Denisa H.

Příběh jsem předem neznala, měla jsem jen doporučení. A ta byla oprávněná - J. Potměšil byl výborný, příběh krásný a dojímavý, scéna skromnější, ale postačující. Po přečtení knihy (asi rok od zhlédnutí inscenace) mám zase chuť si toto představení zopakovat a nechat si oči zalít slzami...

Rváč byl mojí první (novodobou) návštěvou divadla ABC... :-) Co se týče představení, nejlepší byly zpěvy kvarteta J. Schwarz, Z. Fric, J. Szymik a L. Jurek! Jak spustili na začátku, mohli odzpívat celou hru. Dále mě velice pozitivně zaujala V. Kubařová, kterou si dokonce troufám označit za hvězdu představení. Jinak zpracování chválím i scénografii, využívání prostoru.
Taková milá, náročnější "oddechovka", řekla bych. Líbilo se.

95 %. Obdivuji, jak se dvojice Vůjtek-Krejčí dokáže chopit tak obsáhlých a náročných témat s určitou lehkostí a srozumitelností. Kabaretní pojetí mi nevadilo, spíš možná občas rušilo - odvádělo pozornost od promlouvaného. Vlastně to bylo zvláštně matoucí, když to, co bylo říkáno, budilo hrůzu, ale JAK to bylo říkáno, vzbuzovalo spíš smích... Každopádně to nic nemění na tom, že ústřední trojice podala dokonalý výkon; zejména M. Cisovský je podle mého geniální herec!

S docela velkým přemáháním aspoň 40 %. Nevím, jestli jsem do tohoto typu humoru z manželského soužití ještě nedospěla (vdaná jsem nikdy nebyla), nebo to opravdu bylo většinou jen účelové a trapné, ale rozhodně jsem se příliš nebavila. Herecky nic moc, buď přehrávané nebo křečovité, z hlediska scénáře taky žádná velká sláva - závěrečné zamotání bylo dobré, ovšem než hra k němu dospěla, bylo to šíleně zdlouhavé... Přestávka mi přišla nadbytečná. Co nebo spíš kdo mě snad víc zaujali, byli N. Konvalinková, P. Nárožný a Z. Slavíková. Na úplně druhém konci a ještě dál jsou T. Průchová a V. Dubnička.

Bylo to divný, rozhodně ne můj šálek kávy. Přiznávám bez mučení - zřejmě jsem to nepochopila, klouzala jsem jen tak po povrchu. Nejhorší bylo, že se mi více zahloubat ani nechtělo. Nicméně pasáž s návštěvníkem promítaným na plátno mě bavila. A k plusům samozřejmě přihazuji i K. Rodena - vidět ho a ještě takto zblízka byl zážitek.
Byla to holt hra pro jiný typ diváků :-)

Rozvleklá nuda sem tam oživená méně či více povedeným vtipem, improvizací nebo (snad) nechtěnou situací. První polovinu jsem měla dojem, že se představení hraje po roční pauze a herci si nedali oprašovačku. Zachraňoval to mladší z Polívků, který vždy vracel vykolejený vlak zpět na koleje a snažil se aspoň o nějaké tempo inscenace. Mimochodem, jeho zvířecí repertoár je dokonalý a naprosto věrný předlohám :-D Druhá část byla o malinko poetičtější (až na jisté kostýmy a rozuzlení, to fakt nemuselo být) a více odsýpala.
Celkově zbytečně dlouhé.

68 %. Když jsem tehdy hru viděla, zůstaly do konce jen první 3 řady... 'Šedá sedmdesátá' byly zajímavou inscenací. Nemohu říct, že by se mi vyloženě líbila (ale taky rozhodně ne, že nelíbila!). Přívlastek "zajímavá" mi přijde zkrátka nejvýstižnější. Obzvlášť co se týče zpracování.
Narodila jsem se o dekádu později, než se děj hry odehrával, a mé první vzpomínky sahají ještě o dekádu dál. Ne všechny narážky jsem tedy asi odtušila správně, i tak si troufám říct, že většinu ano. Navíc ne vše se vztahovalo jen na tehdejší dobu, něco nám Čechům prostě nikdo nikdy asi jen tak neodpáře...

55 %

Nenadchlo, neurazilo. Ale zcela můj šálek kávy to tedy nebyl. Některé herecké projevy velmi dobré, jiné drhly, takže poněkud nevyvážené představení - protože to pak ovlivní celou hru...

