Denisa H.

Nemělo cenu snažit se hru pochopit, stačilo se jen těmi všemi absurditami bavit. Kdo na to nepřistoupil, ten odcházel určitě zklamaný. My chodili opakovaně, a tak některé hlášky ze hry používáme dodnes :-)

Viz blog... (více v článku na blogu)

Souhlasím s tím, že jestli měla inscenace nějaké hlubší sdělení či varování, nepodařilo se je dostat k divákovi. Mě to nicméně moc bavilo a až zkouknu i filmovou předlohu, přijdu určitě znovu. A možná pak ještě párkrát. Vlastně nevím, co jsem to viděla, ale nadchlo mě to :-D Ze všeho nejvíc (samosebou) F. Březina - nad jeho výkonem po herecké i fyzické a pohybové stránce žasnu. A ač do postav očividně vložil tolik energie, stejně mi při děkovačce připadalo, že by to celé v pohodě zvládl ještě jednou...
Chválu si zaslouží dále hudba a především živé ruchy. A pojetí milic.

Drama, které si díky kiksu v ten nejnevhodnější okamžik připsalo na repríze v Plzni i přívlastek, řekla bych, absurdní... :-D Ale právě proto si možná představení budu pamatovat o to lépe. A taky z důvodu tradičně výborných hereckých výkonů, Z. Truplová opravdu exceluje. Ještě mě zaujal J. Kaluža. Moje vůbec první setkání s Divokou kachnou tak dopadlo velmi příjemným dojmem z představení, byť jeho téma příjemné a natož veselé není...

65 %. Pro mě nevyvážené představení. Nejvíce pěveckého prostoru dostala M. Křížová. A role jí sedla. Na druhou stranu myslím, že je škoda obsadit J. Kříže a pak mu nedat víceméně prostor pořádně ukázat, co v něm je. A P. Jeništovi se ho taky moc nedostalo, aspoň co se zpěvu týče. Zato herecky exceloval a byl určitě nejlepší na place! Davové hudební scény byly zbytečné, hlavně aspoň v horních patrech jsem stejně polovině textů nerozuměla... A nejvíc procent dolů jde za tu zářivě zelenou podlahu, ta mě prostě neskutečně iritovala!!!

Sice ve hře byla spousta nápadů (maňásci, vypravěči...), které mě zaujaly, ale inscenace jako taková příliš ne. Navíc mi připadala dlouhá, rozhodně delší než sotva 80 minut.

O to neveselejší hra, o co větší máte osobní zkušenosti s nadměrným poživatelem alkoholu v někom vám blízkém...

Pojato trochu jako groteska, nicméně po naprosté většině zasmání se následuje okamžité zamrazení. Alkohol ničí.
Herecky je prostor ještě se vytříbit, zatím herci hledají tu správnou polohu (hodnoceno po 2. premiéře hry). Kulisy jednoduché, o to zajímavěji a víceúčelově využité. Výborně padnoucí hudba, která dokresluje bezútěšnou situaci.

85 %. Hra vycházející z e-mailové komunikace a přesto/právě proto hravě předčila mnohé klasické románové předlohy. Bylo to intimní, vzrušující, ale taky vtipné i napínavé. Pořád jsem v koutku duše doufala ve šťastný konec, přestože jsem "věděla", že se ho nedočkám, a i to mě na hře velmi bavilo. Stejně jako režie, kdy postavy na sebe na jevišti zdánlivě reagovaly, ale vlastně doopravdy k žádné interakci nikdy nedošlo...
Velká poklona hercům za naprosto bravurní zvládnutí svých rolí (a naučení se tolika textu), D. Bambas a A. Fixová podali zcela vyrovnané perfektní výkony!

Viz blog. (více v článku na blogu)

65 %. Pojmout klasiku jako road movie není špatný nápad. Těch nápadů ostatně bylo ve hře víc, ale pohromadě příliš nedržely, dohromady netvořily jediný celek - působilo to celé poměrně nekompaktně. O. Veselý v hlavní roli... - není mi příliš sympatický, s čímž jsem se potýkala celou dobu a spíše neúspěšně a s negativním vlivem na celkový dojem z inscenace. Ačkoliv nutno uznat, že místy to bylo k dobru... Mnohem více mě zaujal R. Valenta jako jeho sluha. Nebo T. Dočkalová jako jedna z těch, co Don Juanovi podlehly...

