Profil uživatele
Ba-jo

„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři
VolbyHodnocení
Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (105)
Pavla Haflantová: 9 % (33)
Helena Grégrová: 10 % (104)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (28)
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 26.11.2018)
Jako veliký fanoušek Thomase Bernharda musím být (a taky že jsem) velmi spokojen. Bernhardův text zůstal jasně zřetelný a byl podpořen drobnými "aktualizacemi" do pražského "kulturního" prostředí. Takový dýchánek, jaký předvádějí herci soubor DnZ si nelze nechat ujít. Rozhodně se nebudete nudit, určitě se zasmějete a možná se i zdravě zastydíte. Hudebně, kostýmově a scénicky si taky přijdete na své. Mýcení prostě baví!
(zadáno: 30.4.2015)
Velmi silné a emotivní, nic pro slabé povahy! Zajímavé vidět 20. století z pohledu polské historie, která přeci jen šla jinou cestou než ta naše..jak kdosi pravil: "20. století bylo stoletím člověka, protože to byl právě člověk kdo ve 20. století nejvíc trpěl". Minimalistická scéna a dobré herecké výkony tak nechávají vyznět toto závažné téma naplno. Jen ten konec bych asi trošku zkrátil, tam už hře doslova docházel y síly i dech.
(zadáno: 20.9.2017)
(zadáno: 18.6.2014)
(zadáno: 24.1.2019)
(zadáno: 28.11.2019)
Mistrovský román, mistrovsky převedený a předvedený na prknech ND. Ústřední Radúz Mácha a Pavlína Štorková podali vrcholný výkon hodný naší první divadelní scény. Skvělá scénografie a hlavně jasně a srozumitelně předané poselství románu Stefana Zweiga, které vůbec není zastaralé. Bravo!
PS: "Žádná vina není zapomenuta, pokud o ní ví svědomí."
PS: "Žádná vina není zapomenuta, pokud o ní ví svědomí."
(zadáno: 6.12.2015)
Silný komorní zážitek, který vygraduje v druhé části povídkou Něžná. Martin Hofmann podal naprosto profesionální a dechberoucí výkon, kterému v druhé části zdatně i když bezeslova sekundovala Marika Šoposká. Katarze po představení se dostavila ...Dostojevskij by byl spokojen.
(zadáno: 29.1.2019)
K zamyšlení rozhodně ano, ale k nějakému hlubšímu a intenzivnějšímu divadelnímu prožitku tomu přeci jen dost scházelo....
(zadáno: 8.10.2018)
(zadáno: 23.9.2017)
Přechody mezi prostředími ...z malinkého koutku, přes podlouhlý očistec rozlehlé chodby až k odlidštěné hodovní tabuli velkého sálu. Silný potenciál prostoru a přechodů se však velmi rychle rozpadl do ztracena a celé představení vyznělo velmi ploše a roztříštěně...škoda.
(zadáno: 16.12.2016)
Jiřím Pokorným zručně vystavěná inscenace, která vychází z literární a nikoliv filmové předlohy. Tísnivou atmosféru umocňuje sklepní prostor, sporé osvětlení a černobílá kompozice. Miniaturní scéně však bezesporu dominují úchvatné herecké výkony! Největšími objevy pak pro mě jednoznačně bylo duo Matěj Nechvátal a Gabriela Pyšná.
(zadáno: 28.9.2020)
(zadáno: 2.11.2016)
Můj první divadelní Oblomov, takže nejsem nikterak zatížen žádným předchozím uvedením a nesrovnávám. Byl jsem velmi mile překvapen funkčně a nápaditě provedenou výpravou, hudebním podkresem, videomappingem a až řemeslně propracovanou režií H. Burešové. A byl jsem doslova nadšen a uchvácen hereckým výkonem titulního Michala Isteníka (bravo!). Rovněž je třeba ocenit výkony sekundujících herců v čele s Veronikou Lazorčákovou (a včetně těch dětských), střídavě se vynořujících z pozadí a zasahujících do děje. Katarze se dostavila, i v sobě samém jsem našel trochu z Oblomova.
(zadáno: 15.11.2016)
Konverzační hříčka která dosti promasýrovala mou bránici. Sehranému triu Plouhar-Příkazský-Šimčík dominoval Honza Plouhar v roli cikánského podnikatele Krakena. Žádné filozofování, žádné psycho, prostě zábava kdesi u autobusové zastávky v (O)bludově.
(zadáno: 19.2.2018)
Trochu se bojím, že úchvatná forma - tj. skvěle sladěné, propracované a nádherné kostýmy, scéna a choreografie, překonala stránku obsahovou. Nějak mě inscenace hlouběji citově nezasáhla ...škoda.
