Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (164)
Lukáš Dubský: 11 % (142)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (169)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.7.2021)
Jsou inscenace, u kterých bych někdy ráda sledovala cvrkot v zákulisí, zatímco vpředu se odehrává umění. Majstera a Margaretu od Teatra Tatra ku příkladu. To se mi nejspíš nepoštěstí, a tak se musím spokojit s těmito "hranými dokumenty". Již jsem viděla inscenaci Divadla Mír na podobné téma, ale srovnávat nebudu.
Byla to divoká jízda, která mě svým nasazením trochu až zaskočila. S tím se pojí to, že mi připadala hra až moc ukřičená (však M. Němec po předchozí repríze sotva mluvil :-D). Ale jinak legrace a nic jiného, v dn. době osvěžující. Pobavil detail režiséra v roušce v 2. půlce :-D
(zadáno: 22.2.2020)
- "A jak jsi to všechno dokázal?"
- "Prostě se mi chtělo."
Od Dianišky (a spol.) další moc hezky zpracovaný skutečný životní osud. Stejně jako v Transkách nechybí černý humor, ale vyvážený určitou tragédií. Moderní prvky a vtipy neškodí. J. Albrecht zvládá svou roli s neuvěřitelnou jistotou nejen v pohybu. Výborná je také T. Dočkalová.
Trošku slabších 80 %.
(zadáno: 9.2.2020)
Pro mě je uvedení Billyho Elliota v ČR splněním snu. Ten příběh mám hrozně ráda, ať už jako film nebo londýnský muzikál. A v Plzni se ho povedlo nastudovat neméně skvostně. Výhrou je herecké obsazení samozřejmě dětských rolí. Mix nutného různého talentu pro zvládnutí role Billyho mě na tom baví asi nejvíce. A v M. Frýdlovi se ho opravdu povedlo objevit - umí zpívat, stepovat, tančit, baletit a i hrát. Podobně těžký oříšek je obsazení Michaela a i ten se povedlo v Plzni rozlousknout, protože J. Dezort je úplně geniální a určitě o něm ještě uslyšíme! Moc, moc, moc děkuji za tenhle muzikál!!!
(zadáno: 18.6.2017)
Silný zážitek umocněný scénou, respektive tím, kde a jak sedí diváci. I tak mi dlouho trvalo nechat se strhnout. Na mé repríze na mě J. Štěpnička působil poněkud unaveně, tak možná i to ovlivnilo můj celkový dojem. J. Pidrmanová, kterou jsem předtím v podstatě neznala (jen z televize), mě překvapila.
(zadáno: 18.12.2013)
Poněkud svérázné pojetí, ale neskutečná sranda! Dostalo se nám nejenom hereckého koncertu, ale i pěveckého/hudebního! A, Richarde Krajčo, všechna čest, ovšem na operní árie Miloslava Königa nikdo neměl!
Jsem moc ráda, že jsem se na poslední chvíli rozhodla na představení jít (zúčastnila jsem se derniéry), byl to moc fajn zážitek!
P.S. Richard Krajčo si na tento slavnostní okamžik vyčesal parádního kohouta!
(zadáno: 26.6.2020)
Viděno ze záznamu. Nejvíc mě zaujalo nasazení herců, jak si to celé užívali. Obzvlášť T. Vilhelmová byla skvělá, její energie byla nakažlivá a neuvěřitelná.
Bylo to vtipné, poetické, ale dost rozmělněné.
(zadáno: 20.11.2018)
Tehdy, před 4 roky jsem si zapsala: Tak jsem právě asi objevila hru, kterou, když budu citovat z Havlovy Asanace, pochopím zřejmě až po padesáté repríze. Otázkou však je, zda dalších 49 repríz chci absolvovat... :-D Cantos byl slabý odvar!!!
