Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (125)
Lukáš Dubský: 11 % (106)
Pavla Haflantová: 11 % (37)
Veronika Boušová: 11 % (52)
Helena Grégrová: 13 % (128)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 6 7 8 9 10 11 >

(zadáno: 25.6.2016)
Bavilo mě vše okolo - scéna, hudba, kostýmy..., ale to hlavní, děj, ne. První polovina je šíleně rozvleklá a ukecaná, naštěstí druhá ke konci naskytne i trochu toho napětí (i když - jakmile se na scéně objeví zbraň, jsem já napjatá vždy). Z herců nejvíce zaujal Václav Šanda. Možná měl to štěstí, že je spíše vedlejší postavou a víc je mimo scénu než na ní - a tak nemůže příliš žvanit. Jednoznačně - chtělo by to škrtat, škrtat, škrtat a ještě jednou škrtat...
(zadáno: 19.6.2016)
Hra oplývá nádherně řešenou scénou a výbornými hereckými výkony nejen ústředního tria. Zejména J. Hána v hlavní charakterní roli potěší.
Text románu je ponechán ve verších a tím má hra ještě větší kouzlo, umocňované již zmíněnými krásnými kulisami. Tvůrci si dále hrají se světly, prostorem či zvukem, aby vytvořili perfektní divadelní kus... A to se jim daří. I přesto - nebo možná právě proto - že se místy dopouštějí odvážnějších kroků jako je např. použití moderní hudby. Ale právě to je - alespoň pro mě - tou pomyslnou třešničkou na dortu.
Jedná se o vypiplané představení; určitě doporučuji!
(zadáno: 17.6.2016)
Oblomovem dosud nepolíbená, ale možná dobře že tak. Našla bych spoustu mínusů a důvodů, proč bych mohla říct, že se to nepovedlo (určitě překombinovanost a souboj divadelních profesí na úkor diváka v hledišti), ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že se mi to vlastně líbilo... Určitě to zanechalo dojem a občas na hru musím myslet...
(zadáno: 11.6.2016)
(zadáno: 27.4.2016)
Nejhezčí pouliční představení, co jsem dosud viděla a vždy na něj ráda opakovaně chodím (i jeden výjezd máme na kontě... O:-)).
(zadáno: 27.4.2016)
Žonglování, silová akrobacie, pole dance, balet, divadlo, humor, vtip, drama, poetika, filozofie, nápad, akrobacie, tanec, stínohra...
To vše tam bylo. Chvílemi jsem se smála, chvílemi seděla v úžasu. Bratři v tri(c)ku jsou zkrátka záruku kvalitně a pěkně stráveného času. Obzvlášť doporučuji jejich Plovárnu.
(zadáno: 25.4.2016)
Více na blogu (mimo i-divadlo), viz odkaz v profilu. Pro zájemce.
(zadáno: 23.4.2016)
Místo mezi mými top inscenacemi si ZJ sice nezíská, i tak jsem se však hodně a dobře bavila veskrze černou komedií. Zaujala mě zápletka, hlášky, jednotlivé postavy, ale hlavně - herecké výkony. Přikláním se k názoru, že se jedná o sázku na jistotu - žádné experimentování, vše je řečeno přímo, příp. jasně naznačeno; známí herci, komedie... Ale vyplatilo se. Ostatně, vážnými tématy se zabývá spousta jiných inscenací, ale zvládnout dobře i tak náročný žánr, kterým komedie bezesporu je, není vůbec snadné. A stejně jako není všechno zlato, co se třpytí, není ani komedie vždy pouhou komedií...
(zadáno: 7.4.2016)
Prosím, než na představení zajdete, zjistěte si, o čem je. Ať nedopadnete jako ty dvě dámy, co se během celého představení hloupě smály a kazily tím dojem divákům, ale především jako by se tím vysmívaly hercům na jevišti... Sice je ve hře několik vtipných momentů, jinak je to ovšem hutnou atmosférou naditá inscenace. Vše se odehrává v poměrně jednoduchých, zato účelných kulisách. A dopisování veršů na ně je jeden z nejlepších režisérských nápadů. K vrcholům pro mě také patří závěrečná halucinace Verlaina, u níž mám problém udržet oči suché... Obdivuhodné výkony M. Rumla a zejména P. Mikesky!
