Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (39)
Jan Pařízek: 11 % (126)
Lukáš Dubský: 11 % (110)
Veronika Boušová: 11 % (52)
Helena Grégrová: 13 % (131)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 24.11.2018)
Jedna z nejlepších inscenací vůbec!!!
(zadáno: 18.12.2013)
Richard III. byl prostě ZÁŽITEK s velkým Z (a taky Á, Ž, I, T, E, K)! Druhá polovina představení mi brala dech a po zádech mi běhala husí kůže! Richard Krajčo byl FAMÓZNÍ!
(zadáno: 6.2.2016)
To je TAK NÁDHERNÝ pocit! Oprostit se od všech starostí? Vymanit se z každodenního stresu? Zapomenout na realitu. A místo toho se dívat na ten zamračený, šedý svět kolem nás dětskýma očima. Hle - ty barvy, ta radost, to světlo!
Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka je fantastická terapie - doslova útěk do světa fantazie. Do míst, kam nás náš dospělý život pouští už tak málo; nutí nás myslet si, že na to není čas? Nenechávejme si od něj nic takového nalhávat. Však i v této uspěchané době nám činí radost udělat něco někomu takříkajíc na truc - inu, konejme tak občas i životu samému.
(zadáno: 18.12.2013)
NÁDHERA! Obzvlášť trefně toto slovo vystihuje scénické zpracování, které bylo opravdu uchvacující. Sdílet jedno jeviště divadla takového významu s takovými hereckými esy - to byla čest! Z herců bych vyzdvihla Táňu Medveckou, Lucii Žáčkovou a Jana Dolanského (jeho opravdové slzy na konci představení byly jen poslední perlou na šňůře jedinečných zážitků, kterou hra navlékala za své téměř tříhodinové trvání). Nicméně výkony všech herců byly jednoduše koncert. Program představení je vyveden ve zlaté barvě. A tato hra, v provedení činohry Národního divadla, je opravdovým klenotem!
(zadáno: 2.8.2016)
Excelentní představení, z něhož mi i po roce běhá tak trochu mráz po zádech. Všichni herci do jednoho podali naprosto skvělé výkony! Burani Prahu zválcovali (viděno v Celetné).
(zadáno: 25.3.2013)
(zadáno: 25.4.2016)
Více na blogu (mimo i-divadlo), viz odkaz v profilu. Pro zájemce.
(zadáno: 9.5.2014)
Herci si představení sami vymysleli, vytvořili jej na základě improvizací, dřeli na něm rok. A teď si ho užívají! Je cítit, že do něj dali obrovský kus sebe. Že jen neinterpretují něčí text, myšlenku někoho třetího, ale svoje vlastní. Nemuseli svůj pohled na problém montovat na názor jiného, prostě ho mohli vyjádřit hned... Skvělá zábava, ale i mrazivý pohled do drsné tváře našich životů. Ale především bravurní herecké výkony; zvlášť bych vyzdvihla Petru Hřebíčkovou, Michala Dlouhého a zejména díky závěru Kristýnu Frejovou.
Nenechte si ujít ;-)
(zadáno: 2.1.2015)
Výjimečné představení o velmi,velmi hlubokém a opravdovém přátelství plném vzájemné úcty 2 našich velikánů.Až člověka dojímá,jak upřímný a čistý vztah mezi sebou 2 lidé mohou mít...Po tvářích se na konci kutálejí slzy jak hrachy,ale usmíváte se od ucha k uchu.Žádný 'happy end' se nekoná,přesto nebo možná právě proto je to ten nejkrásnější konec!Hra diváka zcela pohltí a nevyplivne ho ani na vteřinu - není žádného hluchého místa,což je s délkou přes 2 hodiny skoro až obdivuhodné.Skvěle a především nápaditě je řešena scéna - ať už kulisy nebo barvy.S neobyčejným nasazením do hry jdou také herci.
(zadáno: 27.2.2015)
Bomba! Naprosto geniální adaptace snad nejznámějšího Shakespearova díla! Nečekala jsem, že mě takto inscenace zaujme, ale je to pro mě opravdu jedna z nejlepších inscenací, co jsem dosud viděla! Skvělý nápad se kombinuje s vynikajícím herectvím a ještě lepší hudbou. Viděla jsem dvakrát a jak tu teď hodnocení píšu, hned bych chtěla hru vidět zas!
(zadáno: 6.11.2019)
Tak tohle je briliantní, tedy vybroušené představení! Hodně dělá námět samotný, ale vše se dá zkazit - odbytou režií, přeplácanou scénou, ukřičeným zpěvem, hereckým přehráváním a pitvořením, špatným překladem a přebásněním... Není třeba mít však obavy, tady se vše sešlo v té nejlepší kombinaci! Režie je hodně citlivá a představitelům se nezdá být nic proti srsti, hrají opravdově a dost to mezi nimi funguje pěvecky i fyzicky (alt. Pekárek+Adam). Scéna si vystačí s málem a stejně tak hudební doprovod - jen klavír... Velmi nápaditě je tu využita i projekce. Jakooo - husina!