Ale vidět na jevišti více než po roce opět hrát Jiřího Ornesta bylo nádherné. A podle závěrečné děkovačky nevím, kdo z toho měl nakonec větší radost - pan Ornest jen zářil!! :-)

William (Liška): Podržíte mi ten byt? Do zítra. (:-D :-D kdo viděl, pochopil, proč to bylo tak vtipné...)
(zadáno: 3.10.2020)
Pro mě hůř uchopitelná dramatizace... Za mě by hře slušelo méně mystiky a více prostoty. Též hl. postava by si zasloužila víc prostoru, než se jí dostalo, ač jsem se zpětně z programu k inscenaci dovtípila, že to byl režijní záměr, vyprávět spíš příběh všech eschberských než jen Eliase Aldera. (Ale) tak se taky stalo, že mě nejvíc oslovil příběh Petra, ač za to může hlavně výborný T. Červinek. J. Erftemeijer taky rozhodně nebyl špatný, ale poměrně upozaděný, stejně jako Elias.
Jako celek hra dokáže zasáhnout, ale jednotlivé složky a nápady občas působí dost zvláštně.
Perfektní hudba!
(zadáno: 21.11.2018)
95 %. Herecký koncert všech zúčastněných. Nejen díky tomu to byl tak intenzivní zážitek, který se mi podařilo vidět víc než jednou (totiž dvakrát :-D).
(zadáno: 7.3.2019)
První "polovina" se pro mě stala poměrně brzy dost ubíjející a pocitově trvala minimálně 2 hodiny (ve skutečnosti 1h 40m). Část po přestávce mě již dokázala více vtáhnout, za což vděčím nejvíce lince s umírajícím Iljušou... Herecky mě nejvíce zaujal S. Jacques a postupem času/nakonec i J. Sklenář. Scéna, režie, hudba, všechno super, ač občas se to vše trochu tlouklo. Čekala jsem více, ale i docela ráda bych dala zpracování někdy druhou šanci...
(zadáno: 22.3.2022)
Výborné to bylo!!! Úvodní scéna mě sice teda trochu zaskočila, ale divák měl aspoň od začátku jasno, jakého pojetí se mu asi dostane. A dostalo. Mě zcela nadchlo. Scéna, hudba, režie... Herecky taky vynikající - zejména O. Brett, J. Kučera a N. Lichý, z dam Y. Stolařová a B. Křupková. V. Švarcovi sedly spíš ostatní proměny než v Aljošu, nicméně na to, jak těžká je to role, ji zvládl ve svém věku velmi dobře.
(zadáno: 16.7.2020)
Rychlé šípy jsem jako dítě hltala! Není tak snad s podivem, jak moc jsem se celý festival Za dveřmi, kde jsem nakonec představení zhlédla, na Bratrstvo kočičí pracky těšila! Těšit se předem ale bývá ošemetné... No, tady to naštěstí dopadlo dobře. Sice jsem byla ze začátku mírně překvapená zasazením více do současnosti, ale protože to výborně fungovalo, ničemu to nevadilo. Skvěle jsem se bavila, ústřední trio bylo vynikající! A Červenáček, no, to snad ani komentovat nebudu :-D Nejgeniálnější je ovšem zasazení Stínadel do Ústí nad Labem... ;-)
(zadáno: 16.11.2021)
Brutální nálož...
Zhruba do 4/5 mě hra pevně držela a nenechala pomalu ani nadechnout. I přes únavu jsem hltala každé slovo, neutíkaly mi myšlenky jinam. Pak to celé narušila melodie, které jsem musela přijít na název :-D, a bohužel už se inscenaci nepovedlo mě vtáhnout zpět.
Je hrozivé, o čem představení je a opravdu mě mrazí z pomyšlení, že inspiraci v reálném světě nehledal autor tak těžko...
Všechny tři herecké výkony byly brutálně dobré! A naprosto vyrovnané. Z toho mám největší zážitek, který si budu pamatovat hodně dlouho! Brava!
