Cinda

Klasická a očekávatelná zápletka i rozuzlení, s příjemným režijním nápadem proložit scény simulací starého filmového záznamu. Řadu náročnějších divákú možná nenadchne, ale určitě ani neurazí a provedení této frašky a herecké výkony jsou rozhodně dobré. Osobně jsem se pobavila a zasmála a protože jsem na tuto hru šla právě s tímto očekáváním, odcházela jsem spokojená.

Protože divadelnímu představení předcházelo několikeré shlédnutí filmu, který se řadí k mým oblíbeným, šla jsem do divadla trochu s obavami. Ale jevištní zpracování mile překvapilo.

Na hru jsem se moc těšila, humor Partičky mě baví. Nečekala jsem tedy žádný "klub náročného diváka", ale zábavu. O to větší bylo mé zklamání. Hru bych popsala asi jako přehlídku bezradnosti a marnou snahu o vtipné posouvání děje, k velmi vzdálenému konci. Vtipné momenty spíše sporé, polovina času by byla na tuto hru patrně zcela dostačující prostor.
V druhé půli jsem již muka nevydržela a při mnohaminutovém slovním fotbale, (kterým se herci snaží zabít nejen čas v autobuse, cestou na pohřeb spolužáka, ale patrně i čas vyhrazený pro tuto hru a trpělivost diváků) jsem zbaběle předčasně prchla

Představení splnilo moje očekávání, moc jsem se pobavila hkavně při třetí povídce.

Začátek jakoby jen "na půl plynu" a člověk si říká: "dobře ti tak, na něco, co znáš notoricky z filmu nemáš lézt do divadla...".
Zlom ale nastává brzy a jste vtaženi do děje, jedno skvělé pěvecké a taneční číslo za druhým, výborná choreografie, scéna i kostýmy. U nejznámějších písní se do očí derou i slzy. Celkově jde o výborné představení se spoustou skvělých hereckých výkonů. Rozhodně velmi kladně hodnotím nikoliv reprodukovanou hudbu, ale živý orchestr.