Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (41)
Jan Pařízek: 11 % (132)
Lukáš Dubský: 11 % (114)
Veronika Boušová: 11 % (53)
Helena Grégrová: 12 % (134)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>

(zadáno: 4.6.2017)
Krásné představení! Ještě krásnějším ho dělají děti-herci s downovým syndromem, které zcela hravě strčily do kapsy i zkušeného J. Potměšila. Abych se přiznala, ten mi celkový dojem trochu kazil tím, jak často se při čtení textu musel opravovat - až se na něj i zlobím (stále, i po roce, co jsem hru na Mezi plotech 2016 viděla). Velmi se mi naopak líbila práce Jiřího Roskota s dětmi-herci. Emotivní inscenace jak příběhem, tak i tím, kdo v ní účinkoval. Ale samozřejmě hodnotím bez jakékoliv lítosti, soucitu! Moc se mi to líbilo :-)
(zadáno: 20.11.2015)
Veškeré předsudky se velmi brzy rozplynuly v tomto syrovém zpracování. Pořád ve mně zní a neklidný, nepříjemný pocit zůstává. Strašně moc bych chtěla představení ještě jednou vidět, současně se ale tohoto opětovného zhlédnutí obávám, protože je to opravdu síla. Tak jakoby podprahově, když při sezení v hledišti se tak výrazné pocity nedostavují. Doznívají až později a trvají dlouho, hodně dlouho (tento textový komentář je z ledna 2019...).
(zadáno: 23.11.2016)
Zdlouhavý úvod ve mně po první půlce zanechával spíše - mírně řečeno - rozpačitý dojem. Druhá část ale toto vše zahnala a celkový zážitek z inscenace je více než kladný. Hra stojí na skvělém výkonu talentovaného Š. Kozuba, který "dvojroli" zvládá s naprostým přehledem a zejména jeho proměny v mnicha jsou velmi zábavné. Dále zaujmou A. Čuba nebo V. Georgiev, u kterého si nebudete jistí, jestli nemá opravdu upito (lépe zahraného opilého jsem asi ještě neviděla). Sice jsem od KSA předtím viděla již Slyšení, nicméně až se Shakespearem jsem začala objevovat její neopakovatelné kouzlo a umění...
(zadáno: 31.5.2017)
Další řeznická hra zabývající se sexualitou. A dle mého soudu mnohem povedenější, byť za to z velké části může Daniel Krejčík -
obdivuhodný výkon. P. Horváthová a K. Rímský mu jsou skvělými sekundanty. Představení, které vás rozhodně nenechá chladnými a pouhými pozorovateli, protože vás velmi záhy strhne k přemýšlení, čímž pádem jste součástí hry, byť do ní aktivně nezasahujete...
(zadáno: 27.7.2016)
Je to především příběh, který tolik zasáhne. A více než vynikající výkon Filipa Tellera. Přesto mě nějakým způsobem hra nedokázala úplně zcela pohltit... Ale ty okamžiky, kdy jsem se buď ocitla v boxerském ringu nebo koncentračním táboře - tedy když jsem tam skutečně byla a neposlouchala jen vyprávění - ty byly velmi, velmi silné!
(zadáno: 31.8.2017)
85 %. Ne příliš výjimečný text, zahraný ovšem výjimečně skvěle! E. Maximová mi svým bezchybným výkonem, kdy dokázala emoce vystřídat během zlomků vteřin, vyrazila dech. Jeviště ČK je sice poměrně malé, ale pro jednoho herce může být velké až až. E. Maximová ho dokázala využít maximálně a vůbec se na něm neztrácela. Tedy pokud to postava Nataši zrovna nepotřebovala, schovat se... Ještě jednou - vynikající herectví tak mladé herečky!
(zadáno: 9.4.2017)
85 %. Marek Marka umí... Terminus je naprosto vynikající hra. Autor hry v ní vypiloval to, co v H&R Lee začal. Nejen ve stavbě příběhu a stylu vyprávění jsou styčné body, ale též v kadenci textu. Občas se herci trochu předběhli a přeříkávali se, ale tempo je místy skoro vražedné. Divák nesmí ani na chvíli vypnout, protože i pár vteřin nepozornosti a příběh je o tolik dál... Být pohlcen a myšlenkami neutíkat však není žádný problém.
Není vhodné pro slabší povahy...
Napadá mě ještě přirovnání k Deštivým dnům s R. Krajčem a D. Švehlíkem.
(zadáno: 1.6.2018)
Haha, to mě bavilo! Po Pérákovi moje druhé setkání s Vosto5kou, pokud nepočítám pár improvizačních vystoupení, a opět originální kousek nejen tématem, ale i zpracováním. Líbilo se a moc! :-)
(zadáno: 14.5.2014)
Tento "minimuzikálek" by se neztratil ani na větších prknech, než jaká jsou v DNz. Výborné od strohých kulis přes živá hudební a pěvecká čísla až po vynikající herecké výkony. Ač je to velmi obtížné rozhodování, z herců bych přecijen vyzdvihla Petra Jeništu. Ostatní jsou však v těsném závěsu!
