Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (168)
Lukáš Dubský: 11 % (154)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (181)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.11.2017)
65 %. Přiznávám, že toto nebyl zcela můj šálek. Největší dojem, který přetrvává, je ten, že představení chtělo ukázat, co všechno se kdo naučil, co umí... Pochopit význam toho kterého obrazu/výstupu občas trvalo - a ani ne tolik na myšlení, jako skutečně na čas. Přesto najít v tom všem mumraji dějovou linku nebylo vůbec těžké, což oceňuji; myslím, že právě tam byla nejvíc znát činoherní režie.
Prvotní úžas mě bohužel poměrně brzy opustil a již se nevrátil. Humor byl vytrvalejší a opravdu povedený. Speciální procenta putují DD za odvahu se do takového projektu pustit. A všem za nasazení!
(zadáno: 26.1.2018)
Další mozaika DNz, tentokrát na téma zdravotnictví, a pro mě jedna z těch zdařilejších. Vtipná, ironická, i když bohužel občas i nudnější a s hluššími místy.
Bavily mě výstupy J. Ornesta s D. Kaplanovou :-) :-) A hrůzu jsem vždy naopak měla z výstupu S. Majera... V nových alternacích jsem hru zatím neviděla.
(zadáno: 7.2.2018)
75 %. Vzpomněla jsem si způsobem vyprávění a atmosférou na inscenaci Howie a Rookie Lee (DJKT v Plzni). Prezydentovi ale chybí správná gradace a úplné vyvrcholení. Alespoň já jsem odcházela s pocitem, jako by se mi nedostalo kompletního příběhu, jako by hra byla utnuta před poslední kapitolou. Obsahově tam závěr, a dosti chladný,je, ovšem režijně a dramaturgicky bohužel ne zcela dobře zvládnutý, vypointovaný. Ne tak, abych po konci vydechla užaslé 'no páni' a aby mi vstávaly chlupy hrůzou. Místo toho jsem si říkala 'A jak to tedy úplně dopadlo?' Škoda, potenciál tam byl a herci skvělí!
(zadáno: 12.2.2018)
75 % (hodnoceno téměř bezprostředně po zhlédnutí): Co mě asi nejvíc zaujalo, byl motiv zimní zahrady, především v kostýmech a zejm. na Dorianu Grayovi. Vzpomněla jsem si díky tomu na Pěnu dní... I samotný Dorian si mě získal, tedy přesněji O. Kraus. Z jeho kolegů pak už asi jen L. Veselý.
Velkou část představení jsem měla pocit převahy formy nad obsahem, ovšem když se síly vyrovnaly, byla hra velmi působivá - pro mě nejvíce v závěru 1. půlky a začátkem 2.
Velmi pěkný nápad a provedení deformace obrazu!
Modernější, ale zajímavé pojetí.
Akt.: S odstupem času musím zvednout hodnocení...
(zadáno: 14.2.2018)
Zapomněla jsem anotaci, takže jsem patřila k těm, co přišli na legraci, a ona válka! Ale neodcházím zklamaná, nicméně ani ne výrazněji nadšená. Zkrátka dobré představení s dobrými hereckými výkony, úspornou, ale zcela výstižnou scénou, s dobře budovaným napětím a atmosférou. Závěr překvapil, ale nejsem si jistá, zda v dobrém. No, spíš jako by to byl takový konec nekonec...
(zadáno: 3.5.2018)
Začátek mě nebavil (dlouhý rozjezd, opakování se), prostředek mě chytnul (vrátil se otec, zajímavé sledovat jeho snahu navázat tam, kde se nit jejich soužití přetrhla) a konec zas pustil (hlavně linka s Ivanem)... Herecky také mírně nevyrovnané - na jedné straně skvělí M. Stránský a M. Foitová a na druhé nic moc J. Jedlinský a J. Vojtková. Čekala jsem zkrátka víc... 65 %.
