Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (41)
Jan Pařízek: 11 % (132)
Lukáš Dubský: 11 % (114)
Veronika Boušová: 11 % (53)
Helena Grégrová: 12 % (134)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 18.8.2016)
(Viděno 5 let po derniéře u příležitosti oslav Potměšilových kulatin) Krásná a důstojná oslava, kdy se před Richardem III. nemohl cítit v bezpečí ani divák v první řadě... :-D Nečekala jsem tak kvalitní provedení, ve smyslu příležitosti znovuuvedení hry - byť se pár odlehčených momentů objevilo. Před všemi smekám klobouk! Při děkovačce jsem jen netušila, zda uvedení hry bylo větším dárkem pro oslavence, nebo k slzám dojatého M. Tichého... :-)
(zadáno: 18.8.2016)
Příběh jsem předem neznala, měla jsem jen doporučení. A ta byla oprávněná - J. Potměšil byl výborný, příběh krásný a dojímavý, scéna skromnější, ale postačující. Po přečtení knihy (asi rok od zhlédnutí inscenace) mám zase chuť si toto představení zopakovat a nechat si oči zalít slzami...
(zadáno: 25.3.2018)
Jedna z mála inscenací, která mě přiměla přečíst si předlohu - samozřejmě jsem o '1984' věděla ze školy, ale nikdy jsem román nečetla. A dobře jsem udělala, tehdy by bylo příliš brzy.
Inscenace mě velmi zasáhla, jde fakt o děsivé dílo... K. Krejčí v roli O'Briena byla skvělá! Výborná scéna a režie. Ač je to náročné téma, ráda bych si jeho pojetí Divadlem Petra Bezruče ráda zopakovala...
(zadáno: 1.11.2017)
Prachařův přednes životního příběhu Novecenta byl vskutku nádherný! Hltala jsem každé jeho slovo a celou dobu jsem byla naprosto soustředěná. Do jeho vypravování jsem se někdy zabrala natolik, že jsem si příběh dokázala naprosto živě představovat - kolébala jsem se s lodí Virginien na rozbouřeném moři, hleděla na obzor a tam Amerika, nebo se procházela po palubě zaoceánské lodi...
A do toho všeho excelentní hra na piano pana Emila Viklického, kterého někdy doprovodil D. Prachař hrou na saxofon.
Divadýlko navíc nabízí jedinečnou atmosféru, která dá hře ještě lépe vyniknout.
(zadáno: 17.11.2017)
To už je let, co jsem představení viděla... Bylo to tehdy moje první setkání s novým cirkusem a možná i proto jsem měla větší očekávání, než která byla naplněna. Zpětně si lépe vybavím výborný humor a písničku, než akrobatické výstupy. Občas si na představení vzpomenu a že bych zašla ještě jednou, nebo na něco dalšího, jiného... :-)
(zadáno: 14.5.2017)
"Co. To. BYLO?!"honilo se mi po představení hlavou společně s písní Bongo Bong... Divoká absurdní jízda, které v KSA přeci jen dali (další) smysl, když z celé hry udělali velkou televizní frašku. Totiž právě tím, že jsme sledovali jednu TV (reality)show za druhou, ukázalo se, jaké absurdity jsme jako televizní diváci schopni konzumovat a přitom je považovat za něco smysluplného, obdobně jako duchaplně se tváří dialogy jednotlivých postav... Výborně jsem se bavila. Vyzdvihovat někoho z herců nejde, neboť všichni hráli se skvělým zápalem, ale výstupy A. Čuby asi jen tak z hlavy nedostanu... :-)
(zadáno: 7.3.2019)
Očekávala jsem více komedie, ale přestože jí tolik nebylo a zato se víc filozofovalo, nebyla jsem zklamaná a představení se mi líbilo. Honzu Hájka obdivuji, že zvládl v den derniéry dvě představení za sebou, protože opravdu není scéna, kde by nehrál... Vl. Polák jako Hitler byl též výborný. Scéna super, ačkoli bych si hru klidně uměla představit v komornějším pojetí...
(zadáno: 9.12.2018)
Bohužel jsem viděla jen jednou a to derniéru. Během tohoto jednoho zhlédnutí jsem se ztratila v ději i postavách a ne vždy se zorientovala. Za komplikovanost ale divadlo úplně nemůže, to samozřejmě předloha :-) Výborné herecké výkony!
