Profil uživatele

Ba-jo

Ba-jo
„Pochopte, ze všeho nejvíc nenávidím Burgtheater, ale opravdu ze všeho nejvíc nenávidím dramatické umění jako takové.“ – T. Bernhard, Staří mistři

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 9 % (106)
Pavla Haflantová: 9 % (34)
Helena Grégrová: 10 % (106)
Veronika Boušová: 10 % (41)
Kateřina Jírová: 11 % (28)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 30.3.2014)
Naprostá spokojenost. Příjemné a milé představení, které neurazí ani milovníky knižní předlohy. Pojmout téměř nemožný převod knihy na divadelní prkna prostřednictvím muzikálu byl skvělý nápad. Obrovským překvapením pěvecké schopnosti Jitky Smutné. Byl jsem už 3x a rád půjdu znovu.
(zadáno: 24.2.2019)
Pro vyznavače hodně černého humoru "must see" záležitost! Já k nim také patřím a tak jsem se na premiéře úžasně bavil od začátku do konce a se mnou celý sál. Pevně věřím, že má tento titul v Ústí úspěch zaručen. Premiéra Zuzany Truplové v ústeckém souboru dopadla na jedničku. Na jedničku s hvězdičkou však excelovala perfektní Anička Fišerová! Nejen kvůli ní se s chutí příjdu podívat znovu!
(zadáno: 10.3.2017)
Převládla zde snad forma nad obsahem? Vizuálně a herecky obdivuhodné představení, ale obsahově se mi zdálo představení tak nějak kostrbatě "rozhárané" a nějak mě nedokázalo vtáhnout resp. hlouběji citově zasáhnout ...škoda.
(zadáno: 28.5.2014)
Ano šel jsem do divadla na komedii a dostal jsem komedii, šel jsem do divadla na Moliéra a dostal jsem Moliéra...na rozdíl od mnoha jiných komentářů hra splnila má očekávání, žádná vysoká nebo speciální jsem jí nekladl. Úspornou scénu zde nahrazují velmi bohaté a řekl bych době odpovídající kostýmy. Celá hra však stojí především na solidních hereckých základech pánů Postráneckého, Pavelky a Rajmonta. Příjemně jsem se pobavil.
(zadáno: 16.2.2016)
Nevím zda to bylo mou únavou, nebo momentálním mentálním rozpoložením, ale ani jednou se mi za ty 2 hodiny nepodařilo do této hry nějakým způsobem proniknout. Nevyvolala ve mně žádné emoce (krom asi 2-3 pousmání) ...připadal jsem si, že se koukám na jeviště přes nějaké zapatlané plexisklo a někde v dálce slyším nějaké dialogy ...a po představení jsem si kladl jedinou otázku: Proč? Věřím, že herecký potenciál dobře obsazeného představení najde příložitost v nějaké povedenější hře v podání ČK.
(zadáno: 17.5.2022)
Autorská inscenace Jiřího Ondry je postavená na historických zápisech ze soudu s Johankou pannou. Pannou trojjedinou, která od začátku vtáhne a nepustí. Povedené vizuálně, herecky i obsahově.
(zadáno: 24.1.2018)
Takové lehounké, milounké....
(zadáno: 13.12.2015)
Nápadité, akční a místy i vtipné představení o nepříliš vtipné době. Herecky však působilo celé představení spíše jako ochotnický kabaret...
(zadáno: 26.1.2018)
Po herecké stránce velmi vyvedené a sugestivní, slušná "ponorka". Jen hra samotná už s léty mírně ztrácí na aktuálnosti a dochází jí dech...
(zadáno: 29.12.2016)
Co více dodat, krásné představení nejen pro ty nejmenší diváky. Hravé, zábavné, nevlézavě výchovné, barevné, místy vtipné a herecky i scénograficky velmi dobře zvládnuté.
(zadáno: 16.4.2015)
