Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (41)
Jan Pařízek: 11 % (132)
Lukáš Dubský: 11 % (114)
Veronika Boušová: 11 % (53)
Helena Grégrová: 12 % (134)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 4 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>

(zadáno: 12.6.2018)
Zejména začátek hry a projevy A. Talackové mě ještě víc navnadily zhlédnout film, který jsem, ano, stále ještě neviděla. Úplně jsem v jejím herectví poznávala J. Bohdalovou. Hra mě chytla, herci hráli intenzivně a jak tu již někteří psali, z agrese D. Bambase mi trochu běhal mráz po zádech... V projevech obou herců mi ale chyběla přirozenost a vzájemná jiskra. Chválím scénu!
(zadáno: 3.5.2018)
Začátek mě nebavil (dlouhý rozjezd, opakování se), prostředek mě chytnul (vrátil se otec, zajímavé sledovat jeho snahu navázat tam, kde se nit jejich soužití přetrhla) a konec zas pustil (hlavně linka s Ivanem)... Herecky také mírně nevyrovnané - na jedné straně skvělí M. Stránský a M. Foitová a na druhé nic moc J. Jedlinský a J. Vojtková. Čekala jsem zkrátka víc... 65 %.
(zadáno: 31.8.2017)
Zajímavý kousek. Viděno pod metronomem a venkovní prostředí tomu dodávalo zas jiný punc. Na druhou stranu taky občas bohužel přispělo k tomu, že bylo hercům hůř rozumět nebo je vůbec slyšet. Velmi dobré herecké výkony. Nápadité.
(zadáno: 24.4.2017)
"Umělecký ředitel by v divadle rád uváděl bulvární komedie." Něco v tomto duchu se rozléhalo před otevřením Míru... Leckomu by se nad tím spojením mohl v očekávání něčeho laciného ohrnovat horní ret. Kdo se však nenechal odradit a zašel, viděl, že 'Dva úplně nazí muži' jsou smysluplně vystavenou komedií, byť nejen výchozí situace, ale i její rozplétání, je značně absurdní. Vl. Polák si svou roli užívá a Š. Kozub jakbysmet. Když se tyhle dva živly na pódiu sejdou, bránice diváků jsou v ohrožení. Škoda jen trochu nešikovně neuzavřeného konce. Chválím skvělou akustiku prostoru.
(zadáno: 7.3.2019)
První "polovina" se pro mě stala poměrně brzy dost ubíjející a pocitově trvala minimálně 2 hodiny (ve skutečnosti 1h 40m). Část po přestávce mě již dokázala více vtáhnout, za což vděčím nejvíce lince s umírajícím Iljušou... Herecky mě nejvíce zaujal S. Jacques a postupem času/nakonec i J. Sklenář. Scéna, režie, hudba, všechno super, ač občas se to vše trochu tlouklo. Čekala jsem více, ale i docela ráda bych dala zpracování někdy druhou šanci...
(zadáno: 7.2.2018)
75 %. Vzpomněla jsem si způsobem vyprávění a atmosférou na inscenaci Howie a Rookie Lee (DJKT v Plzni). Prezydentovi ale chybí správná gradace a úplné vyvrcholení. Alespoň já jsem odcházela s pocitem, jako by se mi nedostalo kompletního příběhu, jako by hra byla utnuta před poslední kapitolou. Obsahově tam závěr, a dosti chladný,je, ovšem režijně a dramaturgicky bohužel ne zcela dobře zvládnutý, vypointovaný. Ne tak, abych po konci vydechla užaslé 'no páni' a aby mi vstávaly chlupy hrůzou. Místo toho jsem si říkala 'A jak to tedy úplně dopadlo?' Škoda, potenciál tam byl a herci skvělí!
(zadáno: 26.9.2017)
65 %. Ne že by nedokázali v Míru využít celou plochu jeviště, ale tak velký prostor nakonec inscenaci trochu škodí. Hutná atmosféra tím poněkud řídne. Mezi herci/postavami a diváky stále stojí určitá zeď, přes kterou se vše do hlediště neprosouká, ale to se - věřím - zlepší postupem času a s větším počtem repríz (hodnoceno po 2. uvedení) :-) Herecky velmi dobré, zejména mě zaujala K. Vainarová.
(zadáno: 30.10.2018)
Po Oněginovi nebo třeba Strýčku Váňovi MDP sáhlo nejen po další ruské klasice, ale opět ji uchopilo bez snahy ji mermomocí aktualizovat - zasadit do současnosti, nechat postavy mluvit jednoduchým jazykem nebo je obléknout do nějakých kostýmových úletů. Naopak, soustředili se spíš na obsah, protože ten je aktuální až až. Pro mě je tahle skutečnost určitě jedním z hlavních kladů inscenace. Dalšími jsou herecké výkony, zejména A. Bilíka a V. Dvořáka. I scéna je výborně a mnohaúčelně řešená. Moc pěkné a podařené představení!
