Profil uživatele

Birter

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 11 % (58)
Jiří Koula: 11 % (24)
Kateřina Jírová: 12 % (20)
Michal Novák: 12 % (48)
Helena Grégrová: 13 % (57)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8  >  >>
(zadáno: 17.12.2022)
Věčný Sherlock Holmes nyní jako zprostředkovatel kritiky dnešní společnosti. Inu proč ne, ale třeba u Tajného agenta to fungovalo lépe. Na tuto inscenaci se hezky kouká díky husté atmosféře, která dodává na nepředvídatelnosti děje, nicméně nekončí žádnou pointou a v myšlenkách zůstává na povrchu.
(zadáno: 11.12.2022)
(zadáno: 10.12.2022)
(zadáno: 4.12.2022)
Vrchol provokace a samoúčelnosti? Rozhodně. A já nejsem divák, který by jakýkoliv odvážný pokus být aktuální automaticky chválil. Na Stát jsem já je ale vidět poctivá práce, vtip, energie a satirický text, ač prvoplánový, se hezky poslouchá.
(zadáno: 29.11.2022)
(zadáno: 29.11.2022)
(zadáno: 21.11.2022)
(zadáno: 20.11.2022)
(zadáno: 11.11.2022)
Dejvické tváře jsou neokoukatelné a chemie mezi nimi přítomná v každém coulu. Jinak je ale Zásek zklamáním. Z námětu by se dala vykřesat sofistikovaná konverzačka, ale k té se to kostrbatě dostává přes docela lacinou situační komedii, v níž na sebe dialogy moc nenavazují, když se v ní nic neděje přidá se konflikt a občas nějaká postava (pro mě nepochopitelně) jednoslovně rozesměje celé publikum. Postavy byly sice zajímavé a oceňoval jsem náznaky, ale ani to nepomohlo k tomu, aby jinak skvěle napsaná kritika společnosti z jejich úst nevyšla značně nepřirozeně. Rozhodně se na to dalo bez potíží dívat, ale vybrousit by to chtělo.
(zadáno: 9.11.2022)
(zadáno: 26.10.2022)
Daniel Majling je mistr existenciálního sarkasmu a v této inscenaci se to zase potvrdilo, přestože napsal pouze předlohu. Proti vinohradskému pojetí nenacházím větších výtek. Scénografie je skvělá a herci (zejména Jiří Maryško) mají všichni smysl pro humor. Občas až moc, kdy jdou naproti lacinostem. Nicméně přes svou stručnost příběhu i témat jsem se u představení velmi nasmál a zapůsobilo na mě.
(zadáno: 18.10.2022)
Netradiční uchopení postavy Fjodora Karamazova. Místo ztělesněné chlípnosti a zla je to v Čičvákově režii spíše starý cynik hodný soucitu. Mezi nejlepší herce však i tak řadím Martina Fingera a Jana Hájka. Co se týče tématu, inscenace jako by nás nacházela ve světě již dávno neuvažujícím o Bohu a až postupně se pečlivě dopracovává k relevantnosti Dostojevského tázání po něm. Nicméně první polovina na mě působila značně absolventsky. Roztržité střihy a scénografie. Repliky nuceně odříkané, čímž bylo podlomeno vysvětlení komplikované zápletky. Až ve druhé části to do sebe začalo zapadat včetně humoru.
(zadáno: 11.10.2022)
Na to jak jsem se obával, že bude představení zdlouhavé (navíc bez pauzy) jsem byl až překvapen, jak mě filozoficko-poetické myšlenky tolik chytly a že bych rýpání v nich v této formě absurdního dramatu i klidně prodloužil. Skvěle navíc fungoval i humor zejména v podání Ondřeje Pavelky. Děkuji panu Burajovi, že jsem v Gombrowiczovi našel nového zajímavého autora.
(zadáno: 3.10.2022)
(zadáno: 1.10.2022)
(zadáno: 13.8.2022)
1 2 3 4 5 6 7 8  >  >>