Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (106)
Pavla Haflantová: 9 % (34)
Helena Grégrová: 10 % (106)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 14.4.2014)
Silné, nápadité a nekonzervativně pojaté představení o kterém jsem ještě dlouho přemýšlel a musel jsem na něj s odstupem jenoho roku zajít znovu. A znovu musím vyzdvihnout totéž: strhující výkon snad nejmladšího českého Hamleta - Patrika Děrgela, dojemně dojemnou a šíleně šílenou Ofélii - Zuzany Onufrákové, starostlivého Horacia - Marka Pospíchala, rozpolcenou Gertrudu - Petry Hřebíčkové a Kláry Cibulkové, skvělou scénu se Špinarovým oblíbeným plexisklem, které vynikne snad nejvíce v dechberoucí scéně Ofeliiny smrti, krásný překlad J. Joska a spoustu drobných nápadů,kvůli kterým se rád vrátím.
(zadáno: 13.4.2015)
Tradiční pojetí divadelní klasiky v překladu Martina Hilského, jehož hlas jakožto Hamleta staršího zaznívá i v samotném představení. Vynikající je Petr Kubes v titulní roli což už úplně neplatí o zbytku obsazení a to zejména v ženských rolích. Na představení je bohužel znát, že Moravské divadlo Olomouc neuvádí představení příliš často a herci nemají moc času si představení takříkajíc osahat.
(zadáno: 10.7.2017)
S tímto provedením Hamleta jsem se nějak nedokázal ztotožnit. Brutálně seškrtaný text i tak chvílemi nudil, scéna byla nezáživná a moc jsem jí nepochopil, jen herecké výkony jakžtakž držely celé představení nad hladinou...další z řádky zklamání v rámci LŠS.
(zadáno: 7.3.2019)
K čertu s nějakou hlubší myšlenkou, ta by zde naopak mohla spíš uškodit. Pobavil jsem se královsky!
(zadáno: 2.2.2018)
Za mě kontroverzní záležitost...herecky velmi, velmi silné, kostýmy rovněž pěkné a nápadité..ale celkové režijní a scénografické pojetí, mi přišlo někdy příliš laciné, názorné a místy značně odvádějící pozornost...
(zadáno: 16.11.2016)
Velmi silné, velmi. Podmanivý výkon Petra Lněničky a Moniky Zoubkové. Tísnivý příběh se pomalu rozjíždí v malinkém pokojíku, venku za dvěřmi se však něco děje, něco znepokojujícího. Příběh graduje silným a emocionálně vysilujícím závěrem. To vše doslova na dosah, blíž už snad ani divadlo nemůže jít! Ještě několik minut po děkovačce seděli všichni diváci bezeslov jako zařezaní..tak silně to na všechny dolehlo...
(zadáno: 14.10.2019)
Kongeniální spojení nového cirkusu a pantomimy rozhodně není cestou do slepé uličky. Pevně věřím, že spolupráce Radima Vizváryho s Losers přinese ještě další podobně skvělé počiny. Budu je s radostí očekávat.
(zadáno: 5.3.2019)
(zadáno: 8.12.2021)
(zadáno: 8.2.2017)
Ač mnohokrát nad scénou problikne nápis!SMÍCH!, Brechtův text není zrovna ke smíchu, ale je i dnes mrazivý a aktuální. Divadelní ztvárnění v Dlouhé mě nesmírně bavilo. Střídání komorních dialogů na "forbíně" a kabaretní show s živou hudbou skvěle fungovalo, představení utíkalo lehce a rychle jako voda...až mi to bylo skoro líto. Smekám před M.Hanušem nejen za inscenování, herecký výkon, ale i za úžasné "depkoidní" texty songů. Smekám před výkony všech herců, pěvců a hudebníků(exemplární příklad multitalentovaný J. Meduna). Smekám před světelným designem, kostýmy i jednoduchou a funkční scénou.