DNz si na závěr sezony 2013/2014 zřejmě nechalo to nejlepší - nejprve němé Šílenství, nyní Velvet Havel. A Cizinec nás teprve ještě čeká...
Z divadla jsem odcházela nadšená a určitě mi nebude stačit jedno zhlédnutí!
---
Po 2. zhlédnutí nadšení mírně opadlo a proto snižuji hodnocení na 80 %.
(zadáno: 21.11.2018)
Představení ilustrovalo Camusův text - někdy doslova, někdy spíše nadhazovalo další myšlenku, která se mohla z vět vyklubat... Vizuálně je hra velmi zdařilá. A herci i přes relativně malý prostor, které jim styl dramatizace ponechává, hrají více než výmluvně. Nejvíce mě zaujal S. Majer, přestože ve mně běžně vzbuzuje vinou svého příliš živelného a občas až animálního projevu spíše strach. Kromě něj bych ráda vyzdvihla i nápad s projekcí hrdinových vzpomínek. Adaptace "Cizince" je opravdu velmi podařenou inscenací, jejíž návštěvu mohu jen doporučit. Zaujmou nejen herci, ale i scéna jako taková.
(zadáno: 22.1.2019)
77 - 78 %. Čekala jsem víc, asi vlivem zhlédnutí adaptace v Div. na Vinohradech, která byla mým vůbec 1. kompletním setkáním s tímto dílem (film jsem nikdy neviděla celý) a "dostala mě". Oprávněným lákadlem jsou otec a syn Donutilovi. K nim bych ještě vyzdvihla S. Zmrzlou! Výborně a krásně zvládnutá je scéna. Co se týče hemžení vedlejších postav, někdy ho bylo až moc a občas i zbytečně rozptylovali (při tišším projevu Donutila st. obzvlášť). Ale určitě jsem neodcházela zklamaná, zajet si na představení z Prahy do Brna se vyplatilo (až na ten boj o místa k sezení, ten byl mírně masakrální :-D).
(zadáno: 4.6.2017)
85 %. Méně je někdy více. V této adaptaci zejména co se kulis a množství herců týče. Byli vynikající a postarali se tak divákům o nebývalou zábavu na vysoké úrovni. M. Isteník je špica. Byť tedy pro mě tohle bylo teprve úpatí toho, co předvedl ve Skleněném zvěřinci, který jsem v rámci Buranů v Celetné viděla následně...
(zadáno: 31.12.2018)
Autentické, citlivé představení. Výkony herců jsou parádní a přesné. Moc se mi to líbilo a ráda bych uměla své dojmy popsat a vystihnout, leč mi to nějak nejde. Určitě zajděte.
(zadáno: 14.7.2019)
75 %. Předně bych chtěla hercům vyseknout poklonu za to, že na sobě vůbec nedali znát, jak vytrvale leje a leje... V pátek se vlastně celé představení odehrálo za silného deště a bouřky, ale nesedět v hledišti v pláštěnce a herci nebýt promáčení na kost a zablácení, nešlo by to na jejich výkonech vůbec znát. Modernizace mi většinou nevadila, jen občas mi to přišlo až příliš. Spíš mě to všechno ale bavilo a musela jsem se smát. Scéna byla vyřešena suprově a herci vše zvládli umluvit/ukřičet. O. Rychlý a M. Písařík pro mě těmi nejlepšími na scéně. Nicméně výrazně nadprůměrná inscenace to není.
(zadáno: 25.11.2019)
Nečekala jsem, že se mi hra bude tak líbit. Magické. Byly tam sice pasáže, které bych vidět nemusela, ale dle předlohy tam patří, tak se dají odpustit... Naopak mi chybělo představení vedlejších postav a zejm. u některých bych podle programu čekala jejich větší úlohu.
Vyzdvihnout musím scénu a hl. V. Javoříka a D. Bambase! Javoříkovi jsem toho 10ti-letého kluka tak věřila, že mě vždy překvapilo, jak hlubokým hlasem promlouval (vybavuje se mi Viktor aneb Dítka u moci). A Bambase jsem nenáviděla. Teda ne Bambase, biskupa, jehož hrál!! Tak byl výborný, až mi splývají v 1, a tak to má být...
(zadáno: 21.1.2020)
Výjimečně hodnotím kladněji, než se mi představení skutečně líbilo a než mě dokázalo zasáhnout (neboť víc než jiné představení si tohle hodnocení krátit nezaslouží). Není jeho chybou, že jsem se nedovedla napojit, v tom mi bránila spíš má únava než třeba špatný text či herecké výkony. Téma je to silné a velmi zajímavě uchopené, kdy se zcela srozumitelně prolínají dvě časové roviny a dohromady utváří ucelený obraz jedné rodiny. A herecké výkony hodnotit negativně rozhodně nejde, protože ty byly vysoce perfektní a zvláště mě zaujaly mně dosud neznámé T. Terberová a J. Kotrbatá.