(zadáno: 7.5.2018)
Nelze se ubránit srovnání s verzí ČK a z toho, a zřejmě nejen pro mě, plyne, že Kašparovská inscenace jejích kvalit nedosahuje. Překvapil mě pozitivně P. Lněnička a po čase jemu i M. Rumlovi šlo poměrně snadno sourozenecký vztah uvěřit.
(zadáno: 3.6.2018)
Neznat mladoboleslavskou verzi, možná bych hodnotila výše. Takhle ale mám s čím porovnávat a Klicperák z toho vychází hůře... Zpracování mě tolik nezasáhlo, jako tomu bylo u verze z MB, nebylo tak intenzivní. Další velký rozdíl, který úzce souvisí s dříve uvedeným, je, že zatímco M. Ruml a P. Mikeska své postavy žijí, M. Anděl a J. Tvrdík je jen hráli. Sice velmi dobře, ale úplný prožitek tomu zkrátka, aspoň pro mě, chyběl. Ale líbil se mi "detail", že i když scéna skončila a potemněla, herci ještě svou úlohu dohráli a neprchali se hned schovat do zákulisí :-) P.S. Děkuji za růžičku :-)
(zadáno: 12.6.2018)
Zejména začátek hry a projevy A. Talackové mě ještě víc navnadily zhlédnout film, který jsem, ano, stále ještě neviděla. Úplně jsem v jejím herectví poznávala J. Bohdalovou. Hra mě chytla, herci hráli intenzivně a jak tu již někteří psali, z agrese D. Bambase mi trochu běhal mráz po zádech... V projevech obou herců mi ale chyběla přirozenost a vzájemná jiskra. Chválím scénu!
(zadáno: 23.8.2018)
To byl koncert!!! Ne herecký, ale pěvecký a hudební obecně teda rozhodně! M. Kluch je fakt fenomenální, ale i J. Korn, P. Pálek a R. Tomeš byli skvělí.
Dějová linka opravdu slouží spíš jako hrubý provázek pro navlékání jedné hudební perly vedle druhé, ale pokud s tímto "předsudkem" do divadla vyrazíte, zklamaní z návštěvy nebudete. I přesto, že herecky představení pokulhává, kostýmy a kulisy nejsou moc výrazné a ani choreografie není nijak objevná.
75 %
P.S.: Už si vyhlížím nějaký ten koncertík skupiny Queenie ;-)
(zadáno: 23.9.2018)
75 %. Že za Deburau stojí stejný tvůrčí tým jako za Chaplinem, jde poznat. I v případě Deburaua se jedná o poctivé divadlo a tedy moc pěkné představení. Akorát ten Chaplin je prostě o něco lepší... Deburau jako představení mě nedokázalo zaujmout, přitom pohnutý život samotného mima je závratný, leč potenciál zůstal částečně nevyužit... Jak Chaplin, tak Deburau se mohou pyšnit skvělou trefou do herce v hlavní roli, i R. Madejovi výborně postava sedí. V hodnocení přede mnou vyzdvihuje jeho autorka pantomimickou výpověď u soudu, a já se připojuji - úplně nejlepší část inscenace!!!
(zadáno: 27.11.2019)
Od rána mě bolela hlava, takže uznávám, že jsem nebyla v nejlepším naladění. Proto tak relativně nízké hodnocení, ač budu hlavně chválit.
Zas mě překvapilo, co je v USA možné... Herci to nicméně odehráli znamenitě, zejm. zde několikrát vychvalovaní J. Böhm a I. Machalová či P. Halíček. Herci se nemají kam schovat, nic nemůžou ošidit - diváci sedí totiž možná až nepříjemně blízko. O scénografii se zde nedá moc mluvit, na tu se nápady šetřilo. Vše se soustředí na ztvárnění celého příběhu v jen 80ti min. Povedlo se. I čas. prolínání dává smysl tak, že se divák neztrácí.
