Denisa H.

Zinscenovat tuhle předlohu dle mě vyžaduje hodně odvahy a hlavně zapálení. Ani jedno se adaptaci nedá upřít, nicméně je to tak známý a kvalitní seriál, že není vůbec lehké diváka přesvědčit. Problém byl, že to celé prostě drhlo. Nevím, kolikrát už soubor inscenaci odehrál, ale možná si to jen ještě potřebuje trochu sednout. Chyběl mi humor pro seriál typický, nadhled a lehkost (i v těžkých situacích). A umění opravdu dojmout, když na to přijde. Ač jsem psala o absenci humoru, rozhodně to není tak, že by se člověk nesmál - směje se vlastně skoro pořád :-) + Kalina, Klimeš, Černý. - Hornáčková.

65 - 70 %. Místo L. Nohy nám na Silvestra účinkoval sám R. Bellan. A udělal si z toho občas tak trochu vlastní show. Jenže - je to autor (...), této hře to nevadí a divákům už vůbec ne, bavili se skvěle. Hra je o vděčném tématu, tedy zejména pro starší generace, takže určitá sázka na jistotu. Já jako mladší, narozená dlouho po Norbertově maturitě, jsem si to nicméně užila taky - člověk tu dobu "zná" z vyprávění nebo hlavně tehdejší televizní a filmové tvorby.
Na to, jak známí a zkušení herci, tam hrají, mi to celé nicméně připadalo poněkud amatérské. Každopádně Z. Kalina byl boží :-D

Poslední inscenace, co jsem na Vinohradech viděla, jsem měla problém s pocitem nevyužitého prostoru velkého jeviště. Konečně se to zlomilo, kulisy a vůbec scéna se mi totiž moc líbily - jednoduché, přesto variabilní a účelné. Neuspokojil mě naopak otevřený konec, a to jako že velmi, vlastně mě to až naštvalo. O. Kraus se na roli hodí a je v ní přesvědčivý. Dále bych vyzdvihla V. Javoříka a mimický sbor.
Celkově pro mě hra ale hodně zaostává za Kladenskou verzí, se kterou ji nedokážu nesrovnávat...

Velmi silná inscenace už od úvodní scény, kdy mi na těle vyskákala husí kůže. Dávala předzvěst tomu, co diváka čeká. Knižní předlohu neznám. A po zhlédnutí divadelní adaptace ani znát nechci, takhle mi ten zážitek bohatě stačil. Tvůrčímu týmu v tomto ohledu věřím (i podle ohlasů těch diváků, kteří knihu četli). Souhlasím se zdejšími chvalozpěvy na L. Andělovou, pro mě nejlepší ženský herecký výkon "sezóny". A bohužel souhlasím také s tím, že k dokonalému zážitku, který bych si ráda z divadla odnesla, tomu ale něco chybělo...

Dva hlavní dojmy, co se mi vybaví při vzpomínce na představení, jsou boj s velkým jevištěm a dupající Petráš.
Nikdy mi nepřipadalo vinohradské jeviště tak velké, jako tady. Spoustu času herci strávili jen tím, aby někam došli - a to buď účelově třeba ke kolegovi a nebo jen aby se plocha jeviště využila... A když takhle chodil Petráš, výrazně u toho dupal, což mi poměrně záhy lezlo krkem :-D
Bylo to mé první setkání s touto hrou a vlastně se mi i líbila, ale potenciál to má větší - hrát se v komornějším prostředí... Výborný pan herec I. Bareš!

Ještě dlouho po začátku jsem se sama sebe ptala, o co tady vlastně jde, co se autor snaží říct, jak a proč je to zrovna takhle uchopeno. Nezajímalo mě však ponořit se hlouběji, spíš mě to rozčilovalo, což nebylo dobré znamení... Celkový dojem ze hry je rozpačitý. Výkony herců a herečky pěkné, ale nic nadprůměrného. Scéna fajn. Délka inscenace opravdu neúměrná. Příliš mě to nebavilo a asi jsem i poněkud zklamaná nejen očekáváním toho, že to bude o něčem trochu jiném, ale i očekáváním od režie M. Němce. Holt Terminem si u mě nasadil laťku šíleně vysoko a těžko ji něčím dalším překonává...

