DavidWark

Drama lidských osudů brutálně zasažených dějinami. Oceňuji naroubování příběhu rodinného terezínského tábora v Auschwitzu na životní linku houslistky Almy Rosé. Dalo vzniknout pro mě nejsilnější scéně inscenace, ve které se Alma trumfuje s terezínským sportovním a mládežnickým vedoucím Fredym Hirschem o to, kdo svým svěřencům vymohl lepší výhody "zvláštního zacházení", aniž tušili krutou ironii pojmu "Sonderbehandlung". Herci i hudebnice byli skvělí, dělba ztvárnění dvou podob hlavní postavy mezi dvě herečky zdařilá. Antonie Formanová je navíc Almě hodně podobná, což podpořilo dojem autenticity. Palec nahoru pro režii i produkci!

Morální devastace české společnosti z Havlovy nejslavnější aktovky zobrazená fyzickou devastací křehkých hereček na pódiu, kde každá z nich během necelé hodiny exne deset dvanáctek plzní. Laurie Anderson by byla nadšená z tohoto minimalistického ztvárnění notoricky známého textu. Souhlasím s Jiřím Koulou, že inscenace převrací ústřední listopadový slogan do mrazivého, ale přesného "Nejsme jako my". Viděl jsem předstacení s Terezou Havlíčkovou a Klárou Alexovou v Jeruzalémě 25. října 2015.

Deník Anny Frankové v objevné dramaturgii, výběr deníkových zápisů do třičtvrtěhodinového představení byl skvělý, Miřenka Čechová výborná. Představení bylo zlatým hřebem Mezinárodního divadelního festivalu Akko 2014 v Izraeli.

Viděl jsem ještě v brněnské Redutě, hodnocení jejich inscenace je už bohužel uzavřené, ale tvůrčí tým zůstal nezměněn, tak si dovoluji ocenit je aspoň tady. Inscenace je ukázkovým případem smysluplnosti a mnohotvárnosti divadla. Skvělá dramaturgie Dory Viceníkové(!!) i reřie Jana Mikuláška. Jiří Vyorálek byl dokonalý snad v každé provázkovské inscenaci, tady spolu s Václavem Vašákem absolutně excelují. Jasných sto procent.