Denisa H.

To už je let, co jsem představení viděla... Bylo to tehdy moje první setkání s novým cirkusem a možná i proto jsem měla větší očekávání, než která byla naplněna. Zpětně si lépe vybavím výborný humor a písničku, než akrobatické výstupy. Občas si na představení vzpomenu a že bych zašla ještě jednou, nebo na něco dalšího, jiného... :-)

Veškeré předsudky se velmi brzy rozplynuly v tomto syrovém zpracování. Pořád ve mně zní a neklidný, nepříjemný pocit zůstává. Strašně moc bych chtěla představení ještě jednou vidět, současně se ale tohoto opětovného zhlédnutí obávám, protože je to opravdu síla. Tak jakoby podprahově, když při sezení v hledišti se tak výrazné pocity nedostavují. Doznívají až později a trvají dlouho, hodně dlouho (tento textový komentář je z ledna 2019...).

Mé druhé divadelní nahlédnutí na hrůzy války z opačné strany, ze strany jejích vykonavatelů (poprvé Laskavé bohyně SND)... A dle předpokladů zanechalo dojem a jistý neklid. Už jsou to dva roky, co jsem představení zhlédla, a stále na něj vzpomínám. Především na jedinečný výkon M. Cisovského (už jen ten detail, kdy si při každém zvednutí se zapnul sako, při každém sednutí knoflík zas rozepl...) a pak ještě A. Čuby. Výborná inscenace, kterou si opravdu zaslouží vidět co nejvíce lidí, takže je/bylo dobře, že s ní KSA procestovala republiku. Těším se na zhlednutí Smíření!

Velmi dobrá souhra obou hlavních protagonistů. Uteklo to rychle, ačkoli pár pomalu plynoucích chvil se našlo. Příjemný oddych.

Zábavný způsob, jak aspoň malinko přiblížit divákům pár českých spisovatelů. Je to hravé, melodie i písničky chytlavé, nápadité a zkrátka dobré :-)

Je to především příběh, který tolik zasáhne. A více než vynikající výkon Filipa Tellera. Přesto mě nějakým způsobem hra nedokázala úplně zcela pohltit... Ale ty okamžiky, kdy jsem se buď ocitla v boxerském ringu nebo koncentračním táboře - tedy když jsem tam skutečně byla a neposlouchala jen vyprávění - ty byly velmi, velmi silné!

Jee, to se mi líbilo! Příjemná oddychovka, na letní večer jak dělaná. Moc hezká scéna, oceňuji nezmodernizování jazyka a ze všeho nejvíc herecké, chvílemi akrobatické výkony. Jak na Vánoce budu chodit na Jak jsem se ztratil, tak v létě zařazuji Rozmarné léto - i to se dá vidět opakovaně.
Jo a výborná přestávka! :-D

Příběh jsem předem neznala, měla jsem jen doporučení. A ta byla oprávněná - J. Potměšil byl výborný, příběh krásný a dojímavý, scéna skromnější, ale postačující. Po přečtení knihy (asi rok od zhlédnutí inscenace) mám zase chuť si toto představení zopakovat a nechat si oči zalít slzami...

(Viděno 5 let po derniéře u příležitosti oslav Potměšilových kulatin) Krásná a důstojná oslava, kdy se před Richardem III. nemohl cítit v bezpečí ani divák v první řadě... :-D Nečekala jsem tak kvalitní provedení, ve smyslu příležitosti znovuuvedení hry - byť se pár odlehčených momentů objevilo. Před všemi smekám klobouk! Při děkovačce jsem jen netušila, zda uvedení hry bylo větším dárkem pro oslavence, nebo k slzám dojatého M. Tichého... :-)

Neubráním se srovnání se Cyranem z ND - největší rozdíly plynou z překladu, protože zatímco Vrchlického (ND) je vznešený, Pokorného (DvC) spíše moderní a vyprávěný současným jazykem. Herci, resp. tvůrci pak tomu přizpůsobili i svou interpretaci a výraz. První polovina je navíc velmi odlehčená a ač jsem měla připravený kapesníček na utírání slz dojetím, využila jsem jej spíše na slzy smíchu. Hra zvážněla až ve své druhé části, kdy při jedné scéně dokonce nastalo v sále naprosté ticho. Vyzdvihla bych výkony M. Hofmanna, J. Čvančarové a J. Jankovského (viděno v lednu 2015).

85 %. Je to legrace, pozorovat a poslouchat snažení R&G, když bádají, sázejí se, filozofují a vůbec se snaží rozlousknout ten velký ořech jménem svět. A hlavně to, proč právě je pozvala královna na Elsinor...
M. Hofmann jako Guildenstern a M. Němec jako Rosencrantz na sebe výborně reagují, proto má představení takovou šťávu. Humor je velice milý a chytrý, zábava na úrovni. Výbornou složkou bylo herecké trio ve složení M. Ruml, P. Lagner a T. Stolařík. Když mluvili, sice jsem se občas i nudila, ovšem jakmile začali hrát... Vyzdvihla bych zejména ukázky smrti v podání prvně jmenovaného!

Zdlouhavý úvod ve mně po první půlce zanechával spíše - mírně řečeno - rozpačitý dojem. Druhá část ale toto vše zahnala a celkový zážitek z inscenace je více než kladný. Hra stojí na skvělém výkonu talentovaného Š. Kozuba, který "dvojroli" zvládá s naprostým přehledem a zejména jeho proměny v mnicha jsou velmi zábavné. Dále zaujmou A. Čuba nebo V. Georgiev, u kterého si nebudete jistí, jestli nemá opravdu upito (lépe zahraného opilého jsem asi ještě neviděla). Sice jsem od KSA předtím viděla již Slyšení, nicméně až se Shakespearem jsem začala objevovat její neopakovatelné kouzlo a umění...