Už je to dávno, co jsem inscenaci zhlédla - možná 5 let? Podle zdejších hodnocení se jedná o velmi silnou hru, já si ji po té době ale pamatuji jen málo. Vybavuji si ale s jistotou, že jsem musela s návštěvou váhat, neboť F. Cíl nepatří k mým oblíbencům, nicméně v představení mě bavil a zaujal. Bála jsem se náboženské tématiky, ale ta byla vlastně jen okrajová, o to nešlo. A překvapily mě vtipné momenty, nečekala jsem je tam (nebo ne tolik).

Souhlasím s tím, že jestli měla inscenace nějaké hlubší sdělení či varování, nepodařilo se je dostat k divákovi. Mě to nicméně moc bavilo a až zkouknu i filmovou předlohu, přijdu určitě znovu. A možná pak ještě párkrát. Vlastně nevím, co jsem to viděla, ale nadchlo mě to :-D Ze všeho nejvíc (samosebou) F. Březina - nad jeho výkonem po herecké i fyzické a pohybové stránce žasnu. A ač do postav očividně vložil tolik energie, stejně mi při děkovačce připadalo, že by to celé v pohodě zvládl ještě jednou...
Chválu si zaslouží dále hudba a především živé ruchy. A pojetí milic.

85 %. Představení v klubovně Kašparů mají své kouzlo. A upřímně obdivuji herce, že mimo hraní plně zvládají i péči o diváka jako šatnáři, barmani či uvaděči...
V hodnoceních již zmíněná škatulata mě při hře pobavila, ač zpětně si trochu říkám, že to inscenaci roztříštilo. Nicméně si na druhou stranu neumím představit, že by se vše odehrávalo jen vpředu. Hehe, ono má něco do sebe, když vám J. Meduna před začátkem ta škatulata oznámí, odůvodní je tím, že jako diváci právě sedíme na hřbitově, a pak zhasne do černočerné tmy...:-D
Herecky bravurní! A McDonagh nezklamal, další jeho skvělé dílko.

Od věhlasného představení a klasiky DD jsem asi čekala víc. Tedy z hlediska gradace inscenace, protože pointa kolem mě nenápadně profrčela, že jsem se musela - obrazně - ohlédnout a teprve pak s pokrčenými rameny říct, 'Aha!' Pokud jde o herectví, tak tam o nějakém zklamání opravdu nelze mluvit. Sladěnost souboru je geniální a celá inscenace je tak zcela přirozená, jako by se děla opravdu (a nebyla to jen hra). To mě neskutečně bavilo!

Brutální nálož...
Zhruba do 4/5 mě hra pevně držela a nenechala pomalu ani nadechnout. I přes únavu jsem hltala každé slovo, neutíkaly mi myšlenky jinam. Pak to celé narušila melodie, které jsem musela přijít na název :-D, a bohužel už se inscenaci nepovedlo mě vtáhnout zpět.
Je hrozivé, o čem představení je a opravdu mě mrazí z pomyšlení, že inspiraci v reálném světě nehledal autor tak těžko...
Všechny tři herecké výkony byly brutálně dobré! A naprosto vyrovnané. Z toho mám největší zážitek, který si budu pamatovat hodně dlouho! Brava!

Geniálně propojené poloviny představení! To je asi to první, co mě k hodnocení napadá. A jak je toto propojení nenápadné a třeba mně osobně něco z něj došlo až po odchodu z divadla; v čem všem se ty zdánlivě nesouvisející "etudy" protnuly...
Herci jsou všichni skvělí, jak jinak. Zpětně je mi líto, že jsme my diváci M. Myšičkovi v 1. části netleskali, neboť mi nakonec připadal nejpřirozenější (psssst, i lepší než I. Trojan!).
V druhé části mi chvilku trvalo se zorientovat.
Výborná, ale náročná (nebo náročná, ale výborná?) inscenace!

