Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (106)
Pavla Haflantová: 9 % (34)
Helena Grégrová: 10 % (106)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 8.10.2016)
Vtipné, ale ne lacině. Sprosté, ale ne bezúčelně. Naléhavé a současné, ale nenásilně. Herecké výkony pestré a vyvážené. Scéna jednoduchá, skvěle fungující a vtipně zapojená do hry. Bavil jsem se moc a rád se příjdu opět podívat!
(zadáno: 2.11.2016)
Můj první divadelní Oblomov, takže nejsem nikterak zatížen žádným předchozím uvedením a nesrovnávám. Byl jsem velmi mile překvapen funkčně a nápaditě provedenou výpravou, hudebním podkresem, videomappingem a až řemeslně propracovanou režií H. Burešové. A byl jsem doslova nadšen a uchvácen hereckým výkonem titulního Michala Isteníka (bravo!). Rovněž je třeba ocenit výkony sekundujících herců v čele s Veronikou Lazorčákovou (a včetně těch dětských), střídavě se vynořujících z pozadí a zasahujících do děje. Katarze se dostavila, i v sobě samém jsem našel trochu z Oblomova.
(zadáno: 16.11.2016)
Velmi silné, velmi. Podmanivý výkon Petra Lněničky a Moniky Zoubkové. Tísnivý příběh se pomalu rozjíždí v malinkém pokojíku, venku za dvěřmi se však něco děje, něco znepokojujícího. Příběh graduje silným a emocionálně vysilujícím závěrem. To vše doslova na dosah, blíž už snad ani divadlo nemůže jít! Ještě několik minut po děkovačce seděli všichni diváci bezeslov jako zařezaní..tak silně to na všechny dolehlo...
(zadáno: 15.2.2017)
Herecký koncert téměř celého kašparovského spolku. Patnáct herců téměř po čtyry hodiny nesleze z jeviště a při tom předvádí vynikající výkony vrcholného díla F.M. Dostojevského. Hudba, "choreografie", scéna - to vše v dokonalém souladu, ale ústředním bodem jsou tu především herci a jejich postavy!
(zadáno: 2.1.2018)
Představení tak intimní a křehké ... a v dnešní době převládající virtuální komunikace i velmi současné. Intimitu dobarvuje blízkost scény k na jevišti sedícímu diváctvu. Velmi realistická a jednoduchá scéna je doplněna o velmi nápadité textové projekce podtrhující sílu a význam psaného slova, to vše doprovázené skvělou hudební složkou. Celé představení však stojí především na dokonale sehraném výkonu Aničky Fixové a Dana Bambase, výkonu stejně tak křehkému a intimnímu, jako je celá hra. Má srdeční záležitost, musel jsem se přijít podívat znovu!
(zadáno: 22.1.2018)
Velmi drásavá groteska na velmi aktuální téma, které se nemusí líbit zrovna každému, ale o to víc jsem DNZ za toto uvedení vděčen. Jistě působící režijní počínání debutujícího dua Kosová-Svozil, velmi jisté a vyrovnané herecké výkony všech zúčastněných + promyšlená a propracovaná scénografie P. Vítka, která velmi sugestivně podtrhuje pasáže dekadence či rozkladu společnosti. Jen ten hudební podkres trochu pokulhával. Sečteno a podtrženo, velmi doporučuji a ještě dlouho po představení o něm přemýšlím...
(zadáno: 19.2.2018)
Velká spokojenost se vším od formy přes obsah až k hereckým výkonům. Nataša Gáčová bravurní, kluci - studentíci rovněž. Scéna "dobově" vkusná, hravá, funkční, využívající z omezeních ve Vile maximum, kostýmy, hudební podkres, tempo...a v neposlední řadě režie. Velmi vřele doporučuji, žádná plytká záležitost.
(zadáno: 25.2.2018)
Hodně pohybová a vizuální podívaná bez zbytečných slov. Obdivuhodný a fyzicky náročný výkon Zuzany Stivínové, které výtečně "sekunduje" Ivan Lupták. Neotřelé, silné, Kafka...
(zadáno: 5.4.2018)
Je tomu 20 let, co jsem viděl Sofoklovu Élektru poprvé, jako jedno z prvních divadelních představení v mém životě, bylo tomu tak v ústeckém Činoheráku a byl jsem ohromen a u vytržení. Včera jsem viděl Élektru v Dlouhé a dostavil se u mě stejně silný pocit, za který jsem velmi vděčen. Bravurně režijně, scénicky, hudebně a herecky zvládnutá klasika, která je i za ty stovky let stále univerzálně platná i dnes. Doslova mrazivý koncert improvizovaného antického orchestru pod taktovkou ústřední a skvělé E. Hacurové. Divadlo v Dlouhé drží laťku stále a dlouhodobě proklatě vysoko!
(zadáno: 2.5.2018)
Už jen pár drobností by mi stačilo k dokonalosti. Skvělé po hudební i pohybové stránce. Neotřelý koncept, vycházející z dobové předlohy...to byla slast se dívat a poslouchat a velmi vřele doporučuji!!!
(zadáno: 1.6.2018)
Velká spokojenost po všech stránkách. Konečně se na prknech ND realizoval velmi silný,nosný a současný text. To vše v jisté Špinarově režii, se skvěle promyšlenou a krásnou scénografií, která efektně ilustruje, že antický háv, je pouze prostředkem a nikoliv tématem. Herecké výkony ve vysokém a vyrovnaném standardu. Nikdo nezaostává, nikdo ani příliš zbytečně nevyčnívá.