(zadáno: 25.10.2019)
Překvapivě dobré! Ačkoli na začátku mi z Montfleuryho trošku zatrnulo, protože jsem se lekla, že v takovém stylu a duchu se ponese celé představení... Naštěstí ne!
Zaujala mě scéna a hudba, ale ze všeho nejvíc D. Bambas! O moc pozadu ve svých výkonech za ním nezaostali ani L. Fischerová a O. Kraus, kterého jsem viděla teprve ve 2. roli a opět nezklamal.
Musím se akorát bohužel přidat k dojmu zde přede mnou zmíněnému, že ani na mě závěr nedolehl tak, jak bych očekávala a jak jsem u Cyrana "zvyklá". Nicméně nápad se zacyklením tuto šmouhu na kráse aspoň trochu kompenzoval.
(zadáno: 13.1.2020)
Než jsem si přečetla program, chtěla jsem dát 60 %. Jenže po jeho přečtení mi do sebe všechno o něco více zapadá a to si myslím, že i tak se jedná o hodně čitelnou skutří hru. Proč dáma v černém, proč milostné trojúhelníky, proč tolik mužské vzájemné náklonnosti, to vše dává ještě o ždibec větší smysl a já si říkám, jak výborné, promyšlené a procítěné představení jsem vlastně viděla. Herecky zaujme samozřejmě též, některé přednesy sonetů jsem úplně hltala, a za perfektní považuji (pozor spoiler) umírací scénu postavy, kterou ztvárnila M. Poulová :-D
(zadáno: 4.5.2017)
Vizuální zážitek! Nádherná scéna, zajímavá a padnoucí hudba. Příběh jednoduchý, ale neobyčejně vyprávěný. Paráda.
(zadáno: 9.11.2018)
Takhle zařezané publikum jsem při děkovačce dlouho nezažila. Diváci bouřlivě tleskali, ale nevyměňovali si bezprostřední dojmy, nepovídali si,... zkrátka mlčeli (kromě pár zvolání 'Bravo' směrem k hercům). Adekvátní reakce na tak silný zážitek. Nejen scénicky se jedná o výborné představení, ale zejména herecky - N. Lichý byl přesný a ostatní kolegy suverénně válcoval. P.S.: Přidávám se ke chválám nápadu s kontrabasy!
(zadáno: 22.6.2017)
V orientaci v pojetí klasiky SKUTRem mi hodně pomohla znalost nedosažitelné verze ve Stavovském divadle. Díky tomu jsem se mohla nechat unášet opět nenapodobitelným vizuálem jmenovaných tvůrců. První půlka připadala mému spoluosazenstvu zdlouhavá - já se kochala a ani chvilku nenudila. Mrzí mě ale závěr hry - nepřipadal mi tak úderný, nezasáhl. Holt to srovnání se SD... Zaujalo mě pojetí jednotlivých charakterů. Vynikající P. Tesař, takového jsem ho dosud na jevišti neznala, P. Neškudla, K. Sedláčková a P. Jeništa. Zkrátka verze, kdy je dobré znát předlohu a pak hru na sebe nechat působit...
(zadáno: 18.9.2017)
Drama, které si díky kiksu v ten nejnevhodnější okamžik připsalo na repríze v Plzni i přívlastek, řekla bych, absurdní... :-D Ale právě proto si možná představení budu pamatovat o to lépe. A taky z důvodu tradičně výborných hereckých výkonů, Z. Truplová opravdu exceluje. Ještě mě zaujal J. Kaluža. Moje vůbec první setkání s Divokou kachnou tak dopadlo velmi příjemným dojmem z představení, byť jeho téma příjemné a natož veselé není...
(zadáno: 28.5.2017)
Vtipná hříčka na téma randění. Nápaditá na provedení, hravá na herecké výkony. Milá záležitost, byť až hrozivě realistická - každý se v tom najde, nebo toho druhého :-) Moc se mi hra líbila!
(zadáno: 19.9.2017)
Dlouho jsem z divadla neodcházela tak nadšená hereckými výkony jako právě dnes z Interview s J. Pleslem a V. Khek Kubařovou! Famózní herectví! Možná můj údiv nad nimi občas způsobil, že jsem se dostatečně nevěnovala obsahu jejich rozhovoru, ale při čtení programu ke mně vše dorazilo, hihi :-) Zajímavé... Rozhodně jsem se ani na chvíli nenudila, protože jestli se někdy někde objevilo hlušší místo, bavila jsem se alespoň sledováním herců, kteří hráli celým tělem, tváří tím rozhodně nevyjímaje!
(zadáno: 3.8.2017)
Představení, které pro mě bylo zážitkem a něčím jiným, novým, co jsem v tradičním divadle dosud příliš často neviděla. Zajímavě řešená scéna, dramaturgie, výborně padnoucí hudba. A skvělá A. Vaculčiaková.

Další stránky hodnocení: << < 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>