Má nízká očekávání byla natolik přebita, že z euforie mám cukání lupnout tam 100 %. Tak dobré to ale nebylo, byť nemám nic konkrétního k vytknutí (snad jen občasné a mírné tlačení na pilu vtipnosti za každou cenu). Naopak vím, co rozhodně a bez váhání vyzdvihnout - nebo spíš koho: A. Čubu! On tyto typy zkrátka umí, je zde patrná jistá podobnost (aspoň pohybová :-D) s jeho postavou z Pensionu pro svobodné pány v KSA. Musím mu vyjádřit obdiv o to větší, když se člověk podívá do programu Míru a vidí, že Ralpha hraje třeba i 5 večerů za sebou...
Škoda, že hru nezvládnu vidět znovu (jsem z Prahy).

Nezasáhlo mě to tak, jak bych čekala. A už vůbec ne při hře samotné (vyjma jedné scény), vše na mě dolehlo až po. Inscenace mi připadala svým způsobem uspěchaná. Jak v komentářích párkrát zaznělo, něco tomu chybělo, aby divák odcházel s velkým divadelním zážitkem. Bohužel i závěr zapadl, vyvrcholení se nekonalo.
Z hereckého obsazení mě více zaujali Mi. Donutil a V. Dvořák.

Mé dojmy jsou tu skrze ostatní hodnocení již shrnuty...
Měla jsem nižší očekávání, možná o to víc se mi představení nakonec líbilo. Největší pochvala směřuje k D. Sitkovi, byl naprosto vynikající! M. Stránský mu zdárně sekundoval, přeci jen ale koukal Sitkovi z kapsy, kam ho kolega zastrčil. K ostatním hercům nemám výtky a rozhodně mi nepřišli nijak slabší.
První půlka je lepší.
K mínusům hry i já řadím časté změny scén, které celou inscenaci roztříštily. A taky se přikláním k rozpačitým dojmům ze Stránského koktání...

Viděno na festivalu Za dveřmi.
Další parádní "jednohubka" (po Bratrstvu kočičí pracky). Pro dětský doprovod rodičů asi ne úplně vhodné, zejména pokud jde o slovník, ale na druhou stranu se vlastně jedná o výstražné varování, že na internetu fakt není bezpečno... A obecně, že není radno podceňovat jakékoli nebezpečí, i když jde třeba o "urban legends".
Skvělý humor, kterým se tvůrci nebojí střílet do všech stran (ač na covid téma už jsem se trochu ošívala, protože je toho zkrátka moc). A ústřední trio naprosto výborné! Ráda uvidím znovu.
Lepších 85 %.

Jsou inscenace, u kterých bych někdy ráda sledovala cvrkot v zákulisí, zatímco vpředu se odehrává umění. Majstera a Margaretu od Teatra Tatra ku příkladu. To se mi nejspíš nepoštěstí, a tak se musím spokojit s těmito "hranými dokumenty". Již jsem viděla inscenaci Divadla Mír na podobné téma, ale srovnávat nebudu.
Byla to divoká jízda, která mě svým nasazením trochu až zaskočila. S tím se pojí to, že mi připadala hra až moc ukřičená (však M. Němec po předchozí repríze sotva mluvil :-D). Ale jinak legrace a nic jiného, v dn. době osvěžující. Pobavil detail režiséra v roušce v 2. půlce :-D

65 %. Viděn záznam.
Po náročném dni v práci mi tahle komedie rozhodně sedla, několikrát jsem se za monitorem nahlas smála. A představovala si, jaká atmosféra (by) asi musela být naživo s ostatními diváky v sále...
Bavily mě mnohé slovní hříčky, stylizace a samozřejmě herecké výkony. I když z těch mě zaujal nejvíc ten jeden z vážnějších a sice J. Meduny, byl výborný! Bohužel ústřední duo (tedy vlastně alternované trio) mi připadalo poněkud fádnější.
Policejní vsuvka je ve hře fakt jak vetřelec bůhví odkud, první výstup poplety V. Zavřela sice pobavil, ale pak už to byl jen opakovaný vtip...

Viděno ze záznamu.
Jak už tu padlo, inscenace, co neurazí, ale ani nenadchne. Přes obrazovku je to náročnější, než naživo v hledišti, toho si jsem vědoma, ale i přesto na mě představení nedýchlo dobovou atmosféru, o kterou se tak usilovně snaží. A přišlo mi to dlouhé, příliš hra neodbývala. Nicméně byly situace, scény nebo nápady, které mě bavily a rozesmály. Vlastně věřím, že vidět představení v divadle, dám mu až o 10 % víc.
Herecky a pěvecky mi to celé moc nesedlo.

