Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (168)
Lukáš Dubský: 11 % (154)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (181)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 18.10.2018)
První zhruba dvě třetiny hry mě zaujaly jen výjimečně - jak po stránce textu, tak i po stránce herecké. Občas bylo vyprávění příliš neurčité, jindy se zbytečně dlouho točilo na místě. Závěrečná část byl ovšem uragán, jehož okem byl D. Krejčík jako Chlapec - předvedl strhující skloubení herectví a poselství textu! Nakonec se mi tedy dostalo silného zážitku a skoro i na slzy došlo - nedala bych dopustit na svého psa, a navíc si náš příbytek vzal za svůj i nalezený kocour..., a proto hra na mě měla i tento emocionální kontext :-)
(zadáno: 23.9.2018)
75 %. Že za Deburau stojí stejný tvůrčí tým jako za Chaplinem, jde poznat. I v případě Deburaua se jedná o poctivé divadlo a tedy moc pěkné představení. Akorát ten Chaplin je prostě o něco lepší... Deburau jako představení mě nedokázalo zaujmout, přitom pohnutý život samotného mima je závratný, leč potenciál zůstal částečně nevyužit... Jak Chaplin, tak Deburau se mohou pyšnit skvělou trefou do herce v hlavní roli, i R. Madejovi výborně postava sedí. V hodnocení přede mnou vyzdvihuje jeho autorka pantomimickou výpověď u soudu, a já se připojuji - úplně nejlepší část inscenace!!!
(zadáno: 20.9.2018)
Začátek mě moc neoslovil - říkala jsem si, že představení je to, milé, hezké, ale rozhodně ne taková pecka, jakou jsem z ohlasů čekala. Jenže pak nastoupil do všeobecného veselí jako voják Z. Vencl, tím uvedl začátek 2. sv. války, a inscenace mě od toho okamžiku měla lapenou a nepustila mě až do svého konce. V ději se dá snadno orientovat, scény na sebe plynule navazují či se prolínají, humorné výstupy střídají ty vážnější (bez ohledu na zobrazované období). Nápadité choreografie. Místy mi běhal mráz po zádech - proto musím vyzdvihnout N. Horákovou ;-) A též M. Vykuse, tahle inscenace mu sedí.
(zadáno: 19.9.2018)
Emocionálně nejnáročnější bývají představení,která můžete vztáhnout k sebe sama."Otec" je skvěle napsaná hra,která na Alzheimerovu chorobu dává nahlédnout nejen z pohledu blízkých nemocných,ale i přímo prostřednictvím samotného pacienta. Velmi silně a znepokojivě tak působí vše,s čím si tvůrci při inscenaci pohrávají-různí herci jako tatáž postava,nenápadně přestavovaná scéna,časové smyčky...Simulace zmatení,které denně musí pacient zažívat,je tak dost působivá a děsivá.Společně s excelentním výkonem J.Vlasáka v hl.roli se tak jedná o velmi silné představení,kdy se slzám ubráníte jen stěží.
(zadáno: 23.8.2018)
To byl koncert!!! Ne herecký, ale pěvecký a hudební obecně teda rozhodně! M. Kluch je fakt fenomenální, ale i J. Korn, P. Pálek a R. Tomeš byli skvělí.
Dějová linka opravdu slouží spíš jako hrubý provázek pro navlékání jedné hudební perly vedle druhé, ale pokud s tímto "předsudkem" do divadla vyrazíte, zklamaní z návštěvy nebudete. I přesto, že herecky představení pokulhává, kostýmy a kulisy nejsou moc výrazné a ani choreografie není nijak objevná.
75 %
P.S.: Už si vyhlížím nějaký ten koncertík skupiny Queenie ;-)
(zadáno: 16.6.2018)
Bavila jsem se, smála, ale jako nějaká velká a nadprůměrná "pecka" mi to nepřišlo. Příliš mě nezaujala postava, její charakter a hlavně obsah vypravování.
Zato hudební čísla byla ve většině super, ačkoliv bych si nevybrala, které mě zaujalo nějak víc než ostatní... Herci byli do jednoho výborní, především P. Tesař, J. Wohanka a E. Hacurová - panečku, ta má hlas jak zvon! Za to všechno přidávám ještě 10 %, ale jen tady v komentářích :-)
(zadáno: 15.6.2018)
Bála jsem se délky, ale nakonec mi vůbec nevadila. Nenudila jsem se. Akorát mě mrzelo, že jsem občas nerozuměla (horší akustika, příliš ruchů). Trolí výstup jsem zhlédla se zdviženým obočím, ale vlastně mi vůbec nevadilo takové vybočení. Nejsilnější scénou pro mě bylo umírání Perovy matky.
Vtipné hříčky ("...ty opice Moja", melodie z Titanicu...), úchvatná scéna, dobře zvolená hudba.
Naprosto skvělý a soustředěný výkon On. Brouska! Představení na něm stojí (stálo) a obsadit ho do hl. role byla perfektní volba! Výborný i J. Maryško jako Huhu nebo Hubený a A. Černá, D. Ratajský či Ot. Brousek.
