Profil uživatele

Denisa H.

Když mi 600 znaků nestačí... :-)
http://divadelni-toulky.blog.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 11 % (125)
Lukáš Dubský: 11 % (106)
Pavla Haflantová: 11 % (37)
Veronika Boušová: 11 % (52)
Helena Grégrová: 13 % (128)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>

(zadáno: 17.6.2016)
Oblomovem dosud nepolíbená, ale možná dobře že tak. Našla bych spoustu mínusů a důvodů, proč bych mohla říct, že se to nepovedlo (určitě překombinovanost a souboj divadelních profesí na úkor diváka v hledišti), ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že se mi to vlastně líbilo... Určitě to zanechalo dojem a občas na hru musím myslet...
(zadáno: 8.5.2017)
Hudební čísla jsou geniální!!! Za všechny - V stínu kapradiny, Zkratky, Pražákům těm je tu hej a Dejvice. Jan Vondráček válí. A Martinové Veliký a Matejka taky. Dala bych možná i víc %, ale ústřední Helena Součková s Jůlií Molovou, respektive jejich představitelky mě moc nebavily a herecky nepřesvědčily (ačkoliv komediální talent druhé jmenované upřít nelze). Nenudila jsem se, naopak jsem se smála, tleskala ostošest. A vzpomněla si přitom na Lidskou tragikomedii nebo Malou vánoční povídku. :-) 85 %
(zadáno: 1.6.2017)
65 %. Obvykle mám takový styl ráda, hlavně ve filmu, zde mě ovšem postupné propojování osudů jednotlivých postav moc nebavilo a nezaujalo. Možná proto, že partičky byly nevyvážené (mládenci loučící se se svobodou skvělí X manželské páry poněkud nuda), možná mě odradila hned první scéna. A možná vlastně skutečnost, že na opilých lidech neshledávám obecně nic moc vtipného a kolikrát ani zajímavého. Možná to na mě bylo až moc odlehčené a některá témata preferuji ve vážnějším ladění... Přesto se mi s odstupem času líbili Opilí víc než Závislosti navzdory, ač po zhlédnutí tomu bylo úplně naopak.
(zadáno: 6.11.2019)
Velmi specifické představení. Některé pasáže zaujmou více, jiné méně. Jedny připadají zdlouhavé, na další byste mohli koukat mnohem déle. Jednou vám sprosté slovo rve uši, podruhé nemohlo být zvoleno údernější. A nejhorší a nejlepší zároveň je, kolik se v těch nakecanejch sračkách skrývá pravdy...
(zadáno: 6.12.2018)
Výborná sourozenecká terapie, kdy si uvědomíte, že ať jste se sourozencem bůhví jak na kordy, vlastně se milujete :-D Výborný mix humoru a toho, z čeho pořádně mrazí... Plus skvělé duo Taclík-Dulava.
(zadáno: 7.5.2018)
Nelze se ubránit srovnání s verzí ČK a z toho, a zřejmě nejen pro mě, plyne, že Kašparovská inscenace jejích kvalit nedosahuje. Překvapil mě pozitivně P. Lněnička a po čase jemu i M. Rumlovi šlo poměrně snadno sourozenecký vztah uvěřit.
(zadáno: 5.2.2019)
85 %. Představení, které se může opřít o velmi silnou myšlenku paralely mezi životem a smrtelnou nemocí. Jedná se o velmi jemně a citlivě vystavěný příběh o neuvěřitelně silném přátelském vztahu 10letého klučiny s rakovinou a jeho ošetřovatelky babi Růženky. Přitom nechybí ani humor, ten dětsky prostý a o to víc odzbrojující. Bůh a víra v něj jsou prezentovány většinou neagresivně a "zkousnutelnou" formou i pro nevěřící. Snad každý jsme v dětství měli neviditelného kamaráda, tím Oskarovým byl akorát Bůh. Na konci se slzám neubránili ani muži (minimálně jeden)...
Velmi dobré herecké výkony!
(zadáno: 19.9.2018)
Emocionálně nejnáročnější bývají představení,která můžete vztáhnout k sebe sama."Otec" je skvěle napsaná hra,která na Alzheimerovu chorobu dává nahlédnout nejen z pohledu blízkých nemocných,ale i přímo prostřednictvím samotného pacienta. Velmi silně a znepokojivě tak působí vše,s čím si tvůrci při inscenaci pohrávají-různí herci jako tatáž postava,nenápadně přestavovaná scéna,časové smyčky...Simulace zmatení,které denně musí pacient zažívat,je tak dost působivá a děsivá.Společně s excelentním výkonem J.Vlasáka v hl.roli se tak jedná o velmi silné představení,kdy se slzám ubráníte jen stěží.