(zadáno: 16.4.2019)
Mrzí mě, že jsem nestihla v anketě i-divadla pro inscenaci a herečky hlasovat (představení v listopadu zrušeno), určitě bych je umístila hodně vysoko. Tak dokonalý herecký koncert a sehrannost si naposledy vybavuji z "Interview" DD. E. Křenková a T. Voříšková své role zvládly naprosto bezchybně! Skvělá je samozřejmě i režie a vše jen podtrhuje hudební doprovod a jednodušší černá scéna z různě vysokých stupňů. Jedná se fakt o silný zážitek, který završilo jen mé vlastní překvapení z toho, že mě málem rozbrečela závěrečná fotka... (:-D)
Tuhle hru budu určitě doporučovat!
(zadáno: 27.4.2016)
Nejhezčí pouliční představení, co jsem dosud viděla a vždy na něj ráda opakovaně chodím (i jeden výjezd máme na kontě... O:-)).
(zadáno: 3.6.2019)
85 %. Bylo to moje vůbec první setkání s muzikálem Kočky. Asi zcela nechápu, proč je to dílo tak populární, nicméně se mi Kočky líbily. Hodně musím pochválit kostýmy respektive masky, ty vlastně stály za tím, proč jsme na představení vyrazily. Samozřejmě jsou bravurně zvládnuté i taneční choreografie. A zpěv. Potěšilo mě, že jsme viděli v roli Rambajz-tága T. Novotného, z toho důvodu, že ho znám jako činoherce. Skvělý byl L. Hudec Šubrt (Rozumbrad) a bavili mě R. Urban a K. Štarhová jako Mungojerrie a Tingl-Tangl :-)
Akt.: Po 2. zhlédnutí v Praze zvyšuji na 100 %! A J. Slezák je lepší.
(zadáno: 7.4.2018)
Představení mělo své mouchy, ale přesto mě ohromně bavilo! Nemám horory ráda - v kinech se jim vyhýbám, v TV jen za světla a s polštářem připraveným před obličejem. Přesto jsem se na Ženu v černém vydala, protože filmová adaptace se mi moc líbila. Inscenace, jak jsem psala, mě nezklamala a bavilo mě být uprostřed dění a sdílet napětí s ostatními diváky :-)
Skvělé triky (světelné i další), výborný hudební a zvukový podkres a především dobře budována atmosféra. Jo a obrovský palec nahoru za děkovačku (.........), dokonalá třešnička na dortu hrůzy ;-)
(zadáno: 7.11.2017)
Opětovně silný zážitek, který mě fascinoval i tím - stejně jako S nadějí, i bez ní a Slyšení - s jakou určitou lehkostí dokáže duo Vůjtek-Krejčí převyprávět, shrnout historii a trefovat se (ukazovat) tentokrát i do vlastních řad... Skvělé použití zdánlivého humoru k odlehčení situace a přitom zachovat všechnu mrazivost... Těžko se mi popisuje, to se musí vidět. Ale připravte se, že i když se budete někdy smát, dobře vám po zhlédnutí nebude...
(zadáno: 2.5.2018)
Výborná zkušenost a divadelní zážitek! Mít možnost rozhodnout o vině či nevině obžalovaného a současně být vlastně vděčen za to, že "je to jen jako". I tak to ale asi málokdo nebere vážně a naopak ke svému rozhodnutí přistupuje s největší zodpovědností. Přesto - bylo to správné rozhodnutí? Na naší repríze 78 % nevinen. Ale o výsledek mi ani tak úplně nešlo, velmi se mi líbily argumentace, které mě jednou přikláněly k jedné, tu k druhé straně. I přes značnou únavu jsem vnímala každé slovo a o všem přemýšlela.
Herci všichni výborní - až na M. Kačmarčíka, s ním mám zkrátka obecně problém...
(zadáno: 20.9.2018)
Začátek mě moc neoslovil - říkala jsem si, že představení je to, milé, hezké, ale rozhodně ne taková pecka, jakou jsem z ohlasů čekala. Jenže pak nastoupil do všeobecného veselí jako voják Z. Vencl, tím uvedl začátek 2. sv. války, a inscenace mě od toho okamžiku měla lapenou a nepustila mě až do svého konce. V ději se dá snadno orientovat, scény na sebe plynule navazují či se prolínají, humorné výstupy střídají ty vážnější (bez ohledu na zobrazované období). Nápadité choreografie. Místy mi běhal mráz po zádech - proto musím vyzdvihnout N. Horákovou ;-) A též M. Vykuse, tahle inscenace mu sedí.
