Denisa H.

85 %. Společně s tím, jak jsem zapomněla, že na představení jdu, jsem samozřejmě zapomněla i o čem to je. Byla jsem tedy překvapená, že se děj vlastně odehrával na chatu...
Byla to síla a věřím, že hodně, hodně ze života. Bohužel. Ani nemusí dítěti zemřít jeden z rodičů, aby se v reálu vzájemně tak odcizili, ale našli k sobě cestu právě na internetu...
Ohromným kladem jsou výkony herců, zejména L. Kotrbová podává neuvěřitelně uvěřitelný a opravdický výkon!

Po vynucené pauze nám byla inscenace představována režisérem trochu nesměle, ale jak se ukázalo, bylo to zbytečné podceňování. J. Jankovského mám moc ráda a zas mě utvrdil, že je skvělý herec. Jeho podání Utrpení mladého Werthera bylo procítěné a naprosto profesionální. Škoda, že s přestěhováním do Vodárenské věže přišlo představení o své kulisy a taky o lepší sezení (sál je bez elevace). Vizuální zážitek nám byl částečně kompenzován následnou prohlídkou samotné věže a vyhlídkou z jejích ochozů. Parádní zakončení divadelní sezóny 2019/2020!

Mám tendenci naťuknout 100ku, ale to by se v hodnocení projevilo zejm. datum zhlédnutí (5.10.) a okolnosti tohoto data... Snad i 80 % je pořád dost, nicméně představení, ta energie a vše kolem mě zkrátka nadchlo. Hudba je dokonalá a mnohdy ji doprovází takový zpěv účinkujících, ze kterého mi naskakovala husí kůže! "Zabili, zabili..." jsem si pustila už několikrát. S herectvím to občas trochu pokulhávalo, nejvíc mě mrzí silové hraní M. Lambory v hlavní roli. Ale třeba si to ještě sedne. Určitě jsem tuhle hru neviděla naposledy! P.S.: Původní verzi Na provázku neznám, nemohu srovnávat (- uf?).

Mé dojmy jsou tu skrze ostatní hodnocení již shrnuty...
Měla jsem nižší očekávání, možná o to víc se mi představení nakonec líbilo. Největší pochvala směřuje k D. Sitkovi, byl naprosto vynikající! M. Stránský mu zdárně sekundoval, přeci jen ale koukal Sitkovi z kapsy, kam ho kolega zastrčil. K ostatním hercům nemám výtky a rozhodně mi nepřišli nijak slabší.
První půlka je lepší.
K mínusům hry i já řadím časté změny scén, které celou inscenaci roztříštily. A taky se přikláním k rozpačitým dojmům ze Stránského koktání...

Brutální nálož...
Zhruba do 4/5 mě hra pevně držela a nenechala pomalu ani nadechnout. I přes únavu jsem hltala každé slovo, neutíkaly mi myšlenky jinam. Pak to celé narušila melodie, které jsem musela přijít na název :-D, a bohužel už se inscenaci nepovedlo mě vtáhnout zpět.
Je hrozivé, o čem představení je a opravdu mě mrazí z pomyšlení, že inspiraci v reálném světě nehledal autor tak těžko...
Všechny tři herecké výkony byly brutálně dobré! A naprosto vyrovnané. Z toho mám největší zážitek, který si budu pamatovat hodně dlouho! Brava!

85 %. Představení v klubovně Kašparů mají své kouzlo. A upřímně obdivuji herce, že mimo hraní plně zvládají i péči o diváka jako šatnáři, barmani či uvaděči...
V hodnoceních již zmíněná škatulata mě při hře pobavila, ač zpětně si trochu říkám, že to inscenaci roztříštilo. Nicméně si na druhou stranu neumím představit, že by se vše odehrávalo jen vpředu. Hehe, ono má něco do sebe, když vám J. Meduna před začátkem ta škatulata oznámí, odůvodní je tím, že jako diváci právě sedíme na hřbitově, a pak zhasne do černočerné tmy...:-D
Herecky bravurní! A McDonagh nezklamal, další jeho skvělé dílko.

Za ta sóla na violu zvedám procenta! Jinak je to lehce nadprůměrná hra, která má tempo, humor a ještě je jak ze života (věrohodná). Skvělí jsou všichni zaseknutí, hlavně ale trio Čermák - Melíšková - Myšička.
Nicméně souhlasím s názory, že ke konci inscenaci poněkud dochází dech a přechod k vyprávění životního příběhu Miloše Milošem (H. Čermák) působí trochu násilně.

Mám nějaký vnitřní problém s "kostýmovými" hrami v Dejvickém, prostě se mi tam nehodí...
Před lety jsem inscenaci viděla v kladenském divadle a pamatuji si, že jsem z toho byla docela zmatená, i si po té době spíš vybavím vizuál než to, o čem to vlastně bylo. Díky Dejvickému konečně vím i ten obsah :-D Je to dobrá předloha, ač možná příliš upovídaná, ale i tak nenudí. Herecky tradičně velmi dobré, ačkoli od chvíle, co se objevil na scéně, mi mezi ostatní V. Polívka moc (až hodně) nezapadal. Jak se ale blížil konec a zejm. poslední scéna, musím i před ním smeknout!