(zadáno: 12.2.2018)
75 % (hodnoceno téměř bezprostředně po zhlédnutí): Co mě asi nejvíc zaujalo, byl motiv zimní zahrady, především v kostýmech a zejm. na Dorianu Grayovi. Vzpomněla jsem si díky tomu na Pěnu dní... I samotný Dorian si mě získal, tedy přesněji O. Kraus. Z jeho kolegů pak už asi jen L. Veselý.
Velkou část představení jsem měla pocit převahy formy nad obsahem, ovšem když se síly vyrovnaly, byla hra velmi působivá - pro mě nejvíce v závěru 1. půlky a začátkem 2.
Velmi pěkný nápad a provedení deformace obrazu!
Modernější, ale zajímavé pojetí.
Akt.: S odstupem času musím zvednout hodnocení...
(zadáno: 23.9.2018)
75 %. Že za Deburau stojí stejný tvůrčí tým jako za Chaplinem, jde poznat. I v případě Deburaua se jedná o poctivé divadlo a tedy moc pěkné představení. Akorát ten Chaplin je prostě o něco lepší... Deburau jako představení mě nedokázalo zaujmout, přitom pohnutý život samotného mima je závratný, leč potenciál zůstal částečně nevyužit... Jak Chaplin, tak Deburau se mohou pyšnit skvělou trefou do herce v hlavní roli, i R. Madejovi výborně postava sedí. V hodnocení přede mnou vyzdvihuje jeho autorka pantomimickou výpověď u soudu, a já se připojuji - úplně nejlepší část inscenace!!!
(zadáno: 28.1.2019)
Začátek mě silně nebavil. Zlomilo se to až příchodem A. Antalové, kdy jsem si říkala, kéž by se takhle svižně prezentovaly i ostatní postavy. A mé přání se vyplnilo. Jako kdyby odšpuntovala vodotrysk -vtipů, improvizací, legrácek. Hodně jsem se nasmála. Akorát ve mně přetrvává pocit, že nebýt těchto blbůstek vedle, jednalo by se o průměrnou inscenaci. A tak velký dík patří jí, M. Isteníkovi a B. Polívkovi, jež se postarali o to největší veselí. Kvůli tomu na představení stojí jít,jinak si ovšem myslím, že původní tragédie (osobnost Lakomce přeci žalostná a smutná je, ne?...) se hodně ztrácí...
(zadáno: 20.11.2018)
75 %. "Kabaret Kafka" mě opět donutil zamyslet se,jestli bych si předtím,než si téměř bezhlavě koupím lístek,neměla napřed o hře zjistit víc než jen obsazení.Protože když jsem před představením zhlédla videoukázky,zděsila jsem se, na co to večer jdu...
Nakonec jsem svého nákupu nelitovala. Nejednalo se o klasické představení,bylo tak trochu bláznivé,přestřelené až absurdní,podivné...Vážné.Ale pobavilo, aniž by uráželo nebo zůstalo nepochopeno.Na první pohled mohlo působit možná i parodicky,nicméně opak byl pravdou. Kafkův dopis otci o 45 str.byl přednášen maximálně citlivě a herci procítěně.
(zadáno: 11.6.2016)
(zadáno: 14.6.2017)
Už ke konci první poloviny jsem měla problém s udržením pozornosti a především koncentrace. Hodně dlouhé představení, hodně se mluví. Ze zadní řady jsem vizuálně měla problém rozeznat jednotlivé bohyně... Moc pěkná scéna! Ráda bych někdy zašla znovu, ale pokaždé, když se představení objeví na hostovačce v Praze, mě na druhou stranu odrazuje již dopředu vyčerpání. Velmi náročný divadelní kus! (Předlohu jsem nečetla.)
(zadáno: 22.11.2018)
Lepších 75 %. Zajímavá hra o zradě v dlouholetém přátelství...
Nejzajímavější ji ale asi činí to, že je vyprávěna odzadu. Většinu doby by ovšem představení fungovalo i vnímáno jako líčené chronologicky dopředu. Právě toto se mi na hře hodně líbilo.
I z důvodu provázanosti na skutečný a soukromý život protagonistů se jedná o pozoruhodné obsazení.
A konečně mohu říct, že se mi O. Sokol líbil herecky. Dokonce mě překvapil, jak si poradil s vypjatými scénami.
Vyšla mu opět skvěle i režie, je opravdu nápaditý. Jeho rukopis (a lze brát téměř doslova :-P) je v inscenaci rozhodně znát.
(zadáno: 3.11.2019)
Slabších 70 %. Jestli to měla být komedie, tak tam toho k smíchu moc nebylo (a asi být mělo). Jestli to mělo být hlavně drama, tak se mě tedy příliš nedotklo. Celé mi to připadalo takové mírně nemastné neslané, ač potenciál ve hře cítit je. A je vidět i v hereckém nasazení, hlavně v M. Tkačíkové a V. Johaníkovi. Scéna též nebyla špatná, nebo hudba. Čekala jsem něco jiného, naléhavějšího.