(zadáno: 19.11.2014)
V poslední době přicházím na činoherní představení do Národního divadla s jistými obavami. Ohlušujícího pachu bílé na Nové scéně jsem se však bát nemusel. Jisté herecké výkony spolu s intimní scénou, která funguje i na jevišti Nové scény daly vzniknout představení, které na prkna ND rozhodně patří. Ani během jediné minuty z celkem 90ti minutového představení jsem nepřestal až hypnoticky sledovat co se na scéně děje a Karel Dobrý v klíčové úloze šíleného Vincenta je více než jen "dobrý".
(zadáno: 20.10.2021)
Není moc co dodávat. Vynikající text, excelentní herecké výkony, nápaditě využité prostory Vily Štvanice, výborné tempo. Podáno bez zbytečného patosu. Paní Olga by myslím měla radost. Bravo!
(zadáno: 30.3.2014)
Ani chviličku jsem se nenudil, královsky se bavil a dlouho se takto nezasmál. Na toto představení se musím dostat znovu, snad ještě někdy seženu lístky!
(zadáno: 8.10.2016)
Vtipné, ale ne lacině. Sprosté, ale ne bezúčelně. Naléhavé a současné, ale nenásilně. Herecké výkony pestré a vyvážené. Scéna jednoduchá, skvěle fungující a vtipně zapojená do hry. Bavil jsem se moc a rád se příjdu opět podívat!
(zadáno: 17.5.2023)
Za "Opilými" Hradišťáky jsem si musel popojet přes půl republiky. Tak moc jsem byl zvědavý na toto uvedení hry, kterou jsem měl před lety možnost vidět už v Celetné. Uchopení Slováckého divadla mě velmi potěšilo a mojí první zkušenost s tímto textem rozhodně předčilo. Nebojí se v něm NEpodbízet jen tradičnímu diváctvu z regionu, a tak tento současný text představili po všech stránkách odvážně, herecky vyrovnaně a ve svižném tempu, které i přes tříhodinovou stopáž drží diváka soustředěného. Pohromadě vše drží i výtvarně velmi zdařilá scéna a kostýmy, ale především konzistentní a poctivě odvedená divadelní práce, která chytne za srdce! DĚKUJI!!
(zadáno: 24.6.2020)
(zadáno: 9.2.2015)
Další z vizuálně-plexisklově působivých inscenací pod taktovkou D. Špinara. Na v poslední době nijaké výkony činohry ND nadprůměrná hra s nadprůměrným hereckým nasazením zejména v mužských rolích tj. Othello - Karel Dobrý, Jago - David Prachař a Cassio - Igor Orozovič. Na rozdíl od letní Zkrocenky se zde Špinar více drží Shakespeara a nápadem k rasistickými vtipy hířícímu šaškovi (Jana Boušková) pouštět ryze černošskou hudbou (Nina Simone) mě dostal!
(zadáno: 17.10.2016)
Představení vskutku v "Tarantinovském" duchu. Titulních postav Pana Bílého a Zrzky se perfektně zhostil hostující Ústečák Leoš Noha a "domácí" femme fatale Erika Stárková, kterým zdatně sekundoval témeř celý soubor divadla. Poměrně složitá scéna dobře fungovala a nutila neustále dávat pozor, co a kde se semele. Hudebně rovněž velmi vydařené. Délka cca 1:45 bez přestávky byla tak akorát, inscenace si držela svižné tempo, nezadrhávala se a s motorem jedoucím na pravidelné výbuchy smíchu i tarantinovsky vyvrcholila...hra ušitá na míru pro Činoherák baví, ale i mrazí...Rudoši musí být zničeni!!!
(zadáno: 30.3.2014)
Naprostá spokojenost. Příjemné a milé představení, které neurazí ani milovníky knižní předlohy. Pojmout téměř nemožný převod knihy na divadelní prkna prostřednictvím muzikálu byl skvělý nápad. Obrovským překvapením pěvecké schopnosti Jitky Smutné. Byl jsem už 3x a rád půjdu znovu.
(zadáno: 24.2.2019)
Pro vyznavače hodně černého humoru "must see" záležitost! Já k nim také patřím a tak jsem se na premiéře úžasně bavil od začátku do konce a se mnou celý sál. Pevně věřím, že má tento titul v Ústí úspěch zaručen. Premiéra Zuzany Truplové v ústeckém souboru dopadla na jedničku. Na jedničku s hvězdičkou však excelovala perfektní Anička Fišerová! Nejen kvůli ní se s chutí příjdu podívat znovu!