Mám tendenci naťuknout 100ku, ale to by se v hodnocení projevilo zejm. datum zhlédnutí (5.10.) a okolnosti tohoto data... Snad i 80 % je pořád dost, nicméně představení, ta energie a vše kolem mě zkrátka nadchlo. Hudba je dokonalá a mnohdy ji doprovází takový zpěv účinkujících, ze kterého mi naskakovala husí kůže! "Zabili, zabili..." jsem si pustila už několikrát. S herectvím to občas trochu pokulhávalo, nejvíc mě mrzí silové hraní M. Lambory v hlavní roli. Ale třeba si to ještě sedne. Určitě jsem tuhle hru neviděla naposledy! P.S.: Původní verzi Na provázku neznám, nemohu srovnávat (- uf?).

Čekala jsem nejspíš něco víc, než co jsem nakonec viděla. Hlavně víc Krysaře... Dostalo se mi tak vzhledem k mým vyšším očekáváním spíš průměrného zážitku. Ovšem tanečně nadprůměrného, obzvlášť se mi takhle líbili Dobrozlo (J. Dvořák) a Zlodobro (D. Červinková). No, Krysař je ale především muzikál, takže by se slušelo vypíchnout i nějaký ten pěvecký výkon - tak tedy O. Smysla právě jako Krysaře. A E. Ochmanové jako Štěpánovky. A po všech stránkách byl skvělý P. Dytrt (opilec, vrah) :-D Zato krokem vedle za mě byl D. Suchařípa coby Osud, občas mu to dost neladilo...

Pro mě hůř uchopitelná dramatizace... Za mě by hře slušelo méně mystiky a více prostoty. Též hl. postava by si zasloužila víc prostoru, než se jí dostalo, ač jsem se zpětně z programu k inscenaci dovtípila, že to byl režijní záměr, vyprávět spíš příběh všech eschberských než jen Eliase Aldera. (Ale) tak se taky stalo, že mě nejvíc oslovil příběh Petra, ač za to může hlavně výborný T. Červinek. J. Erftemeijer taky rozhodně nebyl špatný, ale poměrně upozaděný, stejně jako Elias.
Jako celek hra dokáže zasáhnout, ale jednotlivé složky a nápady občas působí dost zvláštně.
Perfektní hudba!

Viděn záznam živého přenosu v rámci udílení cen Neuron.
Zprvu jsem se zalekla, že na tak odbornou hru nejsem připravená. Nicméně i přes všechny termíny, vzorce a formulace, které v inscenaci padají, to vůbec není těžká hra na pochopení nebo orientaci se v problematice - a to je její obrovské divácké plus! Velmi se mi líbil způsob vyprávění - prolínání minulosti se současností, přímé dialogy s vyprávěním... A vynikající byly samozřejmě herecké výkony, všech!

Viděno ze záznamu.
Tohle nebylo jen trochu, ale hodně hodně mimo. Rozhodně nemám potřebu představení vidět i naživo. Děj mě neoslovil, pointa taky ne, snad jen ti účinkující byli docela dobří.
Míru fandím, ale tohle se tedy nepovedlo :-(

Viděno ze záznamu.
Přiznám se, že o názoru na hru jsem se musela poradit se zde již psanými hodnoceními. Velmi se ztotožňuji s KSnow a J.S. Postava Krále je dost upozaděna a že je tou hlavní divák neznalý předlohy jen tuší. Připadalo mi, že záměrem je vyhnout se politikaření, ale nechat ho jen v nepatrných náznacích hře škodí. Člověk se pak taky dost ztrácí v době - bezčasí, bezčasí, bezčasí - bum! - soudruzi a družstevníci... Bezčasí, bezčasí...
Zaujali V. Javořík, D. Bambas, M. Lambora, M. Frösslová, P. Rychlý. Podařené, byť mnohdy docela divoké masky a kostýmy, pěkná hudba.