Dawson321

Zdařilé představení stojící hlavně na hereckém výkonu Ivany Jirešové, která nezklamala a dokázala za hodinu ze sebe vydat maximum. Ženská témata mi nebyla tolik blízká, ovšem rád jsem si rozšířil obzory. Představení avšak doporučuji spíše ženskému publiku i soudě poměrně znuděných mužů v hledišti.

Konverzační hra o třech postavách (a bubeníkovi v pozadí). Herecké výkony jsou výborné, nicméně jsem se nějak do hry nedokázal vžít a po hodině jsem přestával vnímat jednotlivé dialogy. Téměř dvouhodinové hrř by tedy vůbec neškodila přestávka. Scénografie je prostčí, ovšem to ke hře sedí. Jedná se o zdařilejší průměr.

Ačkoli mám román od E. Bronteové velice rád, tak z předtavení už jsem tak nadšený nebyl. První polovina se na můj vkus poněkud vlekla, herecké výkony nebyly moc uvěřitelné a nezachránila to ani poněkud prostší scénografie. Naopak druhá polovina byla o něco lepší. Vyloženě špatné divadlo to nebylo a oceňuji snahu přenést poměrně složitý román na divadelní prkna, takže představení hodnotím 60 procenty.

Jsem rád, že se konečně i v Česku rodí inscenace přinášející neotřelá a až provokativní témata. S Dánskou dívkou jsme se již mohli setkat v knize a filmu a teď nám ji Fidlovačka předvedla i v dramatické verzi. V některých věcech se předlohy drží, některé naopak přidala.
Celkově na mě inscenace velmi zapůsobila a to jak hereckými výkony, tak i scénografií a celkovým pojetím. Po přestávce zůstali tařka všichni diváci a hercům se dostalo i standing ovation, takže jsem nebyl zdaleka jediný, na koho inscenace zapůsobila.

Krásné komorní představení. Jednotlivé herecké výkony byly vyrovnané a je super, že tvůrci do představení dali i pusu mezi mužskými představiteli, i navzdory staršímu publiku, které tvoří většinu v divadle Ungelt :)

Velkým plusem celé hry je herecký výkon Jana Ciny, bez něho by to prostě nešlo. Působivá je rovněž i scénografie založená na jednotlivých detailech a barvách. Naopak jako mínus vidím poněkud složitější pochopení hry pro diváky, kteří nečetli Malého prince. Hra na můj vkus také v některých pasážích působila až moc umělecky. Celkově se jedná ale o zdařilé představení.

Viděno na festivalu Akcent: Rozhodně v dnešní době zajímavá inscenace v žánru dokumentárního divadla. Děj nás zavede to prostředí PC série GTA, kde se seznamujeme s jednotlivými avatary hlavních hrdinů a na nich je ukazováno, co všechno je v této hře možné. Pro diváky, co hru neznají, je to jistě přínosné. V druhé části hry jsme v "reálném" prostředí na ulici a zjišťujeme, že vlastně realita je v mnoha věcech dost podobná i herní sérii.

Jedno se o mojí první návštěvu takto nezvykle pojatého divadla - žánr site specific. A musím říci, že jsem byl z toho nadšen. Inscenaci jsem navštívil v rámci Noci divadel v předvečer 30. výročí Sametové revoluce a hra i tuto skutečnost reflektovala (symbolické zapálení svíčky na Národní třídě o půlnoci). Celkově se mi "divadelní procházka" po tak zajímavém domě jako je DUP líbila a byla mi přínosem i co se týká historie. Určitě zavítám i na další představení tohoto žánru.

Inscenace je opravdu velký úlet. Ovšem úžasně reflektuje celé devadesátky a neopomíná takové milníky jako zrod (a převzetí) TV Nova, Discoland, popularitu boybandů, vzestup drog atd.
Inscenace má dvě části - první je čistou parodií na populární BH 90210. V druhé části se přeneseme do devadesátek v Česku, kde se setkáme třeba i s Karlem Gottem platící se prostitutky či Terkou Pergnerovou válející se v bílém prášku.
Za celou hodinu a půl jsem se ani na chvilku nenudil a inscenaci hodnotím jako nadprůměrnou.

Z inscenace mám poměrně rozporuplné pocity... Měla pár vtipných (trefných) okamžiků, pěknou scénografii i dobře použitou hudbu, ovšem celkově se na mě hra příliš vlekla. Chápu, že inscenace chtěla reflektovat celou dnešní dobu, ovšem těch témat v ní obsažených bylo na mě přespříliš.
Inscenace bohužel ve mě nezanechala většího pocitu (ani pozitivního, ale ani negativního) a asi na ní za nějaký čas i zapomenu.

Knihu jsem předem nečetl, což bylo možná trochu na škodu, protože jsem se hůře dostával do příběhu. Celkově představení - jako vled do mužské duše - bylo zajímavé.

Rozhodně toto představení stojí za zhlédnutí - jedná se o zajímavý počin, ať už scénografií, hereckými výklady i tématem. V českém divadelním kontextu mi chyběla hra zobrazující homosexuální menšinu v souvislosti s tématem HIV pozitivních (byť náznakem se toto téma ocitlo například u hry Jsme v pohodě, ale spíše v komičtější podobě).
Délky představení se netřeba bát, jelikož pokud vás vtáhne do děje, tak se ani na chvilku z těch čtyř hodin nudit nebudete.
Toto představení bych ohodnotil 90 % a vzhledem k tomu, že mi přijde ve zdejším hodnocení trochu nedoceněné, dávám 100 %.

