Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (125)
Lukáš Dubský: 11 % (106)
Pavla Haflantová: 11 % (37)
Veronika Boušová: 11 % (52)
Helena Grégrová: 13 % (128)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>

(zadáno: 7.6.2017)
Pro mě určitě překvapení! Jako spíše náhodný návštěvník letních scén jsem byla překvapena vážností tématu, inscenace. Rozhodně to není typická oddychovka na letní večer. I tak ovšem velmi kvalitní záležitost s výbornými výkony všech herců.
(zadáno: 9.6.2019)
Myslela jsem, že budu moct dát více procent, ale nakonec mě inscenace nechytla tolik, jak jsem očekávala. Příčinu bych viděla v častých zatmívačkách, ačkoliv jejich použití rozumím. Jenže až takové rozkouskování osudu Wendy mi nedovolilo si k její postavě vytvořit hlubší vztah... Herecky je to bravurní představení a S. Babčáková opravdu válí! U J. Plesla mě mj. zaujalo, když hrál jakože na klavír - a opravdu měl prstoklad! Větší prostor, který rozhodně využili, měli ještě D. Novotný a V. Khek Kubařová.
(zadáno: 19.8.2016)
Celá Lidská tragikomedie je na první pohled jedna velká haluz, jenže zdání klame. Ono se pod tou šílenou slupkou schovává opravdu tvrdá a hořká pecka. Konfrontuje mladické ideály se skutečným životem. A že snad jen blázen by si mohl myslet, že se mohou splnit... Tragikomedie v doslovném výkladu.

Exceluje Jan Vondráček a sekunduje mu Miroslav Táborský. Za odvahu si zaslouží vyzdvihnout Marek Němec. Ale pokud bych měla někoho skutečně pochválit, tak kostymérku a maskérku/maskéra! Ti totiž předvedli vynikající výkon!
(zadáno: 8.1.2016)
V MDP bývají hry hravé a spíš veselé, ale tohle představení je přesný opak. Tak vážnou inscenaci jsem zde asi ještě neviděla. O to více zaujmou výkony V. Fridricha a J. Vlasáka v hlavních rolích, protože v takové poloze je divák ABC a Rokoka skoro nezná. Jsou výborní. Velmi zdařilá inscenace na palčivé téma, která nutí diváka se zamyslet a vlastně mu klade nepříjemné otázky.
Doporučuji ke zhlédnutí, sama bych aspoň ještě jednou ráda zašla. 75 %.
(zadáno: 4.6.2017)
Upustit od všemožných okatých rádoby modernizací klasik není vždy na škodu, na konci loňské sezóny to dokázala MDP inscenacemi Evžen Oněgin a Strýček Váňa. A možná kdybych nejdříve viděla Váňu, hodnotila bych vyššími procenty, nicméně Evžen Oněgin mě uchvátil jako první a Strýček Váňa tak pro mě za ním o něco zaostává. Za extra pochvalu ale stojí určitě nádherná scéna v barvách podzimního listí a výkony A. Procházky s N. Horákovou. 75 %.
(zadáno: 1.6.2017)
75 %, protože 70 je málo, ale 80 hodně. Když se řekne Pěna dní, vybaví se mi úchvatná scéna. A jelikož neznám předlohu, tak i myšlenka, že tak fatální onemocnění je vyobrazeno jako rozkvétající leknín... Ze závěrečné scény s Chickem mi dodnes tuhne krev v žilách (viděno v lednu 2017 v Dlouhé). Klicperák je divadlo, které se může chlubit velmi kvalitním hereckým souborem - v této inscenaci to opět potvrdil. Díky své surreálnosti nejde o hru, která by byla vhodná pro každého diváka, ale i ten, který takový styl nevyhledává, může odcházet velmi spokojen - jsem toho důkazem.
(zadáno: 18.12.2013)
Yasmina Reza - "Bůh masakru", "3 verze života". Ač se názvy tak liší, děje a hlavně postavy už tolik ne - ty jsou jak přes kopírák. Možná mi tato podobnost i ubrala na zážitku, neboť jsem šla na 2 různé hry a dostalo se mi jedné, s určitými obměnami. Nicméně nemohu hře upřít humor a představení kvalitní herecké výkony (ač fakt, že se hra ještě tolik neuváděla, byla na účinkujících znát). Vyzdvihuji zejména J. Janěkovou ml., která svoji profesionalitou strčila všechny ostatní do kapsy, zejména pak svého životního partnera I. Chmelu. Toho zachraňuje vynikající šanson.
(zadáno: 26.6.2013)
O to neveselejší hra, o co větší máte osobní zkušenosti s nadměrným poživatelem alkoholu v někom vám blízkém...

Pojato trochu jako groteska, nicméně po naprosté většině zasmání se následuje okamžité zamrazení. Alkohol ničí.
Herecky je prostor ještě se vytříbit, zatím herci hledají tu správnou polohu (hodnoceno po 2. premiéře hry). Kulisy jednoduché, o to zajímavěji a víceúčelově využité. Výborně padnoucí hudba, která dokresluje bezútěšnou situaci.