(zadáno: 31.5.2017)
Jsou hry, které nechápete a nebaví vás je pak ani sledovat. Ale jsou i takové, kterým sice taky nemůžete přijít úplně na kloub, ale rádi se snažíte dál. A právě do druhé skupiny bych zařadila Budovatele říše. Ještě o příčku výš je pro mě pozvedl rozbor J. Kouly - smekám a děkuji za něj.
Z herců nezaujme výrazněji nikdo, protože výborní jsou všichni do jednoho! Dobře, snad Zuzana Truplová a A. Čuba, ten ale jen díky komediálnějšímu ladění, čímž se vymykal.
(zadáno: 24.11.2018)
(Viděno před 5 lety.)
Netuším, jak jsem k tomu přišla, ale myslela jsem (a šla s tím tehdy na představení), že Bůh masakru je silné vztahové drama. Jak jsem byla vyvedená z míry, když jsem se nepřestávala smát (i když jsem pořád čekala, kdy mi úsměv ztuhne...)!
Velmi zdařilý mix kvalitních hereckých výkonů, přirozené režie a textu ze života.
(zadáno: 26.9.2017)
65 %. Ne že by nedokázali v Míru využít celou plochu jeviště, ale tak velký prostor nakonec inscenaci trochu škodí. Hutná atmosféra tím poněkud řídne. Mezi herci/postavami a diváky stále stojí určitá zeď, přes kterou se vše do hlediště neprosouká, ale to se - věřím - zlepší postupem času a s větším počtem repríz (hodnoceno po 2. uvedení) :-) Herecky velmi dobré, zejména mě zaujala K. Vainarová.
(zadáno: 15.1.2018)
Hledám, jak nejpřesněji popsat můj hlavní dojem z představení... Zaujalo mě, jak bylo opravdové, jak si text vlastně nehraje na žádné vysoké, nebo naopak laciné umění. Tu lacinost myslím ve smyslu takovém, že hra nesklouzla ke klišé nebo víceméně bezdůvodně k happy endu. Přiznávám sice, že jsem tento postup několikrát čekala, každopádně jsem ráda, že se tak nakonec nestalo.
Herecky moc dobré, zejména H. Kusnjerová mě zaujala. Také se mi velmi líbila následná diskuze s M. Steinmasslovou. Sice jsem byla hodně unavená, ovšem jak představení, tak zmíněná diskuse mě dokázaly vtáhnout.
(zadáno: 16.2.2019)
Vynikající představení! Ucelené, se svižným tempem, ani vteřina zaváhání. Herecky bravurní, režijně taktéž - žádné experimentování, vše bylo přirozené, žádná křeč. Se závěrem se sice budu muset ještě chvíli pasovat (v něčem mi sedl, v něčem ne), ale na dojmu to nic nemění. Viděla jsem i verzi od 6-16 a mírovská mi připadala surovější, drsnější a tedy lepší. Výborně je vyřešená i scéna s dominujícím žralokem. Vlastně jsem měla trošku předem strach, zda zvládnou tvůrci využít tak velký prostor jeviště, a zvládli to zcela s přehledem a nenásilně. Ještě jednou - vynikající představení!
(zadáno: 19.6.2022)
Nejde než začít hlubokou poklonou před výkonem V. Korytářové v hlavní roli! Tento nečekaný tah - obsadit do role Vlasty Buriana ženu - se režiséru Dianiškovi opravdu povedl, i když konečný výběr herečky zde sehrává opravdu ne nevýraznou roli. Hra je hodně svižná a scény se velmi rychle střídají (na mě možná celkově až moc), takže mi po nějaké době od zhlédnutí, myslím, zbudou vzpomínky hlavně na V. Korytářovou. Ony ty jednotlivé scény nejsou ani moc zapamatovatelné, nevybavuji si žádnou, která by vyčnívala... Snad jen to, jak rychle se dokáží herci v ostatních rolích převtělovat z postavy do postavy, jak si scény zrovna žádají...
(zadáno: 27.11.2019)
Od rána mě bolela hlava, takže uznávám, že jsem nebyla v nejlepším naladění. Proto tak relativně nízké hodnocení, ač budu hlavně chválit.
