Ba-jo

Zvolená forma i pomalejší tempo mi přišlo v souladu s textem a tématem. Bavil mě ten dominový efekt, kdy každá nově přicházející postava posouvá celý děj někam dál a jinam. Vizuálně rovněž velká spokojenost.

I přes značnou délku, mi představení nepřišlo zdlouhavé, mělo své tempo a provedlo diváka více jak padesáti lety naší historie a nastavilo jim / nám i dost nekompromisní zrcadlo. Jsem vděčný, že společným úsilím tvůrčího týmu a hereckého ansámblu ve Švandově divadle vzniklo toto až bolestivě pravdivé představení. Děkuji.

Jakožto milovník Davida Bowieho jsem byl po hudební a pěvecké stránce navýsost spokojený! Velmi milým objevem byl pro mě výkon Niny Horákové (odehrála představení se zlomením kotníkem!) a Pavola Smolárika. Erika Stárková už standardně vysoce nadprůměrná. Drobné výhrady bych měl jedině k scénografii (např. naprosto zbytečný obří větrák ve finále) a k hromadným choreografiím, tam se mohlo trochu přitlačit. Rozhodně však česká komorně-muzikálová špička a rozhodně budu chtít vidět znovu i v alternaci s Ondřejem Rumlem.

Svěží představení s dobře dávkovaným množstvím černého humoru. Takhle nějak si představuji černou komedii na Irský způsob. Drsné a syrové, tak jak to drsnému Ústí sluší. Krásně udělená scéna, dobré herecké výkony v čele se statně kosti drtícím Ctiradem Gotzem.

Povedená a vtipná politická satira ze slavné oválné pracovny, která by však byla dostatečně vtipná i bez přehršle vulgarismů, zcela nadbytečného indiána a možná až moc na pilu tlačícího Michala Dlouhého. Měl jsem příležitost Michala vidět v krátkém sledu ve dvou dalších komediích (Kdo je tady ředitel, Cry baby cry) a to rovněž v hlavních rolích a myslím si, že i kdyby trochu ubral ze svého výrazu, tak by pořád bavil. Co naopak na scéně úplně chybělo byla přítomnost alespoň jednoho živého KROCANA ! :-)

Ono uplácat nějaký srozumitelný děj z největších hitů jedné kapely prostě nejde...a taky to bylo znát. Po hudební stránce dobře zaranžované, ale největší zásluhy na představení mají prostě jen lety prověřené hity ...

Moc příjemné a osvěžující zjevení na současné divadelní scéně. Mé první setkání s Geisslers, které si mě rozhodně získalo k návštěvě dalších počinů tohoto spolku. Vizuálně, hudebně i pohybově lahodící podívaná odehraná hravě a v přiměřeném rytmu i délce. Barokní divadlo pro diváka z 21.století. A ono to funguje!

Toto představení prknům ND vyloženě sluší! Z Nezvalových veršů bylo ponecháno tak akorát, vizuálně krásné, nápadité, citlivé a sem tam s drobnými vtípky (duo Yamaha?). Varhany skvěle dokreslovaly celkovou atmosféru. Herecky velmi, velmi chválím nejen titulní dvojici P.Štorkovou a P.Děrgela, ale také skvělého Radúze Máchu! Jsem zvědav na alternativní obsazení a jistě si ho nenechám ujít.

Upřímně jsem se bál na toto představení vůbec jít. A vůbec nebylo třeba. ABC se popralo s tímto kusem dobře. Excelentní scénografie i hudební vložky. Jen samotná Markéta (V. Kubařová) mi nepřišla nejjistější v této náročné roli. Velký dík za poctu Vladislavu Vančurovi !

Solidně provedená divadelní klasika, která si jistě v Příbrami své diváky najde. Neurazí, ale ani bohužel příliš nevtáhne, nezasáhne, nedojme ...nevím zda to není přílišnou zkratkou, nebo zda obsazení některých rolí vždy sedělo, jak by mělo. Potěšila mě vizuální stránka (zejména kostýmy), hudba a v titulní roli Maryša Anny Fixové.

Ač se po obsahové stránce jedná o křížence Maryši a Gazdiny roby, pak divadelní provedení je již čistokrevně a jednoduše krásně provedené. Jednoduchá scéna si hraje pouze se světlem, židlemi a živým sborovým pěveckým podkresem. Eva i Maryša v podání Kamily Trnkové a Beáty Kaňokové jsou úchvatné ...

Toto primárně ženskému publiku určené představení dokázalo zaujmout i mě, mužského diváka. Nejen díky závažnosti tématu, ale především skvělým ženským hereckým obsazením, které je zcela zaslouženě hodné prken české první scény.

Jednoduchá a srozumitelná zábava, které bohužel ke konci začně docházet dech a zbytečně se začne zasekávat a zadrhávat. Kdyby se představení ukončilo o 30 minut dřív, bylo by mu to ku prospěchu.

Výtečná irská černá komedie. Výtečné herecké výkony...zejména titulní Matouš Ruml je krásně a uvěřitelně dojemný v roli mrzáka, Martin Hofmann zase správně vlezlý a dotěrný v roli novinového hlásiče...a i další herečtí kumpáni se nenechají zahanbovat. Scénicky zajímavé a osvěžující jsou předěly za použití filmové projekce a s irskými tanečky na forbíně...jsou stejně osvěžující jako celá hra. Moc příjemně se toto představení sledovalo...

Příjemné představení, které se věrně drží Kaurismakiho filmové poetiky i humoru v duchu: "Napište čas úmrtí, musím k porodu." Hra o lásce a naději prostřednictvím záměrně minimalistického hraní semknutého a vyváženého hereckého ansámblu. Jen tu hudební složku mám radši ve filmové verzi.