(zadáno: 6.12.2018)
Výborná sourozenecká terapie, kdy si uvědomíte, že ať jste se sourozencem bůhví jak na kordy, vlastně se milujete :-D Výborný mix humoru a toho, z čeho pořádně mrazí... Plus skvělé duo Taclík-Dulava.
(zadáno: 20.11.2018)
Když kamarádka o hře vždy vyprávěla a zasnívala se u D. Prachaře, myslela jsem, že to přehání. Jak by vždy mohla zavřít oči a jen ho poslouchat, vizuálu netřeba. Nevěřila jsem jí to. A jak jsem nakonec dopadla já? Snad každého dalšího na jevišti jsem, sotva otevřel pusu, v duchu umlčovala 'Mlč. Mlč! Nech mluvit Prachaře!' A pak, když se rozveršoval on... slast... Natáhnout se v měkké posteli nebo na sluncem vyhřátý trávník, zadívat se na hvězdnou oblohu a po pár slovech zavřít oči a... poslouchat... Zaposlouchat se do těch rýmů Cyrana pronášených ústy Davida Prachaře...... Nádherné... Snové...
(zadáno: 23.11.2018)
Měla jsem ze zpracování trochu obavy, ale nakonec se ukázaly jako zcela liché. Já se tak nasmála! Duo Prachař-Pavelka? Neměli chybu! Svým, snad i improvizovaným, blbnutím dodali hře ještě více šmrncu. A snad kdyby hra místy nudila, oni dali na vleklejší pasáže zapomenout...
Nicméně nebyli sami - takový M. Donutil si se svým Buškem náramně vyhrál a nafoukaného statkáře vystřihl postojem, gesty i tónem hlasu.
Nebudu psát, že představení bylo výborné. Nevím... Každopádně pro mě bylo moc příjemným překvapením. Připadalo mi takové... čisté; nijak nevyumělkované.
(zadáno: 8.5.2017)
Hudební čísla jsou geniální!!! Za všechny - V stínu kapradiny, Zkratky, Pražákům těm je tu hej a Dejvice. Jan Vondráček válí. A Martinové Veliký a Matejka taky. Dala bych možná i víc %, ale ústřední Helena Součková s Jůlií Molovou, respektive jejich představitelky mě moc nebavily a herecky nepřesvědčily (ačkoliv komediální talent druhé jmenované upřít nelze). Nenudila jsem se, naopak jsem se smála, tleskala ostošest. A vzpomněla si přitom na Lidskou tragikomedii nebo Malou vánoční povídku. :-) 85 %
(zadáno: 18.12.2013)
75 - 80 %. Na karban mě běžně neužije, ale tuto partičku karet jsem si vlastně užila. První polovina představení je sice vláčnější, ale druhá už nedá divákovi vydechnout - tu smíchy, tu napětím... V hlavní roli Michal Dlouhý. Na jeho herecký projev si vždy musím chvíli zvykat, ale pak jsem z něj stejně unešená. Nicméně jeho herečtí kolegové za ním nijak nezaostávají a i oni podávají skvělé výkony. Ovšem právě za ten pomalejší až rozpačitý rozjezd uděluji hře o trochu nižší hodnocení...
(zadáno: 20.11.2018)
88 %. Je "Kdo je tady ředitel?" naprosto geniální představení? - No ANO, ovšem že ANO!
Líbilo se? - ANO, samozřejmě!
Byla to sranda? - Hahaaa, že se ptáte! ANO!
Doporučila bys ho? - Ježiši! Jistě že ANO!
A co Dlouhý, válel? - ANO! Rozhodně ANO!

Když se kladou ty správné otázky, není zas tak těžké vše odkývat. Takhle dobře jsem se dlouho nenasmála! M. Dlouhý je jednoznačnou hvězdou jeviště, skvěle sem pasuje i jeho přehnaná teatrálnost! Je vidět, že ho role baví.

P.S. Už jsem psala, že M. Dlouhý zcela válí a kraluje? (No ANO, vím, že ANO, psala :-P)
(zadáno: 25.3.2013)
Inscenace, ze které se pro mě stala srdeční záležitost, ač 100 % si nezaslouží (dávám 85 %). První polovina zmatená - mnoho postav na malém prostoru; ovšem druhá půlka dá vyniknout jednotlivcům (zejména Igoru Chmelovi, Magdaléně Sidonové a Táně Medvecké) a hra má spád. "Škoda", že proto část po přestávce tak rychle uteče. Hra má hořký nádech, ale neztrácí na vtipu - tu situačním, tu slovním. Zaujme i hudba a mě baví i přestavování kulis přímo před zraky diváků, v rámci hry. Jedno zhlédnutí nestačí - už jen z důvodu zorientovat se v postavách z/v úvodu hry.