Jak se píše ve stručném popisu výše: kultovní groteska.
Bavilo mě to moc. Viděl jsem ve složení Polívka, Chýlková, Dulava, Vetchý a Pavlata a fungovalo to i po těch mnoha letech od premiéry.
(zadáno: 15.9.2015)
Náročná hra pro náročné publikum. Herecký koncert po zásluze oceněné Heleny Dvořákové, které zdatně sekundují mužští kolegové v čele s Markem Němcem. Rovněž po vizuální stránce lahoda pro oko i ucho. I když má představení téměř 3 hodiny je poznat nutné osekání původní předlohy, která by vydala na mnohem delší stopáž, ale to už by bylo moc nejen pro herce, ale i pro diváky, kteří se už tak musí velmi soustředit na tuto hutnou filozofující hru.
(zadáno: 13.2.2017)
(zadáno: 16.5.2016)
I když celé představení nedrželo úplně pohromadě, i když mi někdy unikal smysl některých "skečů", i tak jsem se bavil a představení mi rychle utíkalo. Dopomohla tomu zejména dobrá hudba, skvělá scéna, rozdělená na 2 podlaží, která se střídala a dodávala hře tempo, a pak i herecké výkony, za které bych podtrhnul ten Jany Plodkové a Miloslava Koniga...
(zadáno: 3.11.2015)
Vtipné představení na neveselé téma aneb smrt v ústřední roli. Po herecké a vizuální stránce se opět nezapře Mikuláškův rukopis, který mi velmi vyhovuje. Po počáteční nejistotě, co si o tom všem humbuku na jevišti mám vlastně myslet, jsem se naladil na stejnou vlnu a vtažen do hry si užíval sebemenší narážky, vtípky i gesta...."prostě mám smysl pro humra"!
(zadáno: 10.3.2017)
Kdyby se za minulého režimu odehrávaly spartakiády v režii a choreografii Adély Stodolové, kdyby mezi cvičenci nechyběla čtveřice Vagnerová-Cina-Meduna-Vančura, kdyby se cvičilo na hudbu Queen...tak nevím,nevím, zda by minulý režim někdy padnul! Povedené a šťavnatě vtipné představení ...
(zadáno: 17.7.2017)
(zadáno: 4.2.2015)
Samotní herci švanďáckého souboru o tomto představení říkají, že "je to velká dodovina" a musím s nima souhlasit. Kafka by se asi divil, ale proč se pevně džet předlohy? od toho snad divadlo není. Místy i úsměvné představení opět stojí na semknutém souboru s vyváženým hereckým výkonem a originálně pojatou scénografií, kdy herci hrají v hledišti a vy je pozorujete z velmi netradičního úhlu z jeviště. Dobře jsem se bavil !
(zadáno: 16.6.2016)
(zadáno: 6.3.2018)
V anotaci k inscenaci se píše: "Tajemné, napínavé a klaustrofobické psychologické komorní drama, s atmosférou ve stylu gotického thrilleru", přesně toto jsem i očekával a těšil se na dokonalé využití opravdu komorního prostoru Komorní činohry...žel vysoký herecký, scénografický a hudební potenciál mi nepřišel na 100% využit, tak aby byl zážitek ještě temnější a uvěřitelnější, ale i tak vřele doporučuji k návštěvě, rozhodně jsem se nenudil...a ta závěrečná scéna mi silně evokovala jiné klaustrofobické drama: "Cestu" Cormacka McCarthyho, že by možný námět na nějaké pokračování?
(zadáno: 17.5.2023)
Režijně zajímavý koncept této "klasické", ale mně dosud utajené hry. V dnešní době už rozhodně nebudí takové vášně, jako v době svého uvedení...ostatně ani inscenace není vášnivá, ale poklidně plynoucí...v pomalém tempu, bez přestávky, podle jízdního řádu pravidelně na scénu přijíždějící a cinkající tramvaje.