Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (168)
Lukáš Dubský: 11 % (153)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (180)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 25.3.2018)
Jedna z mála inscenací, která mě přiměla přečíst si předlohu - samozřejmě jsem o '1984' věděla ze školy, ale nikdy jsem román nečetla. A dobře jsem udělala, tehdy by bylo příliš brzy.
Inscenace mě velmi zasáhla, jde fakt o děsivé dílo... K. Krejčí v roli O'Briena byla skvělá! Výborná scéna a režie. Ač je to náročné téma, ráda bych si jeho pojetí Divadlem Petra Bezruče ráda zopakovala...
(zadáno: 18.12.2013)
Yasmina Reza - "Bůh masakru", "3 verze života". Ač se názvy tak liší, děje a hlavně postavy už tolik ne - ty jsou jak přes kopírák. Možná mi tato podobnost i ubrala na zážitku, neboť jsem šla na 2 různé hry a dostalo se mi jedné, s určitými obměnami. Nicméně nemohu hře upřít humor a představení kvalitní herecké výkony (ač fakt, že se hra ještě tolik neuváděla, byla na účinkujících znát). Vyzdvihuji zejména J. Janěkovou ml., která svoji profesionalitou strčila všechny ostatní do kapsy, zejména pak svého životního partnera I. Chmelu. Toho zachraňuje vynikající šanson.
(zadáno: 18.11.2018)
Viz hodnocení u Palace verze.
(zadáno: 26.1.2018)
Velmi zdařilá parodie na Hitchcockovy filmy, plná tajuplné, pochmurné atmosféry a suchého humoru.
Výborná hudba a kulisy plus práce s divákovou představivostí (to když kulisa nebo rekvizita zkrátka nebyla k dispozici). Nejlepší na tom všem ale byli herci - J. Plesl se skvěle pitvořil, ač zůstával suše hláškujícícm a vážným angl. gentlemanem, V. Neužil byl svými výstupy občas k popukání (jeho "Jůůů?" mi zní v hlavě doteď :-D) a ostatní (D. Novotný a S. Babčáková)... jakbysmet :-)
O ždibec více se mi ale líbila inscenace v podání brněnského Buranteatru; v hlavě mi utkvěla víc.
(zadáno: 4.6.2017)
85 %. Méně je někdy více. V této adaptaci zejména co se kulis a množství herců týče. Byli vynikající a postarali se tak divákům o nebývalou zábavu na vysoké úrovni. M. Isteník je špica. Byť tedy pro mě tohle bylo teprve úpatí toho, co předvedl ve Skleněném zvěřinci, který jsem v rámci Buranů v Celetné viděla následně...
(zadáno: 12.9.2022)
Tyhle prvoplánové komedie nejsou můj šálek. Byla jsem nedobrovolný dobrovolný doprovod, sama bych si hru určitě nevybrala. Hrozně se mi nechtělo jít, téma i obsazení mě vůbec nelákalo. No, nakonec to zas tak špatné, jak jsem si to vykreslovala, nebylo. Určitě je znát, že zde hraje více velmi zkušených hereček a herec, bylo fajn sledovat jejich umění. Povedlo se několik vtipných scén a hlášek, ostatní byly ale trapné, nucené nebo - jak už jsem psala - prostě prvoplánové. Myslím si, že knižní předloha bude vtipnější a lepší, nicméně zjišťovat to nebudu, zas tolik mě to nezaujalo. Občas mě bavila hudba, ale mohli si s ní ještě víc vyhrát...
(zadáno: 24.12.2023)
75 - 80 %. Hravé, vtipné, veselé, nápadité... To jsou přívlastky, které mě napadají jako první. A taky se mi tam z druhého konce hodnotící škály dere to, jak mi vadily až přespříliš časté předěly, během kterých vždy scéna ztemněla.
Viděno ze záznamu.
(zadáno: 4.8.2017)
95 %. S návštěvou jsem váhala, stejně jako loni s Cikánským boxerem, kterého Burani tehdy přivezli do Prahy. A jsem ráda, že jsem ani tentokrát nepodlehla lenosti, spolehla se na minulou zkušenost a šla. Stejně jako Cikánský boxer to byl totiž jedinečný zážitek, byť úplně jiný. Bylo to krásné a kouzelné. Obava z neporozumění znakovaných částí se ukázala jako zcela lichá, protože právě propojení světa slyšících s neslyšících bylo geniálně zpracované! A. Vaculčiaková byla skvělá, stejně jako včera v Něžné. Ostatní také. Moc dobře jsem se bavila! :-)
(zadáno: 4.6.2017)
Inscenace, které Vinohradské divadlo náramně sluší. Veliký divadelní zážitek! Herecky mě velmi překvapil O. Brousek, u J. Dvořáka jsem to trochu čekala (byť na divadle jsem jej viděla poprvé). Závěr první poloviny mi vyrazil dech a usadil bradu na jeviště...