Každou reprízou lepší a lepší! :-)
(zadáno: 9.12.2018)
78 %. Hru jsem napřed znala z TV záznamu, naživo je ale zážitek vždy lepší. Jedna z nejlepších her DNz tehdejšího repertoáru.
(zadáno: 23.11.2018)
Bývalo to jedno z mých nejoblíbenějších představení na repertoáru DNz. Taky bylo jedno z nejkvalitnějších. I. Chmela a M. Spurná byli obrovskými tahouny inscenace. Ta "smyčka" byla výborný nápad a díky ní měla inscenace takový dopad na diváka...
(zadáno: 26.1.2018)
Velmi zdařilá parodie na Hitchcockovy filmy, plná tajuplné, pochmurné atmosféry a suchého humoru.
Výborná hudba a kulisy plus práce s divákovou představivostí (to když kulisa nebo rekvizita zkrátka nebyla k dispozici). Nejlepší na tom všem ale byli herci - J. Plesl se skvěle pitvořil, ač zůstával suše hláškujícícm a vážným angl. gentlemanem, V. Neužil byl svými výstupy občas k popukání (jeho "Jůůů?" mi zní v hlavě doteď :-D) a ostatní (D. Novotný a S. Babčáková)... jakbysmet :-)
O ždibec více se mi ale líbila inscenace v podání brněnského Buranteatru; v hlavě mi utkvěla víc.
(zadáno: 28.11.2016)
85 %. A myslím, že spousta hodnocení jen procenty svědčí o tom, že tohle představení se musí rozležet; bude se mi v hlavě převalovat ještě dlouho. Silný obsah, který umocňuje vynikající výkon Jitky Smutné. Viděno s J. Zadražilem - bohužel opět občas sklouzával k přehrávání, proto ta procenta dolů...
(zadáno: 18.12.2013)
Poněkud svérázné pojetí, ale neskutečná sranda! Dostalo se nám nejenom hereckého koncertu, ale i pěveckého/hudebního! A, Richarde Krajčo, všechna čest, ovšem na operní árie Miloslava Königa nikdo neměl!
Jsem moc ráda, že jsem se na poslední chvíli rozhodla na představení jít (zúčastnila jsem se derniéry), byl to moc fajn zážitek!
P.S. Richard Krajčo si na tento slavnostní okamžik vyčesal parádního kohouta!
(zadáno: 2.2.2016)
Velmi dobrá souhra obou hlavních protagonistů. Uteklo to rychle, ačkoli pár pomalu plynoucích chvil se našlo. Příjemný oddych.
(zadáno: 8.1.2016)
(zadáno: 11.12.2018)
Úvodní tempo mě tedy nezaujalo, ale pak to nabralo grády... :-D Řekla bych, že průměrnou konverzačku trio hlavních herců pozvedlo na nadprůměrnou záležitost, zejména svými improvizacemi. Dobře jsem se nasmála, i když asi více až tak od druhé třetiny :-) Slovenština všech mě překvapila, ale představení sedla. Vulgarit není třeba se bát - sice padnou, ale jako p*del na hrnec ;-)
(zadáno: 4.6.2017)
Inscenace, které Vinohradské divadlo náramně sluší. Veliký divadelní zážitek! Herecky mě velmi překvapil O. Brousek, u J. Dvořáka jsem to trochu čekala (byť na divadle jsem jej viděla poprvé). Závěr první poloviny mi vyrazil dech a usadil bradu na jeviště...
Film neznám, dosud jsem neviděla.
(zadáno: 26.1.2018)
Říkala jsem si, jaký to je poměrně odvážný krok, uvést hru s takovou tématikou... MDP ovšem nešlápla vedle a jedná se o velmi dobře zpracované představení, na čemž určitě bude mít lví podíl kvalitní předloha (byť jsem ji nečetla). Na nemoc je nahlíženo z příjemného nadhledu, a proto divák po představení neodchází zdeptán, ale kupodivu příjemně naladěn a možná i s úsměvem na tváři.
Herci jsou skvělí do jednoho!
Kdo jste dosud váhali, zajděte, Happy End si vaši návštěvu zaslouží ;-)

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>