Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (102)
Pavla Haflantová: 9 % (33)
Helena Grégrová: 10 % (102)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (27)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 5.5.2015)
Nedokážu si představit tuto hru jinak než právě v bytovém divadle - velká scéna by jí určitě neslušela a hru potopila. Však se taky celý děj odehrává po celou dobu v jednom bytě a dobře je do hry zakomponován právě celý byt a nikoliv jen ústřední místnost bytového divadla, kde sedí diváci. Takto zvolený formát dodal hře na autentičnosti a umocnil tísnívou atmosféru celého představení s kterou se na maličkatém prostoru herci velmi dobře vypořádali. Pro diváka to není žádná oddychovka, ale představení rozhodně stojí za návštěvu, byl to silný a tak akorát dlouhý zážitek.
(zadáno: 30.3.2014)
Dostal jsem se na toto představení až před rokem a nutně ho srovnával s TV záznamem...nějak mi přišlo, že živému představení po těch letech došla šťáva
(zadáno: 12.7.2020)
Není třeba nic dodávat, je třeba vidět!
(zadáno: 21.8.2022)
Krásné a voňavé "multismyslové" představení, které pohladí zejména oči, uši i čichové buňky. Skvěle do češtiny přebásněné texty ve strhujícím podání Jany Zenáhlíkové mi zůstaly dlouho v paměti. Rád bych si je poslechl znovu, a proto pevně věřím, že budu mít v Kladně ještě mnoho příležitostí si tento komorně-velkolepý zážitek zopakovat.
(zadáno: 5.3.2018)
Přes počáteční mírné rozpaky, zda hra přeci jen není moc "odborná" a běžnému "nevědeckému" publiku vzdálená, přišlo uklidnění, které dalo nahlédnout i mimo fascinující svět velké vědy, a to do duše a srdce jedné neobyčejné ženy. Stalo se tak velmi elegantně a s grácií vynikající Evy Elsnerové, nic proti výkonům jejich mužských kolegů, ale byla to ona, kdo dokázal publikum strhnout a dojmout. Velmi doporučuji a po dlouhé době musím pochválit v DvC i povedenou scénu.PS:viděno s kamarádkou, která přednáší o DNA, dle jejích slov "to nejlepší co jsem kdy v divadle viděla", a v očích se jí zalesklo.
(zadáno: 19.1.2019)
Tímto počinem u mě Radim Vizváry dokonale zbořil mé obavy a předsudky vůči pantomimě, jako divadelnímu žánru. Sólo jsem viděl už dvakrát (v úpravě pro studiovou scénu i pro velký sál) a pokaždé jsem viděl strhující divadelní podívanou. Nezažil jsem snad doposud představení, které by ve mně vyvolávalo v takové kadenci tak intenzivní a rozdílné emoce. Precizně a do nejmenšího detailu propracované - pohybově, hudebně, světelně, vizuálně a kostýmově. Vtipné i dojemné i děs budící. Dokonalé...
(zadáno: 12.1.2017)
Od tvůrčího dua Mikulášek-Cpín jsem očekával opravdu hodně, od titulního Martina Pechláta rovněž. Bohužel má očekávání nebyla dostatečně naplněna a z představení jsem odcházel spíše zklamaný. Scénografie byla sice nádherná, ale pak už bych pochválil jen několik povedených momentů (například scéna se zabíjením kaprů anebo s oběšením Lakmé) a především dechberoucí finále. První polovina představení mě však spíš štvala a po nějakém vývoji a rozkladu osobnosti u Karla Kopfrkingla jsem jen marně toužil...
(zadáno: 3.12.2016)
Silná literární předloha a skvělá filmová adaptace, to vše vyvolává veliká očekávání a zakládá na nelehký úkol pro divadelní adaptaci. V Ostravě se prali statečně, ale ani Norbert Lichý, který byl jistě nejlepší možná volba a podal vynikající výkon, ani zdatně mu sekundující zbytek souboru, ani např. nápadité scény s kontrabasy, ani to vše se nedokázalo dotáhnout na úroveň knihy či filmu, ani atmosférou, ani gradací. Spíš mi přišlo, že hře v druhé polovině dost docházel dech...uvidíme, jak se se stejným tématem popere Národní divadlo...
