Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (125)
Lukáš Dubský: 11 % (106)
Pavla Haflantová: 11 % (37)
Veronika Boušová: 11 % (52)
Helena Grégrová: 13 % (128)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 31.1.2019)
Takový druh divadla běžně nevyhledávám, neboť se obávám, že jej nepochopím a tím zkazím zážitek nejen sobě. Sem tam ale zariskuji a... chápala jsem, kochala se, žasla, nedýchala, usmívala se... Všechno to tam bylo. Nejlepší pasáže byly ta s biči a pak ta poslední. Vyzdvihování F. Barrouquére je oprávněné - předem jsem netušila, která ze 4 tanečnic to je, ale ona se sama brzy vyjeví jako ta nejlepší z nich. Hodně se mi líbila i M. Frösslová, díky svému herectví a tedy další přidané hodnotě svého vystupování.
(zadáno: 2.2.2019)
Mám obdobné pocity a dojmy jako z verze v Komorní scéně Aréna, tedy velmi dobré. Na základě zdejšího hodnocení jsem měla z návštěvy skoro až trochu strach, co za hrůzu mě čeká, ale opak je pravdou! Nasmála jsem se dosyta, P. Děrgel hru utáhne a L. Příkazký a L. Zahradnická mu byli výbornými sekundanty. Iritovaly mě vedlejší postavy, dost i po herecké stránce, a tak za ně putují procenta z mého hodnocení dolů. V závěru také hra ztratí šťávu a je taková "pomalým tempem uspěchaná" a "otrocká". Ale za to asi může i scénář... Kdo se chce zasmát, myslím, že touto hrou neudělá krok vedle :-)
(zadáno: 7.11.2018)
Vidět hru v Aréně, jsem přesvědčená, že bych hodnotila výš. V Komedii ale hře uškodil příliš velký prostor jeviště. Herecky ale skvělé, jako vždy, obzvlášť bych vyzdvihla M. Cisovského, K. Leichtovou, V. Lipinu a P. Dostálovou za její hlasový projev. První polovinu predstaveni jsem opravdu přemýšlela, zda je to ona nebo jí jen podobná herečka :-).
(zadáno: 21.1.2017)
Mrazivou atmosféru dotvářel skutečný mráz v sále (viděno na Jatka78), což sice zřejmě (snad!) nebyl záměr, ale k inscenaci se to hodilo. Velmi podařená adaptace s ještě lepšími J. Jankovským a M. Steinmasslovou. Bezmoc, beznaděj a zmar se daly krájet, výborně vystihnutá atmosféra.
(zadáno: 5.6.2017)
Umístit hru do bytu a umístit tam i diváky byl výborný nápad. Člověk si připadá jak na návštěvě, ačkoli postupem času by tam snad ani raději nechtěl být, jak získává inscenace na intenzitě... Výborné představení s ještě lepšími hereckými výkony. Snad jen chování postavy M. Zoubkové mi občas nebylo zcela jasné, za což strhávám několik procent dolů... 85 %.
(zadáno: 22.2.2016)
Zábavný způsob, jak aspoň malinko přiblížit divákům pár českých spisovatelů. Je to hravé, melodie i písničky chytlavé, nápadité a zkrátka dobré :-)
(zadáno: 4.6.2017)
Krásné představení! Ještě krásnějším ho dělají děti-herci s downovým syndromem, které zcela hravě strčily do kapsy i zkušeného J. Potměšila. Abych se přiznala, ten mi celkový dojem trochu kazil tím, jak často se při čtení textu musel opravovat - až se na něj i zlobím (stále, i po roce, co jsem hru na Mezi plotech 2016 viděla). Velmi se mi naopak líbila práce Jiřího Roskota s dětmi-herci. Emotivní inscenace jak příběhem, tak i tím, kdo v ní účinkoval. Ale samozřejmě hodnotím bez jakékoliv lítosti, soucitu! Moc se mi to líbilo :-)
(zadáno: 20.11.2015)
Veškeré předsudky se velmi brzy rozplynuly v tomto syrovém zpracování. Pořád ve mně zní a neklidný, nepříjemný pocit zůstává. Strašně moc bych chtěla představení ještě jednou vidět, současně se ale tohoto opětovného zhlédnutí obávám, protože je to opravdu síla. Tak jakoby podprahově, když při sezení v hledišti se tak výrazné pocity nedostavují. Doznívají až později a trvají dlouho, hodně dlouho (tento textový komentář je z ledna 2019...).
(zadáno: 23.11.2016)
Zdlouhavý úvod ve mně po první půlce zanechával spíše - mírně řečeno - rozpačitý dojem. Druhá část ale toto vše zahnala a celkový zážitek z inscenace je více než kladný. Hra stojí na skvělém výkonu talentovaného Š. Kozuba, který "dvojroli" zvládá s naprostým přehledem a zejména jeho proměny v mnicha jsou velmi zábavné. Dále zaujmou A. Čuba nebo V. Georgiev, u kterého si nebudete jistí, jestli nemá opravdu upito (lépe zahraného opilého jsem asi ještě neviděla). Sice jsem od KSA předtím viděla již Slyšení, nicméně až se Shakespearem jsem začala objevovat její neopakovatelné kouzlo a umění...