Nejde než začít hlubokou poklonou před výkonem V. Korytářové v hlavní roli! Tento nečekaný tah - obsadit do role Vlasty Buriana ženu - se režiséru Dianiškovi opravdu povedl, i když konečný výběr herečky zde sehrává opravdu ne nevýraznou roli. Hra je hodně svižná a scény se velmi rychle střídají (na mě možná celkově až moc), takže mi po nějaké době od zhlédnutí, myslím, zbudou vzpomínky hlavně na V. Korytářovou. Ony ty jednotlivé scény nejsou ani moc zapamatovatelné, nevybavuji si žádnou, která by vyčnívala... Snad jen to, jak rychle se dokáží herci v ostatních rolích převtělovat z postavy do postavy, jak si scény zrovna žádají...

Nečekala jsem nic, spíš jsem měla obavy. Ty vzrostly, když jsem viděla a posléze i otevřela program. Vážně jsem uvažovala, že odejdu, že J. Nebeský ode mě druhou šanci nedostane (neodpustím mu projekt Sweet, sweet, sweet)... Přemohla jsem se a usedla do hlediště a musím konstatovat, že nakonec to bylo moc dobré! Extravagance byla ještě přiměřená a kostýmy sice výstřední, ale měly svůj význam rozluštitelný i pro nenadšence tohoto stylu pojímání divadla. Vyprávění bylo srozumitelné, živá hudba netradiční a zajímavá. Činoherní herectví skvělé (L. Trmíková, I. Chmela), zpěvu kralovala samozřejmě E. Hartová. Akorát to někdy bylo zdlouhavé...

85 %. Sem tam navštívit převážně dětské představení je úžasná očista duše! A Petr Pan je na to dvojnásobně vhodnou inscenací. Moc jsem si to vše užila. V druhé části jsem se v jeden moment nechala zcela vtáhnout do děje, až mě to po "procitnutí" zpětně vlastně překvapilo. Byla jsem na chvíli jako jedno z těch dětí okolo mě, naprosto bezstarostná... Nádherný a v mém hodnocení zlomový moment!
Přesto bych právě druhou půlku trochu po souboji s piráty zkrátila a v celé inscenaci osekala rozmluvy Nany. Souhlasím, že některé písně a melodie připomínaly Elefantázii.
K. M. Tichá byla naprosto úžasná! Ve své postavě se suprově vyřádil i F. Březina.

Mám radost, že se kvalita komedií v Míru už minimálně drží na vyšší úrovni. Tik Tik je další podařený kousek v repertoáru, s moc dobrou pointou. Dávejte si pozor, ať vám nic neuteče... ;-) Možná, možná je konec malinko uspěchaný a křečovitý, a na začátku docela zbytečně dochází k představování pacientů a jejich nemocí dvakrát... Nejvíc mě asi zaujaly výkony B. Hrnčiříkové a M. A. Kupcové.

Od začátku jsem počin chtěla vidět kvůli N. Horákové, o níž vím, jak krásně zpívá. A také na základě fotek z představení, které mě vizuálně velmi zaujaly. Hudba a tango měly být jen třešničkou. Po příběhu jsem se tedy nikdy nepídila. A proto jsem z představení odcházela skoro maximálně spokojená. Úplně paf jsem každopádně byla z G. A. Colmenareja! Má nádherný hlas!!! N. Horáková mě nezklamala, ale to jsem věděla předem :-) Hudba (samosebou živá) byla úchvatná, tanec dechberoucí (souhlasím, že tanga tam nicméně bylo opravdu málo).

Od změny vedení chodím na inscenace DNz s obavami, není to úplně můj šálek... Ale Mýcení bylo dobré! Nemohla jsem se vynadívat na scénu, ta byla opravdu (zase...) nádherná. J. Hájek výborný (zase...)!

První zhruba polovina je naprosto skvělá! Výrazně je to dáno samotným textem, ale svou nemalou zásluhu na této skutečnosti má i výkon herců a hereček, zejména A. Čuby a L. Bělaškové. V druhé části bohužel dojde na trochu zbytečného přehrávání či tlačení na pilu, nicméně výsledný dojem z představení to kazí minimálně. Mně spíš přijde škoda pointy (nebo teda point...), což je ale problém víc předlohy, než její adaptace.
Dobře vyřešená scéna, to už tak bývá v Míru zvykem :-)

S každou další premiérou přichází Mír s lepšími kousky, než se kterými začínal. Blbec k večeři je zářným pokračovatelem tohoto trendu, za který jsem ráda. K potlesku ve stoje se sice pokaždé připojím, nicméně jej stále zcela nechápu... Po konci Blbce byl každopádně aspoň pro V. Poláka a M. Sedláčka zasloužený. Scéna se mi nelíbila, byla odporná, ale to byl zřejmě účel. Známe z reálného světa, že, hlavně že to stojí majlant... :-D Potěšilo mě vidět A. Čubu, toho mám z tria (/kvarteta) Tygrů nejraději.
75 - 80 %