(zadáno: 19.9.2018)
Emocionálně nejnáročnější bývají představení,která můžete vztáhnout k sebe sama."Otec" je skvěle napsaná hra,která na Alzheimerovu chorobu dává nahlédnout nejen z pohledu blízkých nemocných,ale i přímo prostřednictvím samotného pacienta. Velmi silně a znepokojivě tak působí vše,s čím si tvůrci při inscenaci pohrávají-různí herci jako tatáž postava,nenápadně přestavovaná scéna,časové smyčky...Simulace zmatení,které denně musí pacient zažívat,je tak dost působivá a děsivá.Společně s excelentním výkonem J.Vlasáka v hl.roli se tak jedná o velmi silné představení,kdy se slzám ubráníte jen stěží.
(zadáno: 19.11.2019)
Když vidíte jednu hru ztvárněnou více soubory, máte logicky tendenci porovnávat, načež vám vyjde jedna verze jako ta lepší. "Teď mě zabij" jsem viděla i od ostravského NDM a asi poprvé nemůžu říct, že by se mi jedno nebo druhé provedení líbilo víc. Obě verze disponují citlivou režií a dramaturgií, perfektními hereckými výkony, výborným výběrem hud. podkresu i zdařilou scénou. V NDM akorát hru hráli na malé scéně, nicméně v MDMB se inscenace stejně na velkém jevišti, ve velkém sále neztratila. Ten příběh prostě vtáhne pokaždé...
(zadáno: 31.12.2017)
Hra, co mi kápla do noty i do nálady. Nenáročná, ztřeštěná a narozdíl od Naháčů uzavřená (čímž si u mě získává procenta navíc). Není objevná, ale díky hereckým výkonům přesto jedinečná - nejvíce mě bavili R. Ferro a A. Čuba. Výborná legrace, ke které i to občasné přehrávání prostě patřilo a nebylo na škodu, ba naopak.
Na předsilvestrovské repríze jsem měla dojem, že si představení hojně užívají i herci - byli uvolnění, asi i odpočatí a zkrátka plní energie, což se pozitivně odrazilo i v předvedených výkonech.
Skvěle jsem se bavila! :-)
(zadáno: 23.6.2017)
85-90 % Včera jsem zhlédla (poněkolikáté) Hráče v MDP, takže pro srovnávání jsem je měla v živé paměti. Nejvíc jsem byla zvědavá na rozdíl ve stopáži zhruba 30 min. Pochopila jsem záhy - v KSA upustili od všemožných legrácek a vyprávěli Gogola. Hra měla tempo, spád, ráz. A ačkoliv jsem večer předtím brečela smíchy, když M. Dlouhý vypadl z okna, když M. Písařík měnil polohu, když zkrátka herci blbli, vůbec mi to v pojetí KSA nechybělo. A nakonec se mi to přeci jen líbilo víc, ač laťka byla vysoko. Bylo to takové... jak to říct... poctivější. Spolehli se sami na sebe a na Gogola a - vyšlo to!
(zadáno: 26.3.2013)
Několik rovin, které se mezi sebou proplétají, ale nezamotávají. Rozpačitý začátek, vtipný střed a velmi intenzivní a silný závěr! Tvůrci skvěle využili prostor, který jim půda DNz nabízí, a hra je velice příjemně komorní. Vynikaly zejména herečky, ale to spíše kvůli tomu, že M. Pechlátovi scénář nepředepisoval tak velkou úlohu.
Zajímavé hraní si s časem, dějovými linkami, postavami.
Opravdové.
Zkrátka všechny 4 palce nahoru, uznalé pokývnutí hlavou následované hlubokou poklonou a završené smeknutím pokrývky hlavy se slovy "Bravo!"...
(zadáno: 19.3.2017)
Skvělé představení! Slovní hříčky neberou konce a přesto představení výborně funguje. Herci hrají naplno a nadšeně a tak velmi rychle studio opanuje smích a dobrá nálada. Přidávám se k tipu redakce a vřele doporučuji k návštěvě!
(zadáno: 7.4.2016)
Prosím, než na představení zajdete, zjistěte si, o čem je. Ať nedopadnete jako ty dvě dámy, co se během celého představení hloupě smály a kazily tím dojem divákům, ale především jako by se tím vysmívaly hercům na jevišti... Sice je ve hře několik vtipných momentů, jinak je to ovšem hutnou atmosférou naditá inscenace. Vše se odehrává v poměrně jednoduchých, zato účelných kulisách. A dopisování veršů na ně je jeden z nejlepších režisérských nápadů. K vrcholům pro mě také patří závěrečná halucinace Verlaina, u níž mám problém udržet oči suché... Obdivuhodné výkony M. Rumla a zejména P. Mikesky!

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>