(zadáno: 6.11.2019)
Velmi specifické představení. Některé pasáže zaujmou více, jiné méně. Jedny připadají zdlouhavé, na další byste mohli koukat mnohem déle. Jednou vám sprosté slovo rve uši, podruhé nemohlo být zvoleno údernější. A nejhorší a nejlepší zároveň je, kolik se v těch nakecanejch sračkách skrývá pravdy...
(zadáno: 28.1.2019)
75 %. První hra od nového vedení, kterou jsem viděla, a rozdíl je znát. Nejen na ve scénografii, ale i v herectví, řekla bych. Do MDP chodím často, ale takhle jsem některé herce hrát ještě neviděla. Herecké výkony jsou opravdu parádní, všech, bez výjimky. Pokud jde o jednotlivé výjevy, je inscenace trochu nevyrovnaná. Některé scénky jsou zbytečně dlouhé, omílají se, schází jim hloubka. Za nejlepší naopak považuji scénu o lásce učitele k žáku či o manželském páru, kdy si ona nic nepamatuje (připomnělo mi to Otce...). Možná bych unesla přestávku, ač u takového typu představení, kam s ní...
(zadáno: 12.3.2019)
Asi mi po sérii dlouhých představení (Bratři Karamazovi, Andělé v Americe...) chyběla nějaká ta minuta, kdy by se představení více zahloubalo do jednotlivých postav (nebo aspoň těch nejhlavnějších) a do příběhu. První polovina byla hrozný kalup a nedovolila mi se do hry ponořit. V druhé části jsem si asi na tempo už zvykla a i se místy nechala vtáhnout. Největší podíl na mém pozitivním hodnocení ale má scéna, hudba, projekce, kostýmy... I tak jsem se ale těšila na něco víc, než se mi nakonec dostalo a mrzí mě to :-(
(zadáno: 7.11.2018)
Od Naháčů přistupuji k inscenacím Míru mírně skepticky, byť jsem s kazdou návštěvou a tedy hrou spokojenější. I tady jsem se sice těšila na herce, ale ze hry jsem měla mírné obavy. A nakonec mě to bavilo, asi i proto, že jsem neměla očekávání. Jakkoli je situace absurdní, její vývoj, bych řekla, ještě víc :-D Nechápu, že to dopadlo tak, jak dopadlo... A. Čuba a R. Ferro válí. Rušil mě V. Hofmann, tedy spíš jeho postava Rádia...
(zadáno: 6.4.2019)
Tak to byla jízda a především vynikajícího D. Buše. Za závěrečný kankán před ním smekám... Hra má zajímavý koncept a tempo. Rozhodně je odvážná - pojetím i některými scénami. Kolik tam zůstalo Dostojevského, těžko říct, případně to aspoň kompenzovalo opakování jeho jména. Líbila se mi scéna, hudba, herecké výkony a určitě ty různé režijní nápady.
(zadáno: 17.3.2019)
Že by mě to bavilo, se úplně říct nedá. Ale určitě mi to přišlo velmi zajímavé. Pomalé tempo jsem poměrně záhy akceptovala jako umělecký záměr, vzhledem k "ději" hry. Vše se odehrává v moc pěkných kulisách a herecky je to též moc dobře zvládnuté - zejména mě bavili J. Svoboda a S. Pešková. Závěrečné promítané titulky jsem si asi vyložila jinak, než bylo záměrem, ale tak co už :-)
(zadáno: 22.11.2019)
Vůbec nevím, jak hodnotit. Viděla jsem i generálku, po které jsem i ždibec přemýšlela, že na konečnou verzi nepůjdu... Šla jsem a nelituji toho. Hlavně díky hudbě dostalo představení jiný šmrnc. Nepřipadalo mi tak utahané. Akorát co mi stále vadilo, byly nepřirozené herecké výkony. Domnívám se, že to je dost způsobeno i hrou samotnou a jejím textem... Za pochvalu stojí scéna a mnohé nápady, např. pochodující birnamský les a nebo kostel...
(zadáno: 6.11.2019)
V rámci Ostravy v Praze jsem na toto představení ani nechtěla původně jít, ale nakonec jsem se nechala přemluvit. No, kdybych nešla, nic by se nestalo, zas tak peckovní inscenace to není. Je to spíš taková oddychovka, na které je nejlepší to, jak si ji herci užívají (zejm. hlavní trojice). Dost mi hra připomínala také aréňacké Něco za něco, akorát bez toho plýskání (nepostrádala jsem ho). Krásná je scéna, ta určitě též zvedá mé hodnocení. Co se týká délky představení, tak to je jen tak tak, aby nezačalo být zdlouhavé.
(zadáno: 21.8.2019)
Bylo to vtipné, ač někdy hodně přitlačené na pilu. Bylo to tak akorát dlouhé, ač některé scény byly zdlouhavé. Byl to herecký koncert, ač to občas skřípalo. Zkrátka neurazilo, ale ani výrazněji nenadchlo. Ale bylo to dobré a klidně bych si to příští rok zopakovala.

Další stránky hodnocení: << < 4 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>