Denisa H.

Představení mi nesedlo. K postavám jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah. Byly i chvíle, kdy mě jednoduše nebavilo. T. Marečková byla dobrá, škoda že nezpívala více, protože z jejího zpěvu mi běhal mráz po zádech. Jinak mě ale nikdo více nenadchl. Není to vůbec špatné představení, akorát mně se do noty úplně netrefilo. Rukopis K. Tučkové je znát :-)

Vlastně se dozvídáme spoustu verzí životního osudu "parchanta Olava". Ale která z nich je ta skutečná? Pravda je to, co vyprávíme my sami. Záleží tedy, zda říkáme opravdu fakta, nebo se rozhodneme zalhat. I jedna docela maličkatá lež může se vším pořádně zamíchat. A budeme to pak hlavně my, kdo se v tom nejvíc zamotá...
Herecky zvládnuto bravurně. Od koho jsem nemohla odpoutat oči, byla M. Krátká v roli Němé, která vše odehrála výrazem a postojem, až strčila ostatní do kapsy. Jen D. Punčochář v roli hospodského Andreje a M. Dlouhý jako Olav se výrazněji vzpouzeli.
Vynikající text!

Mít lepší výhled, možná bych hodnotila výš. Jelikož jsem ale tak půlku představení pořádně neviděla (židle stály v zákrytu...), nedokázala jsem se na hrané soustředit a vnímat. Navíc se jedná o téma, které je našim končinám NAŠTĚSTÍ zatím vzdálené. Nicméně i tak z toho mrazí, už jen z té představy a třeba i vědomí, že jsou země, kde se něco takového děje... Herecky přesvědčivé a velmi dobré!
Celé mi to připomínalo film Die Welle (Náš vůdce).

Tradičně jsem se ztrácela v postavách a to poměrně dlouho. Ale rozumím tomu, že není možné věnovat tolik času představování jednotlivých osob, má-li se tak rozsáhlý román vměstnat do rozumného času. Tvůrci si hodně pomáhají scénou a hudbou, je to velmi zdařilé a za mě jedna z nejsilnějších stránek celé inscenace. K té další určitě patří herecké výkony, tradičně mě zaujal T. Havlínek, překvapením pro mě byla A. Glässnerová, kterou jsem dosud neznala. Bohužel mi nesedl výkon K. M. Fialové, kterou mám jinak ráda.

Geniálně propojené poloviny představení! To je asi to první, co mě k hodnocení napadá. A jak je toto propojení nenápadné a třeba mně osobně něco z něj došlo až po odchodu z divadla; v čem všem se ty zdánlivě nesouvisející "etudy" protnuly...
Herci jsou všichni skvělí, jak jinak. Zpětně je mi líto, že jsme my diváci M. Myšičkovi v 1. části netleskali, neboť mi nakonec připadal nejpřirozenější (psssst, i lepší než I. Trojan!).
V druhé části mi chvilku trvalo se zorientovat.
Výborná, ale náročná (nebo náročná, ale výborná?) inscenace!

Vynikající výkon S. Zindulky. A správně houstnoucí atmosféra. Zdařilá inscenace. 78 %.

Možná za to mohla má únava, možná prostor - viděno na plzeňském festivalu - ale přes skvělé herecké výkony bych hru zařadila k tomu slabšímu, co DD nabízí. Občas bych třeba krátila, ne vše bylo nutné vysvětlovat - divák pochopil i bez toho. I téma bylo uchopeno tak nějak... neurčitě.
Nejvíc mě zaujali P. Šimčík a M. Issová. A scéna je parádní. Jen ten příběh mi zcela nesedl, ale třeba se mi jednou poštěstí vidět hru znovu a v lepším rozpoložení a procenta pak poletí nahoru :-)

Velmi silná hra, jejíž konec mě tak zasáhl, že jsem jej musela hluboce rozdýchávat. Moc jsem Jí fandila, byť mi bylo jasné, že marně. Že to však dopadne tak, jak dopadlo, to jsem nečekala.
Herecky naprosto bravurní! Zejména N. Horáková a T. Havlínek.
Doporučuji, ale opatrně. Opravdu to není lehké téma a pro ženy obzvlášť.

