Ba-jo

Do takovéto budoucnosti bych se nechtěl probudit! Další povedená inscenace dua Kosová - Svozil na prknech ústeckého Činoheráku se velmi vydařila a rozhodně stojí nejen za návštěvu, ale i za zamyšlení.

Velmi povedené představení. Divadelní detektivka se vším všudy. Herecky velmi vyrovnané a gradující. A ta nádherná, funkční a "nestatická" scénografie!!! Sledováno z první řady při pražské premiéře.

Představení ve mně vyvolalo spíše rozpaky než nadšení. Na jedné straně vkusná a funkčně postavená scéna a ve své roli přesvědčivá a s grácií hrající Jitka Schneiderová. Na straně druhé mnohem méně přesvědčivá (až pubertální) stylizace titulního Daniela Krejčíka a celkově slabá po-přestávková část, které místo gradace docházel až křečovitě dech. Srovnání s filmem se u filmové adaptace na divadelních prknech vyhnout nelze. Film pro mě zůstává nepřekonaný a má první návštěva v Divadle Na Fidlovačce to rozhodně nezvrátila.

Myslím si, že přesně toto je hra, která se na Vinohrady hodí a takto velké scéně sluší. Dvořák i Brousek ve svých rolích naprosto přesvědčiví. Pěkně udělaná scéna, kostýmy i zapojení "Větříčků" ještě před oponou z orchestřiště.

Viděl jsem představení s P. Kubesem jako Sallierim který byl v této roli excelentní. Rovněž Mozart v podání V. Lipiny byl vynikající a i celkově se představení vydařilo a je ozdobou a možná i tím nejlepším co může momentálně Moravské divadlo v Olomouci nabídnout!

Prvotně mě zarazila obří černá dekorace v obrovském a surovém prostoru Jatek, kde by divák spíš očekával třicetičlenný ansámbl a nějakou moderní operu. Objevily se však "jen" dvě dívenky a předvedly v roli dvojjediné Amerikánky Emy strhující, komorní a emotivní výkon jednoho pravdivého a pohnutého osudu se silným poselstvím. Pohybově a emocionálně náročný výkon zaplnil bezezbytku nejen ten obří prostor, ale věřím, že i hluboce zasáhl každého z diváků. Před hereckým výkonem Terezy Voříškové a Elišky Křenkové mi nezbývá než se hluboce uklonit. Velká poklona patří i celému tvůrčímu týmu.

Myslím, že si představení nejvíc užili zejména samotní herci. Občas jsem se zasmál, občas trochu ztrácel. Scénografie pěkná!

Vidět toto představení v podobě bytového divadla bylo doposud jedním z nejsilnějších divadelních zážitků mého života. Skvělý Špalek i Potměšil.

Jako povinná "četba" představení rozhodně nezklame. Poctivě připravená inscenace zaujme netradiční černobílou a přitom vlastně tradičně folklórní výtvarnou stylizací, která se může opřít o solidní herecké výkony zejména ústřední ženské trojice: Babička - Barunka - Viktorka a také o vkusné hudebně-taneční folklórní předěly. Nějaké větší citové pohnutí nebo dopad, který u mě pravidelně vyvolává právě Moskalykova filmová adaptace, jsem bohužel v krásném kladenském divadle nepociťoval...

Ubrat z délky představení tak 20 minut, tak bych v hodnocení možná i 20% přidal.

Stejně tak, jako zdánlivě "minimální" domeček na scéně, tak i vlastní hra postupně a neprvoplánovitě odhaluje svá tajemství a své další, na první pohled ukryté vrstvy. Tím drží diváka v pozornosti a i přes mnohdy komické situace ho donutí i hlouběji se zamyslet. A ačkoliv se celá hra točí kolem postavy malého diktátorka Ralfa v podání T. Kobra, nelze opomenout a přehlédnout výkony všech účastnících se herců, mnohdy ztvárňujících hned několik postav.

Královsky jsem se bavil po celé představení. Škoda, že až na derniéře, protože bych přišel určitě znovu a sledoval co byla improvizace a co původní text.

Herecký koncert téměř celého kašparovského spolku. Patnáct herců téměř po čtyry hodiny nesleze z jeviště a při tom předvádí vynikající výkony vrcholného díla F.M. Dostojevského. Hudba, "choreografie", scéna - to vše v dokonalém souladu, ale ústředním bodem jsou tu především herci a jejich postavy!

V titulku ke hře se praví: "Hra o životě, o lásce a o whisky", vše z toho tam i tak nějak je, i ta Afrika je tam tak nějak patrná...scéně dominující osvětlovací baterie a ventilátory jí nápaditě navozují. Herecké výkony jsou vyrovnané a vyvážené, jen hostující M. Mededa je spíše v pozadí, něž naopak, jak by se mohlo z plakátů zdát. Možná tím, že jsem v Africe několikrát byl, že mám rád africkou literaturu, jsem očekával od francouzské předlohy trochu více...těžko soudit zda se z ní podařilo M. Skočovskému v ČS vydolovat maximum, ale i tak doufám, že si v Ústí hra své diváky najde

Nějak si nemůžu pomoci, ale toto provedení slavné klasiky mě příliš nepřesvědčilo. Herecké výkony byly dobré, scéna taky ...ale nějak to prostě nedrželo pohromadě a tak jsem ty 3 hodiny spíš protrpěl a snažil se co nejméně koukat na hodinky s toužebným očekáváním konce.

Uf, byl to hodně slušný nářez. Tři monology, tři brutální příběhy, tři vynikající představitelé!

Radost pohledět i "poslyšet". Vřele doporučuji pro všechny věkové generace, gendery i národnosti :-)

Nějak mi ten humor přišel až moc laciný a předvídatelný....