Několik rovin, které se mezi sebou proplétají, ale nezamotávají. Rozpačitý začátek, vtipný střed a velmi intenzivní a silný závěr! Tvůrci skvěle využili prostor, který jim půda DNz nabízí, a hra je velice příjemně komorní. Vynikaly zejména herečky, ale to spíše kvůli tomu, že M. Pechlátovi scénář nepředepisoval tak velkou úlohu.
Zajímavé hraní si s časem, dějovými linkami, postavami.
Opravdové.
Zkrátka všechny 4 palce nahoru, uznalé pokývnutí hlavou následované hlubokou poklonou a završené smeknutím pokrývky hlavy se slovy "Bravo!"...

Veronika Kubařová byla Výborná! Ve "Rváčovi" a nyní i v "Důkazu" hravě strčila všechny ostatní herce do kapsy! Vtipná scéna, vypjatá, vážná, romantická, prostě jakákoliv a ona ji zvládla levou zadní. Baví mě a to jako že hodně! :-)

Ve hře byla spousta textu, vlastně nezavřeli herci pusu, ale vůůůbec mi to nevadilo - moc dobře odehrané, všemi. Navíc inscenace nepostrádala vtip, o který se nejvíce staral M. Písařík.

Hra pokládala otázky, ale k odpovědím se neměla. Abych o nich přemýšlela sama, to mě ani nelákalo - kvůli tomu, jak byla hra stavěna... Přehrávání T. Červinky mě iritovalo. Anotace lákala úplně na něco jiného, než divák (nebo aspoň já) nakonec dostal...

"Umělecký ředitel by v divadle rád uváděl bulvární komedie." Něco v tomto duchu se rozléhalo před otevřením Míru... Leckomu by se nad tím spojením mohl v očekávání něčeho laciného ohrnovat horní ret. Kdo se však nenechal odradit a zašel, viděl, že 'Dva úplně nazí muži' jsou smysluplně vystavenou komedií, byť nejen výchozí situace, ale i její rozplétání, je značně absurdní. Vl. Polák si svou roli užívá a Š. Kozub jakbysmet. Když se tyhle dva živly na pódiu sejdou, bránice diváků jsou v ohrožení. Škoda jen trochu nešikovně neuzavřeného konce. Chválím skvělou akustiku prostoru.

Hodně těžko se mi hodnotí; už je to doba, co jsem představení viděla a stále si nejsem jistá (--> chci vidět ještě jednou!)... Celou první půlku jsem si zvykala, na co to vlastně koukám, v pozitivním slova smyslu jsem nevěřila vlastním očím a uším. A doteď jsem paf z P. Konáše, zejména proto, že jsem ho pár dní předtím viděla v úplně jiné poloze v "Neviditelném". Jinak paf jsem opět z T. Havlínka, byl fantastický!!! Za velké vyzdvihnutí stojí hudba, je nádherná. A maska P. Tenorové - klobouk dolů teda... Bohužel souhlasím s názory, že rozvíjení tolik vedlejších postav hře spíše ubírá...

Viděn záznam živého přenosu v rámci udílení cen Neuron.
Zprvu jsem se zalekla, že na tak odbornou hru nejsem připravená. Nicméně i přes všechny termíny, vzorce a formulace, které v inscenaci padají, to vůbec není těžká hra na pochopení nebo orientaci se v problematice - a to je její obrovské divácké plus! Velmi se mi líbil způsob vyprávění - prolínání minulosti se současností, přímé dialogy s vyprávěním... A vynikající byly samozřejmě herecké výkony, všech!

Velmi dobrá souhra obou hlavních protagonistů. Uteklo to rychle, ačkoli pár pomalu plynoucích chvil se našlo. Příjemný oddych.

