Denisa H.

Inscenace, které Vinohradské divadlo náramně sluší. Veliký divadelní zážitek! Herecky mě velmi překvapil O. Brousek, u J. Dvořáka jsem to trochu čekala (byť na divadle jsem jej viděla poprvé). Závěr první poloviny mi vyrazil dech a usadil bradu na jeviště...
Film neznám, dosud jsem neviděla.

Umístit hru do bytu a umístit tam i diváky byl výborný nápad. Člověk si připadá jak na návštěvě, ačkoli postupem času by tam snad ani raději nechtěl být, jak získává inscenace na intenzitě... Výborné představení s ještě lepšími hereckými výkony. Snad jen chování postavy M. Zoubkové mi občas nebylo zcela jasné, za což strhávám několik procent dolů... 85 %.

Když přede mnou někdo zmíní "Dabing Street", jako první se mi vybaví vynikající M. Myšička. Zprvu veselá a vtipná hra, ale úsměv postupně tuhne na rtech.
Výborně do detailů propracovaná scéna.

V orientaci v pojetí klasiky SKUTRem mi hodně pomohla znalost nedosažitelné verze ve Stavovském divadle. Díky tomu jsem se mohla nechat unášet opět nenapodobitelným vizuálem jmenovaných tvůrců. První půlka připadala mému spoluosazenstvu zdlouhavá - já se kochala a ani chvilku nenudila. Mrzí mě ale závěr hry - nepřipadal mi tak úderný, nezasáhl. Holt to srovnání se SD... Zaujalo mě pojetí jednotlivých charakterů. Vynikající P. Tesař, takového jsem ho dosud na jevišti neznala, P. Neškudla, K. Sedláčková a P. Jeništa. Zkrátka verze, kdy je dobré znát předlohu a pak hru na sebe nechat působit...

85 %. Díky floutkovské tváři s drzým výrazem je M. König v roli miláčka dost uvěřitelný. Těží ze svého vzhledu,ale to jeho postava ostatně taky. Svým herectvím pak dotahuje křivost tohohle mladíka téměř k dokonalosti. V rolích žen, které podlehly, mě nejvíce zaujaly L. Zahradnická a A. Štréblová. Zajímavým režijním nápadem je vyprávění příběhu skrze mladého paparazzi fotografa. Jako by se tím uzavřel kruh parazitování na jiných - Duroy využíval nevinné ženy, aby i on patřil ke smetánce, a mladý fotograf si svou cestu nahoru zas dláždil vytrvalým pronásledováním a zaznamenáváním jeho soukromí.

Představení, které pro mě bylo zážitkem a něčím jiným, novým, co jsem v tradičním divadle dosud příliš často neviděla. Zajímavě řešená scéna, dramaturgie, výborně padnoucí hudba. A skvělá A. Vaculčiaková.

85 %. Ne příliš výjimečný text, zahraný ovšem výjimečně skvěle! E. Maximová mi svým bezchybným výkonem, kdy dokázala emoce vystřídat během zlomků vteřin, vyrazila dech. Jeviště ČK je sice poměrně malé, ale pro jednoho herce může být velké až až. E. Maximová ho dokázala využít maximálně a vůbec se na něm neztrácela. Tedy pokud to postava Nataši zrovna nepotřebovala, schovat se... Ještě jednou - vynikající herectví tak mladé herečky!

Drama, které si díky kiksu v ten nejnevhodnější okamžik připsalo na repríze v Plzni i přívlastek, řekla bych, absurdní... :-D Ale právě proto si možná představení budu pamatovat o to lépe. A taky z důvodu tradičně výborných hereckých výkonů, Z. Truplová opravdu exceluje. Ještě mě zaujal J. Kaluža. Moje vůbec první setkání s Divokou kachnou tak dopadlo velmi příjemným dojmem z představení, byť jeho téma příjemné a natož veselé není...

Dlouho jsem z divadla neodcházela tak nadšená hereckými výkony jako právě dnes z Interview s J. Pleslem a V. Khek Kubařovou! Famózní herectví! Možná můj údiv nad nimi občas způsobil, že jsem se dostatečně nevěnovala obsahu jejich rozhovoru, ale při čtení programu ke mně vše dorazilo, hihi :-) Zajímavé... Rozhodně jsem se ani na chvíli nenudila, protože jestli se někdy někde objevilo hlušší místo, bavila jsem se alespoň sledováním herců, kteří hráli celým tělem, tváří tím rozhodně nevyjímaje!