Zajímavý kousek. Viděno pod metronomem a venkovní prostředí tomu dodávalo zas jiný punc. Na druhou stranu taky občas bohužel přispělo k tomu, že bylo hercům hůř rozumět nebo je vůbec slyšet. Velmi dobré herecké výkony. Nápadité.

Knihu jsem nečetla.
Opravdu silné téma zpracované velmi pokorně a hrdě. Soubor k předloze nepřistoupil jen jako k jedné z mnoha, ale s patřičnou úctou (do té míry, aby je nesvazovala) a cílem dát tomu vše. A cítím i pokoru ze strany K. Lednické k souboru.
Scéna je víceméně jednoduchá, ale výmluvná. Hudba výrazně dokresluje atmosféru. A herecké výkony? To je opravdu to nejlepší, co inscenace nabízí. Zejména Julie Goetzová září, té jsem věřila naprosto všechno. Výkony tedy sice chválím, ale ne vždy mi herec či spíše především herečky do rolí pasovali, souhlasím s komentářem uživatele RaB.
Viděno v Praze při hostování.

Netradiční představení - hra víceméně beze slov. A přitom detektivní gangsterka, žánr film-noir... Ale bavilo mě to, experiment se vydařil. Navíc název nemohl být výstižnější, při sledování se honily hlavou myšlenky 'To jsem blázen, co to má znamenat?!...' a že musel režisér Havelka upadnout na hlavu a herci se svalili přes něj. Prostě šílené a absurdní :-D
A bláznivé to asi muselo být i v zákulisí, neboť herci se neustále objevovali v jiných kostýmech jako jiné postavy. Až mohlo být matoucí, jak málo se jich objevilo na děkovačce... :-)

Umístit hru do bytu a umístit tam i diváky byl výborný nápad. Člověk si připadá jak na návštěvě, ačkoli postupem času by tam snad ani raději nechtěl být, jak získává inscenace na intenzitě... Výborné představení s ještě lepšími hereckými výkony. Snad jen chování postavy M. Zoubkové mi občas nebylo zcela jasné, za což strhávám několik procent dolů... 85 %.

Excelentní představení, z něhož mi i po roce běhá tak trochu mráz po zádech. Všichni herci do jednoho podali naprosto skvělé výkony! Burani Prahu zválcovali (viděno v Celetné).

Viděno ze záznamu.
Nevím, proč mě tohle představení táhne, když ani film nemám nějak extra ráda. No, tady to asi byl herecký ansámbl, zkrátka DPB... Jenže tady s předlohou, jejíž kouzlo jsem stále nějak úplně neodhalila, nic moc nezmůže i tak silný soubor. Zachraňují to snad hudební vsuvky, kdy mě navíc bavilo pozorovat, jaké všechny hudební nástroje herci a herečky ovládají. Ale abych inscenaci nekřivdila, může se chlubit i moc pěknými výkony třeba O. Bretta, M. Sedláčka nebo N. Lichého, ale zejména M. Cimeráka!

Viděno ze záznamu.
Jak už tu padlo, inscenace, co neurazí, ale ani nenadchne. Přes obrazovku je to náročnější, než naživo v hledišti, toho si jsem vědoma, ale i přesto na mě představení nedýchlo dobovou atmosféru, o kterou se tak usilovně snaží. A přišlo mi to dlouhé, příliš hra neodbývala. Nicméně byly situace, scény nebo nápady, které mě bavily a rozesmály. Vlastně věřím, že vidět představení v divadle, dám mu až o 10 % víc.
Herecky a pěvecky mi to celé moc nesedlo.

75 %. Nenapadlo by mě, že kdy takový burtonovsky laděný vizuál uvidím na jevišti. Snad jen ta roztomilost, kterou Burtonovy příšerky oplývají, postavám chyběla, naopak se v nich více odrážela děsivost loutek. Tu navíc podtrhávala hudba připomínající flašinet, kejklíře... A kostýmy s maskami!
Závěr byl již divočejší až přestřelenější, nesedl mi. Zde bych uvítala, kdyby kostýmní výtvarníci své fantazii přitáhli trochu otěže... Neoznačuji to vyloženě za mínus, za ten považuji spíš příliš rozvleklý začátek.
Celkový dojem je pozitivní, ačkoli ne zcela jednoznačně. Bylo to prostě "jiné".

