Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (101)
Pavla Haflantová: 9 % (29)
Helena Grégrová: 10 % (100)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (27)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 4.2.2015)
Samotní herci švanďáckého souboru o tomto představení říkají, že "je to velká dodovina" a musím s nima souhlasit. Kafka by se asi divil, ale proč se pevně džet předlohy? od toho snad divadlo není. Místy i úsměvné představení opět stojí na semknutém souboru s vyváženým hereckým výkonem a originálně pojatou scénografií, kdy herci hrají v hledišti a vy je pozorujete z velmi netradičního úhlu z jeviště. Dobře jsem se bavil !
(zadáno: 9.2.2015)
Další z vizuálně-plexisklově působivých inscenací pod taktovkou D. Špinara. Na v poslední době nijaké výkony činohry ND nadprůměrná hra s nadprůměrným hereckým nasazením zejména v mužských rolích tj. Othello - Karel Dobrý, Jago - David Prachař a Cassio - Igor Orozovič. Na rozdíl od letní Zkrocenky se zde Špinar více drží Shakespeara a nápadem k rasistickými vtipy hířícímu šaškovi (Jana Boušková) pouštět ryze černošskou hudbou (Nina Simone) mě dostal!
(zadáno: 16.4.2015)
Jak se píše ve stručném popisu výše: kultovní groteska.
Bavilo mě to moc. Viděl jsem ve složení Polívka, Chýlková, Dulava, Vetchý a Pavlata a fungovalo to i po těch mnoha letech od premiéry.
(zadáno: 30.4.2015)
Velmi silné a emotivní, nic pro slabé povahy! Zajímavé vidět 20. století z pohledu polské historie, která přeci jen šla jinou cestou než ta naše..jak kdosi pravil: "20. století bylo stoletím člověka, protože to byl právě člověk kdo ve 20. století nejvíc trpěl". Minimalistická scéna a dobré herecké výkony tak nechávají vyznět toto závažné téma naplno. Jen ten konec bych asi trošku zkrátil, tam už hře doslova docházel y síly i dech.
(zadáno: 5.5.2015)
Nedokážu si představit tuto hru jinak než právě v bytovém divadle - velká scéna by jí určitě neslušela a hru potopila. Však se taky celý děj odehrává po celou dobu v jednom bytě a dobře je do hry zakomponován právě celý byt a nikoliv jen ústřední místnost bytového divadla, kde sedí diváci. Takto zvolený formát dodal hře na autentičnosti a umocnil tísnívou atmosféru celého představení s kterou se na maličkatém prostoru herci velmi dobře vypořádali. Pro diváka to není žádná oddychovka, ale představení rozhodně stojí za návštěvu, byl to silný a tak akorát dlouhý zážitek.
(zadáno: 17.8.2015)
(zadáno: 17.8.2015)
(zadáno: 13.10.2015)
Roztomile vtipný a živou hudbou prodchnutý kabaret. 75 minut sametové zábavy, která vůbec nepůsobí trapně ani nudně. A přátelé Poláci snad prominou :-D
(zadáno: 26.10.2015)
Viděl jsem představení s P. Kubesem jako Sallierim který byl v této roli excelentní. Rovněž Mozart v podání V. Lipiny byl vynikající a i celkově se představení vydařilo a je ozdobou a možná i tím nejlepším co může momentálně Moravské divadlo v Olomouci nabídnout!
(zadáno: 26.10.2015)
Myslím si, že přesně toto je hra, která se na Vinohrady hodí a takto velké scéně sluší. Dvořák i Brousek ve svých rolích naprosto přesvědčiví. Pěkně udělaná scéna, kostýmy i zapojení "Větříčků" ještě před oponou z orchestřiště.
(zadáno: 3.11.2015)
Vtipné představení na neveselé téma aneb smrt v ústřední roli. Po herecké a vizuální stránce se opět nezapře Mikuláškův rukopis, který mi velmi vyhovuje. Po počáteční nejistotě, co si o tom všem humbuku na jevišti mám vlastně myslet, jsem se naladil na stejnou vlnu a vtažen do hry si užíval sebemenší narážky, vtípky i gesta...."prostě mám smysl pro humra"!
(zadáno: 8.12.2015)
Dokumentární divadlo? proč ne! V prostředí Baráčnické rychty s pivkem v ruce a živou "dechovkovou" kapelou na jevišti autentický a divadelně neotřelý zážitek, který rozhodně stojí za návštěvu!
