Denisa H.

Byla jsem ten den hodně unavená, možná i proto mě hra nenadchla tolik, jako mé kolegyně (všechny shodně za 80 %). Popravdě si z představení ani příliš nepamatuji, moc mi v hlavě neutkvělo. První polovina je náročná na pozornost a hodně upovídaná, v druhé dojde i k nějaké té akci (což mě probralo). Scéna, pokud si dobře pamatuji, je jednoduchá, ale poměrně efektní. Herecký koncert H. Dvořákové. Někdy musím návštěvu zopakovat a konečně v lepším rozpoložení :-)

Hezké představení. Milé, vtipné, poctivé. Ale ne ničím výrazně výrazné. Zaujme ale scéna, nápad s promítáním je opravdu moc povedený. A stejně tak některé herecké výkony - M. Hanuše, M. Zimové nebo E. Hacurové či M. Matejky. Nedokážu definovat to, co mi v lepším prožitku bránilo... Možná i určitá nesouhra herců, možná prostor Divadla v Dlouhé jako takový. Ano, asi právě to - chyběla mi vznešenost budovy jako je třeba ND nebo Vinohradské... 70 - 75 %.

Umístit hru do bytu a umístit tam i diváky byl výborný nápad. Člověk si připadá jak na návštěvě, ačkoli postupem času by tam snad ani raději nechtěl být, jak získává inscenace na intenzitě... Výborné představení s ještě lepšími hereckými výkony. Snad jen chování postavy M. Zoubkové mi občas nebylo zcela jasné, za což strhávám několik procent dolů... 85 %.

Slabých 60 %. Tato hra mě příliš neoslovila, snad jen pár dobrých nápadů...

70 % aneb jak filmová adaptace dokáže zdeformovat dojem z divadelní verze... Vzhledem k tomu, že shodou okolností krátce před mou návštěvou Rokoka reprízovali v TV film, během představení jsem pořád hodně srovnávala - kdo koho hrál, co ve hře chybělo, co naopak bylo navíc... Neúmyslně jsem si tak nedovolila vychutnat hru tolik, jak si asi zasloužila... Chválím ale V. Fridricha a E. Pacolákovou.

Inscenace, které Vinohradské divadlo náramně sluší. Veliký divadelní zážitek! Herecky mě velmi překvapil O. Brousek, u J. Dvořáka jsem to trochu čekala (byť na divadle jsem jej viděla poprvé). Závěr první poloviny mi vyrazil dech a usadil bradu na jeviště...
Film neznám, dosud jsem neviděla.

Jak se mi podobné variace "skečů" na určité téma z dílny DNz líbí (Požitkáři, Hamleti nebo Anamnéza), u Posedlosti je tomu naopak... Zkraje mě trochu zklamalo zaměření pouze na posedlost láskou, čekala jsem širší škálu různých posedlostí. Pár scének se vydařilo, význam jiných mi uniká doteď... Herci jsou výborní, utkví asi zejména J. Plodková nebo L. Noha. A nesmím zapomenout na jak jinak než výborné kulisy M. Cpina!

Nenadchlo, neurazilo. Ale zcela můj šálek kávy to tedy nebyl. Některé herecké projevy velmi dobré, jiné drhly, takže poněkud nevyvážené představení - protože to pak ovlivní celou hru...

85 %. Méně je někdy více. V této adaptaci zejména co se kulis a množství herců týče. Byli vynikající a postarali se tak divákům o nebývalou zábavu na vysoké úrovni. M. Isteník je špica. Byť tedy pro mě tohle bylo teprve úpatí toho, co předvedl ve Skleněném zvěřinci, který jsem v rámci Buranů v Celetné viděla následně...

Vynikající výkon S. Zindulky. A správně houstnoucí atmosféra. Zdařilá inscenace. 78 %.

