Profil uživatele

Bethrezen

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 24 % (7)
Jiří Landa: 26 % (40)
Kateřina Jírová: 26 % (10)
Michal Novák: 27 % (34)
Helena Grégrová: 28 % (40)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 29.1.2015)
Už jméno paní Burešové jako režisérky vzbudilo velké očekávání a to se ještě zvýšilo spojením Moliérovi hry s úžasnou hudbou Jeana Baptista Lullyho. A Hra očekávání nejen naplnila ale i překonala. I když je text poněkud slabší než jiné Moliérovi hry, jde i tak o skvělou komedii u které se člověk příjemně pobaví. Hře přidávají i skvělé kostými a zajímavě pojatá scéna. Vyzdvihnout také musím herecký výkon pana Postráneckého, ale i ostatní herci své role zahráli skvěle. Dále také to, že hudba byla naživo a ne ze záznamu. Je to jedna z nejvydařenějších inscenací ND v poslední době.
(zadáno: 29.1.2015)
Naprosto unikátní hra! Moderní posunutí hře vůbec neuškodilo, spíše naopak. Umístění hlediště na jevišti Stavovského divadla byl zajímavý nápad a přinesl zajímavý a bezprostřednější kontakt s herci. Je zdenádherně vidět, jak jsou Čechovovi hry nadčasové a stále aktuální. Herecké výkony jsou naprosto excelentní, musím vyzdvinout zejména výkony pana Němce, Dolanského a Mrkvičky a pak zejména výkon paní Medvecké. Odcházel jsem naprosto uchvácen.
(zadáno: 29.1.2015)
Zpočátku jsem se obával propojení Tří mušketýrů s tím, že je děj ukazován očima malé dívky, která si tuto knihu čte v 60. letech a děj se různě prolíná. Nakonec mě ale představení nadchlo, propojení úžasně funguje a člověk se náramně baví. Děj se i přes propojení s 60. lety drží velmi věrně původní předlohy a i písně od Beatles dodávají spád. Scéna jako dvorek činžáku vůbec nijak nevadí a skvěle sekunduje úžasným kostýmům mušketýrů i dalších postav. A co se týče hereckých výkonů, jsou všechny skvělé, tak jak je v Dlouhé obvyklé. Tato hra je po třetím zhlédnutí srdcovou záležitostí.
(zadáno: 29.1.2015)
Nádherná inscenace která navodí příjemnou vánoční atmosféru. Pavel Tesař exceluje v roli malého chlapce Pavlíka. Výborní jsou i ostatní herci. Představení je velmi živé a je v něm využito mnoho divadelních technik a využit je téměř celý potenciál souboru Divadla v Dlouhé. Je to představení, které si nádherně užijí jak malé děti, tak dospělí. A jak je vidět, užívají si ho i sami herci. Doufám že na repertoáru vydrží co nejdéle. Nejde jinak než dát 100%.
(zadáno: 6.3.2016)
Pro milovníky swingu je toto báječné představení, ale nejen pro ně. Je sice dlouhé a děj je naroubován na texty písní, ale nic není uděláno násilně. Melody Makers jsou jako vždy úžasní, ale co musím zvláště vyzvednout je nejenom herecké ale i pěvecké a muzikální nadání herců ND, zvláště Beretové a Orozoviče. Skvělou roli má zde pan Dobrý. Skvělý nápad pana Havelky zrealizovat toto představení v budově ND, je velmi zvláštní slyšet swing v této budově, ale rozhodně sem toto představení úžasně zapadá. Jediné mínus může být pro někoho délka.
(zadáno: 6.3.2016)
Naprosto excelentní představení! Všichni herci, a to opravdu všichni jsou úžasní. V inscenaci ani nelze někoho vyzdvihnout. Takto si představuji čisté herectví. Vidět toto představení je neskutečný zážitek. Člověka ze hry až mrazí. Více ani nelze napsat, tohle člověk prostě musí vidět. Lze litovat jen jednoho, že jsem to viděl až na Nové Scéně, a ne původně v divadle Kolowrat.
(zadáno: 30.3.2016)
Naprosto geniální představení. Paní Janžurová zde v roli královny naprosto exceluje a všichni ostatní jí v tom dokonale sekundují, nelze jmenovat nikoho komu by role neseděla. Hra jako taková je složena z jednotlivých audiencí ministrů, které ale nejsou seřazeny chronologicky, takže kdo si nekoupí program nebo se alespoň trochu neorientuje v britských dějinách se může ztrácet. Dialogy jsou velmi kvalitně napsané i zahrané a celkový dojem ještě zlepšuje výborně navržená scéna. Tato hra je klenot, který bych už od vedení činohry ND nečekal a asi se už v budoucnu něčeho takového ani nedočkám.