Herecký koncert obou představitelů! A ještě v takové hře, která má spád, oplývá v rovnováze humorem i mrazivými situacemi, je v ty správné okamžiky vypointovaná, nemarní čas prázdnými frázemi... Velmi vysoký kulturní zážitek, který rušilo jen naprosto otřesné chování některých diváků (nepamatuji si zvonit během představení mobil tolikrát...).
P. S.: Tomu říkám entrée a zjednání si ticha v hledišti :-D

S Enronem to dobře nedopadlo. Ale se hrou o něm ano. Pěkné to bylo! David Matásek byl naprosto famózní!!!

Slabých 60 %. Tato hra mě příliš neoslovila, snad jen pár dobrých nápadů...

Hra oplývá nádherně řešenou scénou a výbornými hereckými výkony nejen ústředního tria. Zejména J. Hána v hlavní charakterní roli potěší.
Text románu je ponechán ve verších a tím má hra ještě větší kouzlo, umocňované již zmíněnými krásnými kulisami. Tvůrci si dále hrají se světly, prostorem či zvukem, aby vytvořili perfektní divadelní kus... A to se jim daří. I přesto - nebo možná právě proto - že se místy dopouštějí odvážnějších kroků jako je např. použití moderní hudby. Ale právě to je - alespoň pro mě - tou pomyslnou třešničkou na dortu.
Jedná se o vypiplané představení; určitě doporučuji!

Nečekala jsem, že se mi hra bude tak líbit. Magické. Byly tam sice pasáže, které bych vidět nemusela, ale dle předlohy tam patří, tak se dají odpustit... Naopak mi chybělo představení vedlejších postav a zejm. u některých bych podle programu čekala jejich větší úlohu.
Vyzdvihnout musím scénu a hl. V. Javoříka a D. Bambase! Javoříkovi jsem toho 10ti-letého kluka tak věřila, že mě vždy překvapilo, jak hlubokým hlasem promlouval (vybavuje se mi Viktor aneb Dítka u moci). A Bambase jsem nenáviděla. Teda ne Bambase, biskupa, jehož hrál!! Tak byl výborný, až mi splývají v 1, a tak to má být...

První část mě uhranula. Asi převážně scénou, ale nedokázala jsem odtrhnout zrak a mysl neměla potřebu toulat se jinde. V druhé části jsem se sice taky soustředila, přesto jsem se už poněkud v ději ztrácela. Jako celek to pro mě byl mírně nadprůměrný zážitek s dokonalou scénografií (kamion se mi rozhodně neokoukal) a opravdu vynikajícím S. Rašilovem! Bezprostřední dojmy mi našeptávají, že to chci vidět ještě jednou - první část kvůli scéně, druhou že bych mohla třeba více pochopit... (Viděno odpolední představení.)

Na představení je znát touha jeho tvůrců a současně herců se bavit. Marek Taclík i Jakub Prachař odvádějí skvělý výkon, navíc mají své tenisové předlohy opravdu nastudované. Hře nebo zápasu, jak chcete, sluší malinké prostory A studia Rubín, pro prkna větších divadelních prostor by toto až dětinské řádění dvou (tří) herců bylo až nedůstojné. Pobavila jsem se (nad tanečními choreografiemi, nad doktorem J. Prachaře, strýčkem M. Taclíka), jsem ráda, že jsem představení viděla, ale jedno zhlédnutí mi stačí a nemám nutkání jej vyhledat znovu.

To byl koncert!!! Ne herecký, ale pěvecký a hudební obecně teda rozhodně! M. Kluch je fakt fenomenální, ale i J. Korn, P. Pálek a R. Tomeš byli skvělí.
Dějová linka opravdu slouží spíš jako hrubý provázek pro navlékání jedné hudební perly vedle druhé, ale pokud s tímto "předsudkem" do divadla vyrazíte, zklamaní z návštěvy nebudete. I přesto, že herecky představení pokulhává, kostýmy a kulisy nejsou moc výrazné a ani choreografie není nijak objevná.
75 %
P.S.: Už si vyhlížím nějaký ten koncertík skupiny Queenie ;-)