Blanuli

Už dlouho jsem se chystala na hru od Patrika Hartla, ale trochu mě mrzí, že jsem si vybrala zrovna tuhle. 30 % dávám za první třetinu, která mě ještě vcelku bavila, a za výborný výkon Ivany Chýlkové. Čím blíže ke konci, tím zoufalejší mi to přišlo - prvoplánový humor a dost předvídatelné gagy. Mrzelo mě, že Anna Šišková prakticky celé představení provzlykala, ale tak skvěla herečka vlastně musí umět zahrát i takovou blbku. Pro mě byl tenhle kus docela zklamáním.

Neskutečná inscenace ve svižném tempu. Nikdy by mě nenapadlo, jak vtipná může být hádka. Po dlouhé době jsem zase odcházela z divadla ubrečená smíchy. Vřele doporučuju, rozhodně stojí za to!

Kvalitní výkony všech herců a zajímavě řešená scéna. Jinak mě tato hra trochu minula, do existencialismu asi ještě musím dorůst.

Úžasná inscenace! Skvělý humor a výborní herci, donutí k zamyšlení, ale bez zbytečného patosu. Určitě stojí za to vidět.

Vtipná komedie o krizi středního věku. Velký obdiv si zaslouží Teresa Branna za zvládnutí nizozemštiny - říká skutečně smysluplný text, kterému nizozemsky mluvící člověk bez problému porozumí (samozřejmě s malými výhradami vůči přízvuku).

Gogol je tak nadčasový, že nikdy nezklame. Na tomhle představení je navíc vidět, jak moc si ho pánové na jevišti užívají. První polovina je trochu slabší (hlavně upovídaností), ale druhá polovina to bohatě vynahrazuje. Po vizuální stránce taky moc pěkné představení - hra světla a kouře při scénách, kdy se hrají karty, je velmi povedená.

Neuvěřitelně silný divadelní zážitek. Slova nestačí, běžte se sami přesvědčit.

Famózní představení! Martin Stránský a Dušan Sitek předvádí neuvěřitelnou chemii. Je to dojemné a k popukání zároveň. Potlesk ve stoje byl víc než zasloužený.

Lédu jsem si vybrala hlavně kvůli Ondřeji Vetchému, kterého jsem chtěla poznat i jako divadelního herce, ale ve finále na mě nejvíc zapůsobil pan Petr Nárožný. Jeho výkon byl naprosto excelentní a bylo na něm vidět, jak si představení užívá. Jinak velice příjemná konverzační komedie, která učitě stojí za shlédnutí.

Objevení nebe je povinná literatura každého nederlandisty a nadšence do nizozemské literatury. Na divadelní verzi jsem tedy byla velice zvědavá. Protože nejsem velká fanynka alternativních forem divadla, toto zpracování mě až tak neoslovilo. Divák neznalý literární předlohy se podle mě v ději mohl trochu ztrácet. Na druhé straně se mi ale moc líbilo zakomponování biblických citací, protože v tom je podstata celého díla. V anotaci sice stojí "pokus o scénickou adaptaci... předem odsouzený k neúspěchu", ale zase tak tvrdá bych nebyla, za ten pokus to určitě stálo :)

Živoucí legenda. První polovina měla na můj vkus trochu pomalejší rozjezd, ale druhá, která je téměř výhradně postavená na Bolkovi Polívkovi, byla úžasná! Bylo vtipné pozorovat herce, jak jednomu po druhém nezadržitelné cukají koutky. A buchty už nikdy nebudou to, co dřív!

Příjemný divadelní zážitek, i když má svá slabá místa. Konec je zbytečně upovídaný, ale druhá třetina je velmi povedená a má spád. Moc se mi líbily kostýmy a kulisy. Znalost filmového zpracování se ukázala být spíš na škodu, protože mi v některých místech trochu drhnul český text, ale to je čistě otázka mé profesionální deformace. Moc mě překvapila Šárka Vaculíková, kterou jsem na divadle viděla poprvé. Z dalších hereckých výkonů bych vyzdvihla Svatopluka Skopala, šarmantní Libuši Švormovou a úžasného maďarského šlechtice Dennyho Ratajského.

Inscenace určitě patří k těm kontroverznějším kusům a diváci, kteří přišli na klasiku, možná mohli být zklamaní. Mě však toto zpracování rozhodně neurazilo, právě naopak! Hudba a choreografie naprosto perfektní. Jan Sklenář jako vždy nepřekonatelný. Marie Poulová mě velice příjemně překvapila a rychle rozptýlila mé zklamání, že zrovna nehraje Tereza Voříšková. Petr Vančura a Jan Cina mi v první půlce občas přišli trochu přes čáru, ale ve druhé, klidnější, to vyvážili. Jestli bude příští rok SKUTŘí Romeo a Julie ještě na programu, určitě půjdu znova.

Představení se mi moc líbilo, ačkoliv pár míst mi přišlo trochu hluchých. Nicméně Jaromír Dulava byl dokonalý "slizoun" a Marek Taclík roztomile milý naivní kluk. Pro vulgarismus se skutečně nejde daleko, ale podle mě to nijak nevybočuje z prostředí, do kterého je děj zasazen.

Velice emotivní představení. Výkony byly tak vyrovnané, že ani nemůžu nikoho vypíchnout. Jenom tu přestávku bych zrušila.

Inscenaci už jsem viděla dvakrát. Napoprvé jsem skutečně slzela smíchy, napodruhé už jsem vtipy čekala, ale i tak jsem se královsky bavila. Navíc si pánové dovolí i drobnou improvizaci a glosují současné dění (v mém případě Brexit), takže i navrátivší se divák by měl být ve střehu. Za mě vedou Romeo a Julie a Othello, ale celé představení je prošpikované originálními nápady a mně velice blízkým humorem. Tato hra se v repertoáru naprosto po právu drží už 8 let.

Představení stojí hlavně na Martinu Pechlátovi, který prakticky nesleze z jeviště. Nicméně nezklamal, jeho přerod z naivního dobráka v chladnokrevného zabijáka je skvělý. Jinak ve mne inscenace zanechala trochu rozporuplné pocity, které asi nedokážu dost dobře popsat, ale za shlédnutí to určitě stojí.

Moc pěkně zpracovaná klasika, výkon Lucie Žáčkové coby Blanche Dubois je neuvěřitelný. Velmi oceňuji schopnost herců improvizace při nečekané situaci (Matěji Dadákovi se při legrácce se zapalovačem podařilo odhodit jej do první řady, takže parádně odboural sebe i ostatní). Vzhledem k délce představení však doporučuji připravit sedací svaly. Posledních dvacet minut už jsem nevěděla, jak si přesednout.