(zadáno: 26.2.2016)
Přicházel jsem na představení s obavami a unaven...odcházel jsem v opačném rozpoložení. Představení mě přesvědčilo a pobavilo. Správně "ujeté" představení s barevně ujetými kostými, scénou, dialogy a to vše opřené o výborné herecké výkony...zejména titulní Jan Meduna a možná ještě více jeho rodičové Helena Dvořáková a Robert Mikluš. Uteklo mi to rychle, krásně jsem se bavil...
(zadáno: 17.3.2016)
Výtečná irská černá komedie. Výtečné herecké výkony...zejména titulní Matouš Ruml je krásně a uvěřitelně dojemný v roli mrzáka, Martin Hofmann zase správně vlezlý a dotěrný v roli novinového hlásiče...a i další herečtí kumpáni se nenechají zahanbovat. Scénicky zajímavé a osvěžující jsou předěly za použití filmové projekce a s irskými tanečky na forbíně...jsou stejně osvěžující jako celá hra. Moc příjemně se toto představení sledovalo...
(zadáno: 2.6.2016)
Pro slávisty povinnost, ostatním vřele doporučuji! Folklórně-fotbalové představení srší nápady a vtipem, myslím si, že i samotný Ivo Knoflíček sedící v den premiéry v první řadě, se musel dobře bavit...i když né vždy bylo vše jen k smíchu. A před fotbalovým a hudebním nasazením a umem hereček a herců smekám svůj slávistický šál!
(zadáno: 16.6.2016)
(zadáno: 17.9.2016)
Svěží představení s dobře dávkovaným množstvím černého humoru. Takhle nějak si představuji černou komedii na Irský způsob. Drsné a syrové, tak jak to drsnému Ústí sluší. Krásně udělená scéna, dobré herecké výkony v čele se statně kosti drtícím Ctiradem Gotzem.
(zadáno: 20.9.2016)
I já se přidávám do tábora spokojených diváků a až tolik nechápu proč toto představení vyvolává takové kontroverze. Groteskní stylizace mi nepřišla nijak násilná, ba naopak. A ze všech Špinarových realizací skoro nejkonzervativnější dílo. Důstojné provedení Tří sester: krásná výprava a velmi solidní herecké výkony! Závěr v podobě zvukového záznamu z Rajmontova "legendárního" uvedení Tří sester v Činoherním studiu mě velmi potěšil, ale možná tak zbytečně utlumil závěr představení
(zadáno: 17.10.2016)
Představení vskutku v "Tarantinovském" duchu. Titulních postav Pana Bílého a Zrzky se perfektně zhostil hostující Ústečák Leoš Noha a "domácí" femme fatale Erika Stárková, kterým zdatně sekundoval témeř celý soubor divadla. Poměrně složitá scéna dobře fungovala a nutila neustále dávat pozor, co a kde se semele. Hudebně rovněž velmi vydařené. Délka cca 1:45 bez přestávky byla tak akorát, inscenace si držela svižné tempo, nezadrhávala se a s motorem jedoucím na pravidelné výbuchy smíchu i tarantinovsky vyvrcholila...hra ušitá na míru pro Činoherák baví, ale i mrazí...Rudoši musí být zničeni!!!
(zadáno: 16.12.2016)
Jiřím Pokorným zručně vystavěná inscenace, která vychází z literární a nikoliv filmové předlohy. Tísnivou atmosféru umocňuje sklepní prostor, sporé osvětlení a černobílá kompozice. Miniaturní scéně však bezesporu dominují úchvatné herecké výkony! Největšími objevy pak pro mě jednoznačně bylo duo Matěj Nechvátal a Gabriela Pyšná.
(zadáno: 29.12.2016)
Co více dodat, krásné představení nejen pro ty nejmenší diváky. Hravé, zábavné, nevlézavě výchovné, barevné, místy vtipné a herecky i scénograficky velmi dobře zvládnuté.
(zadáno: 4.1.2017)
Ani po těch mnoha letech, ani po těch stovkách odehraných repríz, neztrácí "Růže" nic ze své síly. Představení stojí na výkonu Jana Potměšila a ten se své titulní role zhostil excelentně a dojemně uvěřitelně. Ani na 789. repríze nebyly patrny náznaky nějaké rutiny...věřím, že představení zažije ještě mnoho repríz. Nechť jsou tomu důkazem ty superlativy zaznívající ve foyer po předtsavení z úst mladičkých gymnaziálních studentů.
(zadáno: 16.1.2017)
Velmi povedené, zábavné, nápadité, vtipné ...