Výjimečně hodnotím kladněji, než se mi představení skutečně líbilo a než mě dokázalo zasáhnout (neboť víc než jiné představení si tohle hodnocení krátit nezaslouží). Není jeho chybou, že jsem se nedovedla napojit, v tom mi bránila spíš má únava než třeba špatný text či herecké výkony. Téma je to silné a velmi zajímavě uchopené, kdy se zcela srozumitelně prolínají dvě časové roviny a dohromady utváří ucelený obraz jedné rodiny. A herecké výkony hodnotit negativně rozhodně nejde, protože ty byly vysoce perfektní a zvláště mě zaujaly mně dosud neznámé T. Terberová a J. Kotrbatá.

Místo mezi mými top inscenacemi si ZJ sice nezíská, i tak jsem se však hodně a dobře bavila veskrze černou komedií. Zaujala mě zápletka, hlášky, jednotlivé postavy, ale hlavně - herecké výkony. Přikláním se k názoru, že se jedná o sázku na jistotu - žádné experimentování, vše je řečeno přímo, příp. jasně naznačeno; známí herci, komedie... Ale vyplatilo se. Ostatně, vážnými tématy se zabývá spousta jiných inscenací, ale zvládnout dobře i tak náročný žánr, kterým komedie bezesporu je, není vůbec snadné. A stejně jako není všechno zlato, co se třpytí, není ani komedie vždy pouhou komedií...

Dříve jsem již viděla tutéž inscenaci v Kalichu a i film. Přesto mě představení KSA bavilo. Největší rozdíl jsem spatřovala v pojetí Vicki, tedy zejména když porovnám Kalich s KSA. Z. Truplová byla každopádně skvělá!

Mrazivou atmosféru dotvářel skutečný mráz v sále (viděno na Jatka78), což sice zřejmě (snad!) nebyl záměr, ale k inscenaci se to hodilo. Velmi podařená adaptace s ještě lepšími J. Jankovským a M. Steinmasslovou. Bezmoc, beznaděj a zmar se daly krájet, výborně vystihnutá atmosféra.

Za ta sóla na violu zvedám procenta! Jinak je to lehce nadprůměrná hra, která má tempo, humor a ještě je jak ze života (věrohodná). Skvělí jsou všichni zaseknutí, hlavně ale trio Čermák - Melíšková - Myšička.
Nicméně souhlasím s názory, že ke konci inscenaci poněkud dochází dech a přechod k vyprávění životního příběhu Miloše Milošem (H. Čermák) působí trochu násilně.

Kdybych hodnotila hned po zhlédnutí, byla by procenta mnohem vyšší - pamatuji se, že jsem odcházela docela nadšená. S odstupem času ale euforie značně opadla. I tak je to ovšem poměrně kvalitní sonda mezi závislé na alkoholu a jejich okolí. Možná by se dalo z nastolených témat vydobýt víc, takhle po čase hra jako taková začne splývat, neboť neutkví ničím šokujícím,silným.
Zajímavá scéna, velmi dobré herecké výkony - i B. Pavlíkové, které jsem já zatím nepřišla na chuť, zde mě však zaujala.

78 %. Hru jsem napřed znala z TV záznamu, naživo je ale zážitek vždy lepší. Jedna z nejlepších her DNz tehdejšího repertoáru.

Tak za prvé mi vadilo "přehrávání" J. Zadražila. Sice tak hrál snad pokaždé, co jsem ho někde na divadle viděla, ale stále si na tento jeho styl nemohu zvyknout. Za druhé mě velmi záhy omrzely zpívané části nebo ty se několikrát opakující. Obsah ustoupil formě a ještě se někde schoval, jen občas vykoukl zpoza rohu. Byl sice zážitek sedět uprostřed toho všeho hmyzího hemžení, i to však nestačilo. A osobně jsem čekala víc té akrobacie a nového cirkusu, když jsem viděla všechny ty provazy, tyče a podobně...

70 % aneb jak filmová adaptace dokáže zdeformovat dojem z divadelní verze... Vzhledem k tomu, že shodou okolností krátce před mou návštěvou Rokoka reprízovali v TV film, během představení jsem pořád hodně srovnávala - kdo koho hrál, co ve hře chybělo, co naopak bylo navíc... Neúmyslně jsem si tak nedovolila vychutnat hru tolik, jak si asi zasloužila... Chválím ale V. Fridricha a E. Pacolákovou.