(zadáno: 18.9.2021)
Musím zde s radostí oznámit, že mi bylo potěšením se konečně dočkat vkusného divadelního provedení Spalovače mrtvol. Nikoliv vidět kopii filmové předlohy nebo nabubřelé scénografické podívané, jaké jsem viděl u Bezručů nebo v Národním. V D21 je vše pojato komorně, intenzivně, ale i s douškou nadsázky a humoru. Střídání scén pomocí několika vrstev opon funguje skvěle a ve svěžím tempu. A uhrát v pěti hercích 22 postav je obdivuhodná záležitost! Dodat ještě rozhodně musím poklonu pro titulního Petra Pochopa.
(zadáno: 12.3.2019)
Povedená a nejen vtipná "lesní" hříčka, kterou bych si dobře dokázal představit i na nějaké letní scéně. Natálii Drabiščákové seděla role nejlíp a bylo to znát!
(zadáno: 17.8.2015)
(zadáno: 30.3.2014)
Představení bylo pro mě zklamáním. Slabé herecké výkony korunoval přehráváním sebe sama J. Přeučil. Jedinou světlou chvilku, kdy jsem se upřímně zasmál byl nechtěný přeřek "Božky", která místo hernajs řekla hergot!
(zadáno: 19.2.2018)
Velká spokojenost se vším od formy přes obsah až k hereckým výkonům. Nataša Gáčová bravurní, kluci - studentíci rovněž. Scéna "dobově" vkusná, hravá, funkční, využívající z omezeních ve Vile maximum, kostýmy, hudební podkres, tempo...a v neposlední řadě režie. Velmi vřele doporučuji, žádná plytká záležitost.
(zadáno: 18.2.2020)
Pěkné to bylo na pohled moc (scéna, kostýmy), ale nějak mě ta herecká stylizace a vystavení příběhu z velmi rozpačité a toporné první poloviny, do méně statického rozuzlení v polovině druhé nestačila.
(zadáno: 30.4.2014)
Příjemné představení, které pobaví a v tanečně-stepařské scéně Károlyi+Pálek nadchne a dojme. Délka přiměřená, jen zvolená hudba né vždy odpovídá době ve které vznikla což trochu diváka mate.
(zadáno: 2.3.2017)
Jasná a srozumitelná interpretace ruské divadelní klasiky. Tento ročník studentů KČD mě opravdu hodně sedí. A to, že na poslední chvíli musel zaskočit v roli Veršinina profík T. Pavelka (velmi statečně), dodalo jinak celkově tíživé atmosféře hry i trošičku toho humoru...
(zadáno: 18.2.2016)
Skvělé! Dvě hodiny bez přestávky, dvě hodiny drsného veršovaného až hip-hopového textu ve vysokém tempu a ve skvostném podání tří herců (Lukešová, Rumlová, Hampl), před jejichž výkonem je třeba smeknout - SMEKÁM !!! Osudy všech tří aktérů se postupně proplétají až do strhujícího finále. Scéna jednoduchá, skvěle fungující (zejména točna). To vše v režii Marka Němce (na co sáhne, to stojí za to!) A nikdy bych netušil, kolik rýmů se dá vymyslet na slovo "pí.." vulgarismy zde však vůbec nevadí, ba naopak...Na toto představení musím přijít znovu, musím!!!
(zadáno: 24.3.2017)
Hře velmi prospělo přenesení do bytového divadla, kde jsem jí i měl možnost vidět.
(zadáno: 20.9.2016)
I já se přidávám do tábora spokojených diváků a až tolik nechápu proč toto představení vyvolává takové kontroverze. Groteskní stylizace mi nepřišla nijak násilná, ba naopak. A ze všech Špinarových realizací skoro nejkonzervativnější dílo. Důstojné provedení Tří sester: krásná výprava a velmi solidní herecké výkony! Závěr v podobě zvukového záznamu z Rajmontova "legendárního" uvedení Tří sester v Činoherním studiu mě velmi potěšil, ale možná tak zbytečně utlumil závěr představení
(zadáno: 18.2.2019)
Další nevšední zážitek z Geisslers dílny. Ani vteřina z hodinového představení nebyla zbytečná. Vše ve skvělém tempu, promyšlené do posledního detailu. Pohybově a zejména vizuálně uhrančivá barokně stylizovaná podívaná je tou nejskvělejší poctou velkému malíři. Edukativní a zároveň velmi zábavná podívaná! Bravo!