(zadáno: 4.2.2019)
Hned z kraje přiznávám, že fraška není zrovna formát, který v divadle vyhledávám. Pokud se ale od tohoto oprostím, musím ohodnotit inscenaci jako žánrově čistou, technicky a herecky skvěle zvládnutou a to ve zběsilém tempu a s dokonalým časováním. Vše "nešlapalo", tak jak mělo a vlastníci britské licence jistě musí být velmi spokojeni. Proto věřím, že se v Kladně podařilo vytvořit představení, které bude dlouho přitahovat a bavit nejširší diváckou obec.
(zadáno: 26.3.2015)
Náročné představení pro diváky, extrémně náročné představení pro herce. Tady se jde až na dřeň a perfektně semknutý herecký soubor to skvěle dává. Filmovou předlohu jsem neviděl a ještě si chvíli počkám než se na ní kouknu, abych si neznehodnotil tento silný divácký zážitek, který nutí k zamyšlení.
(zadáno: 15.1.2016)
Vtipné, svižné a dobře herecky zvládnuté představení. Pokud hledáte něco nenáročného, ale nelaciného, rozhodně návštěvou tohoto představení na této miniscéně neprohloupíte!
(zadáno: 10.3.2017)
Že je Miloslav Konig zdatný divadelní matador už vím dávno z Divadla Na zábradlí, což předvedl excelentně a uvěřitelně i zde v Rubínu. To, že je Nataša Mikulová velkým hereckým talentem jsem zjistil nedávno, a v Rubínu to jen a jen potvrdila. Velmi současná hra musí rezonovat hlavně v současné generaci třicátníků, kterým jsem i já..a rezonoval jsem rád.
(zadáno: 25.11.2014)
Komedii k popukání rozhodně nečekejte!... i když název by k tomu sváděl. Nepoučen o obsahu jsem se poprvé vydal do miniaturního divadla Troníček a nestačil se divit... pět neokoukaných hereckých tváří zde bravůrně balancuje mezi komedií a závažným společenským tématem ke kterému se celé představení v náznacích přibližuje až do něj v samotném konci doslova narazí a zatne do živého. Moc pěkné představení podle vysoce oceňované předlohy, které lze jedině doporučit.
(zadáno: 29.11.2016)
Po velmi rozpačitém a roztěkaném úvodu (zde se dalo mnohem více zapracovat), následuje vrchol celé kraťoučké inscenace: monolog ve vynikajícím podání Tomáše Petříka. Celá hra pak po padesáti minutách doznívá trochu bez logiky, beze slov, ale intimně a silně. Velmi zajímavá, sporá, čistá scéna - jen poněkud zbytně působí velké zrcadlo umístěné v rohu.
(zadáno: 30.3.2014)
Hra která stojí a padá s výkonem Jaroslavy Kretschmerové ...zábavné, ale čekal jsem trochu více
(zadáno: 30.3.2014)
Poprvé v životě jsem chtěl z divadelního představení odejít, k tomu abych tak neučinil přispěl fakt, že část před přestávkou byla krátká, bohužel jsem netušil že druhá část bude zhruba dvojnásobná. Podívaná bez smyslu...
(zadáno: 7.11.2022)
Má první návštěva Slováckého divadla (přeci jen to mám z ÚnL 400km daleko), můj druhý Jesus (první byl ten devadesátkový ve Spirále) a mé několikáté setkání s režií Dodo Gombára (ještě ve Švanďáku)...a páni! Představení předčilo všechna má očekávání i všemožné předsudky: divadlo z regionu? činoherci dělají muzikál? Všechny se mi ale už při prvních tónech rozplynuly a následovaly více jak dvě hodiny čiré radosti a místy i dojetí...a já se během představení modlil, ať ještě není konec! Skvěle odvedená práce, plno emocí, krásného zpěvu a živé hudby, choreografie, funkční scéna, nápady...nutno vidět znovu, těch 400km cesty za to stálo...amen!
(zadáno: 11.12.2018)