Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (106)
Pavla Haflantová: 9 % (34)
Helena Grégrová: 10 % (106)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 31.8.2021)
Přiznám se, že jsem měl z celého projektu tak trochu strach. Vyžaduje totiž divákovu aktivní interakci a to já v divadle běžně rád nemám. Zde to ale bylo úplně jiné, nechal jsem se lehce a brzy vtáhnout do příběhu, který spoluutváříte s profiherci a dokonce i s dalšími diváky. Zvolený příběh, téma, jeho provedení i prostředí na mě hluboce a intenzivně zapůsobilo. Kloubouk dolů před skvěle zvládnutou a pečlivě propracovanou organizací a před výkony herců. I vzhledem k tomu, že jsem mohl "prožít" pouze jeden ze tří příběhů, se musím a chci k představení vrátit. Zahrát, zažít, poznat...
(zadáno: 26.11.2018)
Jako veliký fanoušek Thomase Bernharda musím být (a taky že jsem) velmi spokojen. Bernhardův text zůstal jasně zřetelný a byl podpořen drobnými "aktualizacemi" do pražského "kulturního" prostředí. Takový dýchánek, jaký předvádějí herci soubor DnZ si nelze nechat ujít. Rozhodně se nebudete nudit, určitě se zasmějete a možná se i zdravě zastydíte. Hudebně, kostýmově a scénicky si taky přijdete na své. Mýcení prostě baví!
(zadáno: 30.4.2015)
Velmi silné a emotivní, nic pro slabé povahy! Zajímavé vidět 20. století z pohledu polské historie, která přeci jen šla jinou cestou než ta naše..jak kdosi pravil: "20. století bylo stoletím člověka, protože to byl právě člověk kdo ve 20. století nejvíc trpěl". Minimalistická scéna a dobré herecké výkony tak nechávají vyznět toto závažné téma naplno. Jen ten konec bych asi trošku zkrátil, tam už hře doslova docházel y síly i dech.
(zadáno: 24.1.2019)
(zadáno: 28.11.2019)
Mistrovský román, mistrovsky převedený a předvedený na prknech ND. Ústřední Radúz Mácha a Pavlína Štorková podali vrcholný výkon hodný naší první divadelní scény. Skvělá scénografie a hlavně jasně a srozumitelně předané poselství románu Stefana Zweiga, které vůbec není zastaralé. Bravo!
PS: "Žádná vina není zapomenuta, pokud o ní ví svědomí."
(zadáno: 6.12.2015)
Silný komorní zážitek, který vygraduje v druhé části povídkou Něžná. Martin Hofmann podal naprosto profesionální a dechberoucí výkon, kterému v druhé části zdatně i když bezeslova sekundovala Marika Šoposká. Katarze po představení se dostavila ...Dostojevskij by byl spokojen.
(zadáno: 29.1.2019)
K zamyšlení rozhodně ano, ale k nějakému hlubšímu a intenzivnějšímu divadelnímu prožitku tomu přeci jen dost scházelo....
(zadáno: 23.9.2017)
Přechody mezi prostředími ...z malinkého koutku, přes podlouhlý očistec rozlehlé chodby až k odlidštěné hodovní tabuli velkého sálu. Silný potenciál prostoru a přechodů se však velmi rychle rozpadl do ztracena a celé představení vyznělo velmi ploše a roztříštěně...škoda.
(zadáno: 16.12.2016)
Jiřím Pokorným zručně vystavěná inscenace, která vychází z literární a nikoliv filmové předlohy. Tísnivou atmosféru umocňuje sklepní prostor, sporé osvětlení a černobílá kompozice. Miniaturní scéně však bezesporu dominují úchvatné herecké výkony! Největšími objevy pak pro mě jednoznačně bylo duo Matěj Nechvátal a Gabriela Pyšná.
(zadáno: 2.11.2016)
Můj první divadelní Oblomov, takže nejsem nikterak zatížen žádným předchozím uvedením a nesrovnávám. Byl jsem velmi mile překvapen funkčně a nápaditě provedenou výpravou, hudebním podkresem, videomappingem a až řemeslně propracovanou režií H. Burešové. A byl jsem doslova nadšen a uchvácen hereckým výkonem titulního Michala Isteníka (bravo!). Rovněž je třeba ocenit výkony sekundujících herců v čele s Veronikou Lazorčákovou (a včetně těch dětských), střídavě se vynořujících z pozadí a zasahujících do děje. Katarze se dostavila, i v sobě samém jsem našel trochu z Oblomova.