Velmi silný text! Paní M. Steinmasslová je v roli excelentní a zdárně jí sekunduje J. Nerudová. A ač nepatří k mým oblíbeným herečkám, už potřetí mě M. Zoubková přesvědčila o svých jedinečných kvalitách. Text a herecké výkony je to hlavní, z čeho inscenace těží.
Sice mám rezervu 20 % do plného hodnocení, nicméně zmíním jen tu největší výtku, kterou bych měla, a to obsazení A. Petráše do role malého Charlese - těch 37 let mu nejde uvěřit, a tak vedle MZ vypadal jak zajíček, přestože mezi jejich postavami byl rozdíl jen 7 let. Rušilo mě to a nevím, na kolik bylo nutné dodržet věk z předlohy.

Prachařův přednes životního příběhu Novecenta byl vskutku nádherný! Hltala jsem každé jeho slovo a celou dobu jsem byla naprosto soustředěná. Do jeho vypravování jsem se někdy zabrala natolik, že jsem si příběh dokázala naprosto živě představovat - kolébala jsem se s lodí Virginien na rozbouřeném moři, hleděla na obzor a tam Amerika, nebo se procházela po palubě zaoceánské lodi...
A do toho všeho excelentní hra na piano pana Emila Viklického, kterého někdy doprovodil D. Prachař hrou na saxofon.
Divadýlko navíc nabízí jedinečnou atmosféru, která dá hře ještě lépe vyniknout.

Hledám, jak nejpřesněji popsat můj hlavní dojem z představení... Zaujalo mě, jak bylo opravdové, jak si text vlastně nehraje na žádné vysoké, nebo naopak laciné umění. Tu lacinost myslím ve smyslu takovém, že hra nesklouzla ke klišé nebo víceméně bezdůvodně k happy endu. Přiznávám sice, že jsem tento postup několikrát čekala, každopádně jsem ráda, že se tak nakonec nestalo.
Herecky moc dobré, zejména H. Kusnjerová mě zaujala. Také se mi velmi líbila následná diskuze s M. Steinmasslovou. Sice jsem byla hodně unavená, ovšem jak představení, tak zmíněná diskuse mě dokázaly vtáhnout.

Říkala jsem si, jaký to je poměrně odvážný krok, uvést hru s takovou tématikou... MDP ovšem nešlápla vedle a jedná se o velmi dobře zpracované představení, na čemž určitě bude mít lví podíl kvalitní předloha (byť jsem ji nečetla). Na nemoc je nahlíženo z příjemného nadhledu, a proto divák po představení neodchází zdeptán, ale kupodivu příjemně naladěn a možná i s úsměvem na tváři.
Herci jsou skvělí do jednoho!
Kdo jste dosud váhali, zajděte, Happy End si vaši návštěvu zaslouží ;-)

Velmi zdařilá parodie na Hitchcockovy filmy, plná tajuplné, pochmurné atmosféry a suchého humoru.
Výborná hudba a kulisy plus práce s divákovou představivostí (to když kulisa nebo rekvizita zkrátka nebyla k dispozici). Nejlepší na tom všem ale byli herci - J. Plesl se skvěle pitvořil, ač zůstával suše hláškujícícm a vážným angl. gentlemanem, V. Neužil byl svými výstupy občas k popukání (jeho "Jůůů?" mi zní v hlavě doteď :-D) a ostatní (D. Novotný a S. Babčáková)... jakbysmet :-)
O ždibec více se mi ale líbila inscenace v podání brněnského Buranteatru; v hlavě mi utkvěla víc.

Ke všem postavám jsem měla odtažitý vztah a vlastně mi připadalo, že ho měla i hra samotná. Přemýšlela jsem, čím to bylo, ale právě hra, její poslední replika, mi dala odpověď.
Pro mě náročnější téma, i tak jsem byla hrou pohlcena a zcela nenuceně jsem se nevzdala ji vnímat a prožívat. Jsem zvědavá na dramaturgický úvod...
Herecky je to bravurní, scénicky jakbysmet.