(zadáno: 30.3.2016)
Další z ruských děl, které pan Dočekal naprosto vkusně aktualizoval a posunul děj do současnosti. Hra se sice rozjíždí pomaleji, ale to ji neubírá na kvalitě. Ostrovského text je geniální a i v současnosti jde říci i aktuální. Herecky zde excelují paní Janžurová a pánové Orozovič, Bareš a Javorský. Kdo očekává klasickou komedii, bude zde nejspíše zklamán, protože i přes posunutí děje do současnosti, jde spíše o tragikomedii ruského stylu 19. století. Kdo se však nechá vtáhnout do děje, určitě se nudit nebude a bude textem i hereckými výkony nadchnut.
(zadáno: 13.12.2016)
Naprosto geniální komediální klasika. Během let jsem představení viděl několikrát a musím konstatovat, že si neustále drží svou úroveň a svěžest. Celé představení je naprosto perfektní, ať už jde o posunutí děje do současných Benátek či herecké výkony a hudbu. Vyzdvihnout musím hlavně pana Vondráčka, na kterém představení stojí a padá. Výborní jsou ale i všichni ostatní herci, kteří mu zdatně sekundují. Nemohu si pomoct, ale na představení vlastně nemám co vytknout. Naprosto skvělá odpočinková komedie na večer. Věčná škoda že představení spěje k derniéře, mohl bych na něj okamžitě znovu.
(zadáno: 29.1.2015)
Jedno z představení na které se jen tak nezapomíná. Jde o moc zajímavý vhled do odlišné kultury, které člověka nejen zaujme, ale i přiučí. Velmi mě zaujala scéna kdy klasické kulisy přebíhali do zdí tvořených lanky. Co zde musím říci je, že zde ani nelze jmenovat někoho kdo by zde herecky vinikal, všechny herečky zde byly naprosto skvělé! Hře ubírají jen nepatrné detaily jako délka a občas trochu nepřehlednost, ale to jsou jen detaily, které se sem vlastně i hodí.
(zadáno: 29.1.2015)
Hra u které jsem zpočátku nevěděl co očekávat mě nejen příjemně překvapila, ale přímo nadchla. Je to jedna z her na které nestačí jít pouze jednou aby si člověk všiml a vychutnal všechny podrobnosti. Scéna je naprosto úžasná a je až s podivěm jak výborně je vymyšlená a funkční. Na čem ale hra stojí jsou herecké výkony a to všech bez rozdílu. Co zde ale skutečně pobaví jsou výstupy poživačného vikáře Kalifáše, kterého hraje Jan Vondráček a který děj velmi zábavně oživý. Divadlo v Dlouhé a jeho soubor zde opět nezklamaly a přinesly skvělý a podnětý zážitek.
(zadáno: 13.12.2016)
Naprosto dokonalý shakespearovský fastfood. Viděl jsem několikrát a pokaždé jsem se neskutečně bavil. Samozřejmě některé scénky jsou lepší a některé horší, ale jako celek je to perfektní odpočinkové představení na večer. Co neuškodí, je alespoň částečná znalost díla W.S. aby se v tempu, kterým je představení podáno člověk neztratil.
(zadáno: 13.12.2016)
Jde o docela složitý text, a to jak obsahem, tak svou délkou. Ani jedno nepřispívá k udržení pozornosti. I tak ho zde velmi zdařile uchopili. Představení velmi přispívá herecké obsazení a scéna, která inscenaci zasadí do divadla naprosto jinak, než je obvyklé. Vše tak vytváří naprosto úžasnou atmosféru, která dokáže okouzlit a vtáhnout do děje. Co ale určitě doporučuji, je jít na představení odpočatý a počítat s tím, že židle umístěné na jevišti nejsou při délce představení příliš pohodlné. Je to jedno z nejlepších představení, které jsem v Dlouhé viděl.
(zadáno: 29.1.2015)
Obsazení a herecké výkony jsou výborné a člověk se skvěle baví. Scéna je pojata velmi zajímavě a živě. V kontextu repertoáru činohry ND jde o skvělou inscenaci na kterou rozhodně stojí zajít.
(zadáno: 30.3.2016)
Scénicky a herecky naprosto podmanivé provedení této filozofické pohádky. Kaňkovský i Štorková jsou v rolích malých dětí skvělí stejně jako všichni ostatní. Každý si zde najde něco co ho zaujme, a to malé děti i dospělí. I když byl původní text krácen a některé postavy vynechány, není to vůbec poznat a na smysluplnosti inscenace to vůbec neubírá. Scéna i kostýmy jsou velmi povedené a perfektní bylo i použití živé hudby v představení. Toto představení dokáže člověka nadchnout, vtáhnout do děje a dovést k zamyšlení. Nezbývá než doufat, že pan Pácl bude v tomto režijním stylu v ND pokračovat.
(zadáno: 13.12.2016)
Po prvotním šoku z pojetí scény, kostýmů a stylizovaného hraní mně inscenace vtáhla a bavila mně. Prvotní šok rychle odezněl a uvědomil jsem si, že toto Mikuláškovo pojetí této surrealistické hře sluší, i když je místy poněkud násilné. Jan Meduna a Veronika Lazorčáková jsou zde naprosto výborní a kdo skutečně pobaví je generál v podání Jiřího Wohanky. Toto pojetí inscenace mi neskutečně sedlo a i po několikátém zhlédnutí mně znovu dokáže šokovat a pobavit.