Film neznám, dosud jsem neviděla.
(zadáno: 21.3.2023)
75 %. S výtkami ostatních hodnotitelů v podstatě souhlasím - discokoule, nafukovací panna, moderní židle, to se nepovedlo... Kostýmy ale jo. O obsazení D. Bambase do role Amadea jsem měla od začátku určité pochyby, byť právě kvůli němu jsem si nakonec aspoň derniéru nenechala ujít. Pochyby se částečně potvrdily jako oprávněné (role mu nesedla, nebyl přirozený), jindy naň byla radost pohledět, zejm. když se projevoval hyperaktivně. To P. Mikeska, to byl panečku vyrovnaný výkon a herecký koncert! Obdivuji jej, že v den derniéry Salieriho zvládl hned 2x.
Za výlet do Boleslavi to každopádně stálo, byť v ledasčem představení drhlo.
(zadáno: 22.1.2019)
77 - 78 %. Čekala jsem víc, asi vlivem zhlédnutí adaptace v Div. na Vinohradech, která byla mým vůbec 1. kompletním setkáním s tímto dílem (film jsem nikdy neviděla celý) a "dostala mě". Oprávněným lákadlem jsou otec a syn Donutilovi. K nim bych ještě vyzdvihla S. Zmrzlou! Výborně a krásně zvládnutá je scéna. Co se týče hemžení vedlejších postav, někdy ho bylo až moc a občas i zbytečně rozptylovali (při tišším projevu Donutila st. obzvlášť). Ale určitě jsem neodcházela zklamaná, zajet si na představení z Prahy do Brna se vyplatilo (až na ten boj o místa k sezení, ten byl mírně masakrální :-D).
(zadáno: 31.1.2019)
Takový druh divadla běžně nevyhledávám, neboť se obávám, že jej nepochopím a tím zkazím zážitek nejen sobě. Sem tam ale zariskuji a... chápala jsem, kochala se, žasla, nedýchala, usmívala se... Všechno to tam bylo. Nejlepší pasáže byly ta s biči a pak ta poslední. Vyzdvihování F. Barrouquére je oprávněné - předem jsem netušila, která ze 4 tanečnic to je, ale ona se sama brzy vyjeví jako ta nejlepší z nich. Hodně se mi líbila i M. Frösslová, díky svému herectví a tedy další přidané hodnotě svého vystupování.
(zadáno: 23.11.2018)
65 %. I abstinent, co nemá rád přes míru opilé lidi, si mohl tuhle hru více než oblíbit. Hlásím se jako jeden z exemplářů.
Ambrózie byla vůbec první hra, kterou jsem v DNz viděla - 23. února 2012. Díky ní jsem objevila nejen tohle divadélko, ale postupně i další - zjistila jsem, že divadla jsou prostě strašně bezva "věc" :-)

Jó ré, jó ré, tak tak to s námi končí -
jó ré, jó ré, my nesejdem' se víc.
(zadáno: 25.6.2016)
Bavilo mě vše okolo - scéna, hudba, kostýmy..., ale to hlavní, děj, ne. První polovina je šíleně rozvleklá a ukecaná, naštěstí druhá ke konci naskytne i trochu toho napětí (i když - jakmile se na scéně objeví zbraň, jsem já napjatá vždy). Z herců nejvíce zaujal Václav Šanda. Možná měl to štěstí, že je spíše vedlejší postavou a víc je mimo scénu než na ní - a tak nemůže příliš žvanit. Jednoznačně - chtělo by to škrtat, škrtat, škrtat a ještě jednou škrtat...
(zadáno: 10.11.2018)
Chvíli jsem uvažovala i o 100ce, ale kvůli delšímu konci snižuji o 5 %. Převážnou část inscenace jsem se musela usmívat - ne kvůli ději, ale ty scénografické, režijní a hudební/zvukové nápady mě neskutečně bavily! Dokonalé, stejně jako herecké nasazení všech, s M. Donutilem v čele. Sdělení (obsah) si budu muset přebrat později, teď zůstávám zmámena formou... Kéž by se mi naskytla příležitost si tento zážitek ještě někdy zopakovat... :-)
Pozor, hraje se bez přestávky ;-)
P.S.: Poštěstilo se a i podruhé to byl Zážitek!
(zadáno: 16.4.2019)
Mrzí mě, že jsem nestihla v anketě i-divadla pro inscenaci a herečky hlasovat (představení v listopadu zrušeno), určitě bych je umístila hodně vysoko. Tak dokonalý herecký koncert a sehrannost si naposledy vybavuji z "Interview" DD. E. Křenková a T. Voříšková své role zvládly naprosto bezchybně! Skvělá je samozřejmě i režie a vše jen podtrhuje hudební doprovod a jednodušší černá scéna z různě vysokých stupňů. Jedná se fakt o silný zážitek, který završilo jen mé vlastní překvapení z toho, že mě málem rozbrečela závěrečná fotka... (:-D)
Tuhle hru budu určitě doporučovat!