(zadáno: 13.10.2018)
Konečně zde to slovo použiju: kongeniální! Hudba, vizuál, pohyb...vše propracované do posledního detailu a ve skvěle sladěném a svižném rytmu...ufff, čirá divadelní radost, takovouto Annu Kareninu bych si dal líbit i mnohem, mnohem delší!
(zadáno: 26.11.2018)
Jako veliký fanoušek Thomase Bernharda musím být (a taky že jsem) velmi spokojen. Bernhardův text zůstal jasně zřetelný a byl podpořen drobnými "aktualizacemi" do pražského "kulturního" prostředí. Takový dýchánek, jaký předvádějí herci soubor DnZ si nelze nechat ujít. Rozhodně se nebudete nudit, určitě se zasmějete a možná se i zdravě zastydíte. Hudebně, kostýmově a scénicky si taky přijdete na své. Mýcení prostě baví!
(zadáno: 7.1.2019)
Moc příjemné a osvěžující zjevení na současné divadelní scéně. Mé první setkání s Geisslers, které si mě rozhodně získalo k návštěvě dalších počinů tohoto spolku. Vizuálně, hudebně i pohybově lahodící podívaná odehraná hravě a v přiměřeném rytmu i délce. Barokní divadlo pro diváka z 21.století. A ono to funguje!
(zadáno: 15.1.2019)
Precizně připravené a precizně provedené. Pohybově-hudebně-světelně skvělá audiovizuální podívaná ke které se rozhodně rád vrátím, vřele doporučuji. A rozhodně si posvítím i na další kousky z dílny Losers Company.
(zadáno: 18.2.2019)
Další nevšední zážitek z Geisslers dílny. Ani vteřina z hodinového představení nebyla zbytečná. Vše ve skvělém tempu, promyšlené do posledního detailu. Pohybově a zejména vizuálně uhrančivá barokně stylizovaná podívaná je tou nejskvělejší poctou velkému malíři. Edukativní a zároveň velmi zábavná podívaná! Bravo!
(zadáno: 4.3.2019)
Prvotně mě zarazila obří černá dekorace v obrovském a surovém prostoru Jatek, kde by divák spíš očekával třicetičlenný ansámbl a nějakou moderní operu. Objevily se však "jen" dvě dívenky a předvedly v roli dvojjediné Amerikánky Emy strhující, komorní a emotivní výkon jednoho pravdivého a pohnutého osudu se silným poselstvím. Pohybově a emocionálně náročný výkon zaplnil bezezbytku nejen ten obří prostor, ale věřím, že i hluboce zasáhl každého z diváků. Před hereckým výkonem Terezy Voříškové a Elišky Křenkové mi nezbývá než se hluboce uklonit. Velká poklona patří i celému tvůrčímu týmu.
(zadáno: 14.10.2019)
Kongeniální spojení nového cirkusu a pantomimy rozhodně není cestou do slepé uličky. Pevně věřím, že spolupráce Radima Vizváryho s Losers přinese ještě další podobně skvělé počiny. Budu je s radostí očekávat.
(zadáno: 28.11.2019)
Mistrovský román, mistrovsky převedený a předvedený na prknech ND. Ústřední Radúz Mácha a Pavlína Štorková podali vrcholný výkon hodný naší první divadelní scény. Skvělá scénografie a hlavně jasně a srozumitelně předané poselství románu Stefana Zweiga, které vůbec není zastaralé. Bravo!
PS: "Žádná vina není zapomenuta, pokud o ní ví svědomí."
(zadáno: 12.7.2020)
Není třeba nic dodávat, je třeba vidět!
(zadáno: 20.10.2021)
Není moc co dodávat. Vynikající text, excelentní herecké výkony, nápaditě využité prostory Vily Štvanice, výborné tempo. Podáno bez zbytečného patosu. Paní Olga by myslím měla radost. Bravo!
(zadáno: 19.12.2021)
Královsky jsem se bavil po celé představení. Škoda, že až na derniéře, protože bych přišel určitě znovu a sledoval co byla improvizace a co původní text.
(zadáno: 21.8.2022)
Krásné a voňavé "multismyslové" představení, které pohladí zejména oči, uši i čichové buňky. Skvěle do češtiny přebásněné texty ve strhujícím podání Jany Zenáhlíkové mi zůstaly dlouho v paměti. Rád bych si je poslechl znovu, a proto pevně věřím, že budu mít v Kladně ještě mnoho příležitostí si tento komorně-velkolepý zážitek zopakovat.
(zadáno: 7.11.2022)
Má první návštěva Slováckého divadla (přeci jen to mám z ÚnL 400km daleko), můj druhý Jesus (první byl ten devadesátkový ve Spirále) a mé několikáté setkání s režií Dodo Gombára (ještě ve Švanďáku)...a páni! Představení předčilo všechna má očekávání i všemožné předsudky: divadlo z regionu? činoherci dělají muzikál? Všechny se mi ale už při prvních tónech rozplynuly a následovaly více jak dvě hodiny čiré radosti a místy i dojetí...a já se během představení modlil, ať ještě není konec! Skvěle odvedená práce, plno emocí, krásného zpěvu a živé hudby, choreografie, funkční scéna, nápady...nutno vidět znovu, těch 400km cesty za to stálo...amen!
(zadáno: 28.3.2023)
Heeej rup! Herecky precizní, do detailů vypiplané a místy až nekompromisní divadelní provedení o jedné z velmi kontroverzně vnímaných postav našich dějin. Velmi a vřele doporučuju zejména pro vnímavé diváky, kteří se nebojí boření některých zažitých mýtů. Heeej rup!!