Profil uživatele

Denisa H.

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Pavla Haflantová: 10 % (52)
Jan Pařízek: 11 % (168)
Lukáš Dubský: 11 % (153)
Veronika Boušová: 11 % (55)
Helena Grégrová: 12 % (180)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 20.11.2018)
88 %. Je "Kdo je tady ředitel?" naprosto geniální představení? - No ANO, ovšem že ANO!
Líbilo se? - ANO, samozřejmě!
Byla to sranda? - Hahaaa, že se ptáte! ANO!
Doporučila bys ho? - Ježiši! Jistě že ANO!
A co Dlouhý, válel? - ANO! Rozhodně ANO!

Když se kladou ty správné otázky, není zas tak těžké vše odkývat. Takhle dobře jsem se dlouho nenasmála! M. Dlouhý je jednoznačnou hvězdou jeviště, skvěle sem pasuje i jeho přehnaná teatrálnost! Je vidět, že ho role baví.

P.S. Už jsem psala, že M. Dlouhý zcela válí a kraluje? (No ANO, vím, že ANO, psala :-P)
(zadáno: 20.11.2018)
Netradiční představení - hra víceméně beze slov. A přitom detektivní gangsterka, žánr film-noir... Ale bavilo mě to, experiment se vydařil. Navíc název nemohl být výstižnější, při sledování se honily hlavou myšlenky 'To jsem blázen, co to má znamenat?!...' a že musel režisér Havelka upadnout na hlavu a herci se svalili přes něj. Prostě šílené a absurdní :-D
A bláznivé to asi muselo být i v zákulisí, neboť herci se neustále objevovali v jiných kostýmech jako jiné postavy. Až mohlo být matoucí, jak málo se jich objevilo na děkovačce... :-)
(zadáno: 20.11.2018)
Tento způsob repertoáru zdá se mi poněkud náročný... Před výkonem K.Dobrého skládám tu nejhlubší poklonu! Což o to,naučit se text napsaný sice ne jednoduchým jazykem, ale dokázat ho TAKHLE PRODAT?! Famózní! Běhal mi z něj mráz po zádech a chvílemi jsem se chtěla vyplížit ze svého místa a někam se před ním schovat.Ty jeho pohledy do řad diváků. Každého si snad minimálně 5x za večer prohlédl, zapíchl se mu očima do nejniternějšího nitra. A pak se začal běsivě smát. A náhle plakal... Neskutečné. K tomu ten neustálý strach, kdy z toho davu si opričník vybere třeba zrovna vás. Nebo člověka vedle...
(zadáno: 21.11.2018)
Představení ilustrovalo Camusův text - někdy doslova, někdy spíše nadhazovalo další myšlenku, která se mohla z vět vyklubat... Vizuálně je hra velmi zdařilá. A herci i přes relativně malý prostor, které jim styl dramatizace ponechává, hrají více než výmluvně. Nejvíce mě zaujal S. Majer, přestože ve mně běžně vzbuzuje vinou svého příliš živelného a občas až animálního projevu spíše strach. Kromě něj bych ráda vyzdvihla i nápad s projekcí hrdinových vzpomínek. Adaptace "Cizince" je opravdu velmi podařenou inscenací, jejíž návštěvu mohu jen doporučit. Zaujmou nejen herci, ale i scéna jako taková.
(zadáno: 23.11.2018)
Měla jsem ze zpracování trochu obavy, ale nakonec se ukázaly jako zcela liché. Já se tak nasmála! Duo Prachař-Pavelka? Neměli chybu! Svým, snad i improvizovaným, blbnutím dodali hře ještě více šmrncu. A snad kdyby hra místy nudila, oni dali na vleklejší pasáže zapomenout...
Nicméně nebyli sami - takový M. Donutil si se svým Buškem náramně vyhrál a nafoukaného statkáře vystřihl postojem, gesty i tónem hlasu.
Nebudu psát, že představení bylo výborné. Nevím... Každopádně pro mě bylo moc příjemným překvapením. Připadalo mi takové... čisté; nijak nevyumělkované.
(zadáno: 23.11.2018)
Bývalo to jedno z mých nejoblíbenějších představení na repertoáru DNz. Taky bylo jedno z nejkvalitnějších. I. Chmela a M. Spurná byli obrovskými tahouny inscenace. Ta "smyčka" byla výborný nápad a díky ní měla inscenace takový dopad na diváka...
(zadáno: 6.12.2018)
Výborná sourozenecká terapie, kdy si uvědomíte, že ať jste se sourozencem bůhví jak na kordy, vlastně se milujete :-D Výborný mix humoru a toho, z čeho pořádně mrazí... Plus skvělé duo Taclík-Dulava.
(zadáno: 9.12.2018)
78 %. Hru jsem napřed znala z TV záznamu, naživo je ale zážitek vždy lepší. Jedna z nejlepších her DNz tehdejšího repertoáru.
