Ba-jo

Ani tato adaptace divadelní klasiky v podání SKUTRu mě nepřesvědčila a vyznavačem Letních shakespearovských slavností se asi už nestanu. Prvních pár minut jsem dokonce rozpačitě uvažoval zda neodejít. Naštěstí se hra dále trošku usadila a některé pasáže byly až snově krásné, některé herecké výkony velmi povedené ....bohužel v obou případech pouze některé.

Nějak mi ten humor přišel až moc laciný a předvídatelný....

Nějak si nemůžu pomoci, ale toto provedení slavné klasiky mě příliš nepřesvědčilo. Herecké výkony byly dobré, scéna taky ...ale nějak to prostě nedrželo pohromadě a tak jsem ty 3 hodiny spíš protrpěl a snažil se co nejméně koukat na hodinky s toužebným očekáváním konce.

Nápadité, akční a místy i vtipné představení o nepříliš vtipné době. Herecky však působilo celé představení spíše jako ochotnický kabaret...

Nápadité představení - herecky, scénograficky, pohybově. V samotném obsahu však až příliš mnoho laciných klišé - i když možná právě to bylo záměrem....

Po velmi rozpačitém a roztěkaném úvodu (zde se dalo mnohem více zapracovat), následuje vrchol celé kraťoučké inscenace: monolog ve vynikajícím podání Tomáše Petříka. Celá hra pak po padesáti minutách doznívá trochu bez logiky, beze slov, ale intimně a silně. Velmi zajímavá, sporá, čistá scéna - jen poněkud zbytně působí velké zrcadlo umístěné v rohu.

Silná literární předloha a skvělá filmová adaptace, to vše vyvolává veliká očekávání a zakládá na nelehký úkol pro divadelní adaptaci. V Ostravě se prali statečně, ale ani Norbert Lichý, který byl jistě nejlepší možná volba a podal vynikající výkon, ani zdatně mu sekundující zbytek souboru, ani např. nápadité scény s kontrabasy, ani to vše se nedokázalo dotáhnout na úroveň knihy či filmu, ani atmosférou, ani gradací. Spíš mi přišlo, že hře v druhé polovině dost docházel dech...uvidíme, jak se se stejným tématem popere Národní divadlo...

V titulku ke hře se praví: "Hra o životě, o lásce a o whisky", vše z toho tam i tak nějak je, i ta Afrika je tam tak nějak patrná...scéně dominující osvětlovací baterie a ventilátory jí nápaditě navozují. Herecké výkony jsou vyrovnané a vyvážené, jen hostující M. Mededa je spíše v pozadí, něž naopak, jak by se mohlo z plakátů zdát. Možná tím, že jsem v Africe několikrát byl, že mám rád africkou literaturu, jsem očekával od francouzské předlohy trochu více...těžko soudit zda se z ní podařilo M. Skočovskému v ČS vydolovat maximum, ale i tak doufám, že si v Ústí hra své diváky najde

Od tvůrčího dua Mikulášek-Cpín jsem očekával opravdu hodně, od titulního Martina Pechláta rovněž. Bohužel má očekávání nebyla dostatečně naplněna a z představení jsem odcházel spíše zklamaný. Scénografie byla sice nádherná, ale pak už bych pochválil jen několik povedených momentů (například scéna se zabíjením kaprů anebo s oběšením Lakmé) a především dechberoucí finále. První polovina představení mě však spíš štvala a po nějakém vývoji a rozkladu osobnosti u Karla Kopfrkingla jsem jen marně toužil...

Převládla zde snad forma nad obsahem? Vizuálně a herecky obdivuhodné představení, ale obsahově se mi zdálo představení tak nějak kostrbatě "rozhárané" a nějak mě nedokázalo vtáhnout resp. hlouběji citově zasáhnout ...škoda.

Ubrat z délky představení tak 20 minut, tak bych v hodnocení možná i 20% přidal.

Takové lehounké, milounké....

Solidně provedená divadelní klasika, která si jistě v Příbrami své diváky najde. Neurazí, ale ani bohužel příliš nevtáhne, nezasáhne, nedojme ...nevím zda to není přílišnou zkratkou, nebo zda obsazení některých rolí vždy sedělo, jak by mělo. Potěšila mě vizuální stránka (zejména kostýmy), hudba a v titulní roli Maryša Anny Fixové.

K zamyšlení rozhodně ano, ale k nějakému hlubšímu a intenzivnějšímu divadelnímu prožitku tomu přeci jen dost scházelo....

Povedená a nejen vtipná "lesní" hříčka, kterou bych si dobře dokázal představit i na nějaké letní scéně. Natálii Drabiščákové seděla role nejlíp a bylo to znát!

Matka i Otec Ubu v podání Hany Mathauserové a Petra Pochopa jsou výborní a žánrově přesní. V mini prostoru malé scény D21 dokonce i věřím, že by utáhli celé představení jen ve dvou a bez většího množství rekvizit a přestaveb. Možná mé hodnocení nepříznivě ovlivnily technické problémy, které provázely první reprízu, ale i tak stojí Král Ubu v D21 za pozornost a je opět až děsivě aktuální.