Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (101)
Pavla Haflantová: 9 % (29)
Helena Grégrová: 10 % (100)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (27)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 19.12.2021)
Královsky jsem se bavil po celé představení. Škoda, že až na derniéře, protože bych přišel určitě znovu a sledoval co byla improvizace a co původní text.
(zadáno: 8.12.2021)
(zadáno: 20.10.2021)
Není moc co dodávat. Vynikající text, excelentní herecké výkony, nápaditě využité prostory Vily Štvanice, výborné tempo. Podáno bez zbytečného patosu. Paní Olga by myslím měla radost. Bravo!
(zadáno: 20.10.2021)
Muzikál v MDMB? A v provedení činoherců? Ano a povedený! Muzikál jako žánr v Čechách zrovna nevyhledávám, ale toto provedení (i ve srovnání s filmovým zpracováním) mě velmi bavilo! Bravurně a kolektivně herecky zvládnuté, povedená a dobře vymyšlená scénografie, která se proměňovala ve vražedném tempu a režijně srozumitelně a žánrově vše dobře zastřešené. Rozhodně se vyplatí zajít se podívat a poslechnout na vlastní oči i uši!
(zadáno: 20.10.2021)
Nemohl jsem se ubránit srovnání s legendární filmovou předlohou, která mě i přes veškerou inscenační snahu a vkusné provedení přeci jen více zasáhla a dojala...
(zadáno: 8.10.2021)
Přiznávám, že jsem na představení šel (stejně jako většina diváků) nepolíben fakty o maďarském pianistu a skladateli Rezső Seressovi. Obvzlášť, když je už více jak padesát let po smrti. Hra je však vystavena tak, že to není potřeba. Tento životopisně, retrospektivně, dokumentární kabaret byl příjemnou podívanou, která nenásilně a bez křeče klouzala v dobrém tempu a provedla nás lehce a s nadsázkou životem jednoho neobyčejného života v nelehkých dobách první poloviny 20. století. Krásná a neoposlouchaná hudba. Krásné herecko-pěvecké výkony titulního Z. Kaliny a jeho múzy v podání K.Bohatové!
(zadáno: 18.9.2021)
Musím zde s radostí oznámit, že mi bylo potěšením se konečně dočkat vkusného divadelního provedení Spalovače mrtvol. Nikoliv vidět kopii filmové předlohy nebo nabubřelé scénografické podívané, jaké jsem viděl u Bezručů nebo v Národním. V D21 je vše pojato komorně, intenzivně, ale i s douškou nadsázky a humoru. Střídání scén pomocí několika vrstev opon funguje skvěle a ve svěžím tempu. A uhrát v pěti hercích 22 postav je obdivuhodná záležitost! Dodat ještě rozhodně musím poklonu pro titulního Petra Pochopa.
(zadáno: 31.8.2021)
Přiznám se, že jsem měl z celého projektu tak trochu strach. Vyžaduje totiž divákovu aktivní interakci a to já v divadle běžně rád nemám. Zde to ale bylo úplně jiné, nechal jsem se lehce a brzy vtáhnout do příběhu, který spoluutváříte s profiherci a dokonce i s dalšími diváky. Zvolený příběh, téma, jeho provedení i prostředí na mě hluboce a intenzivně zapůsobilo. Kloubouk dolů před skvěle zvládnutou a pečlivě propracovanou organizací a před výkony herců. I vzhledem k tomu, že jsem mohl "prožít" pouze jeden ze tří příběhů, se musím a chci k představení vrátit. Zahrát, zažít, poznat...
(zadáno: 12.7.2020)
Není třeba nic dodávat, je třeba vidět!
(zadáno: 24.6.2020)
(zadáno: 12.6.2020)
(zadáno: 25.2.2020)
Má první "Krátká Dlouhá". Nečekal jsem tedy úplně, že se bude jednat o scénické čtení, ale tenhle černohumorný dýchánek v japonských reáliích, mě i tak hodně zaujal a pobavil. Drobná výtka by byla k rozdílné kvalitě scénického čtení jednotlivých herců, které sahala od úplné znalosti textu až po někdy kostrbaté čtení textu slova od slova....
(zadáno: 25.2.2020)
Představení mrazivé, znepokojující a zřejmě (i podle rozdílných reakcí publika) kontroverzní, stejně jako Hanekeho obě filmové předlohy. Převod filmu na divadelní prkna se v Ústí podle mě velmi vydařil. Přispěla k tomu i vypiplaná a místy až děsivě atmosferická scéna, hudební podkresy, vyrovnané herecké výkony (kde přeci jen trochu nad všechny vyčníval skvělý Petr Uhlík) a pokusy o přímé interakce s publikem. Není to představení po kterém budete odcházet s blaženým pocitem, ale spíš s mrazením v zádech, ale i tyto pocity si z divadla rád odnáším.
(zadáno: 18.2.2020)
Pěkné to bylo na pohled moc (scéna, kostýmy), ale nějak mě ta herecká stylizace a vystavení příběhu z velmi rozpačité a toporné první poloviny, do méně statického rozuzlení v polovině druhé nestačila.
(zadáno: 11.2.2020)
(zadáno: 3.2.2020)
Doposud nejkomornější představení z dílny Losers Cirque Company přináší jasně čitelný obsah vyjádřený již standardně špičkovou gymnastickou choreografií a vynikající vizuální, zejména světelnou složkou. Spolupráce s Radimem Vizvárym a Danielem Špinarem přinesla své ovoce a nad výkony Jindřicha Panského a Petra Horníčka se nelze než hluboce sklonit. Celkově mělo představení dobré tempo, náboj a hromadu nápaditých a vtipných gegů. Rád uvidím znovu!
(zadáno: 16.1.2020)
Jakožto milovník Davida Bowieho jsem byl po hudební a pěvecké stránce navýsost spokojený! Velmi milým objevem byl pro mě výkon Niny Horákové (odehrála představení se zlomením kotníkem!) a Pavola Smolárika. Erika Stárková už standardně vysoce nadprůměrná. Drobné výhrady bych měl jedině k scénografii (např. naprosto zbytečný obří větrák ve finále) a k hromadným choreografiím, tam se mohlo trochu přitlačit. Rozhodně však česká komorně-muzikálová špička a rozhodně budu chtít vidět znovu i v alternaci s Ondřejem Rumlem.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>