Profil uživatele

Čiko

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 10 % (329)
Jiří Landa: 10 % (556)
Pavel Širmer: 11 % (381)
Jan Pařízek: 12 % (235)
Lukáš Dubský: 12 % (198)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>

(zadáno: 11.5.2018)
55% Klasická oddychovka na jeden večer, který nechcete o ničem přemýšlet. Výborný Kozub, dobrý Polák, slabší Kafková. Pár dobře pointovaných vtipných míst, pár hluchých míst.
Nenechte se mýlit jmény obsazených herců. V hlavní roli je točna!
(zadáno: 1.3.2020)
95% Vypadá to, že je David Drábek po trochu rozpačitých Kanibalkách opět ve formě! Elefantazie, tedy elefant a fantazie, které se tady mimochodem meze nekladou a to je důvodem naprosto originální a výjimečné inscenace, která nemá na českém jevišti (ani v éře Drábkova působení v HK) předchůdce. Vše plyne s neobyčejnou lehkostí. Spíše týmová herecká práce, než hraní si na sólo, krásné kostýmy, scéna. Skvělá hudba a skvělý humor, obojí občas na hranici kýče, což do této hry dobře zapadá - skoro bych řekl, že je to záměr. Na konci standing - přesto je jasné, že to není pro každého. Jsem Nekaždý:-)
(zadáno: 8.12.2019)
Plzeň a Lumír Olšovský je spojení, o kterém se bude jistě ještě dlouho mluvit, neboť tamní muzikálovou scénu pozvedl do výšin, na kterou v současné době nedosáhne žádné jiné divadlo v ČR. Krásná hudba, úžasné kostýmy, dobře promyšlená scéna, skvělá práce s propadly. S. Hanzlíčková Borková dobrá, ale úplně neoslnila. Stejně tak Martin Holec a poněkud nevýrazný Jozef Hruškoci. Až nepříjemně uvěřitelná byla V. Zaoralová Dvořáková a absolutním vrcholem byl pro mě skvělý Pavel Režný. Trochu zklamáním je příliš fragmentovitý životopis Sisi. Nejen company, ale i sólistům nebylo občas rozumět.
(zadáno: 5.11.2018)
65% První polovina dobře odkrývá téma praktik StB v minulém režimu a dopadu této instituce na naši společnost. Dopadu, který nekončí rokem 1989, leč by si to mohl kdekdo myslet. Druhá polovina by mohla začít nadpisem "o 20 let později" a chtít odpověď na otázku Co vše se změnilo? Z rovnítka mezi oběma polovinami inscenace jde až mráz po zádech. Zkrátil bych první polovinu a druhá by si naopak zasloužila pár minut navíc.
(zadáno: 22.1.2013)
(zadáno: 28.10.2018)
45% Inscenace mě tak od jedné třetiny své délky nudila. Navíc mám pocit, že zde byl prvorepublikový afekt (příznačný pro filmové herectví té doby) nahrazen prostým přehráváním.
(zadáno: 29.5.2012)
(zadáno: 14.4.2015)
(zadáno: 14.5.2019)
Nepříliš výrazný Lukáš Randák a až příliš výrazná Michaela Gemrotová. Navíc tenhle muzikál nepatří k mým oblíbeným. Asi jsem si sliboval víc od režie Lumíra Olšovského.
(zadáno: 23.4.2018)
Možná ovlivněno tím, že jsem si tady přečetl všechna hodnocení před představením, mně se to velmi líbilo. Zajímavé, originální, nenudilo mě to, hodí se to na novou scénu. A to jsem musofobik:-) A fakt je, že z téhle vize budoucnosti až mrazí. Bohužel se obávám, že už se naplňuje...
(zadáno: 31.10.2017)
Něco tak otřesného jsem opravdu roky neviděl. Paní Žehrová by měla raději hrát, než psát. Tohle by i na přehlídce amatérských divadel vypadlo v 1. kole. Pitvořící se herci, předimenzovaná hudba, špatný zpěv (většinou), hluchá místa, hraje se na středu jeviště a na zadním jevišti, takže herce není často vůbec slyšet (to je pro mě v profi divadle naprostý amatérizmus) 10% dávám za píseň Jany Zenáhlíkové před přestávkou. Za poslední roky šlo kladenské divadlo velmi nahoru, doufám, že tohle je jen takový "úlet".
(zadáno: 27.10.2020)
85% Třetí inscenace této hry, kterou jsem viděl. Jednoznačně nejlepší. Výborně zde fungují oba páry prarodičů, pohybující se na hraně přijatelného sentimentu. Nick Lukáše Rouse je nejlepší z Nicků, které jsem viděl. Velmi citlivá režie Juraje Herze. Silný příběh plný emocí a snahy o porozumění. Doporučuji.
(zadáno: 24.6.2020)
65% Zajímavý střet dvou generací v poměru jeden ku čtyřem. Příběh plný lásky a laskavosti, ale i nepochopení a egoismu. Nejlepší je to, co chci já! Pro mě i pro tebe.. Čtyři lidé zapikolovaní do svého konzervativního světa nejen že nejsou schopni akceptovat potřeby toho druhého, ale nejsou o tom ochotni ani aspoň přemýšlet. Asi i proto je pro mě tento příběh obtížně uvěřitelný. Navíc ne úplně přesvědčivý výkon podává Milan Ligač a druhá polovina inscenace je o poznání lepší, než ta první..
(zadáno: 24.11.2015)

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>