(zadáno: 2.3.2017)
Tohle představení mě naprosto nadchlo a skvěle jsem se bavil. Takhle zábavně a s nadsázkou zobrazit všechno, co si člověk životem nese a co mu pak dokáže řádně zkomplikovat nové seznámení, a to s tam malými scénickými možnostmi, je geniální. Všichni jsou zde naprosto perfektní, nikoho zde nelze vyzdvihnout.
(zadáno: 29.1.2015)
Už od premiéry a po prvních ohlasech jsem od tohoto představení příliš neočekával a i se obával přezvučení. Možná právě proto mě představení docela mile překvapilo velmi zajímavým využitím jeviště i hlediště ND i když vše bylo lépe vyditelné z míst na balkónech. Problém nastal u prvních řad kde se člověk musí vykroutit hlavu a také ze zadnějších řad na galeriích kde nebylo vidět na předsunuté pódium v hledišti. Pojetí bylo zajímavé a člověk se má stále na co dívat a ani přezvučení nebylo tak hrozné. Celkově jedna z mála zajímavých inscenací činohry ND v poslední době.
(zadáno: 30.3.2016)
Pan Dočekal se tohoto textu režijně chopil zdařile, i když by hra asi vyzněla lépe na menší scéně. V inscenaci se jednotlivé scény odehrávají v různých letech od 2. sv.v. do současnosti, což může někomu přinášet problémy se ve hře orientovat. Když se to člověku povede, promluví k němu text hry v plné síle. Co by šlo výrazně vylepšit je pokus přirovnat české dějiny těm německým, hlavně co se týče překrucování historie staršími generacemi. Toto téma v souvislosti s koncem 2. sv.v. by mělo rezonovat stejně jako v Německu i v Čechách v souvislosti s Benešovými dekrety a odsunem Němců.
(zadáno: 13.12.2016)
Musím říct, že na poprvé jsem se u představení neskutečně nudil a nechápal jsem smysl hry. Možná i proto, že jsem doteď neznal ani původní román. Ale napodruhé jsem se do hry dokázal mnohem lépe vžít a musím říct, že zdejší pojetí mi vzhledem k románu přijde velmi povedené. Nesnaží se hledat žádné násilné aktualizace a pojetí. Herecky zde naprosto excelují Michal Isteník a Veronika Lazorčáková. Celkově musím říct, že je to jedna z povedenějších inscenací pražských divadel v posledním roce a klidně se na ní půjdu podívat znovu.
(zadáno: 13.12.2016)
Zdařilé provedení Klímova nelehkého textu. I kostýmy a scéna jsou velmi podařené. Jen třetí část je poněkud zdlouhavá a úplně nesouzním s vyzněním hry. A i přes nelehké filozofické myšlenky a tragikomické vyznění jsem se groteskním a občas až fraškovitým podáním skvěle bavil.
(zadáno: 13.12.2016)
Představení se mi jako celek líbilo. Pouze některé scénky, například senioři v nemocnici mi dojem z představení poněkud pokazili. Ale scénky ze sběrny na mně dýchly nádhernou hrabalovskou poetikou. Všichni herci hrají s nadšením, ale vyzdvihnout musím hlavně pana Hanuše a pak naprosto rozkošnou Veroniku Lazorčákovou. Oba jako by vypadli z Hrabalových knih. Opět je to jedno z povedenějších představení, které by stálo za to zhlédnout i vícekrát.
(zadáno: 13.12.2016)
Byť je představení primárně určené pro děti, najde si v něm i dospělý to své. Mně představení bavilo a i když nemělo kdovíjaký děj, ale šlo spíše o jednotlivé scénky provázané písničkami. Ocenit se musí i to, že Divadlo v dlouhé je jedno z mála pražských divadel, které se stále snaží připravovat představení i pro malé děti a to na docela dobré úrovni. Odcházel jsem příjemně naladěn a pobaven. Určitě doporučují ke shlédnutí a to i bez doprovodu dětí.
(zadáno: 2.3.2017)
Inscenace mě velmi bavila, a to jak textem a scénou, tak i herecky. Jen role novinářky byla přece jen nějak moc přitažená za vlasy. První polovina byla jednoznačně lepší oproti druhé, která se nějak rozvolnila a vlastně pak celá hra vyzněla do ztracena, a to hlavně vinou škrtů v závěrečné části textu, čímž se ztratilo pár důležitých a vysvětlujících momentů.
(zadáno: 29.1.2015)
Na představení jsem šel s očekáváním že uvidím Wilsona a Wilsona jsem viděl. Hra je postavena jako obvykle na jeho hře se světlem a prostorem a na pojetí rolí. Co lze vytknout je délka. V druhé polovině už člověk pomalu přestane vnímat stále se opakující obrazy. Jako uctění obětí 1. sv.v. a jako připomínka této války hra uspěla, ale v českém prostředí nepřinesla žádné nové objevy či poznatky. To co se zde prezentuje může být asi nové pouze pro američany nebo lidi neznalé historie. Celkově jde o počin který je unikátní a stojí ho alespoň jednou vidět.