Krásné představení! Ještě krásnějším ho dělají děti-herci s downovým syndromem, které zcela hravě strčily do kapsy i zkušeného J. Potměšila. Abych se přiznala, ten mi celkový dojem trochu kazil tím, jak často se při čtení textu musel opravovat - až se na něj i zlobím (stále, i po roce, co jsem hru na Mezi plotech 2016 viděla). Velmi se mi naopak líbila práce Jiřího Roskota s dětmi-herci. Emotivní inscenace jak příběhem, tak i tím, kdo v ní účinkoval. Ale samozřejmě hodnotím bez jakékoliv lítosti, soucitu! Moc se mi to líbilo :-)

Upustit od všemožných okatých rádoby modernizací klasik není vždy na škodu, na konci loňské sezóny to dokázala MDP inscenacemi Evžen Oněgin a Strýček Váňa. A možná kdybych nejdříve viděla Váňu, hodnotila bych vyššími procenty, nicméně Evžen Oněgin mě uchvátil jako první a Strýček Váňa tak pro mě za ním o něco zaostává. Za extra pochvalu ale stojí určitě nádherná scéna v barvách podzimního listí a výkony A. Procházky s N. Horákovou. 75 %.

65 %. Obvykle mám takový styl ráda, hlavně ve filmu, zde mě ovšem postupné propojování osudů jednotlivých postav moc nebavilo a nezaujalo. Možná proto, že partičky byly nevyvážené (mládenci loučící se se svobodou skvělí X manželské páry poněkud nuda), možná mě odradila hned první scéna. A možná vlastně skutečnost, že na opilých lidech neshledávám obecně nic moc vtipného a kolikrát ani zajímavého. Možná to na mě bylo až moc odlehčené a některá témata preferuji ve vážnějším ladění... Přesto se mi s odstupem času líbili Opilí víc než Závislosti navzdory, ač po zhlédnutí tomu bylo úplně naopak.

Kdybych hodnotila hned po zhlédnutí, byla by procenta mnohem vyšší - pamatuji se, že jsem odcházela docela nadšená. S odstupem času ale euforie značně opadla. I tak je to ovšem poměrně kvalitní sonda mezi závislé na alkoholu a jejich okolí. Možná by se dalo z nastolených témat vydobýt víc, takhle po čase hra jako taková začne splývat, neboť neutkví ničím šokujícím,silným.
Zajímavá scéna, velmi dobré herecké výkony - i B. Pavlíkové, které jsem já zatím nepřišla na chuť, zde mě však zaujala.

75 %, protože 70 je málo, ale 80 hodně. Když se řekne Pěna dní, vybaví se mi úchvatná scéna. A jelikož neznám předlohu, tak i myšlenka, že tak fatální onemocnění je vyobrazeno jako rozkvétající leknín... Ze závěrečné scény s Chickem mi dodnes tuhne krev v žilách (viděno v lednu 2017 v Dlouhé). Klicperák je divadlo, které se může chlubit velmi kvalitním hereckým souborem - v této inscenaci to opět potvrdil. Díky své surreálnosti nejde o hru, která by byla vhodná pro každého diváka, ale i ten, který takový styl nevyhledává, může odcházet velmi spokojen - jsem toho důkazem.

Váhám mezi 80 a 90 % (ale 85 % mi přijde neadekvátní)... Ze začátku jsem byla poněkud zaskočená, ale poměrně brzy si mě hra získala. Inscenace disponovala krásnými kostýmy, jednoduchými, leč velmi účelnými a nápaditými kulisami a výbornými hereckými výkony. Zejména Pavlína Štorková stojí za vyzdvihnutí, protože byla skvělá jak coby rozmarná panovnice, tak i jako žena bojující o život i čest svou i rodiny.

65 %. Pojmout klasiku jako road movie není špatný nápad. Těch nápadů ostatně bylo ve hře víc, ale pohromadě příliš nedržely, dohromady netvořily jediný celek - působilo to celé poměrně nekompaktně. O. Veselý v hlavní roli... - není mi příliš sympatický, s čímž jsem se potýkala celou dobu a spíše neúspěšně a s negativním vlivem na celkový dojem z inscenace. Ačkoliv nutno uznat, že místy to bylo k dobru... Mnohem více mě zaujal R. Valenta jako jeho sluha. Nebo T. Dočkalová jako jedna z těch, co Don Juanovi podlehly...

