Barka

Ta hra je neskonale blbá, další z řady komedií, které stojí na vysokém počtu dveří a záměn. Ne, nebavilo mě to. Procenta jsou za skvělé výkony Ivana Trojana a Viktora Preisse... díky bohu za ně, jinak by fakt nebylo na co koukat.

Jsem z toho nějaká rozpačitá. Námět dobrý, ale přišlo mi, že Dyk s Vilhelmovou tak trochu pozapomněli na diváka a šlo jim především o to pobavit sami sebe a toho druhého na něčem nachytat... ze začátku se tomu člověk pousměje, ale když to takhle jede celou dobu, sympatie se vytratí.

Nemůžu sdílet nadšení ostatních. Já jsem byla dost zklamaná. Většinu času jsem se nudila. Bylo to pro mě tak nějak o ničem, postaveno na stereotypech, že Ostraváci jsou burani a Pražáci namyšlení (tomu se mám smát?), jen se tam pořád někdo s někým nezajímavě a zdlouhavě hádal, scéna I. Chmely a K. Winterové byla nevypointovaná a nikam nevedla, hra naprosto předvídatelná, včetně závěru... prostě zklamání. Ale možná je to všechno jen proto, že pracuji ve školství a podobné "divadlo" zažívám každý den, takže čím mě to vlastně mohlo překvapit...

Já nějak nevim, jsem z toho rozpačitá. Ono to nebylo špatné, ale úplně to pro mě nefungovalo. Bylo to nějaké moc ukecané, zdlouhavé a šílená nepřirozená gestikulace Sabiny Remundové v první půlce byla naprosto nepochopitelná. Paní Iva Janžurová ale byla opět úžasná, ta by pozvedla úroveň snad i Kameňáku...

Další inscenace ze které jsem dost na rozpacích. Není to špatně napsané, není to špatně zahrané, ale tak nějak to nemá (promiňte mi ten výraz) koule. Myslím, že by tomu hodně pomohlo lepší vykreslení charakterů obou postav, jejich vývoj, byli oba pořád stejní a vzhledem k příběhu mi to dost nesedělo. Hlavně to platí u Libora Stacha. Nešťastné mi přijde také jevištní řešení, kdy scény odehrávající se v dolní části (obzvláště když herci sedí), vidí tak první tři řady diváků, ty zadní už se jen domýšlí, co že se to tam asi děje.

Na můj vkus příliš slov, měla jsem velký problém s udržením pozornosti.

Klasická ukřičená vztahová komedie, která se ale bude lidem líbit.

Jsem z představení dost rozpačitá. Určitě můj dojem hodně ovlivnil fakt, že na zájezdu v Kolíně se hrálo úplně bez kulis. Já chápu, že celá výprava se v tomto případě převézt nedá, ale hrát na úplně holém jevišti mi přijde trochu jako podvod na diváka. Pokud není zájezdová verze, radila bych možná vůbec nevyjíždět. Vzhledem k absenci výpravy a civilním kostýmům jsem měla celou dobu pocit, že koukám jen na divadelní zkoušku. To mi korespondovalo i s tím, že jsem v podstatě postrádala režii... herci přišli odmluvili, odešli, přišli, odmluvili... ačkoli výrazově to špatné nebylo, pro mě zklamání.

Knihu Mistr a Markétka miluji, byla jsem tedy hodně zvědavá, jak si s tím litvínovští poradí. Představení mě neurazilo, ale ani nenadchlo. Pojetí nebylo ničím originální, výprava působila zajímavě, ale byla spíš jen na efekt, herecké výkony dobré ale nijak výrazné. Moc hezká byla scéna letu na praseti a celá scéna plesu, tam jsem se zaradovala. Ale jako celek mi tato inscenace asi v hlavě dlouho neutkví.

Asi nejsem ta správná cílová skupina, ale já jsem se dost nudila. Přitom si myslím, že potenciál má hra obrovský a herecké obsazení je skvělé. Jenže role jsou postaveny nemastně neslaně (až na roli pana Kostky, ta baví), charaktery postav jsou na takový typ konverzační komedie příliš jemné a nevykreslené. Zápletka s dopisy je naprosto geniální, ale zoufale nevytěžená. Ve druhé půlce hra nabere trochu spád, ale celek to už nezachrání. Když to shrnu, problém vidím v nezvládnuté režii, dalo se z toho dostat mnohem mnohem víc.