Většinou představení, kde hrají jen ženy, nevyhledávám, ale tady mě anotace chytla, navíc předchozí zkušenosti s Burany byly dobré. Už je to dlouho, co jsem hru viděla a nezahlédnout na hl. straně i-divadla, že hru nastudují v Kladně, zcela bych na tuto brněnskou verzi zapomněla... Vybavuji si matně scénu, víc mě hra, abych si ji i po letech pamatovala, asi nezaujala...

Mé druhé divadelní nahlédnutí na hrůzy války z opačné strany, ze strany jejích vykonavatelů (poprvé Laskavé bohyně SND)... A dle předpokladů zanechalo dojem a jistý neklid. Už jsou to dva roky, co jsem představení zhlédla, a stále na něj vzpomínám. Především na jedinečný výkon M. Cisovského (už jen ten detail, kdy si při každém zvednutí se zapnul sako, při každém sednutí knoflík zas rozepl...) a pak ještě A. Čuby. Výborná inscenace, kterou si opravdu zaslouží vidět co nejvíce lidí, takže je/bylo dobře, že s ní KSA procestovala republiku. Těším se na zhlednutí Smíření!

Opětovně silný zážitek, který mě fascinoval i tím - stejně jako S nadějí, i bez ní a Slyšení - s jakou určitou lehkostí dokáže duo Vůjtek-Krejčí převyprávět, shrnout historii a trefovat se (ukazovat) tentokrát i do vlastních řad... Skvělé použití zdánlivého humoru k odlehčení situace a přitom zachovat všechnu mrazivost... Těžko se mi popisuje, to se musí vidět. Ale připravte se, že i když se budete někdy smát, dobře vám po zhlédnutí nebude...

Zcela souhlasím s hodnocením od uživatele Čiko.
Je to čistě komedie k pobavení publika, která ale na můj vkus občas tlačila až moc na pilu. V mnohých vtipech se zbytečně nípala, jiné byly příliš vulgární. Rozhodně by inscenace unesla nějaké to zkrácení, 2,5 hodiny je zkrátka moc. Začátek 2. části byl dle mého názoru doveden až moc do absurdna, jsem ráda, že z toho jakž takž vybruslili. Od oběti Jolany už to zas bylo dobré :-D

Nezasáhlo mě to tak, jak bych čekala. A už vůbec ne při hře samotné (vyjma jedné scény), vše na mě dolehlo až po. Inscenace mi připadala svým způsobem uspěchaná. Jak v komentářích párkrát zaznělo, něco tomu chybělo, aby divák odcházel s velkým divadelním zážitkem. Bohužel i závěr zapadl, vyvrcholení se nekonalo.
Z hereckého obsazení mě více zaujali Mi. Donutil a V. Dvořák.

Než jsem si přečetla program, chtěla jsem dát 60 %. Jenže po jeho přečtení mi do sebe všechno o něco více zapadá a to si myslím, že i tak se jedná o hodně čitelnou skutří hru. Proč dáma v černém, proč milostné trojúhelníky, proč tolik mužské vzájemné náklonnosti, to vše dává ještě o ždibec větší smysl a já si říkám, jak výborné, promyšlené a procítěné představení jsem vlastně viděla. Herecky zaujme samozřejmě též, některé přednesy sonetů jsem úplně hltala, a za perfektní považuji (pozor spoiler) umírací scénu postavy, kterou ztvárnila M. Poulová :-D

V dnešní uspěchané době víc než kdy jindy platí, že "čas jsou peníze". Z tohoto důvodu se proto jedná o velice moderní představení. Všech 37 her rodáka ze Stratfordu nad Avonou je vtěsnáno do pouhých 120 minut, což určitě šetří jak peníze, tak i čas. Navíc se divák skvěle pobaví a odreaguje a na rozdíl od běžných fastfoodů zde spíš nějaké kalorie až deka shodí než nabere, jak se neustále musí smát. Výborné herecké výkony pánů herců Táborského, Vondráčka i Matejky!

Takhle zařezané publikum jsem při děkovačce dlouho nezažila. Diváci bouřlivě tleskali, ale nevyměňovali si bezprostřední dojmy, nepovídali si,... zkrátka mlčeli (kromě pár zvolání 'Bravo' směrem k hercům). Adekvátní reakce na tak silný zážitek. Nejen scénicky se jedná o výborné představení, ale zejména herecky - N. Lichý byl přesný a ostatní kolegy suverénně válcoval. P.S.: Přidávám se ke chválám nápadu s kontrabasy!