(zadáno: 5.3.2016)
Tak za prvé mi vadilo "přehrávání" J. Zadražila. Sice tak hrál snad pokaždé, co jsem ho někde na divadle viděla, ale stále si na tento jeho styl nemohu zvyknout. Za druhé mě velmi záhy omrzely zpívané části nebo ty se několikrát opakující. Obsah ustoupil formě a ještě se někde schoval, jen občas vykoukl zpoza rohu. Byl sice zážitek sedět uprostřed toho všeho hmyzího hemžení, i to však nestačilo. A osobně jsem čekala víc té akrobacie a nového cirkusu, když jsem viděla všechny ty provazy, tyče a podobně...
(zadáno: 22.2.2016)
Zábavný způsob, jak aspoň malinko přiblížit divákům pár českých spisovatelů. Je to hravé, melodie i písničky chytlavé, nápadité a zkrátka dobré :-)
(zadáno: 6.2.2016)
To je TAK NÁDHERNÝ pocit! Oprostit se od všech starostí? Vymanit se z každodenního stresu? Zapomenout na realitu. A místo toho se dívat na ten zamračený, šedý svět kolem nás dětskýma očima. Hle - ty barvy, ta radost, to světlo!
Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka je fantastická terapie - doslova útěk do světa fantazie. Do míst, kam nás náš dospělý život pouští už tak málo; nutí nás myslet si, že na to není čas? Nenechávejme si od něj nic takového nalhávat. Však i v této uspěchané době nám činí radost udělat něco někomu takříkajíc na truc - inu, konejme tak občas i životu samému.
(zadáno: 2.2.2016)
Velmi dobrá souhra obou hlavních protagonistů. Uteklo to rychle, ačkoli pár pomalu plynoucích chvil se našlo. Příjemný oddych.
(zadáno: 8.1.2016)
(zadáno: 8.1.2016)
Hra pokládala otázky, ale k odpovědím se neměla. Abych o nich přemýšlela sama, to mě ani nelákalo - kvůli tomu, jak byla hra stavěna... Přehrávání T. Červinky mě iritovalo. Anotace lákala úplně na něco jiného, než divák (nebo aspoň já) nakonec dostal...
(zadáno: 8.1.2016)
V MDP bývají hry hravé a spíš veselé, ale tohle představení je přesný opak. Tak vážnou inscenaci jsem zde asi ještě neviděla. O to více zaujmou výkony V. Fridricha a J. Vlasáka v hlavních rolích, protože v takové poloze je divák ABC a Rokoka skoro nezná. Jsou výborní. Velmi zdařilá inscenace na palčivé téma, která nutí diváka se zamyslet a vlastně mu klade nepříjemné otázky.
Doporučuji ke zhlédnutí, sama bych aspoň ještě jednou ráda zašla. 75 %.
(zadáno: 8.1.2016)
Moc jsem se na toto téma těšila a jsem ráda, že jsem nebyla zklamaná. Je zde plejáda skvělých scének, z nichž bych jmenovala tu s J. Plodkovou jako zestárlou herečkou, s P. Čtvrtníčkem líčícím vystřízlivění z mladických snů začínajících herců, s V. Vašákem mluvícím o hereckém srdíčku a konečně mého favorita - I. Luptáka, kterak si sundavá několik vrstev masek, aby, když se dostane ke své skutečné tváří, jeviště potemnělo... Pro mě to nejlepší po Požitkářích. 95 %.
(zadáno: 8.1.2016)
Mé druhé divadelní nahlédnutí na hrůzy války z opačné strany, ze strany jejích vykonavatelů (poprvé Laskavé bohyně SND)... A dle předpokladů zanechalo dojem a jistý neklid. Už jsou to dva roky, co jsem představení zhlédla, a stále na něj vzpomínám. Především na jedinečný výkon M. Cisovského (už jen ten detail, kdy si při každém zvednutí se zapnul sako, při každém sednutí knoflík zas rozepl...) a pak ještě A. Čuby. Výborná inscenace, kterou si opravdu zaslouží vidět co nejvíce lidí, takže je/bylo dobře, že s ní KSA procestovala republiku. Těším se na zhlednutí Smíření!