(zadáno: 26.1.2018)
Další mozaika DNz, tentokrát na téma zdravotnictví, a pro mě jedna z těch zdařilejších. Vtipná, ironická, i když bohužel občas i nudnější a s hluššími místy.
Bavily mě výstupy J. Ornesta s D. Kaplanovou :-) :-) A hrůzu jsem vždy naopak měla z výstupu S. Majera... V nových alternacích jsem hru zatím neviděla.
(zadáno: 26.10.2023)
Muzikál se nezměnil v estrádní show, z čehož jsem u jedné ze svých nejoblíbenějších pohádek měla obavy. Nekopíruje předlohu, přesto si ducha pohádky víceméně zachovává. Obohacení o výpravy do pekla jsou skvělým oživením vůči filmu. Hlavně i díky výbornému M. Lamborovi. S O. Rychlým jsou perfektní dvojka. A co je fajn, ani jeden (a ani nikdo další z obsazení) nenapodobuje filmové předobrazy (Trojan, Dvořák). Více ještě zaujala skvělá A. Fialová coby klíčnice. Dále (na premiéře) hráli P. Vaněk, J. Korn, R. Tomeš, V. K. Kubařová a I. B. Ahmed. Souhlasím s názorem, že na představení pro děti je to možná moc dlouhé, otestuji časem na neteři :-D
(zadáno: 10.3.2019)
Fascinace. To je hlavní dojem, který ve mně po zhlédnutí rezonuje. Fascinace tématem (neznám předlohu, jiné zpracování), fascinace scénou, fascinace hudbou a zvukovými efekty, fascinace hereckými výkony! Byl to pro mě obrovský divadelní zážitek, kterému bych vytkla jen závěrečnou třetinu, protože ztrácela tempo, nevygradovala.
Určitě chci vidět ještě jednou!
P.S.: Délky není třeba se vůbec bát - jednotlivé části mají každá zhruba 1 hodinu.
(zadáno: 18.11.2018)
55 %. Trochu víc jsem se ztratila v poselství inscenace... Unikalo mi celou dobu... Kostýmy super, scéna jakbysmet (však Cpin...), nápad se vzpomínkami herců dobrý (a od nich i odvážné a milé, podělit se s diváky o své soukromí), ovšem celek výjimečně pro mě nic moc.
A opakovaný vtip (režijní nápad) přestává být vtipem (originálem) ;-)
(zadáno: 12.12.2018)
65 %. Když se řekne Anna Karenina na Zábku, předně se mi vybaví nepříjemně ostré světlo při přechodech mezi některými obrazy. A pak zdařilá scéna a výkon T. Vilišové. Jinak mi příliš hra v paměti neutkvěla...
(zadáno: 20.11.2018)
"Jsem sice novej, ale fakt nejsem úplně blbej!" Milovala jsem výstup L. Hampla :-). V podstatě jsem časem chodila (- viděla jsem totiž inscenaci minimálně 10x...) hlavně kvůli výše uvedené replice a roli 1. inspektora. Výborná ve své roli byla i K. Beranová. Líbil se mi zpěv N. Řehořové. Obdivovala jsem pana Ornesta a K. Beranovou za to množství někdy krkolomnějšího textu, který si zapamatovali a uměli zcela přirozeným způsobem přednést.
(zadáno: 2.2.2018)
85 %. Tato hra si nezaslouží tak nízkou návštěvnost! Už jen (= především) výkon Z. Kaliny v hl. roli stojí za vaše zhlédnutí. August v jeho podání je ten nejkrásnější a duší nejčistší snílek, co snad svět poznal. V jak obrovském kontrastu je jeho naivita s okolním rozdivočelým a sobeckým světem... To se inscenaci daří pólovat i vloženými cirkusovými čísly nebo zuřivě barevnými maskami.
Kapitolou sama pro sebe je hraní si s českým jazykem, které vyloudí nejeden úsměv nebo zasmání.
Úžasné a nádherné představení, nebo lépe řečeno příběh jednoho neobyčejného klauna!... <3
(zadáno: 18.11.2018)
45 %. Tato hra mě minula. Bylo to podivné...
(zadáno: 20.11.2018)
Ne vždy platí, že opakovaný vtip není vtipem. Ač se několikrát dokola omílal doslova jeden a ten samý "vtípek" nebo se tatáž myšlenka zpracovala pěti různými způsoby, pokaždé se hledištěm rozlehl smích obecenstva. Možná jednotlivé střípky postrádaly smysl a logiku, ovšem dohromady vytvářely ucelený obraz o stavu společnosti. Hra vynikala nápaditost - od kostýmů, paruk a účesů, přes účelové strohé kulisy, až k samotným stylům "vyprávění". Velmi často inscenace připomínala grotesku. Byť vizuálně vše působilo šedě a zašle, představení jako takové bylo živé.
1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>