(zadáno: 4.6.2017)
Vynikající výkon S. Zindulky. A správně houstnoucí atmosféra. Zdařilá inscenace. 78 %.
(zadáno: 21.11.2018)
68 %. Když jsem tehdy hru viděla, zůstaly do konce jen první 3 řady... 'Šedá sedmdesátá' byly zajímavou inscenací. Nemohu říct, že by se mi vyloženě líbila (ale taky rozhodně ne, že nelíbila!). Přívlastek "zajímavá" mi přijde zkrátka nejvýstižnější. Obzvlášť co se týče zpracování.
Narodila jsem se o dekádu později, než se děj hry odehrával, a mé první vzpomínky sahají ještě o dekádu dál. Ne všechny narážky jsem tedy asi odtušila správně, i tak si troufám říct, že většinu ano. Navíc ne vše se vztahovalo jen na tehdejší dobu, něco nám Čechům prostě nikdo nikdy asi jen tak neodpáře...
(zadáno: 24.4.2017)
"Umělecký ředitel by v divadle rád uváděl bulvární komedie." Něco v tomto duchu se rozléhalo před otevřením Míru... Leckomu by se nad tím spojením mohl v očekávání něčeho laciného ohrnovat horní ret. Kdo se však nenechal odradit a zašel, viděl, že 'Dva úplně nazí muži' jsou smysluplně vystavenou komedií, byť nejen výchozí situace, ale i její rozplétání, je značně absurdní. Vl. Polák si svou roli užívá a Š. Kozub jakbysmet. Když se tyhle dva živly na pódiu sejdou, bránice diváků jsou v ohrožení. Škoda jen trochu nešikovně neuzavřeného konce. Chválím skvělou akustiku prostoru.
(zadáno: 7.3.2019)
První "polovina" se pro mě stala poměrně brzy dost ubíjející a pocitově trvala minimálně 2 hodiny (ve skutečnosti 1h 40m). Část po přestávce mě již dokázala více vtáhnout, za což vděčím nejvíce lince s umírajícím Iljušou... Herecky mě nejvíce zaujal S. Jacques a postupem času/nakonec i J. Sklenář. Scéna, režie, hudba, všechno super, ač občas se to vše trochu tlouklo. Čekala jsem více, ale i docela ráda bych dala zpracování někdy druhou šanci...
(zadáno: 7.2.2018)
75 %. Vzpomněla jsem si způsobem vyprávění a atmosférou na inscenaci Howie a Rookie Lee (DJKT v Plzni). Prezydentovi ale chybí správná gradace a úplné vyvrcholení. Alespoň já jsem odcházela s pocitem, jako by se mi nedostalo kompletního příběhu, jako by hra byla utnuta před poslední kapitolou. Obsahově tam závěr, a dosti chladný,je, ovšem režijně a dramaturgicky bohužel ne zcela dobře zvládnutý, vypointovaný. Ne tak, abych po konci vydechla užaslé 'no páni' a aby mi vstávaly chlupy hrůzou. Místo toho jsem si říkala 'A jak to tedy úplně dopadlo?' Škoda, potenciál tam byl a herci skvělí!
(zadáno: 26.9.2017)
65 %. Ne že by nedokázali v Míru využít celou plochu jeviště, ale tak velký prostor nakonec inscenaci trochu škodí. Hutná atmosféra tím poněkud řídne. Mezi herci/postavami a diváky stále stojí určitá zeď, přes kterou se vše do hlediště neprosouká, ale to se - věřím - zlepší postupem času a s větším počtem repríz (hodnoceno po 2. uvedení) :-) Herecky velmi dobré, zejména mě zaujala K. Vainarová.
(zadáno: 30.10.2018)
Po Oněginovi nebo třeba Strýčku Váňovi MDP sáhlo nejen po další ruské klasice, ale opět ji uchopilo bez snahy ji mermomocí aktualizovat - zasadit do současnosti, nechat postavy mluvit jednoduchým jazykem nebo je obléknout do nějakých kostýmových úletů. Naopak, soustředili se spíš na obsah, protože ten je aktuální až až. Pro mě je tahle skutečnost určitě jedním z hlavních kladů inscenace. Dalšími jsou herecké výkony, zejména A. Bilíka a V. Dvořáka. I scéna je výborně a mnohaúčelně řešená. Moc pěkné a podařené představení!
(zadáno: 12.2.2018)
75 % (hodnoceno téměř bezprostředně po zhlédnutí): Co mě asi nejvíc zaujalo, byl motiv zimní zahrady, především v kostýmech a zejm. na Dorianu Grayovi. Vzpomněla jsem si díky tomu na Pěnu dní... I samotný Dorian si mě získal, tedy přesněji O. Kraus. Z jeho kolegů pak už asi jen L. Veselý.
Velkou část představení jsem měla pocit převahy formy nad obsahem, ovšem když se síly vyrovnaly, byla hra velmi působivá - pro mě nejvíce v závěru 1. půlky a začátkem 2.
Velmi pěkný nápad a provedení deformace obrazu!
Modernější, ale zajímavé pojetí.
Akt.: S odstupem času musím zvednout hodnocení...