Představení mělo své mouchy, ale přesto mě ohromně bavilo! Nemám horory ráda - v kinech se jim vyhýbám, v TV jen za světla a s polštářem připraveným před obličejem. Přesto jsem se na Ženu v černém vydala, protože filmová adaptace se mi moc líbila. Inscenace, jak jsem psala, mě nezklamala a bavilo mě být uprostřed dění a sdílet napětí s ostatními diváky :-)
Skvělé triky (světelné i další), výborný hudební a zvukový podkres a především dobře budována atmosféra. Jo a obrovský palec nahoru za děkovačku (.........), dokonalá třešnička na dortu hrůzy ;-)

Už ke konci první poloviny jsem měla problém s udržením pozornosti a především koncentrace. Hodně dlouhé představení, hodně se mluví. Ze zadní řady jsem vizuálně měla problém rozeznat jednotlivé bohyně... Moc pěkná scéna! Ráda bych někdy zašla znovu, ale pokaždé, když se představení objeví na hostovačce v Praze, mě na druhou stranu odrazuje již dopředu vyčerpání. Velmi náročný divadelní kus! (Předlohu jsem nečetla.)

Byla jsem na derniéře značně rozladěná z chování diváků, absolutně nepasujícího do divadelních prostor, do hodnocení to ale nepromítám...
Bylo to dloooooooooooooooouhý :-( Ale za těch několik repríz si stačili herci se svými postavami vyhrát, takže jim lépe padli a tím pádem i hru o něco více oživili. A aspoň na derniéře jsme se dočkali, když na generálce nebo prvních opakováních ne - "A přece se točí!" :-) M. Mejzlík podával standardní výkon, bavil I. Lupták. Líbily se mi kostýmy.

65 %. Očekávání zůstala nenaplněna. Ale je to i má chyba, neboť z anotace mi utkvělo spojení "mistrovská komedie" a ještě jsem si ji smíchala s obsahem ostravské hry "Kdo je pan Schmitt?" Ne že by se divák nezasmál, ale na komedii docela málo - hra je dost vážná. A polovinu úsměvů, natož smíchu, si člověk následně skoro až vyčítá.
V komentářích jsou výtky ohledně věku postav oproti předloze... Já ji nečetla, ale to, že jedni Jonesovi jsou o generaci mladší než ti druzí, mi přišlo jako možnost sledovat v 1 chvíli 2 časové linie, vývoj oné "mezní situace"... A že pro ni na věku nezáleží.

Bylo to vtipné, ač někdy hodně přitlačené na pilu. Bylo to tak akorát dlouhé, ač některé scény byly zdlouhavé. Byl to herecký koncert, ač to občas skřípalo. Zkrátka neurazilo, ale ani výrazněji nenadchlo. Ale bylo to dobré a klidně bych si to příští rok zopakovala.

P. Juráčka jsem neznala, ale po představení jsem měla nutkání si něco víc o jeho životě přečíst (bohužel jsem tak stále neučinila)... Už jen to mi dává důvod si o hře myslet, že byla (a je) dobrá.
S odstupem času mi zůstaly ve vzpomínkách především působivé obrazy a jakási pochmurná nálada, atmosféra a z hereckých výkonů ten J. Hájka a J. Vyorálka.
Jedna z velmi podařených inscenací Divadla Na zábradlí (potažmo Reduty) a tria Mikulášek-Viceníková-Cpin!

85 %. A myslím, že spousta hodnocení jen procenty svědčí o tom, že tohle představení se musí rozležet; bude se mi v hlavě převalovat ještě dlouho. Silný obsah, který umocňuje vynikající výkon Jitky Smutné. Viděno s J. Zadražilem - bohužel opět občas sklouzával k přehrávání, proto ta procenta dolů...

75 %. První hra od nového vedení, kterou jsem viděla, a rozdíl je znát. Nejen na ve scénografii, ale i v herectví, řekla bych. Do MDP chodím často, ale takhle jsem některé herce hrát ještě neviděla. Herecké výkony jsou opravdu parádní, všech, bez výjimky. Pokud jde o jednotlivé výjevy, je inscenace trochu nevyrovnaná. Některé scénky jsou zbytečně dlouhé, omílají se, schází jim hloubka. Za nejlepší naopak považuji scénu o lásce učitele k žáku či o manželském páru, kdy si ona nic nepamatuje (připomnělo mi to Otce...). Možná bych unesla přestávku, ač u takového typu představení, kam s ní...