85 %. A myslím, že spousta hodnocení jen procenty svědčí o tom, že tohle představení se musí rozležet; bude se mi v hlavě převalovat ještě dlouho. Silný obsah, který umocňuje vynikající výkon Jitky Smutné. Viděno s J. Zadražilem - bohužel opět občas sklouzával k přehrávání, proto ta procenta dolů...

Mrazivou atmosféru dotvářel skutečný mráz v sále (viděno na Jatka78), což sice zřejmě (snad!) nebyl záměr, ale k inscenaci se to hodilo. Velmi podařená adaptace s ještě lepšími J. Jankovským a M. Steinmasslovou. Bezmoc, beznaděj a zmar se daly krájet, výborně vystihnutá atmosféra.

85 %. Marek Marka umí... Terminus je naprosto vynikající hra. Autor hry v ní vypiloval to, co v H&R Lee začal. Nejen ve stavbě příběhu a stylu vyprávění jsou styčné body, ale též v kadenci textu. Občas se herci trochu předběhli a přeříkávali se, ale tempo je místy skoro vražedné. Divák nesmí ani na chvíli vypnout, protože i pár vteřin nepozornosti a příběh je o tolik dál... Být pohlcen a myšlenkami neutíkat však není žádný problém.
Není vhodné pro slabší povahy...
Napadá mě ještě přirovnání k Deštivým dnům s R. Krajčem a D. Švehlíkem.

Vizuální zážitek! Nádherná scéna, zajímavá a padnoucí hudba. Příběh jednoduchý, ale neobyčejně vyprávěný. Paráda.

Radost se na takové herectví dívat... Viděno z TV záznamu (mimořádně kvalitní produkce).

Hudební čísla jsou geniální!!! Za všechny - V stínu kapradiny, Zkratky, Pražákům těm je tu hej a Dejvice. Jan Vondráček válí. A Martinové Veliký a Matejka taky. Dala bych možná i víc %, ale ústřední Helena Součková s Jůlií Molovou, respektive jejich představitelky mě moc nebavily a herecky nepřesvědčily (ačkoliv komediální talent druhé jmenované upřít nelze). Nenudila jsem se, naopak jsem se smála, tleskala ostošest. A vzpomněla si přitom na Lidskou tragikomedii nebo Malou vánoční povídku. :-) 85 %

"Co. To. BYLO?!"honilo se mi po představení hlavou společně s písní Bongo Bong... Divoká absurdní jízda, které v KSA přeci jen dali (další) smysl, když z celé hry udělali velkou televizní frašku. Totiž právě tím, že jsme sledovali jednu TV (reality)show za druhou, ukázalo se, jaké absurdity jsme jako televizní diváci schopni konzumovat a přitom je považovat za něco smysluplného, obdobně jako duchaplně se tváří dialogy jednotlivých postav... Výborně jsem se bavila. Vyzdvihovat někoho z herců nejde, neboť všichni hráli se skvělým zápalem, ale výstupy A. Čuby asi jen tak z hlavy nedostanu... :-)

Vtipná hříčka na téma randění. Nápaditá na provedení, hravá na herecké výkony. Milá záležitost, byť až hrozivě realistická - každý se v tom najde, nebo toho druhého :-) Moc se mi hra líbila!

85 %. Odvážný nápad hrát představení jen v angličtině se - k mému docela překvapení - velmi dobře osvědčil. Důkladný přízvuk a mluva převážně jen v krátkých větách sice často vyloudí na divákově tváři úsměv, někdy i smích, přesto ale hra neztrácí nic ze své krutosti. Hlavními pilíři jsou scéna, hudba a perfektní herecké výkony zaměřené na detail - gest a mimiky. Mezi M. Königem a A. Kubátovou to skvěle funguje!

Další řeznická hra zabývající se sexualitou. A dle mého soudu mnohem povedenější, byť za to z velké části může Daniel Krejčík -
obdivuhodný výkon. P. Horváthová a K. Rímský mu jsou skvělými sekundanty. Představení, které vás rozhodně nenechá chladnými a pouhými pozorovateli, protože vás velmi záhy strhne k přemýšlení, čímž pádem jste součástí hry, byť do ní aktivně nezasahujete...

Krásné představení! Ještě krásnějším ho dělají děti-herci s downovým syndromem, které zcela hravě strčily do kapsy i zkušeného J. Potměšila. Abych se přiznala, ten mi celkový dojem trochu kazil tím, jak často se při čtení textu musel opravovat - až se na něj i zlobím (stále, i po roce, co jsem hru na Mezi plotech 2016 viděla). Velmi se mi naopak líbila práce Jiřího Roskota s dětmi-herci. Emotivní inscenace jak příběhem, tak i tím, kdo v ní účinkoval. Ale samozřejmě hodnotím bez jakékoliv lítosti, soucitu! Moc se mi to líbilo :-)

85 %. Méně je někdy více. V této adaptaci zejména co se kulis a množství herců týče. Byli vynikající a postarali se tak divákům o nebývalou zábavu na vysoké úrovni. M. Isteník je špica. Byť tedy pro mě tohle bylo teprve úpatí toho, co předvedl ve Skleněném zvěřinci, který jsem v rámci Buranů v Celetné viděla následně...