(zadáno: 18.10.2018)
První zhruba dvě třetiny hry mě zaujaly jen výjimečně - jak po stránce textu, tak i po stránce herecké. Občas bylo vyprávění příliš neurčité, jindy se zbytečně dlouho točilo na místě. Závěrečná část byl ovšem uragán, jehož okem byl D. Krejčík jako Chlapec - předvedl strhující skloubení herectví a poselství textu! Nakonec se mi tedy dostalo silného zážitku a skoro i na slzy došlo - nedala bych dopustit na svého psa, a navíc si náš příbytek vzal za svůj i nalezený kocour..., a proto hra na mě měla i tento emocionální kontext :-)
(zadáno: 30.10.2018)
Po Oněginovi nebo třeba Strýčku Váňovi MDP sáhlo nejen po další ruské klasice, ale opět ji uchopilo bez snahy ji mermomocí aktualizovat - zasadit do současnosti, nechat postavy mluvit jednoduchým jazykem nebo je obléknout do nějakých kostýmových úletů. Naopak, soustředili se spíš na obsah, protože ten je aktuální až až. Pro mě je tahle skutečnost určitě jedním z hlavních kladů inscenace. Dalšími jsou herecké výkony, zejména A. Bilíka a V. Dvořáka. I scéna je výborně a mnohaúčelně řešená. Moc pěkné a podařené představení!
(zadáno: 7.11.2018)
Od Naháčů přistupuji k inscenacím Míru mírně skepticky, byť jsem s kazdou návštěvou a tedy hrou spokojenější. I tady jsem se sice těšila na herce, ale ze hry jsem měla mírné obavy. A nakonec mě to bavilo, asi i proto, že jsem neměla očekávání. Jakkoli je situace absurdní, její vývoj, bych řekla, ještě víc :-D Nechápu, že to dopadlo tak, jak dopadlo... A. Čuba a R. Ferro válí. Rušil mě V. Hofmann, tedy spíš jeho postava Rádia...
(zadáno: 10.11.2018)
Něco mezi 60 a 70 %. K obsazení M. Dlouhého do takové role jsem byla mírně skeptická - bála jsem se jeho tendence přehrávat. Stejně tolik jsem ale byla i zvědavá. A obavy naštěstí byly liché - hrál výborně! Stejně tak ostatní herci. Zaujalo mě řešení scény - pár latí a co se dá z nich všechno vykouzlit :-) Největším minusem i pro mě byla válečná scéna.
(zadáno: 18.11.2018)
Viděno u bývalého Stalinova pomníku a to dodalo monodramatu originální punc a atmosféru. M. Balcar byl výborný a s přehledem tenhle počin utáhl. Navíc skvěle reagoval na kolemjdoucí, ti se nestačili divit :-)
(zadáno: 18.11.2018)
Viz hodnocení u Palace verze.
(zadáno: 20.11.2018)
"Jsem sice novej, ale fakt nejsem úplně blbej!" Milovala jsem výstup L. Hampla :-). V podstatě jsem časem chodila (- viděla jsem totiž inscenaci minimálně 10x...) hlavně kvůli výše uvedené replice a roli 1. inspektora. Výborná ve své roli byla i K. Beranová. Líbil se mi zpěv N. Řehořové. Obdivovala jsem pana Ornesta a K. Beranovou za to množství někdy krkolomnějšího textu, který si zapamatovali a uměli zcela přirozeným způsobem přednést.
(zadáno: 18.11.2018)
Paralela s končícím původním vedením byla zřejmá a vůbec ne ke škodě věci, naopak. S. Majer mě opět svým živelným projevem děsil, ale tentokrát v pozitivním slova smyslu. Moc mě bavila již zesnulá K. Beranová jako Charlotte :-) Zajímavou osobou byla postava Firse, které se ujala S. Tomšovská, inspicientka to DNz, a která byla další výraznou spojnicí mezi hrou a probíhající změnou ve vedení divadla... Modernější pojetí nevadilo, naopak pobavilo.
