Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (164)
Lukáš Dubský: 11 % (142)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (169)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 2.3.2018)
65 - 68 %. V pozitivním slova smyslu mě překvapilo, že se jedná o hru českého autora. Líbila se mi jeho jazykohra i rozklíčovávání toho, co se stalo; proč je Eugen vyšetřován. Místy to na mě sice působilo účelově a vyumělkovaně, přesto převažuje pocit obdivu nad autorovou prací.
Herecké výkony jsou skvělé, ač ten I. Uhlířové je o kategorii výš.
Co podle mého nejvíce škodilo inscenaci, bylo roztáčení scény, které mě opravdu hodně rušilo,a často i hudební a zvukový podkres... Souhlasím s tím, že by hře slušela komornější scéna. A líbilo by se mi koukat na inscenaci shora...
(zadáno: 14.6.2017)
85 %. Že dané oblasti nerozumím, nevyhledávám ji, ještě neznamená, že na ni nemohu vyrazit do divadla. A že z něj musím odcházet zklamaná až otrávená. Ne, přesně naopak, Sudí A Studia Rubín a nebo právě Červená budiž toho příkladem. Hra si mou pozornost získala během pár prvních minut a neztratila ji do konce. Myslím, že hodně se o to zasloužilo nepřesycení inscenace příliš velkým množstvím filozofie. Je jí tam akorát, co lze vnímat a hlavně o řečeném stihnout i přemýšlet. A samozřejmě, největší zásluhy má M. Etzler. M. Kraus drobně pokulhává, maličko mě jeho výkon rušil...
(zadáno: 18.12.2016)
65 %. Je to milé, vtipné, ale Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka to prostě není (srovnávání jsem se při sledování nemohla vyhnout)... :-) Mrzí mě, že Vasil Fridrich neměl tolik prostoru.
(zadáno: 7.3.2018)
95 % inscenaci, ale 1000 (tisíc) % Matouši Rumlovi! Jako Chaplin je geniální a jeho napodobování Chaplina jsem se nemohla nabažit.
Z jeho kolegů na jevišti mě více zaujal ještě P. Bucháček jako Henry.
Tři hodiny zdají se sice být dlouhá stopáž, nicméně nudit jsem se nestihla. Snad jsem se jen přistihla při přemýšlení, zda bude přestávka nebo ne.
Inscenace je vtipná i smutná, veselá i vážná a její závěr krásný, že mi skoro slza ukápla. Moc ráda bych si představení někdy zopakovala, je úžasné! Doporučuji všemi 20!
(zadáno: 6.10.2021)
Má nízká očekávání byla natolik přebita, že z euforie mám cukání lupnout tam 100 %. Tak dobré to ale nebylo, byť nemám nic konkrétního k vytknutí (snad jen občasné a mírné tlačení na pilu vtipnosti za každou cenu). Naopak vím, co rozhodně a bez váhání vyzdvihnout - nebo spíš koho: A. Čubu! On tyto typy zkrátka umí, je zde patrná jistá podobnost (aspoň pohybová :-D) s jeho postavou z Pensionu pro svobodné pány v KSA. Musím mu vyjádřit obdiv o to větší, když se člověk podívá do programu Míru a vidí, že Ralpha hraje třeba i 5 večerů za sebou...
Škoda, že hru nezvládnu vidět znovu (jsem z Prahy).
(zadáno: 10.11.2018)
Hodně velké zklamání! Film miluju, takže muzikál neměl lehkou výchozí pozici, ale i tak to bylo velmi slabé, bohužel. Nejvíce uškodilo představení špatné nazvučení, kdy hercům nebylo přes živý orchestr chvílemi vůbec rozumět, zejména v 1. půlce. Očekávala jsem také lepší synchronizaci company - působili na mě, že se každý naučil choreografii samostatně a až na pódiu se poprvé sešli pohromadě...
Nebýt písní 7 divů světa, Goodbye a sóla Brendy Strong, dám bez mrknutí oka i jen procent 40... Z herců stojí za zmínku akorát M. Stránský. M. Harich naopak moc šťastnou volbou do role Franka nebyl...
(zadáno: 27.7.2016)
Je to především příběh, který tolik zasáhne. A více než vynikající výkon Filipa Tellera. Přesto mě nějakým způsobem hra nedokázala úplně zcela pohltit... Ale ty okamžiky, kdy jsem se buď ocitla v boxerském ringu nebo koncentračním táboře - tedy když jsem tam skutečně byla a neposlouchala jen vyprávění - ty byly velmi, velmi silné!