(zadáno: 22.1.2019)
77 - 78 %. Čekala jsem víc, asi vlivem zhlédnutí adaptace v Div. na Vinohradech, která byla mým vůbec 1. kompletním setkáním s tímto dílem (film jsem nikdy neviděla celý) a "dostala mě". Oprávněným lákadlem jsou otec a syn Donutilovi. K nim bych ještě vyzdvihla S. Zmrzlou! Výborně a krásně zvládnutá je scéna. Co se týče hemžení vedlejších postav, někdy ho bylo až moc a občas i zbytečně rozptylovali (při tišším projevu Donutila st. obzvlášť). Ale určitě jsem neodcházela zklamaná, zajet si na představení z Prahy do Brna se vyplatilo (až na ten boj o místa k sezení, ten byl mírně masakrální :-D).
(zadáno: 4.6.2017)
85 %. Méně je někdy více. V této adaptaci zejména co se kulis a množství herců týče. Byli vynikající a postarali se tak divákům o nebývalou zábavu na vysoké úrovni. M. Isteník je špica. Byť tedy pro mě tohle bylo teprve úpatí toho, co předvedl ve Skleněném zvěřinci, který jsem v rámci Buranů v Celetné viděla následně...
(zadáno: 20.6.2017)
Když přede mnou někdo zmíní "Dabing Street", jako první se mi vybaví vynikající M. Myšička. Zprvu veselá a vtipná hra, ale úsměv postupně tuhne na rtech.
Výborně do detailů propracovaná scéna.
(zadáno: 20.11.2018)
Tento způsob repertoáru zdá se mi poněkud náročný... Před výkonem K.Dobrého skládám tu nejhlubší poklonu! Což o to,naučit se text napsaný sice ne jednoduchým jazykem, ale dokázat ho TAKHLE PRODAT?! Famózní! Běhal mi z něj mráz po zádech a chvílemi jsem se chtěla vyplížit ze svého místa a někam se před ním schovat.Ty jeho pohledy do řad diváků. Každého si snad minimálně 5x za večer prohlédl, zapíchl se mu očima do nejniternějšího nitra. A pak se začal běsivě smát. A náhle plakal... Neskutečné. K tomu ten neustálý strach, kdy z toho davu si opričník vybere třeba zrovna vás. Nebo člověka vedle...
(zadáno: 24.6.2017)
Díky floutkovské tváři s drzým výrazem je M. König v roli miláčka Duroye dost uvěřitelný. Těží ze svého vzhledu,ale to jeho postava ostatně taky. Svým herectvím pak dotahuje křivost tohohle mladíka téměř k dokonalosti. V rolích žen, které podlehly, mě nejvíce zaujaly L. Zahradnická a A. Štréblová. Zajímavým režijním nápadem je vyprávění příběhu skrze mladého paparazzi fotografa. Jako by se tím uzavřel kruh parazitování na jiných - Duroy využíval nevinné ženy, aby i on patřil ke smetánce, a mladý fotograf si svou cestu nahoru zas dláždil vytrvalým pronásledováním a zaznamenáváním jeho soukromí.
(zadáno: 8.5.2017)
Radost se na takové herectví dívat... Viděno z TV záznamu (mimořádně kvalitní produkce).
(zadáno: 8.6.2014)
85 %
Potěmkinovy vesnice okolo Bílého domu byly strženy a oválná pracovna se ukázala v celé své "pravdě". Být prezidentem USA je, jako dnes téměř cokoli, především byznys. A ještě větší kšeftařina to je, pokud chce být prezident znovuzvolen...
I divák háklivý na sprostá slova si hru užije. Vulgarity nepůsobí samoúčelně; i proto, s jakým procítěním jsou pronášeny. To M. Dlouhý v hl. roli ovládá. Na něm celé představení stojí a rozhodně nepadá. Výborní jsou i J. Hána a L. Zbranková.
Hra neztrácí švih, tempo ani rytmus. O to v Mametových hrách jde a div. ABC se to povedlo převést na jeviště.