Další řeznická hra zabývající se sexualitou. A dle mého soudu mnohem povedenější, byť za to z velké části může Daniel Krejčík -
obdivuhodný výkon. P. Horváthová a K. Rímský mu jsou skvělými sekundanty. Představení, které vás rozhodně nenechá chladnými a pouhými pozorovateli, protože vás velmi záhy strhne k přemýšlení, čímž pádem jste součástí hry, byť do ní aktivně nezasahujete...

Představení, které ničím výrazně nezaujme a ani neutkví v paměti (však píši toto hodnocení skoro po čtvrt roce, tak vím, o čem mluvím...). Je v něm znát záměr jezdit s hrou po zájezdech, scéna i kostýmy jsou poněkud jednodušší, skoro až odbyté.
Z herců vyniká Jan Dolanský.

85 %. Odvážný nápad hrát představení jen v angličtině se - k mému docela překvapení - velmi dobře osvědčil. Důkladný přízvuk a mluva převážně jen v krátkých větách sice často vyloudí na divákově tváři úsměv, někdy i smích, přesto ale hra neztrácí nic ze své krutosti. Hlavními pilíři jsou scéna, hudba a perfektní herecké výkony zaměřené na detail - gest a mimiky. Mezi M. Königem a A. Kubátovou to skvěle funguje!

Jsou hry, které nechápete a nebaví vás je pak ani sledovat. Ale jsou i takové, kterým sice taky nemůžete přijít úplně na kloub, ale rádi se snažíte dál. A právě do druhé skupiny bych zařadila Budovatele říše. Ještě o příčku výš je pro mě pozvedl rozbor J. Kouly - smekám a děkuji za něj.
Z herců nezaujme výrazněji nikdo, protože výborní jsou všichni do jednoho! Dobře, snad Zuzana Truplová a A. Čuba, ten ale jen díky komediálnějšímu ladění, čímž se vymykal.

Neobvyklý, zato uchvacující divadelní zážitek. Alespoň pro mě. Dlouho se chystám jít znovu, ale není mi bohužel přáno. I po takové době - viděno cca před půl rokem - si živě vybavuji pestrobarevné kostýmy, vynikajícího J. Medunu a V. Lazorčákovou, děsivost příběhu. A ten pocit úžasu!
Cpin a Mikulášek se nezapřou a vzniklo opět výborné a neobyčejné představení.

Vtipná hříčka na téma randění. Nápaditá na provedení, hravá na herecké výkony. Milá záležitost, byť až hrozivě realistická - každý se v tom najde, nebo toho druhého :-) Moc se mi hra líbila!

Nevyvážená inscenace, řekla bych... To ale do značné míry dle mého způsobuje obsah hry samotné. Chvílemi má spád, chvíli se vleče. Jedna scénka pobaví, druhá spíš nudí... Když ovšem i takovou hru svěříte souboru KSA, nemůže to dopadnout úplně špatně. Herecky je to skvělé, nejvíce prostoru si získali A. Čuba a Š. Kozub, následuje Z. Truplová. Celkově vzato mírně nadprůměrné představení. P.S. Nápad ponechat postavám jména herců je další z kladů inscenace v pojetí Arény.

Místy mírně zdlouhavé, ovšem to je jediná výtka. Jinak je to totiž luxusní zábava, kdy si představení užívají nejen diváci, ale i samotní herci. Tedy byla a užívali... Ústřední trojice ukázala jedinečný komediální talent a nemálo i místy až gymnastických dovedností. A taky těch improvizačních. To, že hra byla na repertoáru KSA tak dlouho, dodalo hercům jistotu a souhru, takže si mohli dovolovat takto blbnout - navíc taková hra jako je Pension to unese. Škoda, že byla stažena z repertoáru :-(