(zadáno: 21.11.2018)
Představení ilustrovalo Camusův text - někdy doslova, někdy spíše nadhazovalo další myšlenku, která se mohla z vět vyklubat... Vizuálně je hra velmi zdařilá. A herci i přes relativně malý prostor, které jim styl dramatizace ponechává, hrají více než výmluvně. Nejvíce mě zaujal S. Majer, přestože ve mně běžně vzbuzuje vinou svého příliš živelného a občas až animálního projevu spíše strach. Kromě něj bych ráda vyzdvihla i nápad s projekcí hrdinových vzpomínek. Adaptace "Cizince" je opravdu velmi podařenou inscenací, jejíž návštěvu mohu jen doporučit. Zaujmou nejen herci, ale i scéna jako taková.
(zadáno: 31.5.2017)
Další řeznická hra zabývající se sexualitou. A dle mého soudu mnohem povedenější, byť za to z velké části může Daniel Krejčík -
obdivuhodný výkon. P. Horváthová a K. Rímský mu jsou skvělými sekundanty. Představení, které vás rozhodně nenechá chladnými a pouhými pozorovateli, protože vás velmi záhy strhne k přemýšlení, čímž pádem jste součástí hry, byť do ní aktivně nezasahujete...
(zadáno: 9.5.2014)
Herci si představení sami vymysleli, vytvořili jej na základě improvizací, dřeli na něm rok. A teď si ho užívají! Je cítit, že do něj dali obrovský kus sebe. Že jen neinterpretují něčí text, myšlenku někoho třetího, ale svoje vlastní. Nemuseli svůj pohled na problém montovat na názor jiného, prostě ho mohli vyjádřit hned... Skvělá zábava, ale i mrazivý pohled do drsné tváře našich životů. Ale především bravurní herecké výkony; zvlášť bych vyzdvihla Petru Hřebíčkovou, Michala Dlouhého a zejména díky závěru Kristýnu Frejovou.
Nenechte si ujít ;-)
(zadáno: 18.8.2016)
Neubráním se srovnání se Cyranem z ND - největší rozdíly plynou z překladu, protože zatímco Vrchlického (ND) je vznešený, Pokorného (DvC) spíše moderní a vyprávěný současným jazykem. Herci, resp. tvůrci pak tomu přizpůsobili i svou interpretaci a výraz. První polovina je navíc velmi odlehčená a ač jsem měla připravený kapesníček na utírání slz dojetím, využila jsem jej spíše na slzy smíchu. Hra zvážněla až ve své druhé části, kdy při jedné scéně dokonce nastalo v sále naprosté ticho. Vyzdvihla bych výkony M. Hofmanna, J. Čvančarové a J. Jankovského (viděno v lednu 2015).
(zadáno: 10.11.2018)
Něco mezi 60 a 70 %. K obsazení M. Dlouhého do takové role jsem byla mírně skeptická - bála jsem se jeho tendence přehrávat. Stejně tolik jsem ale byla i zvědavá. A obavy naštěstí byly liché - hrál výborně! Stejně tak ostatní herci. Zaujalo mě řešení scény - pár latí a co se dá z nich všechno vykouzlit :-) Největším minusem i pro mě byla válečná scéna.
(zadáno: 20.11.2018)
Když kamarádka o hře vždy vyprávěla a zasnívala se u D. Prachaře, myslela jsem, že to přehání. Jak by vždy mohla zavřít oči a jen ho poslouchat, vizuálu netřeba. Nevěřila jsem jí to. A jak jsem nakonec dopadla já? Snad každého dalšího na jevišti jsem, sotva otevřel pusu, v duchu umlčovala 'Mlč. Mlč! Nech mluvit Prachaře!' A pak, když se rozveršoval on... slast... Natáhnout se v měkké posteli nebo na sluncem vyhřátý trávník, zadívat se na hvězdnou oblohu a po pár slovech zavřít oči a... poslouchat... Zaposlouchat se do těch rýmů Cyrana pronášených ústy Davida Prachaře...... Nádherné... Snové...
(zadáno: 25.10.2019)
Překvapivě dobré! Ačkoli na začátku mi z Montfleuryho trošku zatrnulo, protože jsem se lekla, že v takovém stylu a duchu se ponese celé představení... Naštěstí ne!
Zaujala mě scéna a hudba, ale ze všeho nejvíc D. Bambas! O moc pozadu ve svých výkonech za ním nezaostali ani L. Fischerová a O. Kraus, kterého jsem viděla teprve ve 2. roli a opět nezklamal.
Musím se akorát bohužel přidat k dojmu zde přede mnou zmíněnému, že ani na mě závěr nedolehl tak, jak bych očekávala a jak jsem u Cyrana "zvyklá". Nicméně nápad se zacyklením tuto šmouhu na kráse aspoň trochu kompenzoval.