(zadáno: 24.11.2018)
Jedna z nejlepších inscenací vůbec!!!
(zadáno: 15.6.2018)
Bála jsem se délky, ale nakonec mi vůbec nevadila. Nenudila jsem se. Akorát mě mrzelo, že jsem občas nerozuměla (horší akustika, příliš ruchů). Trolí výstup jsem zhlédla se zdviženým obočím, ale vlastně mi vůbec nevadilo takové vybočení. Nejsilnější scénou pro mě bylo umírání Perovy matky.
Vtipné hříčky ("...ty opice Moja", melodie z Titanicu...), úchvatná scéna, dobře zvolená hudba.
Naprosto skvělý a soustředěný výkon On. Brouska! Představení na něm stojí (stálo) a obsadit ho do hl. role byla perfektní volba! Výborný i J. Maryško jako Huhu nebo Hubený a A. Černá, D. Ratajský či Ot. Brousek.
(zadáno: 24.11.2018)
D. Prachař a L. Trmíková, velice lákavé obsazení, ovšem k návštěvě "Pekla" mě spíše přitáhla skupina 420PEOPLE. A po zhlédnutí inscenace bylo rozložení mého nadšení stejné - tanečníci byli opravdu skvělí! Až tak, že většinu pozornosti, kterou jsem měla vyhrazenou pro herce, jim ukradli. Zas o tolik ztížené to neměli - přednášenému textu bych hůř rozuměla, i kdybych si jej četla sama v klidu.
Byl to zajímavý zážitek, v netradičním prostoru NoD, ale komplexnost experimentu mi bohužel zůstala částečně skryta. Jakési "alternativní" divadlo opravdu nebude můj šálek čaje, ale holt občas neodolám...
(zadáno: 1.6.2017)
75 %, protože 70 je málo, ale 80 hodně. Když se řekne Pěna dní, vybaví se mi úchvatná scéna. A jelikož neznám předlohu, tak i myšlenka, že tak fatální onemocnění je vyobrazeno jako rozkvétající leknín... Ze závěrečné scény s Chickem mi dodnes tuhne krev v žilách (viděno v lednu 2017 v Dlouhé). Klicperák je divadlo, které se může chlubit velmi kvalitním hereckým souborem - v této inscenaci to opět potvrdil. Díky své surreálnosti nejde o hru, která by byla vhodná pro každého diváka, ale i ten, který takový styl nevyhledává, může odcházet velmi spokojen - jsem toho důkazem.
(zadáno: 26.5.2017)
Místy mírně zdlouhavé, ovšem to je jediná výtka. Jinak je to totiž luxusní zábava, kdy si představení užívají nejen diváci, ale i samotní herci. Tedy byla a užívali... Ústřední trojice ukázala jedinečný komediální talent a nemálo i místy až gymnastických dovedností. A taky těch improvizačních. To, že hra byla na repertoáru KSA tak dlouho, dodalo hercům jistotu a souhru, takže si mohli dovolovat takto blbnout - navíc taková hra jako je Pension to unese. Škoda, že byla stažena z repertoáru :-(
(zadáno: 2.2.2019)
Mám obdobné pocity a dojmy jako z verze v Komorní scéně Aréna, tedy velmi dobré. Na základě zdejšího hodnocení jsem měla z návštěvy skoro až trochu strach, co za hrůzu mě čeká, ale opak je pravdou! Nasmála jsem se dosyta, P. Děrgel hru utáhne a L. Příkazký a L. Zahradnická mu byli výbornými sekundanty. Iritovaly mě vedlejší postavy, dost i po herecké stránce, a tak za ně putují procenta z mého hodnocení dolů. V závěru také hra ztratí šťávu a je taková "pomalým tempem uspěchaná" a "otrocká". Ale za to asi může i scénář... Kdo se chce zasmát, myslím, že touto hrou neudělá krok vedle :-)
(zadáno: 15.1.2018)
95 %. Toto představení mě hodně bavilo! Děj, hudba, zvuk, dramaturgie, dialogy (hlášky), choreografie, humor, vizuál... Všechno. Především kolik skvělých nápadů se ve hře objevilo!
Co na tom, že historickými fakty se docela šetří a spíš jde o velkou fikci na základě několika historických událostí. Od toho tu jsou jiné počiny, Vosto5 si hraje. Popis, že jde vlastně o komiks se superhrdinou, je více než trefný.