Zas mě překvapilo, co je v USA možné... Herci to nicméně odehráli znamenitě, zejm. zde několikrát vychvalovaní J. Böhm a I. Machalová či P. Halíček. Herci se nemají kam schovat, nic nemůžou ošidit - diváci sedí totiž možná až nepříjemně blízko. O scénografii se zde nedá moc mluvit, na tu se nápady šetřilo. Vše se soustředí na ztvárnění celého příběhu v jen 80ti min. Povedlo se. I čas. prolínání dává smysl tak, že se divák neztrácí.
(zadáno: 31.10.2017)
98 %. To musím vidět znovu! Nejen proto, že jsem nedoplnila sbírku programů, ale samozřejmě pro hru samotnou. Je to vymazlené představení, zejm. po stránce scénáře a dramaturgie s těsným závěsem režie a herectví. Obsah hry je sám o sobě dost mrazivý, o to mrazivější ale je, že mnohé ve hře nejen řečené je zase/stále aktuální. Stěží jsem zadržovala slzy a mnohdy právě i jen z uvědomění si, že se historie - v jakési obměně - opakuje...
Z herců jsou J. Hána, P. Tenorová či J. Smutná tradičně skvělí, ale trochu překvapivě mě zaujali i M. Vykus a M. Kačmarčík (který to má u mě jak na houpačce).
(zadáno: 12.3.2019)
Asi mi po sérii dlouhých představení (Bratři Karamazovi, Andělé v Americe...) chyběla nějaká ta minuta, kdy by se představení více zahloubalo do jednotlivých postav (nebo aspoň těch nejhlavnějších) a do příběhu. První polovina byla hrozný kalup a nedovolila mi se do hry ponořit. V druhé části jsem si asi na tempo už zvykla a i se místy nechala vtáhnout. Největší podíl na mém pozitivním hodnocení ale má scéna, hudba, projekce, kostýmy... I tak jsem se ale těšila na něco víc, než se mi nakonec dostalo a mrzí mě to :-(
(zadáno: 20.11.2018)
75 %. Nečekala jsem, že to bude zprvu taková legrace. 2. polovina tomu ovšem zatla ťipec. Donutila i přemýšlet, proč režisér z hl. postav učinil bezdomovce. Jistá paralela by tu byla, vždyť co je drží při životě? Co je jejich smyslem žití nebo spíš přežívání, když je kdekdo zbije, nemají co jíst, co pít, trápí je nemoce? K čemu se upínají? Na co oni čekají? Až je spasí nějaký God-ot?PERFEKTNÍ HERECKÉ VÝKONY!!! Herci na sebe skvěle reagovali, věděli, co si k sobě mohou dovolit-dokázali se špičkovat, ale i podržet.Chválím za připravené improvizace i za ty opravdu na jevišti "právě teď" vzniklé.
(zadáno: 25.6.2020)
Viděno ze záznamu (při kterém jsem usla). Představení, které podle mě dost balancuje na hraně nudy a absurdní komedie. Občas ukročilo, ale spíše se drželo na straně zábavy. Na mě ovšem až moc dlouhé. Výkony herců byly tradičně výborné.
(zadáno: 14.7.2021)
Viděno na festivalu Za dveřmi.
Další parádní "jednohubka" (po Bratrstvu kočičí pracky). Pro dětský doprovod rodičů asi ne úplně vhodné, zejména pokud jde o slovník, ale na druhou stranu se vlastně jedná o výstražné varování, že na internetu fakt není bezpečno... A obecně, že není radno podceňovat jakékoli nebezpečí, i když jde třeba o "urban legends".
Skvělý humor, kterým se tvůrci nebojí střílet do všech stran (ač na covid téma už jsem se trochu ošívala, protože je toho zkrátka moc). A ústřední trio naprosto výborné! Ráda uvidím znovu.
Lepších 85 %.