(zadáno: 20.6.2017)
Když přede mnou někdo zmíní "Dabing Street", jako první se mi vybaví vynikající M. Myšička. Zprvu veselá a vtipná hra, ale úsměv postupně tuhne na rtech.
Výborně do detailů propracovaná scéna.
(zadáno: 9.12.2018)
Sranda dobrá, divák se směje vesměs celou dobu. Ale možná je toho všeho až moc...
(zadáno: 12.2.2018)
Ke všem postavám jsem měla odtažitý vztah a vlastně mi připadalo, že ho měla i hra samotná. Přemýšlela jsem, čím to bylo, ale právě hra, její poslední replika, mi dala odpověď.
Pro mě náročnější téma, i tak jsem byla hrou pohlcena a zcela nenuceně jsem se nevzdala ji vnímat a prožívat. Jsem zvědavá na dramaturgický úvod...
Herecky je to bravurní, scénicky jakbysmet.
(zadáno: 28.5.2017)
Vtipná hříčka na téma randění. Nápaditá na provedení, hravá na herecké výkony. Milá záležitost, byť až hrozivě realistická - každý se v tom najde, nebo toho druhého :-) Moc se mi hra líbila!
(zadáno: 16.11.2021)
Od věhlasného představení a klasiky DD jsem asi čekala víc. Tedy z hlediska gradace inscenace, protože pointa kolem mě nenápadně profrčela, že jsem se musela - obrazně - ohlédnout a teprve pak s pokrčenými rameny říct, 'Aha!' Pokud jde o herectví, tak tam o nějakém zklamání opravdu nelze mluvit. Sladěnost souboru je geniální a celá inscenace je tak zcela přirozená, jako by se děla opravdu (a nebyla to jen hra). To mě neskutečně bavilo!
(zadáno: 23.9.2018)
75 %. Že za Deburau stojí stejný tvůrčí tým jako za Chaplinem, jde poznat. I v případě Deburaua se jedná o poctivé divadlo a tedy moc pěkné představení. Akorát ten Chaplin je prostě o něco lepší... Deburau jako představení mě nedokázalo zaujmout, přitom pohnutý život samotného mima je závratný, leč potenciál zůstal částečně nevyužit... Jak Chaplin, tak Deburau se mohou pyšnit skvělou trefou do herce v hlavní roli, i R. Madejovi výborně postava sedí. V hodnocení přede mnou vyzdvihuje jeho autorka pantomimickou výpověď u soudu, a já se připojuji - úplně nejlepší část inscenace!!!
(zadáno: 25.5.2022)
Minimálně 75 %.
Z celé návštěvy studia mě nejvíc zasáhl okamžik, kdy jsem si v programu přečetla, jak celý případ u soudu dopadl... Hra jako taková mě už tolik nestrhla. Očekávání a následné zklamání byla tak bohužel veliká. I tak ale velmi zdařený počin. Ač vzhledem k tématu se to moc nehodí, ale moc hezky se na to koukalo - na režijní nápady, choreografii, scénu... A samozřejmě i na herecké výkony, kdy O. Hes určitě obstál. Výborná byla ještě N. Bednářová.
(zadáno: 20.11.2018)
Tento způsob repertoáru zdá se mi poněkud náročný... Před výkonem K.Dobrého skládám tu nejhlubší poklonu! Což o to,naučit se text napsaný sice ne jednoduchým jazykem, ale dokázat ho TAKHLE PRODAT?! Famózní! Běhal mi z něj mráz po zádech a chvílemi jsem se chtěla vyplížit ze svého místa a někam se před ním schovat.Ty jeho pohledy do řad diváků. Každého si snad minimálně 5x za večer prohlédl, zapíchl se mu očima do nejniternějšího nitra. A pak se začal běsivě smát. A náhle plakal... Neskutečné. K tomu ten neustálý strach, kdy z toho davu si opričník vybere třeba zrovna vás. Nebo člověka vedle...
(zadáno: 10.6.2018)
Z fotek, co jsem před zhlédnutím hry viděla, jsem měla mírné obavy, aby mě představení neminulo... Naštěstí se tak nestalo a byť to nebyl typ provedení, který vyhledávám a kterému zcela rozumím, inscenace mě oslovila a pohltila. Nebo především výkon M. Königa, ten je totiž opravdu neuvěřitelný!
Vzpomněla jsem si na Po Fredrikovi...
(zadáno: 9.12.2018)
Nemělo cenu snažit se hru pochopit, stačilo se jen těmi všemi absurditami bavit. Kdo na to nepřistoupil, ten odcházel určitě zklamaný. My chodili opakovaně, a tak některé hlášky ze hry používáme dodnes :-)
(zadáno: 25.3.2013)