, od titulního Martina Pechláta rovněž. Bohužel má očekávání nebyla dostatečně naplněna a z představení jsem odcházel spíše zklamaný. Scénografie byla sice nádherná, ale pak už bych pochválil jen několik povedených momentů (například scéna se zabíjením kaprů anebo s oběšením Lakmé) a především dechberoucí finále. První polovina představení mě však spíš štvala a po nějakém vývoji a rozkladu osobnosti u Karla Kopfrkingla jsem jen marně toužil...