(zadáno: 12.6.2018)
Zejména začátek hry a projevy A. Talackové mě ještě víc navnadily zhlédnout film, který jsem, ano, stále ještě neviděla. Úplně jsem v jejím herectví poznávala J. Bohdalovou. Hra mě chytla, herci hráli intenzivně a jak tu již někteří psali, z agrese D. Bambase mi trochu běhal mráz po zádech... V projevech obou herců mi ale chyběla přirozenost a vzájemná jiskra. Chválím scénu!
(zadáno: 10.6.2018)
Z fotek, co jsem před zhlédnutím hry viděla, jsem měla mírné obavy, aby mě představení neminulo... Naštěstí se tak nestalo a byť to nebyl typ provedení, který vyhledávám a kterému zcela rozumím, inscenace mě oslovila a pohltila. Nebo především výkon M. Königa, ten je totiž opravdu neuvěřitelný!
Vzpomněla jsem si na Po Fredrikovi...
(zadáno: 6.6.2018)
78 %. Po Dvou úplných naháčích jsem měla obavy, aby i Pan Schmitt nekončil otevřeně, nedořešen. K mé velké úlevě a i překvapení tohle představení pointu mělo a ještě tak skvělou, řekla bych až hororovou... :-) Díky své zápletce jde o mírně nadprůměrnou komedii, ale ten závěrečný potlesk vestoje mi přišel jako velké nadhodnocení kvality hry. Pobavil mě nástup R. Ferra, naopak mírně mi vadila M. Tkačíková. Ostatní předvedli své běžné umění, kterým si mě před časem získali :-)
(zadáno: 3.6.2018)
Neznat mladoboleslavskou verzi, možná bych hodnotila výše. Takhle ale mám s čím porovnávat a Klicperák z toho vychází hůře... Zpracování mě tolik nezasáhlo, jako tomu bylo u verze z MB, nebylo tak intenzivní. Další velký rozdíl, který úzce souvisí s dříve uvedeným, je, že zatímco M. Ruml a P. Mikeska své postavy žijí, M. Anděl a J. Tvrdík je jen hráli. Sice velmi dobře, ale úplný prožitek tomu zkrátka, aspoň pro mě, chyběl. Ale líbil se mi "detail", že i když scéna skončila a potemněla, herci ještě svou úlohu dohráli a neprchali se hned schovat do zákulisí :-) P.S. Děkuji za růžičku :-)
(zadáno: 1.6.2018)
V Ypsilonce jsem nikdy nebyla a i toto představení jsem viděla v rámci festivalu Mezi ploty. Každopádně jsem od hry čekala něco zcela jiného (byť prý zapadá do ypsilonkovské "filozofie") a i z toho důvodu jsem nakonec byla mírně zklamaná z toho, co jsem zhlédla. Ale pobavilo mě přetextování písničky "Já jsem muzikant" a potěšil L. Karda, kterého myslím znám jako rozhodčího Kolouška z improvizačních zápasů :-)
(zadáno: 1.6.2018)
Haha, to mě bavilo! Po Pérákovi moje druhé setkání s Vosto5kou, pokud nepočítám pár improvizačních vystoupení, a opět originální kousek nejen tématem, ale i zpracováním. Líbilo se a moc! :-)
(zadáno: 1.6.2018)
Monolog M. Hanuše byl tou zajímavější polovinou představení. Druhou jsem snad ani úplně nepochopila, rozhodně byla zdlouhavější :-D
P.S. Se mi skoro nechce až věřit, že "Back to Black" zpíval J. Vondráček - úplně skvělé to bylo! O.O O.O
(zadáno: 7.5.2018)
Nelze se ubránit srovnání s verzí ČK a z toho, a zřejmě nejen pro mě, plyne, že Kašparovská inscenace jejích kvalit nedosahuje. Překvapil mě pozitivně P. Lněnička a po čase jemu i M. Rumlovi šlo poměrně snadno sourozenecký vztah uvěřit.
(zadáno: 3.5.2018)
Začátek mě nebavil (dlouhý rozjezd, opakování se), prostředek mě chytnul (vrátil se otec, zajímavé sledovat jeho snahu navázat tam, kde se nit jejich soužití přetrhla) a konec zas pustil (hlavně linka s Ivanem)... Herecky také mírně nevyrovnané - na jedné straně skvělí M. Stránský a M. Foitová a na druhé nic moc J. Jedlinský a J. Vojtková. Čekala jsem zkrátka víc... 65 %.
(zadáno: 2.5.2018)
Výborná zkušenost a divadelní zážitek! Mít možnost rozhodnout o vině či nevině obžalovaného a současně být vlastně vděčen za to, že "je to jen jako". I tak to ale asi málokdo nebere vážně a naopak ke svému rozhodnutí přistupuje s největší zodpovědností. Přesto - bylo to správné rozhodnutí? Na naší repríze 78 % nevinen. Ale o výsledek mi ani tak úplně nešlo, velmi se mi líbily argumentace, které mě jednou přikláněly k jedné, tu k druhé straně. I přes značnou únavu jsem vnímala každé slovo a o všem přemýšlela.