Aktuální představení a mezilidských vztazích. Knižní předlohu jsem nečetl, ale i tak mi hra přišla srozumitelná. Kladně hodnotím zvolený jazyk představení a také hudbu (Journey, My Chemical Romance...). Herecké výkony vyrovnané - nejvíce mě ovšem zaujal Miloslav Konig jako terapeut, kterého jsem ani v tom převelku skoro nepoznal.

Dalo mi to poměrně dost zabrat a neodejít v polovině představení....za mě překombinovaná hra, která si hraje na artovou, i když není. Samotného Ibsena je vcelku těžké pochopit, ale toto představení (i jak si čtu komentáře tady) pochopil asi málokdo - další metafora? haha...
Třicet procent dávám za opravdu zdařilý výkon hlavního představitele v dvojroli a pak za to pětiminutové ticho ke konci představení, kdy zmatení diváci nevěděli, zdali mají tleskat či jít domů...při tom jsem se fakt královsky bavil.

Musím se přiznat, že mě dost překvapila zdejší četná 100% hodnocení od jiných uživatelů. Ne, že by představení bylo vyloženě špatné, ale hodnotit tuto inscenaci jako "jedinečné superpředstavení" (název dle tabulek hodnocení i-divadla) mi přijde přeci jenom příliš.
Představení nechybí vtip a plusem je, že se ani na chvíli nebudete nudit. Mínusem pro mě byly ale některé herecké výkony - chvílemi jsem si připadal jak na besídce dramatického kroužku střední školy.
Když to shrnu, představení je trochu lepší průměr. Pokud se chcete zasmát a odreagovat a zcela vypnout, je to ideální.

Opravdu jsem se hodně pobavil. Kufr je typická oddechová komedie sázející na komplikovanou zápletku mezi mnoha postavami. Pokud se chcete hodně smát, tak doporučuji.

Nejdřív musím ohodnotit samotnou novou Letní scénu pod žižkovskou věží, kde byla tato inscenace uvedena v premiéře. Z poloviny míst v hledišti není prakticky vidět na pódium, což dost kazí dojem ze samotného představení, zvlášť když lístky jsou dost drahé. Také po přestávce značná část diváků raději stála na kraji u zídky, kde bylo vidět lépe. Pokud uvažujete navštívit toto místo, tak raději do prvních řad, jinak to nemá cenu.
Samotné představení bylo dost průměrné s lacinými vtipy. Asi dělané přímo na letní dny, kdy diváci neočekávají žádné velké zázraky. Nejvíce se mi líbila M. Tomešová.

Pro mě velice přínosné představení, které odkrývá vztah svou literárních velikánů z tzv. ztracené generace. Oba mají své problémy, noční můry i neřesti, které jsou postupně divákům servírovány (skrytá homosexualita, alkoholismus, sklony k násilí...). Do vztahu mezi dvěma muži vnáší ženský prvek skvělá Jitka Ježková. Kdo má rád literaturu a zajímá se i ni, měl by toto představení navštívit.

Na hru jsem se dostal díky výhře vstupenek od Bageterie Boulevard a asi bych si toto představení sám nevybral, nicméně se mi hra líbila. Retro téma je teď dost v módě a představení oživují i skvělé texty písní. Knihu jsem nečetl, takže nemám srovnání, ale představení bych určitě doporučil, třeba rodinám s dětmi (13+), kterým se jistě bude líbit.

Představení podává Shakespearova Hamleta v hodně moderní podobě, a to v prostředí skautského tábora, takže rodinné peripetie se tu mísí se zpíváním táborových písní u ohně či lovením bobříků.
Mladí herci předvedli na svůj věk docela dobré herecké výkony, nejvíce samozřejmě vynikala herečka M. Kudaeva hrající Hamleta (i když jsem si za začátku nemohl zvyknout, že mužskou roli hraje dívka).
Celkově je představení určeno spíše mladšímu nenáročnějšímu publiku, které se alespoň "nenásilnou formou" seznámí se Shakespearovým dramatem.

Rozhodně zajímavá inscenace, která stojí za zhlédnutí. Herecké výkony Novákové a Krejčíka (i když jeho ztvárnění postavy je mi značně nesympatické) jsou vyrovnané, Matěj Stropnický za nimi trochu pokulhává, bohužel je znát, že si není ještě tak moc na divadelních prknech jistý.
Co musím vyzdvihnout je moderní pojetí hudby, scény i světel.
Kontroverzi může budit poměrně dlouhá "líbací" scéna mezi mužskými představiteli, u kterých ovšem funguje vzájemná chemie (zvlášť když jsou partneři i v soukromém životě). Této inscenaci rovněž sedí i "neformální" prostředí La Fabriky.

Inscenace mě moc nezaujala. Pár vtipných momentů sice měla, ale spíše mi přišla většina scének poněkud trapných. Herecké výkony byly poněkud nevyrovnané.

Zajímavá inscenace rozdělená do tří částí. Žádná z částí nenudí a společně se doplňují. Líbilo se mi i samotné komorní pojetí divadla.

Lidé se v divadle smáli hlavně všem sprostým slovům, která ve hře padla, což mi přijde trochu málo. Ani skvělí herci tuhle slabou hru nedokáží pozvednout.