(zadáno: 8.1.2016)
Předně bych chtěla oponovat panu Prachařovi, že Igor MÁ talent! A pak bych ráda opáčila panu Chmelovi, že David NENÍ idiot! I když s tím, že celý scénář je jemně psychologicky zpracovaný, taky úplně nesouhlasím? Vždyť co to je - kamarádi si napíšou hru, aby po sobě mohli celou dobu štěkat?!
Nee, byla to legrace, skvělá předvánoční oddychovka. Improvizací se asi nešetřilo, ale když ji herci bravurně zvládají, tak proč ne :-) Nerušily (mě) ani neustálé přeskoky mezi postavami a jejich herci - popravdě jsem se domnívala, že to celé bude ještě mnohem hektičtější. Měli nakonec docela pohodu :-P.
(zadáno: 20.11.2015)
Pro mě přinejmenším zvláštní hra, respektive její pojetí a ztvárnění. Zkraje mě bavily výstupy K. Rímského a J. Jankovského, ale i ty se nakonec omrzely. Jednoduché kostýmy a kulisy, ale nevadilo. Pod širým nebem by hra možná měla lepší kouzlo... :-)
(zadáno: 20.11.2015)
Veškeré předsudky se velmi brzy rozplynuly v tomto syrovém zpracování. Pořád ve mně zní a neklidný, nepříjemný pocit zůstává. Strašně moc bych chtěla představení ještě jednou vidět, současně se ale tohoto opětovného zhlédnutí obávám, protože je to opravdu síla. Tak jakoby podprahově, když při sezení v hledišti se tak výrazné pocity nedostavují. Doznívají až později a trvají dlouho, hodně dlouho (tento textový komentář je z ledna 2019...).
(zadáno: 10.10.2015)
Ani herci hrající jak o život nemohou zachránit nepříliš dobrý scénář příběhu, který vůbec negraduje. Opravdu, nebýt vynikajícího nasazení hlavní dvojice (zejména Jana Zadražila), skoro by se dalo představení označit jako školní (byť mírně nadprůměrné). Mrzí mě to, vůči autorovi, potažmo vůči jeho splněnému snu. Rozhodně by chtělo vypilovat a zkrátit. A tak z mých 60 % náleží 40 hercům a zbylých 20 námětu, vtipům, milým retrospektivám a pár dobrým režijním nápadům...
(zadáno: 27.2.2015)
Bomba! Naprosto geniální adaptace snad nejznámějšího Shakespearova díla! Nečekala jsem, že mě takto inscenace zaujme, ale je to pro mě opravdu jedna z nejlepších inscenací, co jsem dosud viděla! Skvělý nápad se kombinuje s vynikajícím herectvím a ještě lepší hudbou. Viděla jsem dvakrát a jak tu teď hodnocení píšu, hned bych chtěla hru vidět zas!
(zadáno: 2.1.2015)
Výjimečné představení o velmi,velmi hlubokém a opravdovém přátelství plném vzájemné úcty 2 našich velikánů.Až člověka dojímá,jak upřímný a čistý vztah mezi sebou 2 lidé mohou mít...Po tvářích se na konci kutálejí slzy jak hrachy,ale usmíváte se od ucha k uchu.Žádný 'happy end' se nekoná,přesto nebo možná právě proto je to ten nejkrásnější konec!Hra diváka zcela pohltí a nevyplivne ho ani na vteřinu - není žádného hluchého místa,což je s délkou přes 2 hodiny skoro až obdivuhodné.Skvěle a především nápaditě je řešena scéna - ať už kulisy nebo barvy.S neobyčejným nasazením do hry jdou také herci.
(zadáno: 16.11.2014)
95 %. Hodně zajímavá hra, která sice má slabší rozjezd (úvodní monolog J. Žáčka je až příliš dlouhý), ale poté vás naprosto pohltí. Zcela nejlepší jsou "ťafky", které divákům hra uštědřuje. Ostatně - jako život sám... To se v jedné chvíli smějete (pozor, jedná se většinou o humor černý) a najednou prásk!, chce se vám brečet.
Nefungovalo by to však, pokud by herci neodvedli tak přesnou a výbornou práci! Jestli, tak vám v hlavě uvíznou vybrané výstupy, jednotlivé myšlenky.

Určitě doporučuji, ve všech ohledech hra stojí za zhlédnutí. A i za poslechnutí - živě na klavír doprovází M. König.

Další stránky hodnocení: << < 6 7 8 9 10 11 >