(zadáno: 9.12.2018)
Bohužel jsem viděla jen jednou a to derniéru. Během tohoto jednoho zhlédnutí jsem se ztratila v ději i postavách a ne vždy se zorientovala. Za komplikovanost ale divadlo úplně nemůže, to samozřejmě předloha :-) Výborné herecké výkony!
(zadáno: 11.12.2018)
Úvodní tempo mě tedy nezaujalo, ale pak to nabralo grády... :-D Řekla bych, že průměrnou konverzačku trio hlavních herců pozvedlo na nadprůměrnou záležitost, zejména svými improvizacemi. Dobře jsem se nasmála, i když asi více až tak od druhé třetiny :-) Slovenština všech mě překvapila, ale představení sedla. Vulgarit není třeba se bát - sice padnou, ale jako p*del na hrnec ;-)
(zadáno: 31.12.2018)
Autentické, citlivé představení. Výkony herců jsou parádní a přesné. Moc se mi to líbilo a ráda bych uměla své dojmy popsat a vystihnout, leč mi to nějak nejde. Určitě zajděte.
(zadáno: 22.1.2019)
77 - 78 %. Čekala jsem víc, asi vlivem zhlédnutí adaptace v Div. na Vinohradech, která byla mým vůbec 1. kompletním setkáním s tímto dílem (film jsem nikdy neviděla celý) a "dostala mě". Oprávněným lákadlem jsou otec a syn Donutilovi. K nim bych ještě vyzdvihla S. Zmrzlou! Výborně a krásně zvládnutá je scéna. Co se týče hemžení vedlejších postav, někdy ho bylo až moc a občas i zbytečně rozptylovali (při tišším projevu Donutila st. obzvlášť). Ale určitě jsem neodcházela zklamaná, zajet si na představení z Prahy do Brna se vyplatilo (až na ten boj o místa k sezení, ten byl mírně masakrální :-D).
(zadáno: 31.1.2019)
Takový druh divadla běžně nevyhledávám, neboť se obávám, že jej nepochopím a tím zkazím zážitek nejen sobě. Sem tam ale zariskuji a... chápala jsem, kochala se, žasla, nedýchala, usmívala se... Všechno to tam bylo. Nejlepší pasáže byly ta s biči a pak ta poslední. Vyzdvihování F. Barrouquére je oprávněné - předem jsem netušila, která ze 4 tanečnic to je, ale ona se sama brzy vyjeví jako ta nejlepší z nich. Hodně se mi líbila i M. Frösslová, díky svému herectví a tedy další přidané hodnotě svého vystupování.
(zadáno: 2.2.2019)
Mám obdobné pocity a dojmy jako z verze v Komorní scéně Aréna, tedy velmi dobré. Na základě zdejšího hodnocení jsem měla z návštěvy skoro až trochu strach, co za hrůzu mě čeká, ale opak je pravdou! Nasmála jsem se dosyta, P. Děrgel hru utáhne a L. Příkazký a L. Zahradnická mu byli výbornými sekundanty. Iritovaly mě vedlejší postavy, dost i po herecké stránce, a tak za ně putují procenta z mého hodnocení dolů. V závěru také hra ztratí šťávu a je taková "pomalým tempem uspěchaná" a "otrocká". Ale za to asi může i scénář... Kdo se chce zasmát, myslím, že touto hrou neudělá krok vedle :-)
(zadáno: 5.2.2019)
85 %. Představení, které se může opřít o velmi silnou myšlenku paralely mezi životem a smrtelnou nemocí. Jedná se o velmi jemně a citlivě vystavěný příběh o neuvěřitelně silném přátelském vztahu 10letého klučiny s rakovinou a jeho ošetřovatelky babi Růženky. Přitom nechybí ani humor, ten dětsky prostý a o to víc odzbrojující. Bůh a víra v něj jsou prezentovány většinou neagresivně a "zkousnutelnou" formou i pro nevěřící. Snad každý jsme v dětství měli neviditelného kamaráda, tím Oskarovým byl akorát Bůh. Na konci se slzám neubránili ani muži (minimálně jeden)...
Velmi dobré herecké výkony!
(zadáno: 7.3.2019)
Očekávala jsem více komedie, ale přestože jí tolik nebylo a zato se víc filozofovalo, nebyla jsem zklamaná a představení se mi líbilo. Honzu Hájka obdivuji, že zvládl v den derniéry dvě představení za sebou, protože opravdu není scéna, kde by nehrál... Vl. Polák jako Hitler byl též výborný. Scéna super, ačkoli bych si hru klidně uměla představit v komornějším pojetí...
(zadáno: 31.3.2019)
První část mě uhranula. Asi převážně scénou, ale nedokázala jsem odtrhnout zrak a mysl neměla potřebu toulat se jinde. V druhé části jsem se sice taky soustředila, přesto jsem se už poněkud v ději ztrácela. Jako celek to pro mě byl mírně nadprůměrný zážitek s dokonalou scénografií (kamion se mi rozhodně neokoukal) a opravdu vynikajícím S. Rašilovem! Bezprostřední dojmy mi našeptávají, že to chci vidět ještě jednou - první část kvůli scéně, druhou že bych mohla třeba více pochopit... (Viděno odpolední představení.)