Kdo váhá, neváhejte a jděte! A vy ostatní taky! :-)
(zadáno: 14.2.2018)
Zapomněla jsem anotaci, takže jsem patřila k těm, co přišli na legraci, a ona válka! Ale neodcházím zklamaná, nicméně ani ne výrazněji nadšená. Zkrátka dobré představení s dobrými hereckými výkony, úspornou, ale zcela výstižnou scénou, s dobře budovaným napětím a atmosférou. Závěr překvapil, ale nejsem si jistá, zda v dobrém. No, spíš jako by to byl takový konec nekonec...
(zadáno: 25.3.2013)
Inscenace, ze které se pro mě stala srdeční záležitost, ač 100 % si nezaslouží (dávám 85 %). První polovina zmatená - mnoho postav na malém prostoru; ovšem druhá půlka dá vyniknout jednotlivcům (zejména Igoru Chmelovi, Magdaléně Sidonové a Táně Medvecké) a hra má spád. "Škoda", že proto část po přestávce tak rychle uteče. Hra má hořký nádech, ale neztrácí na vtipu - tu situačním, tu slovním. Zaujme i hudba a mě baví i přestavování kulis přímo před zraky diváků, v rámci hry. Jedno zhlédnutí nestačí - už jen z důvodu zorientovat se v postavách z/v úvodu hry.
Každou reprízou lepší a lepší! :-)
(zadáno: 31.12.2018)
Autentické, citlivé představení. Výkony herců jsou parádní a přesné. Moc se mi to líbilo a ráda bych uměla své dojmy popsat a vystihnout, leč mi to nějak nejde. Určitě zajděte.
(zadáno: 19.3.2017)
Skvělé představení! Slovní hříčky neberou konce a přesto představení výborně funguje. Herci hrají naplno a nadšeně a tak velmi rychle studio opanuje smích a dobrá nálada. Přidávám se k tipu redakce a vřele doporučuji k návštěvě!
(zadáno: 14.5.2017)
"Co. To. BYLO?!"honilo se mi po představení hlavou společně s písní Bongo Bong... Divoká absurdní jízda, které v KSA přeci jen dali (další) smysl, když z celé hry udělali velkou televizní frašku. Totiž právě tím, že jsme sledovali jednu TV (reality)show za druhou, ukázalo se, jaké absurdity jsme jako televizní diváci schopni konzumovat a přitom je považovat za něco smysluplného, obdobně jako duchaplně se tváří dialogy jednotlivých postav... Výborně jsem se bavila. Vyzdvihovat někoho z herců nejde, neboť všichni hráli se skvělým zápalem, ale výstupy A. Čuby asi jen tak z hlavy nedostanu... :-)
(zadáno: 27.4.2016)
Nejhezčí pouliční představení, co jsem dosud viděla a vždy na něj ráda opakovaně chodím (i jeden výjezd máme na kontě... O:-)).
(zadáno: 18.11.2018)
Hra možná nezaujala jazykem ani stylem vyprávění,ale zasáhla svým tématem.K max.přesvědčivosti obyčejného příběhu o neobyčejné cestě za životem však přispíval výkon I.Luptáka.Jeho projev byl velmi civilní a díky tomu,že s diváky udržoval téměř neustálý oční kontakt,byla Johanova zpověď o to osobnější.Vše umocnilo vyřešení scény,kdy i diváci jakoby tvořili mohutnou zeď,přes níž se Johan nemůže dostat.Ale je to jen on,kdo sám sebe vězní a kdo si tím upírá to nejcennější,co stále má-život.Symbolické vystoupení ze čtverce bílých dlaždic proto považuji za ten nejkrásnější a hlavně nejlepší konec.
(zadáno: 7.6.2017)
Byla jsem ten den hodně unavená, možná i proto mě hra nenadchla tolik, jako mé kolegyně (všechny shodně za 80 %). Popravdě si z představení ani příliš nepamatuji, moc mi v hlavě neutkvělo. První polovina je náročná na pozornost a hodně upovídaná, v druhé dojde i k nějaké té akci (což mě probralo). Scéna, pokud si dobře pamatuji, je jednoduchá, ale poměrně efektní. Herecký koncert H. Dvořákové. Někdy musím návštěvu zopakovat a konečně v lepším rozpoložení :-)
(zadáno: 31.5.2017)
Představení, které ničím výrazně nezaujme a ani neutkví v paměti (však píši toto hodnocení skoro po čtvrt roce, tak vím, o čem mluvím...). Je v něm znát záměr jezdit s hrou po zájezdech, scéna i kostýmy jsou poněkud jednodušší, skoro až odbyté.
Z herců vyniká Jan Dolanský.

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 11 > >>