(zadáno: 20.11.2018)
Netradiční představení - hra víceméně beze slov. A přitom detektivní gangsterka, žánr film-noir... Ale bavilo mě to, experiment se vydařil. Navíc název nemohl být výstižnější, při sledování se honily hlavou myšlenky 'To jsem blázen, co to má znamenat?!...' a že musel režisér Havelka upadnout na hlavu a herci se svalili přes něj. Prostě šílené a absurdní :-D
A bláznivé to asi muselo být i v zákulisí, neboť herci se neustále objevovali v jiných kostýmech jako jiné postavy. Až mohlo být matoucí, jak málo se jich objevilo na děkovačce... :-)
(zadáno: 14.5.2014)
Tento "minimuzikálek" by se neztratil ani na větších prknech, než jaká jsou v DNz. Výborné od strohých kulis přes živá hudební a pěvecká čísla až po vynikající herecké výkony. Ač je to velmi obtížné rozhodování, z herců bych přecijen vyzdvihla Petra Jeništu. Ostatní jsou však v těsném závěsu!
DNz si na závěr sezony 2013/2014 zřejmě nechalo to nejlepší - nejprve němé Šílenství, nyní Velvet Havel. A Cizinec nás teprve ještě čeká...
Z divadla jsem odcházela nadšená a určitě mi nebude stačit jedno zhlédnutí!
---
Po 2. zhlédnutí nadšení mírně opadlo a proto snižuji hodnocení na 80 %.
(zadáno: 21.11.2018)
Představení ilustrovalo Camusův text - někdy doslova, někdy spíše nadhazovalo další myšlenku, která se mohla z vět vyklubat... Vizuálně je hra velmi zdařilá. A herci i přes relativně malý prostor, které jim styl dramatizace ponechává, hrají více než výmluvně. Nejvíce mě zaujal S. Majer, přestože ve mně běžně vzbuzuje vinou svého příliš živelného a občas až animálního projevu spíše strach. Kromě něj bych ráda vyzdvihla i nápad s projekcí hrdinových vzpomínek. Adaptace "Cizince" je opravdu velmi podařenou inscenací, jejíž návštěvu mohu jen doporučit. Zaujmou nejen herci, ale i scéna jako taková.
(zadáno: 25.10.2019)
Překvapivě dobré! Ačkoli na začátku mi z Montfleuryho trošku zatrnulo, protože jsem se lekla, že v takovém stylu a duchu se ponese celé představení... Naštěstí ne!
Zaujala mě scéna a hudba, ale ze všeho nejvíc D. Bambas! O moc pozadu ve svých výkonech za ním nezaostali ani L. Fischerová a O. Kraus, kterého jsem viděla teprve ve 2. roli a opět nezklamal.
Musím se akorát bohužel přidat k dojmu zde přede mnou zmíněnému, že ani na mě závěr nedolehl tak, jak bych očekávala a jak jsem u Cyrana "zvyklá". Nicméně nápad se zacyklením tuto šmouhu na kráse aspoň trochu kompenzoval.
(zadáno: 5.2.2019)
85 %. Představení, které se může opřít o velmi silnou myšlenku paralely mezi životem a smrtelnou nemocí. Jedná se o velmi jemně a citlivě vystavěný příběh o neuvěřitelně silném přátelském vztahu 10letého klučiny s rakovinou a jeho ošetřovatelky babi Růženky. Přitom nechybí ani humor, ten dětsky prostý a o to víc odzbrojující. Bůh a víra v něj jsou prezentovány většinou neagresivně a "zkousnutelnou" formou i pro nevěřící. Snad každý jsme v dětství měli neviditelného kamaráda, tím Oskarovým byl akorát Bůh. Na konci se slzám neubránili ani muži (minimálně jeden)...
Velmi dobré herecké výkony!
(zadáno: 18.11.2018)
Výborné spojení Bratrů v tricku s Holektivem. Je to správně vtipné představení plné parádní akrobacie a žonglérských kousků. Viděla jsem venkovní verzi v rámci festivalu Za dveřmi, kdy začínalo přituhovat a přesto to na výkonech nebylo znát.
(zadáno: 6.6.2018)
78 %. Po Dvou úplných naháčích jsem měla obavy, aby i Pan Schmitt nekončil otevřeně, nedořešen. K mé velké úlevě a i překvapení tohle představení pointu mělo a ještě tak skvělou, řekla bych až hororovou... :-) Díky své zápletce jde o mírně nadprůměrnou komedii, ale ten závěrečný potlesk vestoje mi přišel jako velké nadhodnocení kvality hry. Pobavil mě nástup R. Ferra, naopak mírně mi vadila M. Tkačíková. Ostatní předvedli své běžné umění, kterým si mě před časem získali :-)
(zadáno: 3.6.2019)
Dříve jsem již viděla tutéž inscenaci v Kalichu a i film. Přesto mě představení KSA bavilo. Největší rozdíl jsem spatřovala v pojetí Vicki, tedy zejména když porovnám Kalich s KSA. Z. Truplová byla každopádně skvělá!
(zadáno: 31.12.2018)
Autentické, citlivé představení. Výkony herců jsou parádní a přesné. Moc se mi to líbilo a ráda bych uměla své dojmy popsat a vystihnout, leč mi to nějak nejde. Určitě zajděte.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>