(zadáno: 3.6.2019)
Dříve jsem již viděla tutéž inscenaci v Kalichu a i film. Přesto mě představení KSA bavilo. Největší rozdíl jsem spatřovala v pojetí Vicki, tedy zejména když porovnám Kalich s KSA. Z. Truplová byla každopádně skvělá!
(zadáno: 14.7.2019)
75 %. Předně bych chtěla hercům vyseknout poklonu za to, že na sobě vůbec nedali znát, jak vytrvale leje a leje... V pátek se vlastně celé představení odehrálo za silného deště a bouřky, ale nesedět v hledišti v pláštěnce a herci nebýt promáčení na kost a zablácení, nešlo by to na jejich výkonech vůbec znát. Modernizace mi většinou nevadila, jen občas mi to přišlo až příliš. Spíš mě to všechno ale bavilo a musela jsem se smát. Scéna byla vyřešena suprově a herci vše zvládli umluvit/ukřičet. O. Rychlý a M. Písařík pro mě těmi nejlepšími na scéně. Nicméně výrazně nadprůměrná inscenace to není.
(zadáno: 25.10.2019)
Překvapivě dobré! Ačkoli na začátku mi z Montfleuryho trošku zatrnulo, protože jsem se lekla, že v takovém stylu a duchu se ponese celé představení... Naštěstí ne!
Zaujala mě scéna a hudba, ale ze všeho nejvíc D. Bambas! O moc pozadu ve svých výkonech za ním nezaostali ani L. Fischerová a O. Kraus, kterého jsem viděla teprve ve 2. roli a opět nezklamal.
Musím se akorát bohužel přidat k dojmu zde přede mnou zmíněnému, že ani na mě závěr nedolehl tak, jak bych očekávala a jak jsem u Cyrana "zvyklá". Nicméně nápad se zacyklením tuto šmouhu na kráse aspoň trochu kompenzoval.
(zadáno: 3.11.2019)
To je vždy tak osvěžující navštívit dětské představení! A tohle je hlavně chytře napsané a (přesto) pořád srozumitelné. Oceňuji také, že se obejde bez jakýchkoli pomrknutí na dospělý doprovod v podobě narážek, třeba dvojsmyslných (jež prostě do dětských her nepatří). M. Menšík jako Kuba, Evička, Kristýnka, Tonda, Čenda, Zdenda, Dave, pan učitel a psycholožka (a možná ještě někdo další) byl výborný! Pro každou z postav měl typický např. postoj či hlas, díky nimž se snadno od sebe odlišily a představení tak nebylo zmatené. Jo a neudržet se, tak by i na slzy, které k Cyranovi patří, málem došlo!
(zadáno: 25.11.2019)
Nečekala jsem, že se mi hra bude tak líbit. Magické. Byly tam sice pasáže, které bych vidět nemusela, ale dle předlohy tam patří, tak se dají odpustit... Naopak mi chybělo představení vedlejších postav a zejm. u některých bych podle programu čekala jejich větší úlohu.
Vyzdvihnout musím scénu a hl. V. Javoříka a D. Bambase! Javoříkovi jsem toho 10ti-letého kluka tak věřila, že mě vždy překvapilo, jak hlubokým hlasem promlouval (vybavuje se mi Viktor aneb Dítka u moci). A Bambase jsem nenáviděla. Teda ne Bambase, biskupa, jehož hrál!! Tak byl výborný, až mi splývají v 1, a tak to má být...
(zadáno: 13.1.2020)
Nápadité, moderní, přesto klasické, ale především výborně odehrané.
(zadáno: 13.1.2020)
Než jsem si přečetla program, chtěla jsem dát 60 %. Jenže po jeho přečtení mi do sebe všechno o něco více zapadá a to si myslím, že i tak se jedná o hodně čitelnou skutří hru. Proč dáma v černém, proč milostné trojúhelníky, proč tolik mužské vzájemné náklonnosti, to vše dává ještě o ždibec větší smysl a já si říkám, jak výborné, promyšlené a procítěné představení jsem vlastně viděla. Herecky zaujme samozřejmě též, některé přednesy sonetů jsem úplně hltala, a za perfektní považuji (pozor spoiler) umírací scénu postavy, kterou ztvárnila M. Poulová :-D
(zadáno: 21.1.2020)
Výjimečně hodnotím kladněji, než se mi představení skutečně líbilo a než mě dokázalo zasáhnout (neboť víc než jiné představení si tohle hodnocení krátit nezaslouží). Není jeho chybou, že jsem se nedovedla napojit, v tom mi bránila spíš má únava než třeba špatný text či herecké výkony. Téma je to silné a velmi zajímavě uchopené, kdy se zcela srozumitelně prolínají dvě časové roviny a dohromady utváří ucelený obraz jedné rodiny. A herecké výkony hodnotit negativně rozhodně nejde, protože ty byly vysoce perfektní a zvláště mě zaujaly mně dosud neznámé T. Terberová a J. Kotrbatá.