Představení, na které asi velmi rychle zapomenu, nijak zvlášť mě nezaujalo. Na druhou stranu musím ocenit, že děj na jevišti je držen v hranicích vkusu a nesklouzává k lacinosti a lascivnosti, jak tomu u žánrově podobných kusů bývá. Líbila se mi i celkem nápaditá výprava.

Komedie, kterou by slušelo tak o 30 minut zkrátit. Potěšilo mě, že se Jana Paulová nepitvoří tolik jako jindy, ale jinak mi tato inscenace zapadá mezi všechny ostatní, které jsem v Kalichu viděla a rozhodně ničím nevyčnívá. A upřímně řečeno, moc nechápu, proč se jmenuje Lady Oscar, když Oscar je muž, stejně jako v původní verzi, a žádná lady Oscar se tam za celou dobu nevyskytne.

Jsem z této inscenace rozpačitá. Jednotlivosti jsou v pořádku, ale jako celek to nějak nefunguje. Vlastně nevím, co konkrétně tomu vytknout, jediné, co k tomu můžu říct je, že mě to prostě strašně nebavilo. Hrou to není, tu mám moc ráda a viděla jsem ji už v mnohých provedeních, ale ta boleslavská, ač se snaží, je prostě taková fádní, nepřekvapivá, možná nejsou dobře vystavěné gagy, nevím. Každopádně můžu říct, že jsem na představení nebyla jediná, kdo se nebavil, smích se ozýval hlavně ze začátku inscenace, postupem času už skoro vůbec. Po přestávce dokonce někteří diváci odešli. Škoda.

Dávám 50% ne proto, že bych považovala inscenaci za tak slabou, ale proto, že z prvního balkonu vpravo jsem neviděla vůbec nic a mohla jsem se jen domýšlet, co se na jevišti asi děje. Strašně mě to mrzí, opravdu jsem se těšila, byla jsem nadšená, že jsem sehnala lístek... a domů jsem odcházela otrávená jak nikdy. Tato místa by ND vůbec nemělo prodávat. Obzvláště ne na inscenace, které se odehrávají většinu času vzadu na horizontu (navíc vpravo).Nebyla jsem jediná, kdo si po skončení stěžoval, že nic neviděl. Myslím, že pokud tato místa chtějí prodávat, mělo by se na to při režijní práci myslet

Procenta dávám především za herecké výkony, jinak souhlasím s komentářem níže. Na takto čistou konverzačku je text prostě slabý. Režii jsem nějak nepostřehla, spíš mi přišlo, že herci dostali úplnou volnost, ono taky co tam vymýšlet, prostě buď stojíte nebo sedíte a mluvíte mluvíte mluvíte. Neudržela jsem pozornost. Dovětek v děkovačce mi přišel zbytečný, naopak si myslím, že by bylo lepší nechat diváka tápat, kdo tedy lhal a kdo mluvil pravdu. Druhý díl v mladoboleslavském divadle je o 100% zábavnější (i text je povedenější).

Překvapuje mě, že dva měsíce po premiéře jsem první hodnotitel inscenace. Možná proto, že diváci nějak nevědí, co na ni říct. Nedivím se. Moc jsem se těšila, ale bohužel Opisy pro mě byly zklamáním. Jestli jsem to pochopila, příběh není podstatný, člověk se má nastavit spíš na vnímání atmosféry a věcí nevyřčených. Jenže na to je dění příliš konkrétní, nedokázala jsem se oprostit od příběhu, který jsem prostě pochopit chtěla. Nedostala jsem ale žádné vodítko, jak ho číst, jen podivné obrazy, navíc téměř beze slov. Po půl hodině mě hra přestala bavit, bohužel, a nebyla jsem rozhodně jediná.

Po přečetní zdejších recenzí jsem byla připravena na vše, ale nakonec nebylo tak zle. Ano, s Cavemanem se to srovnávat nedá, ten si dělal legraci (inteligentní) z mužů i žen, Cavewoman pouze střílí do mužů. Navíc jedno klišé za druhým, text je velmi prvoplánový. Ale evidentně to funguje, diváci se smáli a nikdo neodešel. Daniela Choděrová se snaží, je sympatická, ale celou dobu jsem cítila, že text má prostě naučený. Vlastně celou dobu ne, když komunikovala s diváky, tedy improvizovala, byla autentická, ale těch chvil moc nebylo. Za mě neurazí nenadchne.