Velmi dobrá "komedie" s ještě lepšími hereckými výkony (které tvoří minimálně polovinu úspěchu inscenace). Rozebrání lidských charakterů a vztahů na základě koupě jednoho neobyčejného obrazu...

Jedna z mála inscenací, která mě přiměla přečíst si předlohu - samozřejmě jsem o '1984' věděla ze školy, ale nikdy jsem román nečetla. A dobře jsem udělala, tehdy by bylo příliš brzy.
Inscenace mě velmi zasáhla, jde fakt o děsivé dílo... K. Krejčí v roli O'Briena byla skvělá! Výborná scéna a režie. Ač je to náročné téma, ráda bych si jeho pojetí Divadlem Petra Bezruče ráda zopakovala...

Haha, to mě bavilo! Po Pérákovi moje druhé setkání s Vosto5kou, pokud nepočítám pár improvizačních vystoupení, a opět originální kousek nejen tématem, ale i zpracováním. Líbilo se a moc! :-)

78 %. Po Dvou úplných naháčích jsem měla obavy, aby i Pan Schmitt nekončil otevřeně, nedořešen. K mé velké úlevě a i překvapení tohle představení pointu mělo a ještě tak skvělou, řekla bych až hororovou... :-) Díky své zápletce jde o mírně nadprůměrnou komedii, ale ten závěrečný potlesk vestoje mi přišel jako velké nadhodnocení kvality hry. Pobavil mě nástup R. Ferra, naopak mírně mi vadila M. Tkačíková. Ostatní předvedli své běžné umění, kterým si mě před časem získali :-)

Z fotek, co jsem před zhlédnutím hry viděla, jsem měla mírné obavy, aby mě představení neminulo... Naštěstí se tak nestalo a byť to nebyl typ provedení, který vyhledávám a kterému zcela rozumím, inscenace mě oslovila a pohltila. Nebo především výkon M. Königa, ten je totiž opravdu neuvěřitelný!
Vzpomněla jsem si na Po Fredrikovi...

Vidět hru v Aréně, jsem přesvědčená, že bych hodnotila výš. V Komedii ale hře uškodil příliš velký prostor jeviště. Herecky ale skvělé, jako vždy, obzvlášť bych vyzdvihla M. Cisovského, K. Leichtovou, V. Lipinu a P. Dostálovou za její hlasový projev. První polovinu predstaveni jsem opravdu přemýšlela, zda je to ona nebo jí jen podobná herečka :-).

Děkuji za věrohodný zážitek! Tedy troufám si říct "věrohodný", přestože jsem se žádné schůze SVJ nikdy nezúčastnila. Ale české povahy znám a ty všechny v inscenaci byly. Originální prostor, přesné herectví, výborný a štiplavý humor. Další skvělý nápad skupiny Vosto5!

Takhle zařezané publikum jsem při děkovačce dlouho nezažila. Diváci bouřlivě tleskali, ale nevyměňovali si bezprostřední dojmy, nepovídali si,... zkrátka mlčeli (kromě pár zvolání 'Bravo' směrem k hercům). Adekvátní reakce na tak silný zážitek. Nejen scénicky se jedná o výborné představení, ale zejména herecky - N. Lichý byl přesný a ostatní kolegy suverénně válcoval. P.S.: Přidávám se ke chválám nápadu s kontrabasy!

Výborné spojení Bratrů v tricku s Holektivem. Je to správně vtipné představení plné parádní akrobacie a žonglérských kousků. Viděla jsem venkovní verzi v rámci festivalu Za dveřmi, kdy začínalo přituhovat a přesto to na výkonech nebylo znát.

Když kamarádka o hře vždy vyprávěla a zasnívala se u D. Prachaře, myslela jsem, že to přehání. Jak by vždy mohla zavřít oči a jen ho poslouchat, vizuálu netřeba. Nevěřila jsem jí to. A jak jsem nakonec dopadla já? Snad každého dalšího na jevišti jsem, sotva otevřel pusu, v duchu umlčovala 'Mlč. Mlč! Nech mluvit Prachaře!' A pak, když se rozveršoval on... slast... Natáhnout se v měkké posteli nebo na sluncem vyhřátý trávník, zadívat se na hvězdnou oblohu a po pár slovech zavřít oči a... poslouchat... Zaposlouchat se do těch rýmů Cyrana pronášených ústy Davida Prachaře...... Nádherné... Snové...