Ba-jo

Radim Vizváry opět ve vynikající kondici podává na jevišti maximum, ale ve srovnání se Sólem se neubráním horšímu hodnocení. Výrazná stylizace za použití "kouzel" a předdefinované zvuky jsou hodně svazující i pro krále pantomimy.

Uf, byl to hodně slušný nářez. Tři monology, tři brutální příběhy, tři vynikající představitelé!

Zase originální, zase skvěle využitá každá vteřina, zase spousty skvělých nápadů dotažených do detailu. Nic podobného jsem na jevišti ještě neviděl! Hudební a zejména pohybová složka této "němohry" jsou dechberoucí, stejně jako fyzicky velmi náročné provedení všech akterů této netradiční lesní show!

Pro vyznavače hodně černého humoru "must see" záležitost! Já k nim také patřím a tak jsem se na premiéře úžasně bavil od začátku do konce a se mnou celý sál. Pevně věřím, že má tento titul v Ústí úspěch zaručen. Premiéra Zuzany Truplové v ústeckém souboru dopadla na jedničku. Na jedničku s hvězdičkou však excelovala perfektní Anička Fišerová! Nejen kvůli ní se s chutí příjdu podívat znovu!

K čertu s nějakou hlubší myšlenkou, ta by zde naopak mohla spíš uškodit. Pobavil jsem se královsky!

Zvolená forma i pomalejší tempo mi přišlo v souladu s textem a tématem. Bavil mě ten dominový efekt, kdy každá nově přicházející postava posouvá celý děj někam dál a jinam. Vizuálně rovněž velká spokojenost.

Jakožto milovník Davida Bowieho jsem byl po hudební a pěvecké stránce navýsost spokojený! Velmi milým objevem byl pro mě výkon Niny Horákové (odehrála představení se zlomením kotníkem!) a Pavola Smolárika. Erika Stárková už standardně vysoce nadprůměrná. Drobné výhrady bych měl jedině k scénografii (např. naprosto zbytečný obří větrák ve finále) a k hromadným choreografiím, tam se mohlo trochu přitlačit. Rozhodně však česká komorně-muzikálová špička a rozhodně budu chtít vidět znovu i v alternaci s Ondřejem Rumlem.

Doposud nejkomornější představení z dílny Losers Cirque Company přináší jasně čitelný obsah vyjádřený již standardně špičkovou gymnastickou choreografií a vynikající vizuální, zejména světelnou složkou. Spolupráce s Radimem Vizvárym a Danielem Špinarem přinesla své ovoce a nad výkony Jindřicha Panského a Petra Horníčka se nelze než hluboce sklonit. Celkově mělo představení dobré tempo, náboj a hromadu nápaditých a vtipných gegů. Rád uvidím znovu!

Představení mrazivé, znepokojující a zřejmě (i podle rozdílných reakcí publika) kontroverzní, stejně jako Hanekeho obě filmové předlohy. Převod filmu na divadelní prkna se v Ústí podle mě velmi vydařil. Přispěla k tomu i vypiplaná a místy až děsivě atmosferická scéna, hudební podkresy, vyrovnané herecké výkony (kde přeci jen trochu nad všechny vyčníval skvělý Petr Uhlík) a pokusy o přímé interakce s publikem. Není to představení po kterém budete odcházet s blaženým pocitem, ale spíš s mrazením v zádech, ale i tyto pocity si z divadla rád odnáším.

Přiznávám, že jsem na představení šel (stejně jako většina diváků) nepolíben fakty o maďarském pianistu a skladateli Rezső Seressovi. Obvzlášť, když je už více jak padesát let po smrti. Hra je však vystavena tak, že to není potřeba. Tento životopisně, retrospektivně, dokumentární kabaret byl příjemnou podívanou, která nenásilně a bez křeče klouzala v dobrém tempu a provedla nás lehce a s nadsázkou životem jednoho neobyčejného života v nelehkých dobách první poloviny 20. století. Krásná a neoposlouchaná hudba. Krásné herecko-pěvecké výkony titulního Z. Kaliny a jeho múzy v podání K.Bohatové!

Musím zde s radostí oznámit, že mi bylo potěšením se konečně dočkat vkusného divadelního provedení Spalovače mrtvol. Nikoliv vidět kopii filmové předlohy nebo nabubřelé scénografické podívané, jaké jsem viděl u Bezručů nebo v Národním. V D21 je vše pojato komorně, intenzivně, ale i s douškou nadsázky a humoru. Střídání scén pomocí několika vrstev opon funguje skvěle a ve svěžím tempu. A uhrát v pěti hercích 22 postav je obdivuhodná záležitost! Dodat ještě rozhodně musím poklonu pro titulního Petra Pochopa.

Muzikál v MDMB? A v provedení činoherců? Ano a povedený! Muzikál jako žánr v Čechách zrovna nevyhledávám, ale toto provedení (i ve srovnání s filmovým zpracováním) mě velmi bavilo! Bravurně a kolektivně herecky zvládnuté, povedená a dobře vymyšlená scénografie, která se proměňovala ve vražedném tempu a režijně srozumitelně a žánrově vše dobře zastřešené. Rozhodně se vyplatí zajít se podívat a poslechnout na vlastní oči i uši!

Autorská inscenace Jiřího Ondry je postavená na historických zápisech ze soudu s Johankou pannou. Pannou trojjedinou, která od začátku vtáhne a nepustí. Povedené vizuálně, herecky i obsahově.