Herci všichni výborní - až na M. Kačmarčíka, s ním mám zkrátka obecně problém...
(zadáno: 24.4.2018)
Představení mi nesedlo. K postavám jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah. Byly i chvíle, kdy mě jednoduše nebavilo. T. Marečková byla dobrá, škoda že nezpívala více, protože z jejího zpěvu mi běhal mráz po zádech. Jinak mě ale nikdo více nenadchl. Není to vůbec špatné představení, akorát mně se do noty úplně netrefilo. Rukopis K. Tučkové je znát :-)
(zadáno: 24.4.2018)
95 %. Nebýt uvolnění tempa někde zhruba po polovině, klidně dám i plných 100 %. Výborně jsem se bavila a to jsem dosud neměla M. Trnavského vůbec v oblibě, naopak. I jsem váhala, zda opravdu jít. Inu, risk je zisk a zde se to (skoro) 100% potvrdilo. Jeho suverénní projev byl to nejlepší, co mohl této inscenaci dát, obzvlášť v humoru se to vyjímalo a to i když přišlo na náhlé improvizace. Skvěle rapuje i zpívá, překvapil mě.
Chválím i pointu celého vyprávění - nečekala jsem takový konec :-)
Nesmím s pochvalou zapomenout na výborné dvě tanečnice! Že jsou to profesionálky, se hned poznalo.
(zadáno: 20.4.2018)
I když jsem představení viděla už před 4 lety na Jatkách, koukám, že jsem tu nehodnotila. A možná dobře, protože si pamatuji určitý pocit zklamání... Zato po dnešní pražské derniéře jsem nadšená! Byla správně nabušená! Nechápu (a obdivuji zároveň), že herci teď ke konci uvádění zvládnou takový maraton Klubu, jelikož jejich nasazení je ve hře obrovské! Zejména klobouk dolů před M. Němcem, který nesleze z jeviště. Hodně mě baví i J. Plouhar, postava Tylera mu skvěle padne! Výborná je hudba. A rvačky, fight club - ukázka zmiňovaného neskutečného nasazení! 85 %.
(zadáno: 19.4.2018)
Emočně vypjaté představení s naprosto strhujícím K. Dobrým jako Van Goghem. Hodina a půl bez dechu, jak byl jeho výkon přesvědčivý. I herci v menších, ne však méně významných rolích byli výborní, zejména Fr. Němec. Z krasavce R. Máchy a P. Motlocha v úlohách zřízenců mi bylo skoro až na zvracení, z doktora Vernona zas téměř doslova odkapával sliz. Jen D. Matásek tentokrát maličko za ostatními zaostával. Velmi náročné, ale vynikající představení. Komedie jsou sice oblíbeným žánrem, ale dobře zpracované drama může někdy být více obohacujícím zážitkem - Ohlušující pach bílé toho byl důkazem.
(zadáno: 7.4.2018)
Představení mělo své mouchy, ale přesto mě ohromně bavilo! Nemám horory ráda - v kinech se jim vyhýbám, v TV jen za světla a s polštářem připraveným před obličejem. Přesto jsem se na Ženu v černém vydala, protože filmová adaptace se mi moc líbila. Inscenace, jak jsem psala, mě nezklamala a bavilo mě být uprostřed dění a sdílet napětí s ostatními diváky :-)
Skvělé triky (světelné i další), výborný hudební a zvukový podkres a především dobře budována atmosféra. Jo a obrovský palec nahoru za děkovačku (.........), dokonalá třešnička na dortu hrůzy ;-)
(zadáno: 4.4.2018)
95 %. Vynikající zpracování klasiky! Dokonalá je hudba a P. Gajdošíková. Scéna je poměrně jednoduchá, o to ale lepší (znáte to - v jednoduchosti je krása a dokonalost). Jediné, co mi maličko vadilo, byly některé kostýmy.
(zadáno: 31.3.2018)
65 %. Očekávání zůstala nenaplněna. Ale je to i má chyba, neboť z anotace mi utkvělo spojení "mistrovská komedie" a ještě jsem si ji smíchala s obsahem ostravské hry "Kdo je pan Schmitt?" Ne že by se divák nezasmál, ale na komedii docela málo - hra je dost vážná. A polovinu úsměvů, natož smíchu, si člověk následně skoro až vyčítá.
V komentářích jsou výtky ohledně věku postav oproti předloze... Já ji nečetla, ale to, že jedni Jonesovi jsou o generaci mladší než ti druzí, mi přišlo jako možnost sledovat v 1 chvíli 2 časové linie, vývoj oné "mezní situace"... A že pro ni na věku nezáleží.
(zadáno: 25.3.2018)
Jedna z mála inscenací, která mě přiměla přečíst si předlohu - samozřejmě jsem o '1984' věděla ze školy, ale nikdy jsem román nečetla. A dobře jsem udělala, tehdy by bylo příliš brzy.
Inscenace mě velmi zasáhla, jde fakt o děsivé dílo... K. Krejčí v roli O'Briena byla skvělá! Výborná scéna a režie. Ač je to náročné téma, ráda bych si jeho pojetí Divadlem Petra Bezruče ráda zopakovala...