(zadáno: 23.9.2018)
75 %. Že za Deburau stojí stejný tvůrčí tým jako za Chaplinem, jde poznat. I v případě Deburaua se jedná o poctivé divadlo a tedy moc pěkné představení. Akorát ten Chaplin je prostě o něco lepší... Deburau jako představení mě nedokázalo zaujmout, přitom pohnutý život samotného mima je závratný, leč potenciál zůstal částečně nevyužit... Jak Chaplin, tak Deburau se mohou pyšnit skvělou trefou do herce v hlavní roli, i R. Madejovi výborně postava sedí. V hodnocení přede mnou vyzdvihuje jeho autorka pantomimickou výpověď u soudu, a já se připojuji - úplně nejlepší část inscenace!!!
(zadáno: 28.1.2019)
Začátek mě silně nebavil. Zlomilo se to až příchodem A. Antalové, kdy jsem si říkala, kéž by se takhle svižně prezentovaly i ostatní postavy. A mé přání se vyplnilo. Jako kdyby odšpuntovala vodotrysk -vtipů, improvizací, legrácek. Hodně jsem se nasmála. Akorát ve mně přetrvává pocit, že nebýt těchto blbůstek vedle, jednalo by se o průměrnou inscenaci. A tak velký dík patří jí, M. Isteníkovi a B. Polívkovi, jež se postarali o to největší veselí. Kvůli tomu na představení stojí jít,jinak si ovšem myslím, že původní tragédie (osobnost Lakomce přeci žalostná a smutná je, ne?...) se hodně ztrácí...
(zadáno: 10.11.2017)
65 %. Přiznávám, že toto nebyl zcela můj šálek. Největší dojem, který přetrvává, je ten, že představení chtělo ukázat, co všechno se kdo naučil, co umí... Pochopit význam toho kterého obrazu/výstupu občas trvalo - a ani ne tolik na myšlení, jako skutečně na čas. Přesto najít v tom všem mumraji dějovou linku nebylo vůbec těžké, což oceňuji; myslím, že právě tam byla nejvíc znát činoherní režie.
Prvotní úžas mě bohužel poměrně brzy opustil a již se nevrátil. Humor byl vytrvalejší a opravdu povedený. Speciální procenta putují DD za odvahu se do takového projektu pustit. A všem za nasazení!
(zadáno: 20.11.2018)
75 %. "Kabaret Kafka" mě opět donutil zamyslet se,jestli bych si předtím,než si téměř bezhlavě koupím lístek,neměla napřed o hře zjistit víc než jen obsazení.Protože když jsem před představením zhlédla videoukázky,zděsila jsem se, na co to večer jdu...
Nakonec jsem svého nákupu nelitovala. Nejednalo se o klasické představení,bylo tak trochu bláznivé,přestřelené až absurdní,podivné...Vážné.Ale pobavilo, aniž by uráželo nebo zůstalo nepochopeno.Na první pohled mohlo působit možná i parodicky,nicméně opak byl pravdou. Kafkův dopis otci o 45 str.byl přednášen maximálně citlivě a herci procítěně.
(zadáno: 11.6.2016)
(zadáno: 14.6.2017)
Už ke konci první poloviny jsem měla problém s udržením pozornosti a především koncentrace. Hodně dlouhé představení, hodně se mluví. Ze zadní řady jsem vizuálně měla problém rozeznat jednotlivé bohyně... Moc pěkná scéna! Ráda bych někdy zašla znovu, ale pokaždé, když se představení objeví na hostovačce v Praze, mě na druhou stranu odrazuje již dopředu vyčerpání. Velmi náročný divadelní kus! (Předlohu jsem nečetla.)
(zadáno: 22.11.2018)
Lepších 75 %. Zajímavá hra o zradě v dlouholetém přátelství...
Nejzajímavější ji ale asi činí to, že je vyprávěna odzadu. Většinu doby by ovšem představení fungovalo i vnímáno jako líčené chronologicky dopředu. Právě toto se mi na hře hodně líbilo.
I z důvodu provázanosti na skutečný a soukromý život protagonistů se jedná o pozoruhodné obsazení.
A konečně mohu říct, že se mi O. Sokol líbil herecky. Dokonce mě překvapil, jak si poradil s vypjatými scénami.
Vyšla mu opět skvěle i režie, je opravdu nápaditý. Jeho rukopis (a lze brát téměř doslova :-P) je v inscenaci rozhodně znát.
(zadáno: 6.11.2019)
V rámci Ostravy v Praze jsem na toto představení ani nechtěla původně jít, ale nakonec jsem se nechala přemluvit. No, kdybych nešla, nic by se nestalo, zas tak peckovní inscenace to není. Je to spíš taková oddychovka, na které je nejlepší to, jak si ji herci užívají (zejm. hlavní trojice). Dost mi hra připomínala také aréňacké Něco za něco, akorát bez toho plýskání (nepostrádala jsem ho). Krásná je scéna, ta určitě též zvedá mé hodnocení. Co se týká délky představení, tak to je jen tak tak, aby nezačalo být zdlouhavé.

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>