Já ty modernizace Shakespeara prostě nemám ráda. Pro mě se z toho vytratilo to tajemné romantické kouzlo, které má Sen mít. Některé scény (především Titanie) byly působivé, jiné (řemeslníci) vtipné, ale na víc jak 50% to není.

Poněkud zklamání. Hra je strašně banální, všechno co zazní už bylo stokrát řečeno jinde, nepřijde nic, co by nějak extra zaujalo. Polívková a Vaněk jsou velmi dobří herci, ale ani o jednom se opravdu nedá říct, že je tlustej(!) a ošklivej, což je nejčastější narážka, která se ve hře objevuje. Ještě bych pochopila, kdyby to říkali sami o sobě, každý jsme asi k sobě přehnaně kritičtí, ale ve chvíli, kdy se takto začnou hodnotit navzájem, přestane to absolutně fungovat. Na derniéře 16.12. nám navíc přišlo, že hráli na půl plynu, asi je to už prostě moc nebavilo. Výprava skvělá, za tu body nahoru.

Nehodnotím příliš vysoko, ne proto, že by se mi nelíbil herecký projev nebo režie, ale proto, že mi text přijde prostě slabý. V programu jsem se dočetla, že hra vyvolala po svém vydání naprosté nadšení v odborných kruzích, což nechápu. Pro mě byl text velmi nezajímavý, ukecaný, bez nějakých zvratů, změn nálady, překvapení. Jak psala paní níže, je to prostě hysterický dialog dvou žen, kde se nic moc nedozvíme, jen, že život je prostě hrozný, tak je lepší to zabalit. Paní Medvecká potí krev, ale časem už mi byl i její projev nepříjemný, a to ji miluju. Odcházela jsem bez nadšení, zato v depresi.

Neurazí nenadchne. Věřím, že inscenace bude fungovat lépe, až si trochu sedne. V mnou viděném představení se publikum zasmálo jen málokdy, i když herci se velmi snažili, nějak to nefungovalo a nešlo to tzv. přes rampu.

Rozpaky. Mám s touto inscenací stejný problém jako s Dobrou noc, mami. Působilo to na mě jako jeden hysterický monolog, který mi nic moc nepředal. Já nevím, asi jsem to já nedokázala dobře rozklíčovat a ten význam tam najít, protože odborná kritika tuto hru velmi adoruje. Herci jsou skvělí a je mi líto, že O. Brousek dělá prakticky jen stafáž D. Švehlíkovi. I přes to, jak malý prostor tam má, předvede velké herectví, ani na chvíli nevypne a druhou půlku hry už jsem sledovala spíš jeho, než hlavní postavu. D. Švehlík na jevišti potí krev, ale přijde mi, že by to šlo i líp, výrazový rejstřík má přece bohatší. Což není výtka jemu, ale režii.

Tenhle kousek jsem viděla na festivalu Colours of Ostrava a byla jsem hodně zvědavá. Hm, byla jsem pěkně zklamaná. Holky jsou úžasný tanečnice a naprosto je uznávám, hudební doprovod taky celkem fajn, ale celkový vyznění představení mě vyloženě otrávilo. Stokrát ohraný a protivný téma postavení ženy ve společnosti, nic objevnýho, nic novýho a ještě podaný stylem, na kterej se mi vyloženě nepříjemně koukalo. Fakt jsem se snažila hledat tam pozitiva, ale ne, nelíbilo se mi to. Ale je pravdou, že většina sálu aplaudovala ve stoje, jen pár nás zůstalo sedět... takže úspěch to asi má.

Tak trochu šlápnutí vedle. Herci jsou skvělí, ale nějak to nedrží pohromadě. A musím přiznat, že mě vždycky rozčiluje, když tvůrci do Shakespearových her mají potřebu cpát moderní prvky (tablet, mobil, počítač, PIN...). Proč??! Mají pocit, že Shakespeare jako klasika už neosloví? Já si to nemyslím, ba právě naopak. Nešťastné bylo také kostýmní řešení, nejen že to bylo celé takové podivné, ale hercům navíc často kostýmy překážely v pohybu. A je to strašně, ale STRAŠNĚ, dlouhé s dost podivným závěrem, který je dopsán a je jaksi navíc.

Neurazí, nenadchne... víc k tomu asi nemam co dodat. S filmem radši nesrovnávat.