Barka

Poctivě zinscenovaná komedie, která nabízí přesně to, co od ní čekáte. Začátku by ale slušelo zkrácení. Klobouk dolů před Davidem Gránským, dokazuje, že je opravdu talent "od pánaboha" :)

75% Pantheon si drží úroveň kvalitnější zájezdové produkce. Tato inscenace je svižná, nesklouzává do nevkusných poloh a je zasazena do příjemných a funkčních kulis. Herecké výkony jsou také velmi slušné, především Jiří Ployhar do toho dává opravdu vše. Pokud máte rádi nenáročné komedie, doporučuji.

Vcelku originální komedie, konečně nejde o partnerské záměny a tucty dveří. Dámy na sebe skvěle slyší, role jim sluší a je znát, že si tuto inscenaci opravdu užívají. Pánové se svých rolí ujali také zdařile. Na velmi odpočinkový večer myslím dobrá volba.

Je to úlet, který bych od dejvických úplně nečekala. V představení jsou krásné, vtipné i silné momenty (pro mě nejlepší scéna s jeptiškami), ale jako celek to u mě úplně nezarezonovalo. Významy tam určitě jsou hluboké, ale musela bych jít asi víckrát, abych je všechny pochopila, jde to trochu za roh, jak se říká. Ostře stříbrná scéna mi po nějakém čase začala být nepříjemná na oči, ale zas oceňuji skvělou práci se světly, které se tímto scénografickým řešením otevřely nevídané možnosti. Herecké výkony jsou perfektní, tam jsem zklamaná rozhodně nebyla.

Švanďák si ukousl další velké sousto. Já té inscenaci nemám vlastně co vytknout, má krásnou výpravu, skvělé herce, silný příběh... ale mě to prostě nebavilo. Odcházela jsem z divadla a nebylo mi z toho vůbec dobře, jak je to prodchnuto takovou zlobou, hnusem, depresí... ale to je zřejmě dobře, to byl asi záměr, který byl splněn. Nicméně přes formu ke mně nedosáhl obsah, asi tak bych to řekla. Jo a toho hlasu ze záznamu je na můj vkus moc, to je taková zvláštní berlička, která mi přišla zbytečná a otravná.

Skvělí herci, dobrý námět, ale strašně předvídatelný děj. Pořád jsem čekala nějaký zvrat, nějaký wow efekt, cokoli, ale příběh běžel přesně tak, jak jsem od začátku předpokládala. Jak skvělé by například bylo, kdybychom na konci zjistili, že manažer vlastně vůbec neexistuje a že ten "mor", ta schizofrenie, byla jen v komikově hlavě nebo tak něco. Bohužel nic takového nepřijde. Pokud bych měla vyzdvihnout jen jeden herecký výkon, pak by to byl právě manažer Ládi Hampla, takhle si představuji personifikované zlo :)

To je zvláštní, tolik "hejtů" a všechny od prvohodnotitelů, to minimálně zaráží. Já to tedy vůbec tak černě, jako diváci níže, nevidím. Kdo zná poetiku Divadla Sklep, tak si myslím, že ho tato páně Šteindlerova one man show nerozhodí ani nepřekvapí. Vždy se pohybovali na hraně určité trapnosti, ale byla to kritika společnosti, nastavovali vždy divákům zrcadlo a bylo už na každém, jestli to pochopí, či si jen řekne, že jsou trapáci. Tady to vnímám stejně. Ano, od kohokoli jiného bych to nevzala, od M. Šteindlera ano, protože za tím vidím právě to, co diváci, kteří se přišli jen pobavit, nevidí.

Ano, je to naprostý úlet, vlastně vůbec nevím, o čem druhá a třetí třetina byla... ale bavilo mě to. Líbila se mi režisérova obrazotvornost, fantazie hraničící až s šílenstvým. Inscenaci jsem spíše než jako vyprávění příběhu brala jako sled obrazů a výjevů spolu nesouvisejících, ale samostatně fungujících. Obdivuji herce, že dokáží zvládnout tak náročný text a fyzickou stylizaci. Z Markétky jsem šílela, lituji hlasivky Kamily Trnkové a sluch všech, co to musí poslouchat... ale dávalo mi to smysl. Ne, Faust není inscenace pro každého, ale jednou za čas si takhle ulítnout je celkem osvěžující :)

Jsem v šoku z komentářů níže, asi jsme viděli úplně jinou inscenaci. Z mého pohledu je Cesta kolem světa povedená, je hravá, nápaditá, milá. Hudební čísla jsou typicky "Havelkovská" a do inscenace sedí. Herecké výkony jsou taky na tradičně vysoké úrovni, obzvláště Róza Havelková zaujme. Nevím, co komentující níže očekávali, to by bylo asi na delší diskusi.

Kdo má rád Rainmana, tak podle mě zklamaný nebude. Hra je dojemná a poměrně věrně zobrazuje problémy člověka s aspergerovým syndromem. Jediné co mi nesedělo byla překvapivě Petra Nesvačilová a její herecký styl. Byla strašně nepřirozená, text tak podivně zpívala nebo jak to říct, působila strašně pateticky a to je velká škoda.

Uf, tak tohle je zase nálož na psychiku. Je to herecky velmi silná inscenace, vizuálně taky, ale pojatá na můj vkus až příliš alternativně, nebo jak to nazvat. Spoustě znaků jsem úplně neporozuměla, sledovat příběh pro mě bylo dost náročné a souhlasím, že zvuková složka byla příliš hlasitá, ale asi to byl záměr. Postava Abbého byla z mého pohledu často spíš rušivá. Nicméně je strašně zajímavé kouknout se na život J. Wericha zase trochu z jiné perspektivy a dozvědět se i něco o Holanovi. Švanďák se toho prostě nebojí a to je dobře :)

Zajímavý počin na pomezí scénického čtení a koncertu. Chvíli jsem se s touhle zvláštní formou musela vyrovnávat, ale nakonec mě to docela bavilo.