(zadáno: 15.11.2016)
Konverzační hříčka která dosti promasýrovala mou bránici. Sehranému triu Plouhar-Příkazský-Šimčík dominoval Honza Plouhar v roli cikánského podnikatele Krakena. Žádné filozofování, žádné psycho, prostě zábava kdesi u autobusové zastávky v (O)bludově.
(zadáno: 19.2.2018)
Trochu se bojím, že úchvatná forma - tj. skvěle sladěné, propracované a nádherné kostýmy, scéna a choreografie, překonala stránku obsahovou. Nějak mě inscenace hlouběji citově nezasáhla ...škoda.
(zadáno: 19.11.2014)
V poslední době přicházím na činoherní představení do Národního divadla s jistými obavami. Ohlušujícího pachu bílé na Nové scéně jsem se však bát nemusel. Jisté herecké výkony spolu s intimní scénou, která funguje i na jevišti Nové scény daly vzniknout představení, které na prkna ND rozhodně patří. Ani během jediné minuty z celkem 90ti minutového představení jsem nepřestal až hypnoticky sledovat co se na scéně děje a Karel Dobrý v klíčové úloze šíleného Vincenta je více než jen "dobrý".
(zadáno: 20.10.2021)
Není moc co dodávat. Vynikající text, excelentní herecké výkony, nápaditě využité prostory Vily Štvanice, výborné tempo. Podáno bez zbytečného patosu. Paní Olga by myslím měla radost. Bravo!
(zadáno: 30.3.2014)
Ani chviličku jsem se nenudil, královsky se bavil a dlouho se takto nezasmál. Na toto představení se musím dostat znovu, snad ještě někdy seženu lístky!
(zadáno: 8.10.2016)
Vtipné, ale ne lacině. Sprosté, ale ne bezúčelně. Naléhavé a současné, ale nenásilně. Herecké výkony pestré a vyvážené. Scéna jednoduchá, skvěle fungující a vtipně zapojená do hry. Bavil jsem se moc a rád se příjdu opět podívat!
(zadáno: 17.5.2023)
Za "Opilými" Hradišťáky jsem si musel popojet přes půl republiky. Tak moc jsem byl zvědavý na toto uvedení hry, kterou jsem měl před lety možnost vidět už v Celetné. Uchopení Slováckého divadla mě velmi potěšilo a mojí první zkušenost s tímto textem rozhodně předčilo. Nebojí se v něm NEpodbízet jen tradičnímu diváctvu z regionu, a tak tento současný text představili po všech stránkách odvážně, herecky vyrovnaně a ve svižném tempu, které i přes tříhodinovou stopáž drží diváka soustředěného. Pohromadě vše drží i výtvarně velmi zdařilá scéna a kostýmy, ale především konzistentní a poctivě odvedená divadelní práce, která chytne za srdce! DĚKUJI!!
(zadáno: 24.6.2020)
(zadáno: 9.2.2015)
Další z vizuálně-plexisklově působivých inscenací pod taktovkou D. Špinara. Na v poslední době nijaké výkony činohry ND nadprůměrná hra s nadprůměrným hereckým nasazením zejména v mužských rolích tj. Othello - Karel Dobrý, Jago - David Prachař a Cassio - Igor Orozovič. Na rozdíl od letní Zkrocenky se zde Špinar více drží Shakespeara a nápadem k rasistickými vtipy hířícímu šaškovi (Jana Boušková) pouštět ryze černošskou hudbou (Nina Simone) mě dostal!
(zadáno: 17.10.2016)
Představení vskutku v "Tarantinovském" duchu. Titulních postav Pana Bílého a Zrzky se perfektně zhostil hostující Ústečák Leoš Noha a "domácí" femme fatale Erika Stárková, kterým zdatně sekundoval témeř celý soubor divadla. Poměrně složitá scéna dobře fungovala a nutila neustále dávat pozor, co a kde se semele. Hudebně rovněž velmi vydařené. Délka cca 1:45 bez přestávky byla tak akorát, inscenace si držela svižné tempo, nezadrhávala se a s motorem jedoucím na pravidelné výbuchy smíchu i tarantinovsky vyvrcholila...hra ušitá na míru pro Činoherák baví, ale i mrazí...Rudoši musí být zničeni!!!