Viděno ze záznamu.
Hra postavená na pravdě, která je sice jen jedna, ale lze ji nahlížet z nespočtu úhlů. Hon za senzací, ať se okolo děje cokoliv. Poněkud hodně aktuální...
Úžasná scéna! Herecké výkony výborné, za sebe musím vyzdvihnout J. Plesla, L. Příkazského a Z. Žádníkovou Volencovou. Na druhou stranu na můj vkus až moc ukřičené a K. Melíšková s L. Krobotovou mi svým pojetím postav připomínaly figurky z Ucpaného systému... Po pauze to poněkud uvadlo a ani I. Trojan to nezachránil.

O to neveselejší hra, o co větší máte osobní zkušenosti s nadměrným poživatelem alkoholu v někom vám blízkém...

Pojato trochu jako groteska, nicméně po naprosté většině zasmání se následuje okamžité zamrazení. Alkohol ničí.
Herecky je prostor ještě se vytříbit, zatím herci hledají tu správnou polohu (hodnoceno po 2. premiéře hry). Kulisy jednoduché, o to zajímavěji a víceúčelově využité. Výborně padnoucí hudba, která dokresluje bezútěšnou situaci.

Yasmina Reza - "Bůh masakru", "3 verze života". Ač se názvy tak liší, děje a hlavně postavy už tolik ne - ty jsou jak přes kopírák. Možná mi tato podobnost i ubrala na zážitku, neboť jsem šla na 2 různé hry a dostalo se mi jedné, s určitými obměnami. Nicméně nemohu hře upřít humor a představení kvalitní herecké výkony (ač fakt, že se hra ještě tolik neuváděla, byla na účinkujících znát). Vyzdvihuji zejména J. Janěkovou ml., která svoji profesionalitou strčila všechny ostatní do kapsy, zejména pak svého životního partnera I. Chmelu. Toho zachraňuje vynikající šanson.

Možná za to mohla má únava, možná prostor - viděno na plzeňském festivalu - ale přes skvělé herecké výkony bych hru zařadila k tomu slabšímu, co DD nabízí. Občas bych třeba krátila, ne vše bylo nutné vysvětlovat - divák pochopil i bez toho. I téma bylo uchopeno tak nějak... neurčitě.
Nejvíc mě zaujali P. Šimčík a M. Issová. A scéna je parádní. Jen ten příběh mi zcela nesedl, ale třeba se mi jednou poštěstí vidět hru znovu a v lepším rozpoložení a procenta pak poletí nahoru :-)

V MDP bývají hry hravé a spíš veselé, ale tohle představení je přesný opak. Tak vážnou inscenaci jsem zde asi ještě neviděla. O to více zaujmou výkony V. Fridricha a J. Vlasáka v hlavních rolích, protože v takové poloze je divák ABC a Rokoka skoro nezná. Jsou výborní. Velmi zdařilá inscenace na palčivé téma, která nutí diváka se zamyslet a vlastně mu klade nepříjemné otázky.
Doporučuji ke zhlédnutí, sama bych aspoň ještě jednou ráda zašla. 75 %.

Místo mezi mými top inscenacemi si ZJ sice nezíská, i tak jsem se však hodně a dobře bavila veskrze černou komedií. Zaujala mě zápletka, hlášky, jednotlivé postavy, ale hlavně - herecké výkony. Přikláním se k názoru, že se jedná o sázku na jistotu - žádné experimentování, vše je řečeno přímo, příp. jasně naznačeno; známí herci, komedie... Ale vyplatilo se. Ostatně, vážnými tématy se zabývá spousta jiných inscenací, ale zvládnout dobře i tak náročný žánr, kterým komedie bezesporu je, není vůbec snadné. A stejně jako není všechno zlato, co se třpytí, není ani komedie vždy pouhou komedií...

Žonglování, silová akrobacie, pole dance, balet, divadlo, humor, vtip, drama, poetika, filozofie, nápad, akrobacie, tanec, stínohra...
To vše tam bylo. Chvílemi jsem se smála, chvílemi seděla v úžasu. Bratři v tri(c)ku jsou zkrátka záruku kvalitně a pěkně stráveného času. Obzvlášť doporučuji jejich Plovárnu.

Celá Lidská tragikomedie je na první pohled jedna velká haluz, jenže zdání klame. Ono se pod tou šílenou slupkou schovává opravdu tvrdá a hořká pecka. Konfrontuje mladické ideály se skutečným životem. A že snad jen blázen by si mohl myslet, že se mohou splnit... Tragikomedie v doslovném výkladu.

Exceluje Jan Vondráček a sekunduje mu Miroslav Táborský. Za odvahu si zaslouží vyzdvihnout Marek Němec. Ale pokud bych měla někoho skutečně pochválit, tak kostymérku a maskérku/maskéra! Ti totiž předvedli vynikající výkon!