65% Hra je celkem o ničem, tváří se jako psychologické drama s prvky komedie, ale té psychologie tam ve skutečnosti moc není. Ale to nevadí, protože herecké výkony jsou tak příjemné a herci tak krásní, že se na to prostě skvěle kouká. Návštěvy určitě nelituji :)

Příjemná inscenace. Nebylo to teda tak, že bych se za břicho popadala, ale úsměv mi na rtech vykouzlili. Myslím si, že až si inscenace sedne a až budou plné sály, bude fungovat určitě mnohem lépe a hodnocení by mohlo být i vyšší.

Klobouk dolu před výkonem obou herců. Chtěla bych jít na představení ještě jednou, ale tentokrát zezadu, to totiž musí být neskutečný fičák :) Níže je kritizována postava Gunnara, mě naopak bavila ze všech nejvíc. Jeho nihilistické hlášky jsou nezapomenutelné, ať žije Bergmann :)

Myslím, že touhle inscenací si herci udělali radost. Musí je to strašně bavit, někdy možná víc, než diváky. Ale celkově je inscenace milá, absolutně nenáročná a taková roztomilá :)

75%. Poctivě zinscenovaná hra. Bohužel s Vlastníky mám ten problém, že jsou prostě pořád stejní. Ať je to film nebo divadlo, jakoby tam nebylo co režírovat, vše je dané. Takže pokud je nevidíte úplně poprvé, ničím nepřekvapí. A pokud jste viděli původní inscenaci od VOSTO5, tak o to spíš, originál je prostě jen jeden. Boleslavská inscenace je milá, se skvěle vybranými hereckými typy, jen je to pro mě prostě takové nějaké ohrané, ale za to Boleslavští nemohou. Jediné co bych vytkla, je podivný rusko-anglický přízvuk Milana Ligače, takhle Slováci opravdu nemluví :)

Nejsem úplně příznivcem nenáročných komedií, ale musím přiznat, že u téhle jsem se bavila. Určitě je to dáno hlavně hereckým obsazením, které šlape jak hodinky a herci na sebe skvěle slyší.

75% milá inscenace. Text není nijak objevný, ale ani nenudí, je to prostě oddechovka. Anička Polívková je v roli skvělá, uvěřitelná a její pohybové kreace jsou prostě boží :)

V jeden den jsem si dala Pusťte Donnu k maturitě i Discoland, takže trochu přejonákováno :) Bylo ale zajímavé posuzovat, jak se s tématem Discolandu každé divadlo vypořádalo jinak.Obě inscenace jsou humorné, ale Na zábradlí se drnkne i na vážnější strunu. Byla to šílená doba a šílený podnik a přitom všichni zúčastnění na něj vzpomínají s láskou, z toho mě trochu mrazilo. No a co, že se tam scházelo podsvětí, no a co, že Jonák dal zavraždit vlastní ženu, hlavně že my jsme se měli dobře. Bohužel tohle uvažování vidím stále okolo sebe, devadesátky nikdy neskončily, jak trefně říká jedna z postav.

75% Milé, vtipné, z hereckých výkonů musím vyzdvihnout Radima Madeju. Co mě ale nejvíc oslnilo je výprava, takovýhle byt bych si nechala líbit taky :)

75% Je fajn, že se na jeviště dostávají i témata, která byla donedávna tabu. Dnes večer ovuluji je otevřená zpověď ženy, která nemůže otěhotnět, ukazuje co všechno taková žena musí (a je ochotna) podstoupit a jaké to má dopady i na její psychiku. Myslím si, že by nebylo od věci, aby na takové představení zašli i muži, protože ti si většinou vůbec neuvědomují, jak je tahle cesta těžká. Iva Pazderková je v roli přirozená a uvěřitelná a dávám jí palec nahoru za to, že se nebála vystoupit s takhle osobním tématem. Jediné, co mě trochu iritovalo, byly časté audio vsuvky, logiku mají, ale na můj vkus jich bylo moc.

Největším kladem inscenace je, celkem pochopitelně, hudební složka. Herci i herečky krásně zpívají a muzikanti krásně hrají... v tomto směru jsem byla i celkem nadšená. Větší problém jsem měla s hereckou složkou. Všichni zúčastnění hráli s energií a nadšením, ale většina postav pro mě měla málo vykreslené charaktery, přišli mi jeden jako druhý, neznat to skoro nazpaměť, tak se chvílemi i ztrácím v ději. Ale Eržika v podání Nikoly Ďuricové byla super :)

65% Inscenace, která drží hlavně na hercích, ti jsou skvělí. Jinak to hodnotím jako neurazí-nenadchne. Nápad s "dvojím viděním" Báry Hrzánové je vtipný, ale předpokládám, že to bylo dáno už textem a ne aktuální režií.

Já jsem z toho zas tak odvázaná nebyla, viděla už jsem povedenější kusy na toto téma. Myslím, že si Šárka mohla lépe vyhrát se stylizací jednotlivých postav, v mých očích dost splývaly. Přišlo mi, že Šárce nejlépe seděla poloha, kdy hrála matku, tam mě bavila a byla přirozená. Jinak jsem měla dost problém udržet pozornost.