(zadáno: 20.11.2018)
75 %. Nečekala jsem, že to bude zprvu taková legrace. 2. polovina tomu ovšem zatla ťipec. Donutila i přemýšlet, proč režisér z hl. postav učinil bezdomovce. Jistá paralela by tu byla, vždyť co je drží při životě? Co je jejich smyslem žití nebo spíš přežívání, když je kdekdo zbije, nemají co jíst, co pít, trápí je nemoce? K čemu se upínají? Na co oni čekají? Až je spasí nějaký God-ot?PERFEKTNÍ HERECKÉ VÝKONY!!! Herci na sebe skvěle reagovali, věděli, co si k sobě mohou dovolit-dokázali se špičkovat, ale i podržet.Chválím za připravené improvizace i za ty opravdu na jevišti "právě teď" vzniklé.
(zadáno: 20.11.2018)
75 %. "Kabaret Kafka" mě opět donutil zamyslet se,jestli bych si předtím,než si téměř bezhlavě koupím lístek,neměla napřed o hře zjistit víc než jen obsazení.Protože když jsem před představením zhlédla videoukázky,zděsila jsem se, na co to večer jdu...
Nakonec jsem svého nákupu nelitovala. Nejednalo se o klasické představení,bylo tak trochu bláznivé,přestřelené až absurdní,podivné...Vážné.Ale pobavilo, aniž by uráželo nebo zůstalo nepochopeno.Na první pohled mohlo působit možná i parodicky,nicméně opak byl pravdou. Kafkův dopis otci o 45 str.byl přednášen maximálně citlivě a herci procítěně.
(zadáno: 21.11.2018)
68 %. Když jsem tehdy hru viděla, zůstaly do konce jen první 3 řady... 'Šedá sedmdesátá' byly zajímavou inscenací. Nemohu říct, že by se mi vyloženě líbila (ale taky rozhodně ne, že nelíbila!). Přívlastek "zajímavá" mi přijde zkrátka nejvýstižnější. Obzvlášť co se týče zpracování.
Narodila jsem se o dekádu později, než se děj hry odehrával, a mé první vzpomínky sahají ještě o dekádu dál. Ne všechny narážky jsem tedy asi odtušila správně, i tak si troufám říct, že většinu ano. Navíc ne vše se vztahovalo jen na tehdejší dobu, něco nám Čechům prostě nikdo nikdy asi jen tak neodpáře...
(zadáno: 21.11.2018)
Záleží, jak moc člověk přijde na chuť specifickému humoru hraničícího u některých postav více či méně s trapností.
Představení by mělo být označeno titulkem "Inspirováno skutečnými událostmi", protože opravdu vychází z pracovního života. Situace jsou akorát zbaveny zbytečné kaše okolo a jdou přímo k jádru všemožných vzorců chování a typů zaměstnanců, které z našich zaměstnání známe.
Králem jeviště je pro mě J. Hána. Znám ho spíše jako uhlazeného elegána s vždy padnoucím oblekem či uniformou a ve tváři téměř s poker face. A najednou takový odvaz a takový slizoun!
(zadáno: 22.11.2018)
Lepších 75 %. Zajímavá hra o zradě v dlouholetém přátelství...
Nejzajímavější ji ale asi činí to, že je vyprávěna odzadu. Většinu doby by ovšem představení fungovalo i vnímáno jako líčené chronologicky dopředu. Právě toto se mi na hře hodně líbilo.
I z důvodu provázanosti na skutečný a soukromý život protagonistů se jedná o pozoruhodné obsazení.
A konečně mohu říct, že se mi O. Sokol líbil herecky. Dokonce mě překvapil, jak si poradil s vypjatými scénami.
Vyšla mu opět skvěle i režie, je opravdu nápaditý. Jeho rukopis (a lze brát téměř doslova :-P) je v inscenaci rozhodně znát.